Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 408/2023-49

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno s. r. o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 12 376,36 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 12 376,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 376,36 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 12 376,36 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.

III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 2 252 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 12 376,36 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 376,36 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 12 376,36 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, se zamítá.III. Na náhradě nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit žalobkyni částku 2 252 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala dne 17. 2. 2023 k Obvodnímu soudu pro Prahu 5 žalobu, kterou se po žalovaném domáhala zaplacení částky 12 376,36 Kč s příslušenstvím s následujícími skutkovými tvrzeními. právnická osoba., se sídlem adresa, IČO IČO (dále jen „Anonymizováno“) a společnost právnická osoba uzavřeli dne 17. 12. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byly určité pohledávky Anonymizováno, včetně pohledávky za žalovaným specifikované níže. Postoupení pohledávky se stalo účinným ke dni 17. 12. 2021. Anonymizováno žalovanému postoupení pohledávky písemně oznámil dopisem ze dne 28. 12. 2021. Ke dni 31. 10. 2022 došlo podle ustanovení , o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, k zániku společnosti právnická osoba bez likvidace v souladu s projektem fúze sloučením se společností žalobkyně. Jmění společnosti právnická osoba přešlo na žalobkyni, která vstoupila do právního postavení zaniklé společnosti právnická osoba Anonymizováno uzavřel s žalovaným dne 4. 5. 2017 Smlouvu o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno (dále jen „Smlouva“), na jejímž základě poskytla žalovanému kontokorentní úvěr až do výše 5 000 Kč (dále jen „Kontokorent“). Součástí Smlouvy byly Obecné obchodní podmínky, Produktové obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Úvěr byl zřízen a veden na účtu žalovaného č. č. účtu (dále jen „Účet“). Anonymizováno v době uzavření Smlouvy posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr s odbornou péčí, na základě dostatečných informací získaných z dostupných databází, z vlastních systémů i od žalovaného a s vynaložením maximálního úsilí, když využila veškerých zdrojů o majetkové situaci žalovaného, a žalovanému úvěr poskytla, když z provedených zjištění bylo zřejmé, že žalovaný bude schopen úvěr řádně splácet. Ode dne čerpání úvěru se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 18 % p. a. (dle čl. V. Smlouvy). Úrok byl splatný měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný byl dle Smlouvy dále povinen platit poplatky související s poskytnutím úvěru a jeho správou a poplatek za vedení Účtu (dle čl. V. Smlouvy a Sazebníku), které byly taktéž splatné měsíčně, vždy k poslednímu dni kalendářního měsíce. Žalovaný se zavázal splácet úvěr průběžně, a to vkladem v jakékoliv výši ve prospěch účtu žalovaného. Anonymizováno své smluvní povinnosti vůči žalovanému plnil. Umožnil žalovanému disponování s prostředky na Účtu a poskytoval mu za dohodnutých podmínek Kontokorent. Žalovaný však smluvní ujednání mezi stranami porušil, když překročil sjednanou výši Kontokorentu a nevyrovnal nepovolené přečerpání na Účtu ve lhůtě dle Produktových podmínek. Na Účtu žalovaného tak vznikl nepovolený debetní zůstatek. Vzhledem k tomu, že na Účtu žalovaného vznikl nepovolený debetní zůstatek a žalovaný jej ve sjednané lhůtě neuhradil, vyzval Anonymizováno žalovaného v souladu s zákona o spotřebitelském úvěru, výzvou ze dne 1. 10. 2020 k úhradě nepovoleného debetního zůstatku pod sankcí zesplatnění úvěru. Žalovaný ani v poskytnuté lhůtě dlužnou částku neuhradil, rozhodl tedy Anonymizováno v souladu s .1 písm. b) a 10.1 písm. c) Produktových podmínek o zesplatnění úvěru k datu 9. 10. 2020 a současně odstoupil od smlouvy o Účtu. Od tohoto data je žalobkyně oprávněna požadovat okamžitou úhradu zůstatku úvěru i s jeho příslušenstvím (úroky, úroky z prodlení) a případné poplatky. Ke dni zesplatnění úvěru byl dluh vyčíslen na částku 12 376,36 Kč. V případě prodlení žalovaného má žalobkyně rovněž nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení a úroků z úvěru z dlužné jistiny ode dne následujícího po dni splatnosti zůstatku úvěru s příslušenstvím, do zaplacení. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu ve výši 12 376,36 Kč. Žalobkyně dále požaduje příslušenství z dlužné jistiny, úrok z úvěru ve výši 8,25 % p. a. ode dne následujícího po dni zesplatnění (10. 10. 2020) do zaplacení, zákonný úrok z prodlení od 1. 11. 2020 do zaplacení. Žalobkyně dle , o některých opatřeních v oblasti splácení úvěrů v souvislosti pandemií COVID-19, neuplatňuje úroky z prodlení za dobu od 1. 5. 2020 do 31. 10. 2020, když se na ně vztahuje zákaz nabíhání sankcí vztahujících se k prodlení s plněním povinností vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Žalovaný po zesplatnění celého úvěru ničeho neuhradil, dlužná jistina tedy přesně odpovídá dlužné jistině ke dni zesplatnění (9. 10. 2020), jak vyplývá také z výpisu účtu žalovaného. Požadovaná částka nebyla doposud uhrazena, žalobkyni nezbývá než se obrátit na příslušný soud.

2. Usnesením ze dne 1. 9. 2023, č. j. -34 vyslovil Obvodní soud pro Prahu 5 svou místní nepříslušnost a postoupil věc Okresnímu soudu pro Prahu-východ jako soudu místně příslušnému.

3. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

4. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

5. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp.zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu.

6. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

7. Dne byla uzavřena 4. 5. 2017 Smlouva o běžném účtu, na základě které byl ke dni 4. 5. 2017 žalovanému zřízen běžný účet č. č. účtu. (smlouva o běžném účtu – elektronický systém soudu)

8. Žalovaný dne 4. 5. 2017 podal Žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru č. hodnota. Žalovaný byl označen jménem a příjmením, datem narození a rodným číslem. Typ dokladu je uveden pas, dále je uveden email a telefon žalovaného. Výše úvěrového rámce je uvedena 5 000 Kč. Dne 5. 5. 2017 byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, jejímž předmětem byl závazek poskytnout žalovanému kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit a zaplatit úroky. Byl sjednán úrok z úvěru ve výši 18 % ročně, RPSN činila 19,4 %. Celková částka ke splacení činila 5 225 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obecné obchodní podmínky právnická osoba., Produktové obchodní podmínky právnická osoba. pro úvěry a Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb. Dle čl. VIII bodu 1 Smlouvy nezaplatí-li klient v termínu splatnosti jakýkoliv dluh založený touto smlouvou/žádostí, je povinen z tohoto dluhu hradit Bance úroky z prodlení dle , Banka je dále oprávněna od smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost celého úvěru. (žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru, smlouva – elektronický systém soudu)

9. Dle výpisu z účtu AnonymizovánoAnonymizovánoAnonymizováno č. hodnota ze dne 31. 8. 2020 vedeného ke jménu žalovaného za období od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2020 činil konečný zůstatek – 12 203,73 Kč, výše kontokorentního rámce činila 5 000 Kč. (výpis z účtu – elektronický systém soudu)

10. Dle výpisu z účtu Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota ze dne 30. 9. 2020 vedeného ke jménu žalovaného za období od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020 činil konečný zůstatek – 12 376,36 Kč. (výpis z účtu – elektronický systém soudu)

11. Dle výpisu z účtu Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota ze dne 30. 10. 2020 vedeného ke jménu žalovaného za období od 1. 10. 2020 do 31. 10. 2020 činil konečný zůstatek – 12 428,83 Kč. (výpis z účtu – elektronický systém soudu)

12. Žalovanému byla adresována výzva k úhradě dlužné částky po splatnosti (nepovolený debetní zůstatek) ze dne 29. 7. 2020 s tím, že k tomuto dni byla evidována dlužná částka 6 706,03 Kč a náhradě nákladů ve výši 800 Kč. (výzva – elektronický systém soudu)

13. Žalovanému byl adresován dopis ze dne 1. 10. 2020, ve kterém mu bylo oznámeno, že ke dni 9. 10. 2020 se prohlašuje kontokorentní úvěr za splatný z důvodu překročení povolené výše úvěrového rámce a marného uplynutí lhůty pro uhrazení splatné pohledávky banky. Dále bylo žalovanému oznámeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 1. 11. 2020 odstupuje od smlouvy, na základě které žalovanému vede účet č. č. účtu. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 1. 11. 2020. (dopis – elektronický systém soudu)

14. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 17. 12. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek. Přílohou smlouvy je Seznam pohledávek, ve kterém je evidována i pohledávka za žalovaným (smlouva o postoupení pohledávek, prohlášení o okamžiku postoupení, relevantní příloha – elektronický systém soudu)

15. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne 28. 12. 2021. (oznámení o postoupení pohledávky – elektronický systém soudu)

16. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne 26. 1. 2023. (předžalobní výzva, sledování zásilek – elektronický systém soudu)

17. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Dne 4. 5. 2017 byla uzavřena Smlouva o běžném účtu, na základě které byl zřízen ke dni 4. 5. 2017 žalovanému běžný účet č. č. účtu. Žalovaný dne 4. 5. 2017 podal Žádost o poskytnutí kontokorentního úvěru č. hodnota. Žalovaný byl označen jménem a příjmením, datem narození a rodným číslem. Typ dokladu je uveden pas, dále je uveden e-mail a telefon žalovaného. Výše úvěrového rámce je uvedena 5 000 Kč. Dne 5. 5. 2017 byla uzavřena smlouva o poskytnutí kontokorentního úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, jejímž předmětem byl kontokorentní úvěr do výše 5 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal úvěr splatit a zaplatit úroky. Byl sjednán úrok z úvěru 18 % ročně, RPSN činila 19,4 %. Celková částka ke splacení činila 5 225 Kč. Úvěr byl sjednán na dobu neurčitou. Nedílnou součástí smlouvy jsou Obecné obchodní podmínky právnická osoba., Produktové obchodní podmínky právnická osoba. pro úvěry a Sazebník odměn za poskytování bankovních služeb. Dle čl. VIII bodu 1 Smlouvy nezaplatí-li klient v termínu splatnosti jakýkoliv dluh založený touto smlouvou/žádostí, je povinen z tohoto dluhu hradit Bance úroky z prodlení dle , Banka je dále oprávněna od smlouvy odstoupit a stanovit okamžitou splatnost celého úvěru. Dle výpisu z účtu Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota ke jménu žalovaného ze dne 31. 8. 2020 za období od 1. 8. 2020 do 31. 8. 2020 činil konečný zůstatek – 12 203,73 Kč, výše kontokorentního rámce činila 5 000 Kč. Dle výpisu z účtu Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota ke jménu žalovaného ze dne 30. 9. 2020 za období od 1. 9. 2020 do 30. 9. 2020 činil konečný zůstatek – 12 376,36 Kč. Dle výpisu z účtu Anonymizováno Anonymizováno č. hodnota ke jménu žalovaného ze dne 30. 10. 2020 za období od 1. 10. 2020 do 31. 10. 2020 činil konečný zůstatek – 12 428,83 Kč. Žalovanému byla adresována výzva k úhradě dlužné částky po splatnosti (nepovolený debetní zůstatek) ze dne 29. 7. 2020 s tím, že k tomuto dni je evidována dlužná částka 6 706,03 Kč a náhradě nákladů ve výši 800 Kč. Dále byl žalovanému adresován dopis ze dne 1. 10. 2020, s tím, že ke dni 9. 10. 2020 je prohlášen kontokorentní úvěr za splatný z důvodu překročení povolené výše úvěrového rámce a marného uplynutí lhůty pro uhrazení splatné pohledávky banky. Žalovanému bylo oznámeno, že právní předchůdkyně žalobkyně s účinností ke dni 1. 11. 2020 odstupuje od smlouvy, na základě které je žalovanému veden účet č. č. účtu. Žalovaný byl vyzván, aby dlužnou částku uhradil nejpozději do 1. 11. 2020. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely dne 17. 12. 2021 Smlouvu o postoupení pohledávek. Přílohou smlouvy je Seznam pohledávek, ve kterém je evidována i pohledávka za žalovaným. Právní předchůdkyně žalobkyně adresovala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky banky ze dne 28. 12. 2021. Právní zástupce žalobkyně adresoval žalovanému předžalobní výzvu ze dne 26. 1. 2023.

19. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

20. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

21. Dle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

22. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

23. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Dle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Dle § 1887 o. z. postoupit lze i soubor pohledávek, ať již současných nebo budoucích, je-li takový soubor pohledávek dostatečně určen, zejména pokud se jedná o pohledávky určitého druhu vznikající věřiteli v určité době nebo o různé pohledávky z téhož právního důvodu.

24. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši řepo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

25. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

26. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

27. Podle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

28. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

29. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

30. V projednávané věci bylo zjištěno, že byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude rezervována finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky převedeny bezhotovostní formou v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobkyně se tedy zavázal tyto rezervovat a následně převést na účet označený žalovaným.

31. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

32. Dále, s ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného, tj. neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu , „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

33. V řízení bylo zjištěno, a toto koresponduje plně se skutkovými tvrzeními žalobkyně, že žalobkyně svá zjištění omezila pouze na údaje uvedené ve veřejných rejstřících a údaje uvedené žalovaným. Kontraktační proces byl veden za užití prostředků na dálku. Přezkum úvěruschopnosti klienta byl omezen výhradně na údaje uvedené klientem. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno pouze na zjištění údajů získaných od žalovaného, aniž byly přezkoumány y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také osobní situace žalovaného. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

34. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalovanému k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

1. Žalobkyně se domáhala úhrady částky 12 376,36 Kč sestávající z částky jistiny ve výši 12 376,36 Kč. Z důkazů provedených v řízení bylo zjištěno, že žalovaný čerpal částku 12 376,36 Kč, kdy v řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na uvedenou částku plnil. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni částku 12 376,36 Kč. Protože úvěr byl sjednaný pro částku 5 000 Kč, je žalovaný povinen tuto částku plnit v režimu ustanovení § 2395 o. z. Pro částku 7 376,36 Kč je povinen plnit v režimu ustanovení § 2991 o. z. Domáhala-li se žalobkyně nadále úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 12 376,36 Kč od 10. 10. 2020 do zaplacení, tak v této části byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

35. Úrok z prodlení ve výši dle byl žalovanému uložen plnit z částky jistiny 12 376,36 Kč ode dne 1. 11. 2020 do zaplacení.

36. Lhůtu k plnění soud určil podle do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, když z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly určení plnění ve splátkách či v delší lhůtě.

37. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle , odst. 1 , dle nějž účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů řízení potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Soud tak přiznal v řízení zcela úspěšné žalobkyni, když návrh byl zamítnut pouze pro příslušenství pohledávky, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, která odpovídá zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 800 Kč a dále nákladům vynaloženým na právní zastoupení. Tyto sestávají z odměny za právní zastoupení ve výši 900 Kč a z náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu) dle , odst. 1, písm. c), bodu 2, odst. 5 písm. a), , d) , ve znění pozdějších předpisů. K takto určeným nákladům nadále přistupuje dle , odst. 3 daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 252 Kč. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám právního zástupce žalobkyně ( , odst. 1 ). Aplikace ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, je v řešeném případě odůvodněna skutečností, že řízení bylo zahájeno k návrhu žalobkyně podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakované ve skutkově i právně obdobných věcech (např. v řízeních vedených u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka či sp. zn. spisová značka) a předmětem řízení je peněžitá částka nepřevyšující 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.