Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 Ads 39/2025 - 34

[20] Městský soud dle stěžovatele dále pochybil tím, že vyhlásil již předem připravený rozsudek a na závěr jednání neudělil stěžovateli závěrečné slovo. I v tomto případě se jedná o námitku vady řízení, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé [ ]. Nejvyšší správní soud konstatuje, že taková skutečnost ze spisu městského soudu nevyplývá. Ze zvukového záznamu o jednání dne 23. 1. 2025 (č. l. 21) vyplynulo, že soud poskytl stěžovateli dostatečný prostor k přednesení žalobních bodů i přednesu konečného návrhu podle Účelem institutu konečného návrhu je umožnit účastníku reagovat na výsledky dokazování provedeného při jednání, vyjádřit svůj názor na skutkovou a právní stránku věci a případně v tomto směru upravit svůj návrh na rozhodnutí ve věci samé (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 2. 2010, č. j. ). Nejedná se však o nezastupitelný úkon, a nejde tak o obdobu „posledního slova“ ve smyslu § 217 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), jak se zřejmě domnívá stěžovatel. Nejvyšší správní soud proto konstatuje, že městský soud stěžovateli slovo ke konečnému návrhu udělil a stěžovatel toto své procesní právo též realizoval.

[21] Namítáli pak stěžovatel, že soud vyhlásil ,,předem připravený rozsudek‘‘, pak takové tvrzení je zcela nepodložené. Podle zvukového záznamu soudkyně v dané věci po skončení jednání vyhlásila rozsudek a stěžovateli stručně vysvětlila důvody svého rozhodnutí, s tím, že písemné vyhotovení rozsudku s podrobným odůvodněním stěžovatel obdržel později. Již při vyhlašování rozsudku stěžovatel vyjadřoval svůj nesouhlas a opakoval již uplatněné námitky. Nejvyšší správní soud přitom ověřil, že stěžovateli byl v řízení o žalobě dán dostatek prostoru k tomu, aby se vyjádřil ke všem zjištěným skutečnostem, a tedy že stěžovatel mohl svá práva efektivně hájit. Nyní stěžovatel neuvádí nic konkrétního, co by mohlo nasvědčovat porušení jeho práva na spravedlivý proces.

[22] Nejvyšší správní soud neshledal, že by městský soud zatížil řízení vadou mající dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. Městský soud postupoval v souladu s judikaturou zdejšího soudu. Současně stěžovatel nepředestřel žádnou právní otázku, jež by mohla mít obecný dopad na rozhodovací činnost krajských soudů a k níž by se měl Nejvyšší správní soud vyslovit za účelem sjednocování judikatury. Takovou otázku soud nedovodil ani z obsahu napadeného rozsudku či ze soudního a správního spisu.

[23] Nejvyšší správní soud neshledal žádný důvod přijatelnosti kasační stížnosti, a proto ji podle odmítl pro nepřijatelnost.

[24] Při rozhodování o nákladech řízení Nejvyšší správní soud vycházel z usnesení svého rozšířeného senátu ze dne 25. 3. 2021, č. j. , č. 4170/2021 Sb. NSS, podle něhož je odmítnutí kasační stížnosti pro její nepřijatelnost, na rozdíl od jiných případů odmítnutí kasační stížnosti, druhem zjednodušeného meritorního přezkumu napadeného rozhodnutí městského soudu. Výrok o náhradě nákladů řízení tedy opírá o a 2 ve spojení s Žalovaný, byť byl ve věci úspěšný, nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 17. října 2025

JUDr. Lenka Matyášová

předsedkyně senátu