Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (4)No categories available
16 C 43/2023-75
Okresní soud v Mladé Boleslavi rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Černou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
pro 61 399,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 5 074,49 Kč, částky 1 036,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 993,90 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 60 363,49 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 55 289 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení částky 5 074,49 Kč, částky 1 036,50 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 9 993,90 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15,00 % ročně z částky 60 363,49 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 13 894 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Návrhem na zahájení řízení se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky 61 399,99 Kč s příslušenstvím.
2. Žalobkyně v žalobě uvedla následující: Její právní předchůdkyně, společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno, jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, (dále též jako „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne 27. 10. 2021 smlouvu o revolvingovém úvěru č. hodnota. Právní předchůdkyně žalobkyně na základě uzavřené smlouvy poskytla žalovanému platební kartu s úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal úvěr splácet včetně sjednaného pojištění schopnosti splácet v pravidelných měsíčních splátkách splatných každého 17. dne v měsíci počínaje dnem 17. 12. 2021. Výše minimální splátky úvěru činila 5 % z čerpané výše úvěru, minimálně však 500 Kč. Platba za sjednané pojištění činila 7,99 % z výše měsíční splátky úvěru. Sazba úroku z úvěru byla sjednána ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný vyčerpal celkovou částku úvěru ve výši 66 789 Kč. Splátky žalovaný řádně a včas nehradil, právní předchůdkyni žalobkyně vrátil pouze částku ve výši 11 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně proto ke dni 31. 10. 2022 prohlásila úvěr za splatný a ode dne následujícího po zesplatnění úvěru požadovala po žalovaném zaplacení sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a úrok z prodlení. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 s účinnosti ke dni 14. 11. 2022 na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný zůstal žalobkyni dlužen nesplacenou jistinu 60 363,49 Kč, úrok z úvěru ve výši 26,28 % ročně z částky 60 363,49 Kč za období od 10. 4. 2022 do 1. 11. 2022 ve výši 7 655,95 Kč, měsíční poplatky za sjednané pojištění schopnosti splácet ve výši 1 637,95 Kč, poplatky za odeslání písemných upomínky ve výši 700 Kč (tento úrok, poplatky za pojištění a poplatky za odeslání písemných upomínek v žalobě označeny jako kapitalizovaný úrok), účelně vynaložené náklady ve výši 39 Kč za dopis ze dne 16. 3. 2023, a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky 60 363,49 Kč od 14. 10. 2022 do 1. 11. 2022 ve výši 1 036,50 Kč. Dále požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny od 1. 11. 2022 do zaplacení Naposledy byl žalovaný k zaplacení dlužné částky vyzván upomínkou ze dne 16. 3. 2023. Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet, vycházela z údajů uvedených žalovaným v žádosti o úvěr, kde uvedl, že pobírá mzdu 17 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje činí 5 000 Kč. Při započtení doporučené splátky úvěru 3 500 Kč měsíčně by tak činil disponibilní zůstatek žalovaného 8 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně prověřila žalovaného a jeho poměry v interních a externích databázích třetích subjektů a v registru SOLUS, BRKI, CBCB.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, přestože mu byla řádně doručena (náhradním doručením - § 49 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , dále jen „o. s. ř. “, na adresu pro doručování, tedy na adresu trvalého pobytu - § 46 a odst. 1 a § 46b o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Žalovaný je státním občanem Slovenské republiky. Mezinárodní příslušnost k projednání dané věci je založena podle čl. 7 odst. 1 písm. a) Nařízení Rady (ES) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012, o příslušnosti a uznání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Žalovaný, který je občanem členského státu EU, může být žalován u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Za takové místo se považuje v případě smlouvy o zápůjčce místo sídla věřitele. Pro danou věc tedy platí, že žalobkyně může požadovat žalovanou stranu o zaplacení dluhu ze smlouvy o zápůjčce též u soudu České republiky, neboť na území České republiky měl být uhrazen dluh (mezinárodní příslušnost na výběr dána). V dané věci je tedy Okresní soud v Mladé Boleslavi mezinárodně příslušný k projednání věci.
5. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, postupoval soud podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř. “) a rozhodl bez nařízení jednání.
6. Z provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutečnosti.
7. Z rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota ze dne 27. 10 2022, žádosti/smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota ze dne 27. 10. 2021, soud zjistil, že žalovaný požádal právní předchůdkyně žalobkyně o revolvingový úvěr, přičemž v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán od května 2021 s průměrným měsíčním výdělkem 17 000 Kč, z něhož hradí náklady domácnosti ve výši 5 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně akceptovala žádost žalovaného o úvěr a podle smlouvy č. hodnota žalovanému poskytla úvěrový rámec 60 000 Kč, který mohl žalovaný opakovaně čerpat. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaný se smlouvou zavázal vrátit právní předchůdkyně žalobkyně čerpané peněžní prostředky společně s úrokem 22,68 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách v minimální výši 5 % z čerpané částky, nejméně však částkou 500 Kč, se splatností každého 17. dne v měsíci. Současně se žalovaný zavázal k úhradě poplatků za pojištění schopnosti splácet ve výši 7,99 % z výše měsíční splátky.
8. Z platební historie soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému od 17. 12. 2021 do 17. 9. 2022 celkově částku 66 789 Kč, přičemž žalovaný uhradil právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 11 500 Kč.
9. Z odstoupení od úvěrové smlouvy č. hodnota ze dne 26. 9. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně z důvodu prodlení žalovaného s úhradou splátek úvěr ke dni 31. 10. 2022 zesplatnila a vyzvala žalovaného k úhradě celkové částky 71 394 Kč.
10. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 11. 2022 včetně seznamu postoupených pohledávek a potvrzení o provedení transakce ze dne 15. 11. 2022 soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 14. 11. 2022 postoupila pohledávku za žalovaným ze smlouvy o revolvingovém úvěru č. hodnota na žalobkyni.
11. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2022 včetně podacího archu 1. 12. 2022 soud zjistil, že změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena.
12. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky a výzvy z 29. 11. 2022 soud zjistil, že žalobkyně dne 1. 12. 2022 žalovanému zaslala obyčejný dopis zpoplatněný částkou 39 Kč.
13. Z předžalobní upomínky ze dne 16. 3. 2023 včetně podacího archu ze dne 20. 3. 2023 soud zjistil, že zástupce žalobkyně před podáním žaloby žalovaného vyzval k zaplacení žalované částky.
14. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně uvedla, že věřitelka vycházela z toho, že v žádosti o úvěr je uvedeno, že žalovaný v době uzavření smlouvy pobíral mzdu ve výši 17 000 Kč a výše měsíčních výdajů činila 5 000 Kč. Dále věřitelka žalovaného aktivně prověřovala dostupných bankovních i nebankovních registrech. Další dokumentaci prokazující ověřování úvěruschopnosti žalobkyně nemá k dispozici. Žalobkyně tedy ani netvrdila, že by před uzavřením smlouvy jakkoliv ověřovala výši tvrzených příjmů žalovaného v žádosti o úvěr, naopak uvedla výslovně, že vyšla z údajů uvedených v žádosti o úvěr žalovaným.
15. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.
16. Dne 27. 10. 2021 právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný podepsali smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky celkem v částce 66 789 Kč. Žalovaný měl tuto částku vrátit právní předchůdkyni žalobkyně společně s úrokem v pravidelných měsíčních splátkách. Před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, a to na základě příjmů, tvrzených žalovaným v žádosti o úvěr; výši takto tvrzených příjmů (a výdajů) nikterak neověřovala. Žalovaný na svůj závazek plnil, a to částečně částkou ve výši 11 500 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela jako postupitel s žalobkyní jakožto postupníkem smlouvu o postoupení pohledávek. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem. Žalovaný byl k zaplacení dlužné částky vyzván dopisem zástupce žalobkyně před podáním žaloby. Žalovaný na výzvu nikterak nereagoval a nezaplatil dál již ničeho.
17. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.
18. Soud se nejprve zabýval otázkou rozhodného práva na daný případ, neboť v řízení je dán mezinárodní prvek – žalovaný je občanem Slovenské republiky. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne 17. června 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (Řím I) se použije pro smlouvy uzavřené po 17. 12. 2009. Použití hmotného práva České republiky vyplývá z článku 3 bodu 1. (volba práva), eventuálně článku 4 písm. a) nařízení Řím I, podle kterého je při neexistenci volby práva dle článku 3 rozhodným hmotným právem právo státu, na jehož území má obvyklé bydliště osoba, která poskytuje službu. V dané věci má původní věřitelka, která žalovanému poskytla zápůjčku, sídlo na území České republiky.
19. Věc byla soudem posuzována dle zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , ve znění pozdějších předpisů (dále „o. z.“), přičemž podle § 2395 tohoto zákona se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Soud se zabýval otázkou, zda byla smlouva uzavřena platně, s ohledem na to, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostatečně zkoumala schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 ). Soud dospěl k závěru, že tuto otázku musí posuzovat z úřední povinnosti, bez ohledu na to, zda žalovaný uplatnil námitku neplatnosti smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora Evropské unie – druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci Anonymizováno-právnická osoba. proti Anonymizováno, C-679/18).
21. Soud dospěl k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti nebylo řádné. Právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného splácet úvěr, ale pouze na základě příjmů, tvrzených žalovaným v žádosti o úvěr; výši takto tvrzených příjmů (a výdajů) nikterak neověřovala.
22. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr ve smyslu § 86 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. nelze učinit pouze na základě ničím nedoložených prohlášení spotřebitele. Prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady. Obdobně rozhodl Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. spisová značka (uvedený rozsudek se sice týká staršího zákona o spotřebitelském úvěru č. 145/2010 Sb. , jeho závěry jsou však použitelné i za účinnosti zákona č. 257/2016 Sb. ; srov. dále rozsudek Soudního dvora EU - čtvrtého senátu ze dne 18. 12. 2014, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno proti jméno FO a další, C-449/13; shodně též Anonymizováno Anonymizováno.: Zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru, Právní rozhledy 11/2017, s. 381, dále srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. II. ÚS 4129/18 ).
23. Žalobkyně se úvěruschopností žalovaného před poskytnutím úvěru řádně nezabývala, soud proto uzavřenou smlouvu posoudil jako neplatnou (§ 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb. ).
24. Vzhledem k uvedenému soud rozhodl, že žalovaný je povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu, poníženou o již uhrazené částky (66 789 – 11 500 = 55 289 Kč). Veškeré platby žalovaného přitom soud započítal na tuto jistinu, když poplatky, úroky, smluvní pokuty atd. nebyly platně sjednány (smlouva nebyla platně uzavřena).
25. Ve zbytku soud žalobu zamítl.
26. Lhůtu k plnění soud určil podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 160 odst. 1 věta první o. s. ř. o. s. ř. Žalovaný v řízení netvrdil nic ohledně toho, jaké jsou jeho možnosti, soudu proto nezbylo, než stanovit standardní třídenní lhůtu k plnění.
27. Úrok z prodlení soud žalobkyni nepřiznal, neboť žalovaná se dosud nemohla octnout v prodlení, když lhůtu k plnění stanovil soud až tímto rozsudkem. Datum plnění nemůže plynout ani ze smlouvy o úvěru nebo z upomínek žalobkyně, když podle těch je žalovaná vyzvána k plnění zcela jiných částek (a vlastně i jiného nároku) než je jí uloženo tímto rozsudkem.
28. Žalovanému bylo původní věřitelkou řádně oznámeno postoupení pohledávky (1882 odst. 1 o. z.), žalovaný je tedy povinen plnit svůj dluh žalobkyni (§ 1879 o. z.) Na žalobkyni přitom přešla pohledávka za žalovaným z bezdůvodného obohacení, i když ji účastníci v postupní smlouvě označili jako pohledávku vyplývající ze smlouvy o zápůjčce (srov. rozsudek Nejvyššího soudu - velkého senátu ze dne 19. 10. 2011, sp. zn. 31 Cdo 678/2009 ).
29. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle míry úspěchu účastníků v řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 55 289 Kč, tedy z 92 %. Žalovaný byl úspěšný co do částky 5 075 Kč, tedy z 8 %. Žalobkyni proto náleží náhrada 84 % (92-8) účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 456 Kč (dle položky 2 odst. 1 sazebníku soudních poplatků); z nákladů zastoupení advokátem, kterému podle § 6 odst. 1 , § 7 , § 8 odst. 1 a § 13 odst. 1 a 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „advokátní tarif “) náleží odměna ve výši 3 580 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění a návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu); a dále z náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 % z výše uvedených částek kromě soudního poplatku ve výši 2 445 Kč. O povinnosti zaplatit náhradu nákladů k rukám zástupce žalobce soud rozhodl podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Žalobkyně má tedy právo na úhradu 84 % z částky 16 541 Kč, tj. na částku 13 894 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Mladé Boleslavi.
Nesplní-li žalovaný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně po právní moci rozhodnutí domáhat splnění povinností exekučním návrhem.