Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 248/2024-21

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba sídlem adresa zastoupená advokátem Anonymizováno sídlemAnonymizovánoadresa

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 8. 2015 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 a s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 10 000 Kč od 8. 8. 2015 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021, s úrokem z prodlení ve výši 10,75 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022, s úrokem z prodlení ve výši 14 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 a s úrokem z prodlení z částky 10 000 Kč od 1. 1. 2024 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ve zbývajícím rozsahu zamítá.III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím, a to jako žalovaným dosud neuhrazené peněžní prostředky vyplývající ze smlouvy o půjčce č. číslo.

2. Na základě předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

3. Společnost právnická osoba, IČO IČO, se sídlem adresa, (dále jen „předchůdkyně žalobkyně“), poskytla žalovanému na základě písemné dohody ze dne datum téhož dne v hotovosti peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyní žalobkyně poskytnuté finanční prostředky vrátit a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 7 360 Kč, a to formou 55 týdenních plateb, a to nejpozději do 25. 5. 2010. Žalovaný však do uvedeného data uhradil pouze peněžní prostředky ve výši 1 120 Kč. Ke dni 1. 7. 2015 bylo právo domáhat se úhrady žalobou nárokovaných peněžních prostředků převedeno z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, přičemž předchůdkyně žalobkyně písemně oznámila uvedenou skutečnost žalovanému dne 28. 7. 2015. téhož dne žalobkyně písemně vyzvala žalovaného k úhradě žalobou nárokovaných peněžních prostředků do 10 dnů.

4. Podle , , (dále jen „o. z.“), platí, že není-li stanoveno jinak, řídí se právní poměry jiné než uvedené v odst. 1 a 2 téhož ustanovení vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

5. S ohledem na shora specifikovaný závěr o skutkovém stavu, jakož i ustanovení o. z. soud v projednávané věci aplikoval níže uvedená relevantní ustanovení , , (dále jen „obč. zák.“), jakož i , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně , (dále jen „ “).

6. Podle ustanovení § 3 odst. 1 obč. zák. platilo, že výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu nesmí zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

7. Podle § 39 obč. zák. platilo, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

8. Podle § 56 odst. 1 obč. zák. platilo, že spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle odst. 2 téhož ustanovení platilo, že ustanovení odstavce 1. se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.

9. Podle ustanovení § 517 odst. 2 obč. zák. platilo, že jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, měl věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanovila , ve znění do 30. 6. 2010 jako výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro poslední den kalendářního pololetí, které předchází kalendářnímu pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o sedm procentních bodů.

10. Podle ustanovení § 524 odst. 1 obč. zák. platilo, že věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému.

11. Podle ustanovení § 524 odst. 2 obč. zák. platilo, že s postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

12. Podle ustanovení § 563 obč. zák. platilo, že není-li doba splnění dohodnuta, stanovena právním předpisem nebo určena v rozhodnutí, je dlužník povinen splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán.

13. Podle § 657 obč. zák., platilo, že smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. platilo, že při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumělo poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, například ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit.

16. Mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelkou (a to v rámci její podnikatelské činnosti) a žalovaným jako dlužníkem v postavení spotřebitele, byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce, která byla zároveň spotřebitelským úvěrem. Na základě této smlouvy předala předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč, který se tyto prostředky, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 7 360 Kč, zavázal vrátit v pravidelných 55 týdenních splátkách, a to se splatností celého dluhu nejpozději do 25. 5. 2010. Z ničeho nevyplynulo, že by do 25. 5. 2010 žalovaný uhradil předchůdkyni žalobkyně více něž 1 120 Kč. Předchůdkyně žalobkyně následně postoupila předmětnou pohledávku na žalobkyni.

17. Na základě shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že předchůdkyní žalobkyně a žalovaným sjednaný souhrnný poplatek ve výši 7 360 Kč, je třeba považovat, a to pro rozpor s dobrými mravy, za neplatný. Odporující dobrým mravům je totiž zpravidla taková výše poplatků (představujících tak jako v konkrétním cenu úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době sjednání těchto poplatků obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ).

18. V projednávané věci účastníky sjednaný souhrnný poplatek činil více než 73 % z půjčené částky 10 000 Kč, a to za 55 týdnů, při přepočtu na roční výši úroku se tak jednalo o úrok ve výši téměř 70 %. Z veřejně dostupných informací poskytovaných Českou národní bankou ovšem vyplývá, že banky v období května roku 2009 poskytovaly spotřebitelské úvěry s roční úrokovou sazbou zpravidla ve výši 13,65 % (dostupné na https: //www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=58842&p_strid=AAABAA&p_lang). Předmětný poplatek tak nejen, že významně převyšuje úrok zpravidla poskytovaný bankami v projednávaném období, ale významně převyšuje dokonce i za určitých okolností judikatorně tolerovanou nikoliv nepřiměřenou výši úroku, představovanou dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů za předmětné časové období (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ).

19. Žalovaný tak předchůdkyni žalobkyně na základě předmětné smlouvy o půjčce vrátil částku 1 120 Kč. S ohledem na neplatnost sjednaného souhrnného poplatku, je nutné žalovaným zaplacenou částku započíst na předchůdkyní žalobkyně žalovanému poskytnutou jistinu ve výši 10 000 Kč (srov. usnesení Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, sp. zn. ). Ohledně částky 8 880 Kč se tak žalovaný od 8. 8. 2015 ocitl v prodlení.

20. V kontextu všech shora uvedených skutečností, tak soud žalobě vyhověl co do výše žalovaným dosud neuhrazené jistiny a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku 8 880 Kč, a to včetně úroku z prodlení tak, jak je specifikováno ve výroku I. tohoto rozsudku.

21. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba na základě skutečností uvedených shora zamítnuta.

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ “), tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěch žalobkyně a žalovaného jsou v předmětném řízení přibližně stejné.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.