Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 As 208/2025 - 35

- 36

pokračování

USNESENÍ

Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Tomáše Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Jitky Zavřelové ve věci žalobců: a) Honební společenstvo Dvérce, se sídlem K Perči 3003, Žatec, b) Myslivecký spolek Dvérce z.s., se sídlem Dvérce 22, Nepomyšl, c) Myslivecký spolek Skytaly, se sídlem Skytaly 1, Vroutek, všichni zastoupení JUDr. Vlastimilem Hájkem, advokátem se sídlem Krajinská 224/37, České Budějovice, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Perdix, s.r.o., se sídlem Želeč 117, Želeč, zastoupená JUDr. Petrem Valentou, advokátem se sídlem Chodská 1281/30, Praha 2, II) J. F., zastoupená Ing. J. K., III) Ing. V. G., IV) V. Š., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 26. 3. 2025, č. j. KUUK/039450/2025, ve znění opravného rozhodnutí ze dne 28. 3. 2025, č. j. KUUK/047340/2025, v řízení o kasační stížnosti žalovaného a osoby zúčastněné na řízení I) proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 3. 9. 2025, čj. , o návrhu osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti,

takto:

I. Návrh osoby zúčastněné na řízení I) na přiznání odkladného účinku se zamítá.

II. Osobě zúčastněné na řízení I) se ukládá povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 1 000 Kč za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti, a to ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení.

Odůvodnění:

[1] Krajský soud rozsudkem ze dne 3. 9. 2025 zrušil správní rozhodnutí obou stupňů, jimiž byly změněny honitby Skytaly, Dětaň a BedřichPodpořanský Rohozec a uznána vlastní honitba Obora Dětaň, jejíž držitelkou je osoba zúčastněná na řízení II). Změna výše uvedených honiteb spočívala v tom, že některé honební pozemky byly nově zahrnuty do honitby Obora Dětaň. Podle krajského soudu nicméně nebyly splněny podmínky uznání honitby Obora Dětaň, neboť v okamžiku svého vzniku nesplňovala definiční znak oplocení podle , o myslivosti.

[2] Spolu s kasační stížností podala osoba zúčastněná na řízení I) návrh přiznání odkladného účinku. Ten odůvodnila tím, že se na základě dohody s držitelem honitby, osobou zúčastněnou na řízení II, měla stát uživatelem honitby. Vynaložila proto značné finanční prostředky na nákup různých druhů zvěře, kterou do obory vypustila. V současné době tak hrozí nebezpečí, že třetí osoby začnou odstraňovat vybudované oplocení obory, čímž by došlo k nevratným škodám v důsledku útěku zvěře z obory. K pokusům o poškození oplocení už má přitom docházet.

[3] Žalovaný k návrhu na přiznání odkladného účinku uvedl, že považuje za žádoucí zajistit kontinuitu mysliveckého hospodaření v území. Podle jeho názoru přitom právě přiznání odkladného účinku umožní tuto kontinuitu zajistit.

[4] Žalobci s návrhem na přiznání odkladného účinku nesouhlasí. Podle jejich názoru nejsou rozhodnutím dotčena žádná subjektivní práva osoby zúčastněné na řízení I). Současně upozornili, že jednatel osoby zúčastněné na řízení I) byl pravomocně odsouzen za opakovaný přečin pytláctví, za což mu byl uložen mimo jiné trest zákazu činnosti spočívající v zákazu práva lovit zvěř. V důsledku toho nemůže vykonávat myslivost ani osoba zúčastněná na řízení I). Jelikož honitba dosud nevznikla, nemůže požívat právní ochrany ani její záměr hospodařit v neuznané honitbě.

[5] Kasační stížnost ze zákona nemá odkladný účinek ( ). Nejvyšší správní soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat za přiměřeného užití až 5 . Přiznání odkladného účinku je tedy mimořádným institutem. Odkladný účinek lze kasační stížnosti přiznat pouze ve výjimečných případech, a to tehdy, jestliže by výkon nebo jiné právní následky napadeného rozhodnutí krajského soudu znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.

[6] Kromě formální podmínky, jíž je vznesení příslušného návrhu, je pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nutné splnění tří podmínek: (1) výkon nebo jiné právní následky musejí pro stěžovatele znamenat závažnou újmu, (2) újma musí být pro stěžovatele nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a (3) přiznání odkladného účinku nesmí být v rozporu s důležitým veřejným zájmem (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 1. 7. 2015, čj. , č. 3270/2015 Sb. NSS, bod 24, a usnesení NSS ze dne 3. 10. 2017, čj. , bod 10). Povinnost tvrdit a osvědčit hrozbu újmy tíží stěžovatele (usnesení NSS ze dne 24. 9. 2015, čj. , bod 5). Návrh na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti musí být proto dostatečně individualizovaný a podepřený konkrétními důkazy (usnesení NSS ze dne 30. 1. 2012, čj. , bod 9).

[7] Osoba zúčastněná na řízení I) těmto povinnostem nedostála. Ve svém návrhu sice uvádí konkrétní důvody, z nichž dovozuje existenci nebezpečí vážné újmy. Tato svá tvrzení nicméně ničím nedoložila. Osoba zúčastněná na řízení I) především ničím neosvědčuje, že na základě dohody s osobou zúčastněnou na řízení II) vypustila svoji zvěř do nově vzniklé honitby Obora Dětaň. Není tak zřejmé, zda k tomu skutečně došlo ani o kolik zvířat se vlastně jedná, aby bylo možné jakkoli vyhodnotit závažnost tvrzené újmy. Stejně tak nejsou nijak podložená tvrzení osoby zúčastněné na řízení I), že oplocení již bylo vybudováno a že nyní dochází k jeho odstraňování.

[8] Za této situace by bylo nadbytečné zabývat se otázkou, zda skutečnosti tvrzené osobou zúčastněnou na řízení I) pro ni mohou hypoteticky představovat závažnou újmu, zda je tato újma nepoměrně větší, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, či zda přiznání odkladného účinku brání důležitý veřejný zájem. Nejvyšší správní soud proto uzavřel, že v projednávané věci nejsou splněny podmínky pro přiznání odkladného účinku. Návrh osoby zúčastněné na řízení I) tudíž zamítl podle ve spojení s .

[9] Tím však Nejvyšší správní soud žádným způsobem nepředjímá své budoucí rozhodnutí o věci samé (usnesení NSS ze dne 28. 2. 2025, čj. , bod 16).

[10] Rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, a to podle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou , o soudních poplatcích. Povinnost zaplatit soudní poplatek za rozhodnutí o návrhu na přiznání odkladného účinku vzniká dnem právní moci rozhodnutí, jímž bylo o návrhu rozhodnuto a v němž byla navrhovateli uložena povinnost soudní poplatek zaplatit [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; usnesení rozšířeného senátu NSS z 4. 6. 2024, čj. , č. 4616/2024 Sb. NSS, bod 21 a násl.]. Poplatek je v takovém případě splatný do 3 dnů od právní moci rozhodnutí, kterým byla povinnost poplatek zaplatit uložena (§ 7 odst. 1 citovaného zákona).

[11] [OBRÁZEK]Soudní poplatek lze zaplatit:

- v hotovosti na pokladně Nejvyššího správního soudu

- bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 370346127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je: 1220420825.

Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.

Nebudeli soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, bude vymáhán.

V Brně 5. listopadu 2025

Tomáš Foltas

předseda senátu