Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
2 As 274/2025 - 73.pdf
PDF · 0 B
No categories available
2 As 274/2025 - 73
II. Posouzení návrhu na přiznání odkladného účinku
[8] Nejvyšší správní soud přistoupil k posouzení návrhu a dospěl k závěru, že jsou naplněny podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti podle § 73 odst. 2 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s.
[9] Podle § 107 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. nemá kasační stížnost odkladný účinek. Soud jej však může na návrh stěžovatele přiznat; § 73 odst. 2 až 5 s. ř. s. s. ř. s. se užije přiměřeně. Podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. lze přiznat odkladný účinek, jestliže by výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a jestliže to nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[10] Z těchto ustanovení vyplývá, že možnost přiznání odkladného účinku kasační stížnosti je podle § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. podmíněna kumulativním naplněním dvou objektivních podmínek: 1) výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí by znamenaly pro stěžovatele nepoměrně větší újmu, než jaká přiznáním odkladného účinku může vzniknout jiným osobám, a 2) přiznání odkladného účinku kasační stížnosti nebude v rozporu s důležitým veřejným zájmem.
[11] Důvody možného vzniku nepoměrně větší újmy stěžovatele oproti jiným osobám jsou vždy individuální, závislé pouze na konkrétní situaci stěžovatele. Povinnost tvrdit a prokázat vznik újmy má proto stěžovatel, jenž musí konkretizovat, jakou újmu by pro něj znamenal výkon nebo jiné právní následky rozhodnutí, z jakých konkrétních okolností vznik újmy vyvozuje a uvést její intenzitu. Stěžovatelem uvedená tvrzení musí svědčit o tom, že negativní následek, jehož se v souvislosti s napadeným rozsudkem krajského soudu (resp. s napadeným správním rozhodnutím) obává, by pro něj byl zásadním zásahem. Hrozící újma přitom musí být závažná a reálná, nikoliv pouze hypotetická a bagatelní.
[12] Odkladný účinek má charakter institutu mimořádného, vyhrazeného pro ojedinělé případy; je koncipován jako dočasná procesní ochrana stěžovatele jako účastníka řízení před okamžitým výkonem pro něj nepříznivého soudního, resp. správního rozhodnutí.
[13] Nejvyšší správní soud předesílá, že již v minulosti přiznal odkladný účinek dvěma kasačním stížnostem stěžovatelky (usnesení NSS ze dne 4. 12. 2024, č. j. 1 As 279/2024 -77, a ze dne 7. 1. 2025, č. j. 1 As 313/2024 -97). Stěžovatelka jimi brojila proti dvěma rozsudkům, jimiž městský soud aproboval rozhodnutí žalovaného týkající se skutkově srovnatelných situací, tj. přezkumu správních rozhodnutí, jimiž byla stěžovatelka uznána vinnou ze spáchání přestupků podle § 20 odst. 1 zákona o podmínkách obchodování s povolenkami. Ostatně, stěžovatelka čelí exekuci právě pro neuhrazení pokut uložených těmito rozhodnutími. NSS neshledal důvod se od závěrů vyslovených v usneseních č. j. 1 As 279/2024 -77 a č. j. 1 As 313/2024 -97 odchýlit. Naopak, odůvodnění tohoto usnesení z nich v podstatné části vychází.
[14] Stěžovatelka tvrdí konkrétním a individualizovaným způsobem, že výkon rozhodnutí, kterým jí byla uložena pokuta ve výši 131 405 486,77 Kč, by pro ni znamenal citelnou a reálnou újmu. Stěžovatelka označila za újmu ve smyslu § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. hrozbu ukončení své činnosti z důvodu likvidační výše pokuty a zastavení dodávky svým odběratelům. Osvědčila, že se nachází v nepříznivé hospodářské situaci, která se v čase zhoršuje. V minulých účetních obdobích byla ve ztrátě, v roce 2024 dosahovala ztráta výše 159 938 000 Kč, nyní navíc stěžovatelka čelí exekuci. Přiloženou korespondencí Energetického regulačního úřadu odsvědčila rovněž to, že v místě svého podnikatelského působení představuje významného dodavatele energií, k jehož službám v současnosti neexistuje alternativa. Stěžovatelka tedy osvědčila, že jí hrozí závažná a reálná újma. Příjmy stěžovatelky zjevně nepostačují k uhrazení pokuty. Ta pro stěžovatelku představuje s ohledem na její stávající majetkové poměry velmi citelný zásah do majetkové sféry a nutnost její okamžité úhrady by mohla mít na stěžovatelku závažný dopad.
[15] Nejvyšší správní soud ani neshledal, že by odkladným účinkem mohla třetím osobám vzniknout újma nepoměrně větší než újma hrozící stěžovatelce. Jediným subjektem, kterého se přiznání odkladného účinku dotkne, bude stát, neboť tomu bude dočasně odepřeno právo činit kroky vedoucí k vymáhání pokuty. Nic ovšem nenasvědčuje tomu, že by tato újma měla být (nepoměrně) vyšší než ta osvědčená stěžovatelkou.
[16] Přiznáním odkladného účinku kasační stížnosti dojde pouze k tomu, že stěžovatelka po určitou dobu nebude muset uloženou povinnost splnit, avšak bude k tomu povinna v případě neúspěchu kasační stížnosti. Veřejný zájem na výběru uložené pokuty je tedy pouze dočasně odložen, a nikoliv principiálně znemožněn (byť jistě existuje riziko, v čase podle všeho narůstající, nedobytnosti pokuty kvůli zhoršující se ekonomické situaci stěžovatelky). Nepůjde tak o „vyloučení“ přestupkové odpovědnosti stěžovatelky, jak tvrdí žalovaný. Lze proto uzavřít, že přiznání odkladného účinku není v rozporu s důležitým veřejným zájmem. Hrozba žaloby k Soudnímu dvoru EU pro údajně nezvládnutou implementaci směrnice 2003/87/ES a její nedostatečné vymáhání, jak na ni poukazuje žalovaný, se nyní nejeví natolik pravděpodobná a akutní, aby mohla vyvážit bezprostřední a akutní hrozbu ekonomické likvidace stěžovatelky. Přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v tomto jednom případě (resp. jednotkách případů), který není z pohledu celostátní politiky omezování emisí CO2 jistě bezvýznamný, avšak rozhodně nejeví znaky systémového selhání státu při prosazování této politiky, lze jen stěží v tuto chvíli mít za projev systémového pochybení při implementaci práva EU.
[17] Ze shora uvedeného vyplývá, že v posuzované věci byly splněny obě podmínky pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vyžadované v § 73 odst. 2 s. ř. s. s. ř. s. ve spojení s § 107 s. ř. s. s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto přiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Do rozhodnutí o kasační stížnosti se tak pozastavují účinky rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2025, č. j. 9 A 105/2023 -204, a rozhodnutí ministra životního prostředí ze dne 31. 7. 2023, č. j. MZP/2022/430/1197.
[18] Soud připomíná, že může usnesení o přiznání odkladného účinku i bez návrhu usnesením zrušit, ukáže-li se v průběhu řízení, že pro přiznání odkladného účinku nebyly důvody, nebo že tyto důvody v mezidobí odpadly (§ 73 odst. 5 ve spojení s § 107 odst. 1 s. ř. s. s. ř. s. ). Z usnesení o přiznání či nepřiznání odkladného účinku kasační stížnosti rovněž nelze dovozovat jakékoliv závěry ohledně toho, jak bude rozhodnuto o samotné kasační stížnosti (usnesení NSS ze dne 4. 10. 2005, č. j. 8 As 26/2005 -76, č. 1072/2007 Sb. NSS).
[19] Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá dle položky 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb. , o soudních poplatcích, soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč. Podle § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích je poplatek splatný vznikem poplatkové povinnosti. Poplatková povinnost v daném případě vzniká dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích, per analogiam; srov. k tomu již citované usnesení NSS č. j. 1 As 27/2012 -32, resp. usnesení rozšířeného senátu ze dne 4. 6. 2024, č. j. 9 As 270/2023 -21, bod 24]. NSS proto výrokem II. vyzval stěžovatelku ke splnění povinnosti zaplatit soudní poplatek za návrh na přiznání odkladného účinku.
[OBRÁZEK]
[20] Poplatek lze zaplatit buďto v hotovosti na pokladně NSS, nebo bezhotovostně převodem na účet soudu číslo: 3703 - 46127621/0710, vedený u České národní banky, pobočka Brno. Závazný variabilní symbol pro identifikaci platby je 1020427425. Zaplacení poplatku lze rovněž provést prostřednictvím QR kódu:
[21] Nebude-li soudní poplatek včas dobrovolně zaplacen, bude vymáhán celní správou.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 30. prosince 2025
Eva Šonková
předsedkyně senátu