Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

36 C 198/2024-65

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci

žalobkyně:Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0,

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,

zastoupen Anonymizováno

Adresa zainteresované osoby 0/0

proti

žalovanému:Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0,

Adresa zainteresované osoby 1/0

o zaplacení částky 41 500,11 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 622,50 Kč do 60 dnů od právní moci od tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou si žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 877,61 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 207,57 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 346,03 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 41 500,11 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 17,9 % ročně jdoucím z částky 41 500,11 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 22 622,50 Kč do 60 dnů od právní moci od tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou si žalobkyně dále po žalovaném domáhala zaplacení částky 18 877,61 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 207,57 Kč, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 346,03 Kč, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 41 500,11 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení a úrokem ve výši 17,9 % ročně jdoucím z částky 41 500,11 Kč od 21. 11. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 41 500,11 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se jedná o nevypořádaný nárok ze smlouvy o úvěru, kterou s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba. (dále jen „banka“) dne datum. Na základě této smlouvy banka žalovanému poskytla úvěr ve výši 70 000 Kč na bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit spolu s úrokem ve výši 17,90% ročně a sjednanými poplatky v 60 pravidelných měsíčních splátkách po částce 1 774 Kč, když první splátka byla splatná datum a splátky byly hrazeny formou inkasa z účtu žalovaného. Žalovaný pak měl povinnost zajistit na svém účtu dostatek finančních prostředků v den splatnosti každé splátky. Žalovaný nesplácel řádně a včas a ocitl se v prodlení; ani přes opakované upozornění banky žalovaný dlužné splátky neuhradil, s účinností ke dni datum pak došlo k zesplatnění úvěru. O tom byl žalovaný vyrozuměn dopisem. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Ke dni postoupení jistina dluhu činila 41 500,11 Kč, a úroky a úroky z prodlení ke dni datum činily 207,57 Kč a 3 346,03 Kč. Žalovaný na svůj dluh po postoupení pohledávky již neuhradil nic, ani na základě zaslané předžalobní výzvy.

právnická osoba výzvě soudu žalobkyně dále ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného bankou před uzavřením úvěrové smlouvy doplnila, že vycházela z informací, které jí poskytl žalovaný, který deklaroval svůj příjem na 53 000 Kč měsíčně, což ověřila statistickým nástrojem, jež určuje reálně dosažitelné příjmy na základě klientových osobních předpokladů. Započetla pak příjem 50 000 Kč. Výdaje deklarované žalovaným z důvodu obezřetnosti navýšila na 28 000 Kč z toho měly činit výdaje na bydlení, včetně hypotéky, 9 000 Kč, výdaje na živobytí 7 000 Kč a ostatní výdaje 12 000 Kč. Dále provedla lustraci v rejstříku BRKI a SOLUS bez negativních záznamů a dluhů po splatnosti. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný na dluh uhradil celkem částku 47 377,50 Kč.

3. Žalovaný se ve věci nijak nevyjádřil a k jednání soudu, které bylo nařízeno na den datum, se ani bez omluvy nedostavil. Soud proto věc projednal v jeho nepřítomnosti, když k jednání se dostavil zástupce žalobkyně.

4. Po provedeném dokazování pak dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

5. Společnost právnická osoba. a žalovaný spolu dne datum uzavřeli smlouvu o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb a dále smlouvu o úvěru. Na základě smlouvy o poskytování bankovních služeb byl žalovanému zřízen u banky účet č. č. účtu a na něj byla bankou žalovanému téhož dne vyplacena částka 70 000 Kč (smlouva o úvěru, výpis z účtu žalovaného, smlouva o poskytování bankovních, platebních a investičních služeb). Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok sjednaný ve smlouvě splácet v měsíčních splátkách po 1 774 Kč (smlouva o úvěru). Při posuzování úvěruschopnosti vycházela banka při poskytování úvěru především z toho, jaké informace jí o sobě poskytl žalovaný. Žalovaný v žádosti o úvěr uvedl, že je podnikatel, jeho příjmy dosahují 53 000 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení u něho činí 9 000 Kč, výdaje na živobytí 7 000 Kč, rodinné náklady a ostatní výdaje 12 000 Kč; žalovaný uvedl, že žije v nájmu, je ženatý a má dosažené vzdělání základní (protokol o ověřování úvěruschopnosti, průběh posuzování žádosti bankou). V rejstříku SOLUS a BRKI nebyl v době jeho žádosti nalezen žádný negativní záznam, toliko že byl žadatelem o spotřební úvěr ve výši 1000 000 Kč datum (výstupy z rejstříku SOLUS a BRKI). Žalovaný dluh splácel nepravidelně, banka mu dopisem ze dne datum sdělila, že došlo k okamžitému zesplatnění dluhu (výpis z účtu žalovaného, sdělení banky o zesplatnění závazku, podací arch). Pohledávka z úvěrové smlouvy byla následně smlouvou ze dne datum s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum (smlouva o postoupení pohledávek, seznam, potvrzení úplaty za postoupení); žalobkyně pak žalovaného k úhradě dluhu vyzvala před podáním žaloby (výzva k plnění, podací lístek z datum).

6. Žalovaný byl v řízení zcela nečinný a netvrdil ani neprokazoval, že by na dluh u žalobkyně uhradil více, než uvedla v žalobě žalobkyně.

7. Podle § 2395 o.z. ve znění účinném od 1.1.2014 smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

8. Podle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.

12. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

13. V dané věci se proto soud zabýval nejprve tím, zda spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli platnou smlouvu o úvěru, tedy tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako poskytovatel úvěru splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu. Podle výše citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel úvěru povinen posoudit schopnost žadatele o úvěr poskytnutý úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných jak od spotřebitele, tak z jiných zdrojů, a postup s odbornou péčí v sobě zahrnuje ověření konkrétní majetkové situace žadatele o úvěr, tedy jak aktuální příjmy, tak aktuální výdaje žadatele, které je potřeba komplexně ověřit. To však v daném případě banka neučinila ani ve vztahu k příjmům žalovaného, tak ani ve vztahu k jeho výdajům; vycházela toliko z údajů, které jí žalovaný sdělil, které nijak neověřila; ověření statistickými údaji o možných výdělcích či výdajích pak dle názoru není ani postačující ani o majetkové situaci žalovaného nijak vypovídající. Takový postup banky před poskytnutím úvěru lze mít za liknavý, když liknavý postup poskytovatele úvěru v případě získávání a ověřování si údajů o majetkové situaci žadatele o spotřebitelský úvěr již řeší i judikatura vyšších soudů (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. ) a dovozuje, že „věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr“. Odborná péče věřitele, kterou má povinnost věnovat žadateli o úvěr a jeho majetkové situaci, v sobě totiž musí zahrnovat i řádné prověřování údajů poskytovaných žadatelem o úvěr, a to jak příjmů )výplatní pásky, pracovní smlouva, daňové přiznání) včetně jeho výdajů, a to vyžádáním si příslušných y (výpisů z účtu, nájemní smlouvy, potvrzení o měsíčních úhradách na bydlení apod.). Protože právní předchůdkyně žalobkyně v dané věci jak příjmovou, tak výdajovou stránku žalovaného fakticky neprověřila (když se nelze spokojit s užitím statistických modelů), nemohla v potřebném rozsahu správně vyhodnotit ani schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Soud proto dospěl k závěru, že je smlouva o úvěru absolutně neplatná podle zákona o spotřebitelském úvěru a a o.z..

14. Žalobkyni však v daném případě vznikl nárok na vydání plnění představujícího vyplacený úvěr v podobě bezdůvodného obohacení ve výši 22 622,5 Kč. Ve zbytku soud žalobu s ohledem na výše uvedené jako nedůvodnou zamítl.

15. Jelikož ustanovení , o spotřebitelském úvěru je ustanovením speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských úvěrů“ spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti, jež odvisí nikoliv od výzvy věřitele k plnění, ale od soudem určené nové doby splatnosti, nevznikl v tuto chvíli žalobkyni ani nárok na úhradu úroků z prodlení (viz. Slanina, Jemelka, Vetešník, Wachtlová, Flídr, Zákon o spotřebitelském úvěru, komentář, , C.H.beck, 2017, dále rozhodnutí NS ČR ). Soud v dané věci určil splatnost dlužné jistiny ve lhůtě 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku, jež se mu jevila být lhůtou přiměřenou s ohledem na tvrzené poměry žalovaného v době žádosti o úvěr, když ty skutečné v dané době soudu ani žalobkyni známy nejsou.

16. O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodováno podle , kdy žalobkyně i žalovaný byli ve věci úspěšní toliko částečně a poměr jejich úspěchu a neúspěchu byl (s přihlédnutím i k žalovanému příslušenství) téměř shodný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.

Nesplní-li povinný dobrovolně a včas, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávnění domáhat jeho výkonu prostřednictvím exekuce.