Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Nao 145/2025 - 95

[3] Dále namítá, že řízení před Nejvyšším správním soudem je vedeno osobami, které nejsou způsobilé k výkonu státní moci, neboť údajně nedisponují platnými doklady totožnosti a nejsou oprávněny prokazovat své občanství. Argumentuje absencí právního aktu, kterým by došlo k přechodu občanství z Československé socialistické republiky na Českou republiku, a dovozuje, že tímto chybí základní atribut státní moci, kterým jsou občané. Na podporu svých tvrzení odkazuje na ústavní zákony z let 1990–1993, z nichž podle něj vyplývá, že Československá socialistická republika nebyla právně zrušena a Česká republika je pouze fiktivní entitou. V této souvislosti zpochybňuje platnost občanských průkazů, cestovních pasů i rodných listů vydaných po roce 1993, které dle jeho názoru nesplňují náležitosti veřejných listin. Z uvedených důvodů považuje úkony soudů a správních orgánů České republiky za právně nicotné.

[4] Námitka podjatosti byla v souladu s rozvrhem práce Nejvyššího správního soudu předložena k rozhodnutí 21. senátu tohoto soudu. Podle a na něj navazující ustálené judikatury platí, že o námitce podjatosti člena senátu Nejvyššího správního soudu rozhoduje jiný senát téhož soudu (srov. například usnesení tohoto soudu ze dne 10. 7. 2003, č. j. , č. NSS, nebo ze dne 12. 2. 2013, č. j. Nao 7/201347).

[5] Ačkoli žalobce směřuje svou námitku vůči všem soudcům zařazeným do druhého senátu Nejvyššího správního soudu a rovněž vůči soudcům prvního senátu, kteří by mohli v případě dlouhodobé nepřítomnosti některého ze členů druhého senátu nastoupit jako náhradníci, podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je třeba námitku posuzovat pouze ve vztahu k zákonným soudcům určeným k rozhodnutí v dané věci, tj. soudcům druhého senátu, kteří budou podle rozvrhu práce rozhodovat o kasační stížnosti žalobce (srov. například usnesení ze dne 9. 8. 2022, č. j. ). Nejvyšší správní soud se proto zabýval pouze námitkou podjatosti vznesenou vůči Mgr. Evě Šonkové, JUDr. Karlu Šimkovi a JUDr. Tomáši Kocourkovi. O námitce podjatosti vůči jiným soudcům by bylo namístě rozhodovat pouze tehdy, pokud by některého z uvedených soudců zastupovali.

[6] Soudci druhého senátu Mgr. Eva Šonková, JUDr. Karel Šimka a JUDr. Tomáš Kocourek ve svých vyjádřeních shodně uvedli, že se necítí být podjatí, a že nemají žádný vztah k účastníkům řízení ani k projednávané věci.

[7] Námitka podjatosti není důvodná.

[8] Podle platí, že soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení o projednávané věci nebo v jeho rozhodování v jiných věcech.

[9] Žalobce ve své námitce podjatosti neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit vztah soudců druhého senátu Nejvyššího správního soudu k projednávané věci či k účastníkům řízení, a které by mohly vzbuzovat pochybnosti o jejich nepodjatosti. Takové skutečnosti nevyplývají ani z vyjádření dotčených soudců, ani z obsahu soudního spisu.

[10] Podle názoru žalobce má podjatost soudců vyplývat z tvrzené neexistence právní kontinuity České republiky a z jeho přesvědčení, že Československá socialistická republika nadále právně existuje. Z toho dovozuje, že soudci Nejvyššího správního soudu nemohli být řádně jmenováni do svých funkcí.

[11] Takto formulovaná námitka však nesměřuje proti osobnímu poměru soudců k věci nebo k účastníkům řízení, nýbrž zpochybňuje samotnou existenci státních institucí České republiky, včetně její soudní moci. Takové tvrzení se proto zcela vymyká institutu podjatosti ve smyslu Námitky, jimiž žalobce zpochybňuje legitimitu soudní moci České republiky či oprávněnost výkonu funkce jejích soudců, nelze považovat za relevantní pro posouzení podjatosti ve smyslu citovaného ustanovení.

[12] Vzhledem k tomu, že žalobcem tvrzené skutečnosti nemohou představovat důvod pro vyloučení soudců ve smyslu , a jiné relevantní skutečnosti žalobce neuvedl, přičemž takové skutečnosti nevyplývají ani ze soudního spisu, rozhodl Nejvyšší správní soud tak, že soudci druhého senátu Nejvyššího správního soudu uvedení ve výroku tohoto usnesení nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodování věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. .

[13] Závěrem Nejvyšší správní soud konstatuje, že s ohledem na dosavadní průběh řízení a obsah uplatněných námitek podjatosti nepovažoval za účelné zasílat žalobci samostatné poučení o složení senátu rozhodujícího o této námitce. Takový postup by totiž mohl vést k dalšímu řetězení zjevně účelových námitek, které nesměřují k ochraně práv žalobce a nejsou způsobilé zpochybnit nestrannost žádného ze soudců rozhodujících v této věci.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

V Brně dne 23. října 2025

Mgr. Radovan Havelec

předseda senátu