Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

16 Ad 34/2024 - 67

ROZSUDEK

JMÉNEM REPUBLIKY

Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci

žalobkyně: I. K.

bytem X

zastoupena advokátem JUDr. Pavlem Kiršnerem

sídlem Rumunská 1720/12, Praha 2

proti

žalované: Česká správa sociálního zabezpečení,

Křížová 1292/25, Praha 5,

o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2024, č. j. X

takto:

I. Rozhodnutí žalované ze dne 11. 9. 2024, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 146,- Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty její námitky a bylo potvrzeno rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 29. 10. 2020, č. j. X, kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod. Žalovaná vycházela ze závěrů posudkové služby. Dle posudku lékaře prvé instance IPZS ze dne 7. 5. 2024 byla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti 15 % při zařazení do položky 4a kap. VI přílohy k a navýšeno bylo dle citované vyhlášky o 5, celkově tedy 20 % a nebyla konstatována invalidita. Dle posudku lékaře námitkového oddělení IPZS ze dne 28. 8. 2024 byla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti 15 % při zařazení do položky 4a kap. VI přílohy vyhlášky a to beze změny dle či 4 citované vyhlášky a nebyla konstatována invalidita. Dle opravného posudku lékaře námitkového oddělení IPZS ze dne 28. 8. 2024 byla konstatována míra poklesu pracovní schopnosti 15 % při zařazení do položky 4a kapitoly VI vyhlášky.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Podle § 39 odst. 1 ZDP: „Pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %.“

4. Podle § 39 odst. 2 ZDP: „Jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně.“

5. Podle § 39 odst. 3 ZDP: „Pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“

6. Podle § 39 odst. 4 ZDP: „Při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek.“

7. Podle o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v , avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna.

8. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze (dále jen „Posudková komise“) odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 13. 8. 2025 shledala, že ke dni vydání napadeného rozhodnutí byla žalobkyně invalidní podle , přičemž se jednalo o invaliditu prvního stupně podle Pokles pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu byl stanoven nejméně o 35 %, nedosahoval však více než 49 %.

9. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborného lékaře z oboru psychiatrie jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně. Při vypracování posudku vycházela komise ze soudního spisu, spisu sociálního zabezpečení zdravotnické dokumentace praktického lékaře.

10. Podle komise se jedná o dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, přičemž rozhodující

příčinou byla epilepsie. Komise konstatovala, že stran epilepsie (s anamnézou pozorovaných záchvatů od 3 let věku) již sice nebyla ani podávána medikace potlačující záchvaty, nicméně zjištěn byl kognitivní deficit a to se zhoršenou adaptabilitou, takového rázu, že bylo možno

konstatovat dostatečné naplnění posudkových kritérií položky 4b kapitoly. VI s konstatováním

míry poklesu pracovní schopnosti 35%, když dle vyšetření klinického psychologa ze dne

21. 6. 2024 již byla právě vedle sociální naivity a neobratnosti při kognitivním deficitu

(označeném vedle další dokumentace také jako lehká mentální retardace) zdůrazněna

zhoršená adaptabilita (v preambuli této položky pak je uveden mezi posudkovými hledisky

i neuropsychický deficit), a to i při zohlednění recentního období přechodu do kalendářního

věku dospělosti, byť další alterace uvedená v položce 4b kapitoly VI u posuzované nebyla

zjištěna a nebylo možno konstatovat míru poklesu pracovní schopnosti na horní mezi

položky. Dále případně zařazení do položky 8b kapitoly V by nevedlo ke konstatování vyšší

míry poklesu pracovní schopnosti u posuzované bez posudkově dále významného

psychiatrického postupu, a i v případě, že by bylo hodnoceno při poukazu na anamnézu

epileptických záchvatů v prvé řadě ke kognitivnímu deficitu (při posudkovém rozlišování

tíže kognitivního deficitu až ve smyslu mentální retardace v rámci postižení vrozeném

či ve vymezeném období postnatálním, oproti afekcím v pozdějším věku) pak by nebylo

možno hodnotit přes položku 1b kapitoly V přílohy vyhlášky. Platnost posudku komise stanovila do 8/2028 vzhledem k nízkému věku a dosud referovanému klinickému postupu, ke zhodnocení dalšího vývoje. Posuzovaná byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na duševní schopnosti podle vyhl. č. Komise konstatovala, že pro posuzovanou jsou nevhodné psychicky náročné práce. Komise shledala míru poklesu pracovní schopnosti o 35 % při zařazení do položky 4b kap. VI, přílohy k , a byla zjištěna invalidita 1. stupně s datem vzniku invalidity l.st. dne 21. 6. 2024.

11. Posudek obsahuje veškeré náležitosti, soud jej považuje za úplný a řádně odůvodněný. O správnosti a úplnosti stanovené klinické diagnózy onemocnění žalobkyně, jako i o stanovení a řádné zdůvodnění procentní míry poklesu schopnosti soustavné výdělečné činnosti žalobkyně není žádných pochyb. Soud proto z posudku posudkové komise vypracovaného v soudním řízení při rozhodování vyšel. Komisí byly zohledněny i doložené lékařské nálezy. Pokud dle posudku byla žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí invalidní, je žalobou napadené rozhodnutí dotčeno vadou nezákonnosti, resp. nesprávně zjištěného skutkového stavu, proto jej soud podle zrušil.

12. V novém rozhodnutí je žalovaná povinna vydat nové rozhodnutí o námitkách žalobkyně, ve kterém se bude řídit právním názorem soudu, resp. závěry posudkové komise ( ).

13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle Žalobkyně byla ve věci samé úspěšná, proto jí přísluší právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení za právního zastoupení - 2 úkony právní služby podle vyhl. č. ve znění do 31.12. 2024 po 1 000 Kč (tj. převzetí zastoupení, podání žaloby, neboť odměna advokáta je určena tarifní hodnotou 5 000 Kč, tedy 1 000 Kč za úkon ( advokátního tarifu - ve věcech nároků fyzických osob v oblasti sociálního zabezpečení, důchodového, nemocenského a všeobecného zdravotního pojištění se považuje za tarifní hodnotu částka 5 000 Kč). K tomu rozšířený senát Nejvyššího správního soudu k tomu v usnesení č. j. - 62 ze dne 10. 11. 2020 uvedl : Zvláštní tarifní hodnota pro věci sociálního zabezpečení dle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), obecně neporušuje zásadu rovnosti (, d) ve spojení s právem podnikat a právem získávat prostředky pro své životní potřeby prací podle a 3y. Dále soud přiznal 2x režijní paušál po 300 Kč, včetně DPH.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Pokud svým významem kasační stížnost podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele, odmítne ji Nejvyšší správní soud pro nepřijatelnost ( ).

V Praze dne 24. 11. 2025

Mgr. Kamil Tojner, v. r.

soudce

Shodu s prvopisem potvrzuje R. T.