Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 125/2024-74

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ivetou Derikovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ Anonymizováno

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D.

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 90 515,07 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši 29,55 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení a úroku ve výši částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši částka k rukám zástupce žalobkyně tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši 29,55 % p.a. z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku ve výši , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení ve výši , částka, k rukám zástupce žalobkyně , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum požadovala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení, úrokem ve výši 29,55 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení, částky ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do zaplacení a úrokem ve výši 30 % p.a. z částky částka od datum do zaplacení. Svůj návrh na zaplacení částky částka s příslušenstvím odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., IČ: IČO a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobce si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka (dále jen „jistina“), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků se žalovaný zavázal uhradit v 48měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy mu tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem částka. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 29,55 % ročně (na základě uvážení žalobkyně v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny částka až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) Smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši částka a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši částka) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši částka za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od datum žalobkyně uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši částka do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právnická osoba. na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobci neuhradil ničeho. Ke dni postoupení29. 11. 2023 činila výše pohledávky za žalovaným částku částka, skládající se z dlužné nové jistiny ve výši částka, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši částka a z dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. Součástí částky částka je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobce s prodlením žalovaného, které však žalobkyně vůči žalovanému v této žalobě neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení dlužné nové jistiny ve výši částka, dlužné smluvní pokuty ve výši částka (vyčíslené ke dni datum jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum), úroků ve výši 29,55 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Žalobu na zaplacení částky částka s příslušenstvím odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., IČ: IČO, a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy nazvané Smlouva o úvěru č. hodnota (dále jen „Smlouva“). Právní předchůdce žalobkyně posuzoval před uzavřením Smlouvy s požadovanou odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr získat a splácet. Žalovaný mu za tímto účelem předložil k prověření své osobní doklady a doklady ověřující příjmy a výdaje a právní předchůdce žalobkyně si dále také vyžádal informace z veřejných registrů, zejména SOLUS, NRKI, ISIR. Na základě uzavřené Smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému dne datum peněžní prostředky ve výši částka (dále jen „jistina“), a to bezhotovostním převodem na bankovní účet, který žalovaný uvedl ve Smlouvě. V souvislosti s poskytnutím peněžních prostředků se žalovaný ve Smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci úroky za půjčené peněžní prostředky s dohodnutou pevnou zápůjční úrokovou sazbou na celou dobu řádného splácení úvěru. Při uzavření Smlouvy si žalovaný ve Smlouvě dále sjednal pojištění schopnosti splácet úvěr, za něž se zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně měsíční poplatek ve výši částka. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutých peněžních prostředků, úroků a poplatků za pojištění se žalovaný zavázal uhradit v 48měsíčních splátkách po částka počínaje měsícem následujícím po vyplacení úvěru. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas a na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy mu tak vznikla povinnost zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně smluvní pokutu ve výši částka za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení o délce 30 dnů, a to až do případného zesplatnění úvěru. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátek o více jak 65 dní, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smluvním ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy úvěr zesplatnil a dopisem ze dne datum vyzval žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplacené jistiny úvěru, dlužných úroků, dlužných poplatků za pojištění a dlužných smluvních pokut za prodlení s úhradou jednotlivých splátek. Ke dni zesplatnění činila dlužná částka celkem částka. Ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum má žalobkyně i nadále právo na zaplacení úroku ve výši 30 % ročně (na základě uvážení žalobce v sazbě vycházející z úrokových sazeb z úvěrů poskytnutých bankami klientům dle statistiky ČNB) z dlužné jistiny částka až do jejího zaplacení. Smluvní strany si dále v článku 6. části B) Smlouvy sjednaly, že ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru (dále jen „nová jistina“). Novou jistinu (tvořenou součtem původní dlužné jistiny ve výši částka a přirostlých dlužných úroků ke dni zesplatnění ve výši částka) byl žalovaný povinen zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně nejpozději v den zesplatnění úvěru. V důsledku zesplatnění úvěru a v případě nezaplacení nové jistiny byl žalovaný na základě ujednání v článku 6. části B) Smlouvy povinen ode dne následujícího po zesplatnění, tj. od datum, zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši částka za každý den prodlení. A od marného uplynutí 10denní lhůty pro zaplacení dlužné částky poskytnuté v oznámení o zesplatnění, tj. od datum pak žalobkyně uplatňuje v souladu s ujednáním v článku 6. části B) Smlouvy právo na zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši částka do zaplacení. Pohledávka vyplývající z výše uvedené Smlouvy byla ze strany právnická osoba. na základě rámcové Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a v souladu se Společným prohlášením smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum postoupena včetně příslušenství a se všemi právy s ní spojenými včetně práva na smluvní pokutu žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni datum. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil pouze částku částka, poslední platba na pohledávku byla ze strany žalovaného uhrazena dne datum. Ke dni postoupení datum činila výše pohledávky za žalovaným částku částka, skládající se z dlužné nové jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za pojištění ve výši částka, dlužné smluvní pokuty do zesplatnění ve výši částka a z dlužných úroků a zákonných úroků z prodlení, smluvní pokuty a nákladů vyčíslených od zesplatnění do postoupení. Příslušenství pohledávky pak tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení od postoupení dále. Součástí částky částka je i dlužná náhrada nákladů vzniklých právnímu předchůdci žalobkyně s prodlením žalovaného, které však žalobkyně vůči žalovanému v této žalobě neuplatňuje. Za období od postoupení pohledávky na žalobkyni ke dni sepisu žaloby nebylo na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeno. Žalobkyně tedy požaduje zaplacení dlužné nové jistiny ve výši částka, dlužného poplatku za pojištění ve výši částka, dlužné smluvní pokuty ve výši částka (vyčíslené ke dni datum jako součet neuhrazené smluvní pokuty do zesplatnění a smluvní pokuty po zesplatnění 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od datum), úroků ve výši 30 % ročně z části dlužné nové jistiny ve výši částka od datum do zaplacení a zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné nové jistiny ve výši částka od datum do zaplacení. Do dne podání žaloby žalovaný ničeho ani přes písemnou upomínku žalobci neuhradil.

právnická osoba výzvě soud ohledně posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně ke Smlouvě č. hodnota upřesnila, že z informací a dokladů od žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí částka a že byl zaměstnán u společnosti právnická osoba, na dobu neurčitou. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem částka, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši částka stanovené , o životním a existenčním minimu a k němu vydaným nařízením vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Nashromážděné informace o finanční situaci žalovaného, zaznamenané v dokumentu Hodnocení klienta ze dne datum, a předložené doklady žalovaného byly ze strany právního předchůdce žalobkyně zanalyzovány a verifikovány, mj. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR), a posouzeny. Bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíčně cca částka disponibilních finančních prostředků (tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru), přičemž vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení a v úvěrových registrech není veden jako dlužník se špatnou platební morálkou. Dále žalobkyně ke Smlouvě č. hodnota upřesnila, že pro posouzení výše svých příjmů žalovaný předložil právnímu předchůdci žalobkyně výpisy z účtu (potvrzení o přijetí mzdy 07, 08, 09, 10/2022) a z informací a dokladů od žalovaného bylo zjištěno, že jeho průměrný měsíční příjem činí částka a je zaměstnán u společnosti právnická osoba, na dobu neurčitou. Ohledně výdajů žalovaného bylo zjištěno, že tyto činí celkem částka, přičemž bylo kalkulováno i životní minimum v aktuální výši částka stanovené , o životním a existenčním minimu a k němu vydaným nařízením vlády o zvýšení částek životního minima a existenčního minima. Nashromážděné informace o finanční situaci žalovaného, zaznamenané v dokumentu Hodnocení klienta ze dne datum, a předložené doklady žalovaného byly ze strany právního předchůdce žalobkyně zanalyzovány a verifikovány, mj. i na základě vyžádaných informací z veřejných registrů (zejména SOLUS, NRKI, ISIR), a posouzeny. Bylo zjištěno, že žalovaný měl celkem měsíčně cca 7 651 Kčdisponibilních finančních prostředků, tedy dostatek pro splácení požadovaného úvěru, přičemž vůči žalovanému není vedeno insolvenční řízení a v úvěrových registrech není veden jako dlužník se špatnou platební morálkou. Na základě takto provedeného odborného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr dospěl věřitel k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. A teprve poté byla žalovaného zaslána nepodepsaná Smlouva a další smluvní dokumentace k odsouhlasení a podpisu.

3. Na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek ze dne datum došlo s účinností ke dni datum k postoupení pohledávek na žalobkyni. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem ze dne datum.

4. Usnesením č.j. spisová značka ze dne datum soud žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, a zároveň ho poučil, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení bylo žalovanému včetně žaloby doručeno dne datum, přičemž soud považoval usnesení se žalobou žalovanému za doručené v souladu s ust. a , neboť písemnosti byly doručovány na adresu bydliště žalovaného evidovanou v informačním systému evidence obyvatel.

5. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. S ohledem na skutečnost, že žalovaný se k výzvě soudu dle ust. nevyjádřil a žalobkyně s tímto postupem souhlasila již v žalobě, rozhodl soud v souladu se shora citovaným ustanovením bez nařízení jednání, vycházel přitom z obsahu spisu a předložených listinných důkazů.

6. Podle ust. , , (dále jen o. z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

11. Podle výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8procentních bodů.

12. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, Smlouvou o pojištění schopnosti splácet ze dne datum a oznámením o schválení úvěru k smlouvě o úvěru č. hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně – právnická osoba. o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši částka na dobu 48 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po částka měsíčně a předchůdci žalobkyně bude vráceno celkem částka, neboť současně byla sjednána úroková sazba 64,09 % ročně, a předchůdce žalobkyně návrh smlouvy akceptoval. Dále byla smluvena náhrada nákladů v případě opožděných plateb – dle čl. 6.1 smlouvy a další sankce v případě prodlení na straně žalovaného ve článku 6 Smlouvy, a to včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou (6.5.).

13. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že částku částka poukázal předchůdce žalobkyně žalovanému na jím označený účet dne datum.

14. Dopisem ze dne datum oznámil předchůdce žalobkyně žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru u Smlouvy č. hodnota o délce 65 dnů, čímž došlo k tomuto dni k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši částka (dlužná jistina částka; úrok za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka; neuhrazené smluvní pokuty ve výši částka, náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka a úhrada za pojištění ve výši částka).

15. Z dokumentu označeného jako hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťoval osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného, který uváděl své příjmy ve výši částka měsíčně. Pokud se jednalo o výdaje, bylo počítáno s výdaji žalovaného ve výši částka (životní minimum), náklady na bydlení byly vyčísleny částkou částka, rezerva byla vypočtena na částku částka. Žalovaný v dokumentu podpisem stvrdil, že je svobodný, ve společné domácnosti s nikým nežije a jako formu bydlení uvedl „u rodičů“ a zaměstnán je u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou.

16. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne datum, a oznámením o schválení úvěru k smlouvě o úvěru č. hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný požádal právního předchůdce žalobkyně – právnická osoba. o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši částka na dobu 48 měsíců s tím, že úvěr bude splácen po částka měsíčně a předchůdci žalobkyně bude vráceno celkem částka, neboť současně byla sjednána úroková sazba 73,97 % ročně, a předchůdce žalobkyně návrh smlouvy akceptoval. Dále byla smluvena náhrada nákladů v případě opožděných plateb – dle čl. 6.1 smlouvy a další sankce v případě prodlení na straně žalovaného ve článku 6 Smlouvy, a to včetně smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné částky nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou (6.5.).

17. Dokladem o vyplacení úvěru bylo prokázáno, že částku částka poukázal předchůdce žalobkyně žalovanému na jím označený účet dne datum.

18. Dopisem ze dne datum oznámil předchůdce žalobkyně žalovanému, že se ocitl v prodlení s úhradou splátky úvěru u Smlouvy č. hodnota o délce 65 dnů, čímž došlo k tomuto dni k okamžitému zesplatnění všech závazků vyplývajících z této smlouvy. Zároveň byl žalovaný vyzván k zaplacení dlužné částky ve výši částka (dlužná jistina částka; úrok za poskytnutí úvěru ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka; neuhrazené smluvní pokuty ve výši částka a náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši částka).

19. Z dokumentu označeného jako hodnocení klienta ze dne datum soud zjistil, že předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru zjišťoval osobní, majetkové a výdělkové poměry žalovaného, který uváděl své příjmy ve výši částka měsíčně. Pokud se jednalo o výdaje, bylo počítáno s výdaji žalovaného ve výši částka (životní minimum), náklady na bydlení byly vyčísleny částkou částka, splátky u předchůdce žalobce ve výši částka, rezerva byla vypočtena na částku částka. Žalovaný v dokumentu podpisem stvrdil, že je svobodný, ve společné domácnosti s nikým nežije a jako formu bydlení uvedl „u rodičů“ a zaměstnán je u společnosti právnická osoba na dobu neurčitou.

20. Z výpisu z účtu žalovaného bylo zjištěno, že v období od července 2022 do října 2022 byl příjem žalovaného ze zaměstnání cca částka měsíčně, jiné transakce na účtu zaznamenány nebyly.

21. Z výpisu záznamů z registru SOLUS bylo zjištěno, že žalovaný v tomto registru nemá žádný záznam a z výpisu z registru NRKI bylo zjištěno, že skóre u žalovaného odpovídá nízkému riziku.

22. Předžalobní výzvou ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky vyplývající ze smlouvy č. hodnota a ze smlouvy č. hodnota nejpozději do datum s upozorněním na možnost vymáhání soudní cestou.

23. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

24. V posuzované věci je zřejmé, že smlouva o úvěru byla právním předchůdcem žalobkyně uzavřena jako podnikatelem při jeho podnikatelské činnosti a ze strany žalovaného jako spotřebitelem, když z této smlouvy neplyne, že by byla uzavřena pro účel, který by se týkal profesionální nebo podnikatelské činnosti žalovaného. Právní vztah mezi účastníky smlouvy se řídí nejen obecnou právní úpravou smlouvy o úvěru, ale také zvláštní právní úpravou ochrany spotřebitele jako slabší smluvní strany, a to ve znění účinném ke dni, kdy mělo dojít k uzavření smlouvy, tj. zejména právní úpravou , , , a a 2 o. z., a , o spotřebitelském úvěru, ve znění právnická osoba žalobkyni (jejího právního předchůdce) proto v souladu s o. z. platí, že jako podnikatel vystupující vůči žalovanému v hospodářském styku nesmí zneužít svou kvalitu odborníka ani své hospodářské postavení k vytváření nebo k využití závislosti slabší strany a k dosažení zřejmé a nedůvodné nerovnováhy ve vzájemných právech a povinnostech stran. Dle výslovné právní úpravy citovaného zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právního předchůdce žalobkyně ( a ) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Platí, že spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledků tohoto posouzení vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, když pro porušení této povinnosti je smlouva neplatná a spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy a je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nutnost zkoumat, zda poskytovatel spotřebitelského úvěru respektoval shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, plyne z již ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka, rozsudek sp. zn. spisová značka) i Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. spisová značka), nedávno jej pak výslovně zdůraznil Ústavní soud ČR ve svém nálezu sp. zn. ze dne datum, kdy uvedl, že „poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková‘‘. Nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v článku 36 odst. 1d. Je sice skutečností, že všechna výše uvedená rozhodnutí se v zásadě týkala posouzení úvěruschopnosti dle režimu , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném a účinném do datum (viz citovaného zákona), nicméně nutno zdůraznit, že důvod ke změně náhledu, pokud jde o důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele v podobě absolutní neplatnosti smlouvy, zde zjevně není ani při posouzení dané otázky dle O tom jednoznačně svědčí rozsudek SDEU (druhého senátu) z datum ve věci C-679/18, z něhož plyne, že „články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnout jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době‘‘. Vycházeje ze shora citovaných hledisek je třeba trvat na tom, že poskytovatel úvěru je povinen posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat. Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Při získávání relevantních informací za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, v případě nezbytnosti též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Na místě je přitom taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení.

25. V daném případě právní předchůdce žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného pracoval s čistým příjmem ve výši cca částka měsíčně a žádostí žalovaného o poskytnutí úvěru. Právní předchůdce žalobkyně však neměl tvrzeny ani osvědčeny běžné životní výdaje žalovaného. Absence objasnění skutečných poměrů, potřeb a s tím spojených životních výdajů žalovaného neumožňuje zjistit poměr mezi příjmy a výdaji žalovaného, tedy posoudit to, zda jí zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Nutno tak konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně se úvěruschopností žalovaného zabýval jen zcela povrchně, očividně ve snaze učinit formálně zadost textu zákona. To samo o sobě diskvalifikuje posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Soud nepřehlíží, že ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru předpokládá vznesení námitky dlužníka, že posouzení úvěruschopnostinebylo provedeno řádně, nicméně v intencích shora podaného výkladu nutno vidět, že důsledky nedostatečně provedeného posouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele jsou zásadní, a to nejenom pro dlužníky, nýbrž pro společnost jako celek, a tudíž neprovedení úvěruschopnosti věřitelem v řádné podobě má důsledky v neplatnosti takového právního jednání (úvěrové smlouvy), nikoliv v podobě relativní, nýbrž absolutní.

26. S odkazem na výše uvedené se soud nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. jejího právní předchůdce, uloženou mu zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Žádné výdaje žalovaného, pokud vůbec byly zjišťovány, zejména pak ověřovány, žalobce soudu nepředložil. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdce, nesplnil svou povinnost stanovenou mu zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedl a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté z úvěru.

27. Žalobkyně, resp. právní předchůdce žalobkyně, poskytla žalovanému částku částka (úvěr ze dne datum), žalovaný do současné doby uhradil částka (což uvedla sama žalobkyně), rozdíl tak činí částka. Na úvěr ze dne datum poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému částku ve výši částka, dle sdělení žalobkyně žalovaný neuhradil ničeho, k úhradě tak zbývá částka částka, a proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni celkový rozdíl ve výši částka. Vzhledem k tomu, že žalovanému byla žalobkyní v rámci předžalobní výzvy poskytnuta lhůta k plnění do datum, tento se dostal do prodlení nejdříve dnem datum, je proto v souladu s ust. § 1970 o. z. a nař. vlády č. 351/2018 Sb. povinen hradit úrok z prodlení ve výši 14,75 % p.a. od datum do zaplacení (výrok I.).

28. Ve zbývající části s odkazem na výše uvedené soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.).

29. O nákladech řízení rozhodl soud dle , když každý z účastníků měl ve věci pouze částečný úspěch (žalobkyně co do 62,27 % a žalovaný co do 37,73 %). Po odečtení úspěchu a neúspěchu ve věci tak má žalobkyně nárok na přiznání nákladů řízení co do 24,54 %. Náklady žalobkyně byly v plné výši představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce částka, odměnou advokáta za 3 úkony právní pomoci po částka ( vyhl. č. , advokátní tarif), 3 x částka paušál ( vyhl. č. ) a 21 % DPH. Celkem byly náklady žalobce představovány částkou částka, ze které jí byla jako náklady řízení přiznána částka částka. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen zaplatit k rukám advokáta žalobkyně (platební místo dle o. s. ř).

30. Lhůtu splatnosti soud určil jako zákonnou třídenní podle věta před středníkem , když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, písemně, ve dvojím vyhotovení, ve lhůtě 15 dní ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích, prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí.