Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
61 C 225/2024-43
Okresní soud v Mostě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Čermákovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o Anonymizováno Anonymizováno,AnonymizovánoAnonymizovánoKč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba se zamítá co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši částka a úrokem ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba se zamítá co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši , částka, a úrokem ve výši , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úrokem ve výši 23,9 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne datum domáhala na žalované zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. (dříve Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.) se žalovanou dne datum uzavřela smlouvu o půjčce č. hodnota, na jejímž základě byla žalované poskytnuta částka ve výši částka. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit půjčku ve 36 měsíčních splátkách po částka měsíčně, počínaje dne datum, spolu s úrokem ve výši 23,90 % ročně. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátek, v plné výši uhradila žalovaná splátku částka pouze dne datum. Právní předchůdkyně žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním půjčku zesplatnila. Celkem žalovaná zaplatila částku částka. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek, s účinností ke dni datum.
2. Ve věci byl vydání elektronický platební rozkaz, proti kterému žalovaná podala včasný odpor s tím, že vzhledem ke špatné finanční situaci nemůže zaplatit celou částku. Může splácet ve výši částka měsíčně.
3. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti žalované, neboť žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, ačkoliv jí bylo předvolání k jednání řádně doručeno, zároveň nepožádala z důležitého důvodu o odročení jednání. Soud tak vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.
4. Soud na základě provedeného dokazování zjistil ve věci následující skutkový stav:
Žalovaná jako spotřebitel uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně dne datum Rámcovou smlouvu o poskytování bankovních a platebních služeb (viz rámcová smlouva). Dne datum uzavřely smluvní strany smlouvu o půjčce č. hodnota (viz smlouva), jejíž nedílnou součástí byly i všeobecné smluvní podmínky (viz všeobecné smluvní podmínky), produktové podmínky (viz produktové podmínky) a sazebník poplatků (viz sazebník). Právní předchůdkyně se zavázala poskytnout žalované půjčku ve výši částka, kterou se žalovaná zavázala splatit prostřednictvím 36 měsíčních splátek po částka měsíčně včetně pojištění spolu s úrokem ve výši 23,90 % ročně, počínaje od datum. Celkem měla žalovaná zaplatit částku částka. Při prodlení žalované s hrazením splátek si smluvní strany sjednaly možnost zesplatnění zesplatnění půjčky (viz návrh na uzavření smlouvy o půjčce, viz akceptace smlouvy). Při posouzení úvěryschopnosti vycházela právní předchůdkyně žalobkyně z příjmu žalované ve výši částka a výdajů žalované v celkové výši částka. Dále právní předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovanou v interních a externích databází (BRKI/NRKI/SOLUS), v insolvenčních rejstříku, databázi neplatných dokladů (viz protokol o ověření úvěryschopnosti klienta, viz výstup z rejstříku BRKI, viz zákaznická karta) a dospěla k závěru o úvěryschopnosti žalované. Z výpisů z účtu vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně soud seznal, že dne datum byla na účet žalované připsána částka částka (viz výpis z účtu). Z výpisů z účtu za období od února 2022 do září 2023 soud zjistil, že konečný zůstatek ke každému poslednímu dni daného měsíce činil nejvíce částka (březen 2022), většinou činil konečný zůstatek částka (viz výpisy z účtu). Z přehledu platební historie se podává historie splácení půjčky žalovanou, která do postoupení pohledávky zaplatila právní předchůdkyni celkem částka, v různých datech a částkách. Splátku ve výši částka uhradila žalovaná pouze jednou dne datum (viz platební historie). Z důvodu opakovaného prodlení žalované s úhradou splátek právní předchůdkyně žalobkyně zbývající část půjčky zesplatnila (viz prohlášení o okamžité splatnosti ze dne 9.8.223, viz výpis odeslané pošty). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni (viz smlouva o postoupení pohledávek, viz seznam postoupených pohledávek v příloze č. hodnota, viz potvrzení úplaty). O postoupení pohledávky byla žalovaná vyrozuměna (viz vyrozumění o postoupení pohledávky. Právní osobnost žalobkyně vyplývá z obchodního rejstříku (viz výpis z obchodního rejstříku). Předžalobní výzvou byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky do datum (viz předžalobní výzva – viz doklad o odeslání – podací lístek).
5. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:
Dle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Dle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Dle § 87 odst. 1 věta první a třetí a odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
Dle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
Dle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
Dle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
Dle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
Dle § 1880 odst. 1 o.z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
6. Soud má na základě provedeného dokazování, kdy na zjištěný skutkový stav aplikoval výše uvedenou právní úpravu, za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně se žalovanou jako spotřebitelem uzavřela smlouvu o půjčce, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku částka. Žalovaná se zavázal uhradit zápůjčku spolu se smluvním úrokem ve výši 23,90 % ročně, vše prostřednictvím 36 měsíčních splátek po částka, počínaje dne datum. Žalovaná na zápůjčku uhradila v nepravidelných splátkách, kdy pouze dne datum uhradila žalovaná splátku v plné výši celkem částku částka.
7. Žalobkyně poskytla žalované zápůjčku v rámci své podnikatelské činnosti ve smyslu § 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná smlouvu o zápůjčce uzavřela jako fyzická osoba – spotřebitel. Zároveň tento úvěr nebyl vyloučen z působnosti zákona o spotřebitelském úvěru (viz § 4 tohoto zákona). Žalobkyně tak byla povinna řádně posoudit úvěryschopnost žalované dle spotřebitelského zákona.
8. Dle rozsudku NS ČR ze dne datum, č.j. spisová značka „povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon, konkrétně zákon o spotřebitelském úvěru (jeho § 9 odst. 1) stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. 145/2010 Sb. Komentář. 1. vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, i Nejvyšší správní soud, jehož závěry použil na podporu své argumentace již odvolací soud v napadeném rozhodnutí. Závěr odvolacího soudu dovozující, že spokojila-li se žalobkyně s nedoloženým prohlášením žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostála povinnosti věřitele ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, je správný.“
9. Dle rozsudku Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka „schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je třeba chápat jako situaci, kdy v závislosti na frekvenci splácení zbude spotřebiteli v jeho osobním/domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl za normálního běhu věcí bez problémů a omezení splácet splátku úvěru v předpokládané výši. Proto věřitel musí mimo jiné analyzovat spotřebitelův osobní/domácí rozpočet, a to jak stranu příjmů, tak stranu výdajů. Jak pokud jde o stránku příjmovou, tak i stránku výdajovou, spokojil se právní předchůdce žalobkyně s pouhým tvrzením žalovaného, aniž by jej žalovaný doložil. Skutečnost, že jeho výdělek činí částka měsíčně, tedy žalovaný nikterak neprokázal a pravidelné měsíční výdaje zjišťoval právní předchůdce žalobkyně pouze ve vztahu k bydlení, další výdaje (např. náklady na dopravu, domácnost, případnou vyživovací povinnost apod.) pak nezkoumal, přičemž ani údaje ohledně bydlení následně neověřil. Povinnost věřitele vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit přitom vyjádřil Nejvyšší soud ČR ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka již dne datum. Tuto povinnost věřitele pak zdůraznil ve svém rozhodnutí ze dne datum, sp. zn. spisová značka, v němž současně řešil, zda ke splnění povinnosti věřitele posoudit s odbornou péčí úvěruschopnost postačí provedení lustrace v registru SOLUS.“
10. Dle rozsudku Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C-679/2018 ze dne datum „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
11. Právní předchůdkyně žalobkyně při posuzování majetkové situace žalované vycházela z údajů uvedených žalovanou. Dále právní předchůdkyně žalobkyně nahlížela do rejstříku jako SOLUS, BRKI apod. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z příjmu žalované ve výši částka a výdajů žalované v celkové výši částka. Přes výzvu soud žalobkyně nedoložila, jak tyto příjmy a výdaje žalované byly zjištěny. Tj. žalobkyně nedoložila ani příjmy žalované ani výpisy z účtu žalované za 3 měsíce předcházející uzavření smlouvy o zápůjčce. Z výpisů z účtu žalované za období od ledna 2022 soud nezjistil, že by žalovaná měla nějaký příjem. Konečné zůstatky na účtu se pohybovaly kolem částky částka.
12. Soud tak dospěl k závěru, že úvěryschopnost žalované nebyla právní předchůdkyní žalobkyně řádně posouzena. Dle výše uvedené judikatury nelze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech pro účely posouzení schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr vycházet. Žalobkyně přes výzvu soudu žádný důkaz k prokázání poměrů žalované před poskytnutím zápůjčky nedoložila.
13. Za těchto okolností soudu nezbylo než z důvodu neunesení důkazního břemene žalobkyní posoudit smlouvu o zápůjčce jako absolutně neplatnou, tedy k neplatnosti přihlédnout i bez návrhu dle § 588 o.z., neboť porušením svých povinností žalobkyně nezasáhla pouze do zájmů žalované jako spotřebitele, nýbrž zjevně narušila veřejný pořádek, neboť ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru chrání také celou společnost (viz rozsudek Krajského soudu v adresa ze dne datum, č.j. spisová značka, viz rozsudek NS ČR ze dne datum, č.j. spisová značka, viz rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp.zn. C-679/2018 ze dne datum). Od datum je stanovena absolutní neplatnost rovněž v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
14. Jelikož soud shledal smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, představuje částka částka (částka poskytnutá žalované) bezdůvodné obohacení, které je žalovaná dle § 2991 o.z. a § 2993 o.z. povinna vrátit žalobkyni. Žalovaná na zápůjčku zaplatil celkem částku částka. Je tak povinna žalobkyni vrátit částku částka.
15. Dle rozsudku NS ČR ze dne datum, sp.zn. spisová značka ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.
16. Soud tak vyhověl žalobě co do částky částka (viz výrok II). Soud žalobkyni nepřiznal úrok z prodlení z této částky ve smyslu § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, z nichž by byl zřejmý okamžik vzniku prodlení žalované s úhradou dlužné částky. Žalovaná v odporu uvedla, že se nachází ve špatné finanční situaci, je schopna splácet částka měsíčně.
17. Ve zbývající části, tedy co do částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši částka a úrokem ve výši částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 23,9 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (viz výrok I).
18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve výroku III tohoto rozsudku dle § 142 odst. 2 o.s.ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V dané věci byla v převážné většině úspěšná žalovaná. Soud však nezjistil, že by jí nějaké náklady řízení vznikly. Soud proto rozhodl tak, že se náhrada nákladů řízení nepřiznává žádnému z účastníků.
19. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud v délce tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř., jelikož v řízení nevyšly najevo žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly uložení jiné lhůty. Žalovaná sice v odporu odkazovala na špatnou finanční situaci, pro kterou navrhovala splátky částka měsíčně, ale tuto finanční situaci soudu nijak nedoložila. K soudu se bez omluvy nedostavila, proto jí soud nemohl k prokázání svých osobních a majetkových poměrů ani řádně poučit. Soud proto při stanovení pariční lhůty tvrzení žalované jakožto tvrzení neprokázané nijak nezohlednil.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Mostě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.