Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 128/2024-43

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 48 325,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 21 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 570 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 27 325,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 569,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 544,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 21,69 % ročně z částky 24 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku 21 000 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 3 570 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaný byl povinen uhradit žalobkyni částku 27 325,40 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 569,30 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 3 544,95 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, úrok 21,69 % ročně z částky 24 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, sídlem adresa a žalovaným byla 28. 7. 2021 uzavřena Smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, její nedílnou součástí jsou Smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru otištěné na zadní straně smlouvy. Právní předchůdce žalobkyně, poskytovatel zápůjčky, posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného splácet. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo. Žalovaný byl dotazován na rodinné, majetkové, pracovní, jiné poměry, informace byly ověřovány k dokladům vyžádaných od žalovaného, zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty „Ověřené dokumenty“. Mezi tyto patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Toto potvrzuje i smlouva, kde je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že tento potvrzuje, že před uzavřením smlouvy poskytl úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku, je si vědom, že informace byly ověřeny a vyhodnoceno, že je schopen splatit celkovou dlužnou částku dle podmínek smlouvy. Dále je uvedeno, že si je vědom všech rizik se smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim, nepovažuje vzájemná plnění ze smlouvy za plnění v hrubém nepoměru, dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci. Právní předchůdce žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného v zákaznické kartě a poctivosti jeho jednání. Nadto se žalovaný při uvedení nepravdivých, hrubě zkreslených údajů, zamlčení podstatných údajů, může dopustit trestného činu úvěrového podvodu dle . V důsledku takto učiněného posouzení schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, byla teprve uzavřena smlouva. Pokud by i soud přes uvedené shledal, že žalobkyně dostatečně neprokázala splnění zákonné povinnosti dle - , o spotřebitelském úvěru, odkazuje žalobkyně, že smlouva byla uzavřena po datu nabytí účinnosti , o spotřebitelském úvěru (1. 12. 2016), neprokázání splnění této povinnosti nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy. Dle smlouvy tak poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, žalovaný potvrdil podpisem smlouvy. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit částku 30 892 Kč představující součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy 20 147 Kč s úrokovou sazbou 21,69 % ročně sjednanou na 2. straně smlouvy, částku za zpracování zápůjčky 1 500 Kč, částku za službu komfortního a flexibilního splácení 6 905 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku a pojistného (bylo-li sjednáno) se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních (sedmidenních) splátkách po 717 Kč, poslední splátka 25. 1. 2023. Z tohoto smluvního ujednání tak bylo žalovanému známo, že nejpozději uvedeného dne je povinen zaplatit celkovou dlužnou částku. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil závazky smlouvy. Poslední splátka byla žalovaným uhrazena 20. 9. 2021. Ke dni 29. 1. 2022 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení, dlužná jistina činila 24 015,27 Kč, dlužný poplatek 24 310,13 Kč. Po tomto datu do data podpisu smlouvy o postoupení pohledávek nebylo žalovaným ničeho uhrazeno. Dlužná částka nebyla žalovaným řádně v plné výši uhrazena, úročí se tak neuhrazená jistina 24 015,27 Kč úrokem 21,69 % ročně sjednaným na 2. straně smlouvy o spotřebitelském úvěru od 26. 1. 2023, tj. dne uplynutí lhůty sjednané pro úhradu poslední splátky dlužné částky do zaplacení. Právní předchůdce žalobkyně měl dle .6. smluvních podmínek současně právo žádat úrok z prodlení v zákonné výši z dlužné jistiny. Žalovaný od uzavření smlouvy do podpisu smlouvy o postoupení pohledávek uhradil celkem 4 000 Kč. Pohledávka ze smlouvy, včetně příslušenství, všemi právy s ní spojenými, byla právnická osoba postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek z 21. 9. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli s účinností 27. 9. 2023, postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem zaslaným doporučeně, z čehož dovozuje žalobkyně svoji procesní legitimaci. Ke dni podpisu smlouvy o postoupení pohledávek 21. 9. 2023 činila výše pohledávky bez příslušenství 68 185,69 Kč. Příslušenství tvoří úroky a zákonné úroky z prodlení. Součástí částky 68 185,69 Kč je i navýšení účtované původním věřitelem, které však žalobkyně neuplatňuje. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovaným uhrazeno ničeho. Žalobkyně žádá zaplacení celkové dlužné částky 48 325,40 Kč sestávající z dlužné jistiny 24 015,27 Kč, dlužné částky poplatku 24 310,13 Kč, kapitalizovaných úroků 3 544,95 Kč, kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení 4 139,30 Kč, úroků 21,69 % ročně z dlužné jistiny 24 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úroků z prodlení v zákonné 8,50 % ročně z dlužné jistiny 24 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Kapitalizovaný úrok 3 544,95 Kč je úrok 21,69 % ročně počítaný z dlužné jistiny 24 015,27 Kč od 26. 1. 2023, tj. od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, do 27. 9. 2023. Kapitalizovaný úrok z prodlení 4 139,30 Kč je zákonný úrok z prodlení 8,50 % ročně počítaný z dlužné jistiny 24 015,27 Kč od 28. 9. 2021, tj. od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným do 27. 9. 2023. Před podáním žaloby byl žalovaný dle žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění obsahující základní skutkový a právní rozbor věci, dlužná částka nebyla uhrazena a žalobkyně je tak nucena se domáhat plnění prostřednictvím soudu.

2. Žalovaný se ve věci žádným způsobem nevyjádřil. Nevyjádřil se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalovaného bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 28. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo. Právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit v 78 týdenních splátkách po 717 Kč, poslední splátka 683 Kč. Poplatek činil 28 552 Kč a sestával z úroku 20 147 Kč, částky za zpracování úvěru 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 905 Kč (z toho komfortní splácení 2 855 Kč, flexibilní splácení 4 050 Kč). Dále byla ve smlouvě zakotvena částka doplňkového pojištění ve výši 2 340 Kč. Celkem tak byla k úhradě předepsána částka 55 892 Kč. RPSN byla uvedena 152,37 %. Žalovaný na smluvním formuláři stvrdil, že před uzavřením smlouvy poskytl pravdivé a úplné údaje pro posouzení úvěruschopnosti a je si vědom, že byly vyhodnoceny. /smlouva na čl. 16-17 spisu/

7. Dne 28. 7. 2021 byla vyplněna Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr, dle níž žalovaný je v nájemním vztahu, má základní vzdělání, je svobodný, vlastní automobil, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako technik ve společnosti právnická osoba. s čistým příjmem 26 571 Kč, má jeden zdroj příjmu, výplatní den je 15. den v měsíci, nemá kreditní kartu, běžné měsíční výdaje jsou uvedeny externí splátky 0 Kč, interní splátky 0 Kč, odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny 5 000 Kč. /zákaznická karta na čl. 15 spisu/

8. Společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 21. 9. 2023 smlouvou o postoupení pohledávek. V seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným. /smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek na čl. 32-37 spisu, seznam pohledávek na čl. 29-31 spisu/

9. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 29 9. 2023. Téhož dne byla žalovanému adresována Informace o zpracování osobních údajů. /2x dopis čl. 18 spisu/

10. Dle Tabulky umoření ke smlouvě č. tel. číslo uzavřené dne 28. 7. 2021 byla čerpána částka 25 000 Kč, celková platba za období 28. 7. 2021 – 20. 9. 2021 činila 4 000 Kč. (tabulka umoření na čl. 19 spisu)

11. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024, jehož obsahem je předžalobní upomenutí k úhradě dlužné částky. K poštovní přepravě podán dne 16. 2. 2024. /předžalobní upomínka, podací lístek na čl. 22-23, 21 spisu/

12. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

13. Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 28. 7. 2021 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, jejímž předmětem byla částka 25 000 Kč, bylo sjednáno 78 týdenních splátek á 717 Kč, poslední splátka 683 Kč. Poplatek činil 28 552 Kč a sestával z úroku 20 147 Kč, částky za zpracování úvěru 1 500 Kč, částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 6 905 Kč (z toho komfortní splácení 2 855 Kč, flexibilní splácení 4 050 Kč). Částka doplňkového pojištění činila 2 340 Kč. Celkem byla k úhradě předepsána částka 55 892 Kč. RPSN činila 152,37 %. Žalovaný na smluvním formuláři stvrdil, že před uzavřením smlouvy poskytl pravdivé a úplné údaje pro posouzení úvěruschopnosti a je si vědom, že byly vyhodnoceny. Téhož dne byla vyplněna Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr, kde je uvedeno, že žalovaný je v nájemním vztahu, má základní vzdělání, je svobodný, vlastní automobil, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnán na plný úvazek jako technik ve společnosti právnická osoba. s čistým příjmem 26 571 Kč, má jeden zdroj příjmu, výplatní den je 15. den v měsíci, nemá kreditní kartu, běžné měsíční výdaje jsou uvedeny externí splátky 0 Kč, interní splátky 0 Kč, odhadované měsíční výdaje jsou uvedeny 5 000 Kč. Společnost právnická osoba jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne 21. 9. 2023 smlouvou o postoupení pohledávek, kdy v seznamu pohledávek je uvedena pohledávka za žalovaným. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému adresováno dopisem ze dne 29 9. 2023. Dle Tabulky umoření ke smlouvě č. tel. číslo uzavřené dne 28. 7. 2021 byla čerpána částka 25 000 Kč, celková platba za období 28. 7. 2021 – 20. 9. 2021 činila 4 000 Kč. Žalovanému byl adresován dopis právního zástupce žalobkyně ze dne 15. 2. 2024.

14. Shora uvedené bylo zjištěno u listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaný žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporoval, žádné důkazy nepředložil.

15. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru (dále jen „ “).

16. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

17. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

19. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

20. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

21. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

23. V případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

24. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude poukázána finanční částka, tedy „zastupitelná", druhově určená, věc, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaný poskytne úhradu, kdy plnit bude ve splátce, kdy takto následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí finančních prostředků. V dané věci lze uzavřít, že byla uzavřena smlouva o úvěru, když žalovanému byly finanční prostředky poskytnuty v návaznosti na splnění podmínek uvedených ve smlouvě, právní předchůdce žalobce se tedy zavázal tyto rezervovat a následně poskytnout žalovanému.

25. Soud má za prokázané, že pohledávka ze shora uvedené smlouvy byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni, čímž je dána aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu.

26. V souzené věci je však nutno konstatovat, že právní předchůdce žalobkyně nedostál své povinnosti stanovené v , neboť neprovedl řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudil úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu , „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková.

27. V řízení bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně svá zjištění pro hodnocení osobní a majetkové situace omezil na zjištění údajů od žalovaného, které byly uvedeny při návrhu na uzavření smlouvy – zákaznické kartě, kdy z této y je zřejmé, že údaje, kterými žalovaný specifikoval svoji osobní a majetkovou situaci jsou zcela nedostatečnými. Žalovaný uvedl, že je svobodný bydlení má zajištěno v pronajatém domě/bytě, má základní vzdělání, je pracovně zařazen v hlavním pracovním poměru, přičemž jeho čistý měsíční příjem 26 571 Kč. K výdajům bylo uvedeno, že externí a interní splátky jsou 0 Kč, odhadované výdaje činí 5 000 Kč. Jediným podkladem, který měla dle zákaznické karty k dispozici jsou výplatní pásky. Z uvedeného je patrné, že příjmové poměry žalované jsou uvedeny zcela nedostatečně, vágně, žalobkyně kromě dvou výplatních listů žalovaného neměla žádné podklady, z nichž by majetkové poměry žalovaného ověřila. Žalovaný uvádí výdaje 5 000 Kč, kdy tyto žádným způsobem nekonkretizuje. Není zřejmé, zdali nezbytnými měsíčními výdaji jsou pouze výdaje za nájem, zdali se jedná o výdaje za média, zdali se jedná o celkové výdaje žalovaného či její domácnosti, když výdaje hrazené žadatelem o úvěr je třeba vždy hodnotit i ve vztahu k reálným výdajům v čase a místě dle příslušných statistických údajů. Jak již bylo shora uvedeno, výdaje jsou žalovaným specifikovány natolik vágně, že není možné ani určit, o jaké výdaje se jedná. To, že se nejedná o reálně vydávané výdaje se podává i z toho, že jsou uvedeny „odhadem“. Za podstatné je také nutno hodnotit, že Nadto je zřejmým, že takto specifikovaná částka neodpovídá reálným výdajům za bydlení v místě a čase, zejména, měla-li by uvedená částka zahrnovat i další výdaje žalovaného (např. média, dopravu, léky). Pokud se právní předchůdce žalobkyně spokojil s blíže nespecifikovanými údaji v žádosti o úvěr k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, nebyla splněna podmínka řádného přezkumu úvěruschopnosti žadatele o úvěr.

28. V řízení tak bylo prokázáno, že zkoumání úvěruschopnosti žalovaného bylo omezeno na zjištění údajů získaných od žalovaného, případně z příslušných rejstříků, aniž byly přezkoumány y dokládající konkrétní příjmy a výdaje žalovaného, respektive zjištěny podrobně příjmy a výdaje žalovaného, ale také jeho osobní situace. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutné se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

29. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru) byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu dle shledal absolutně neplatnou.

30. Žalovaný obdržel částku 25 000 Kč, přičemž plnil částku 4 000 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil o částku 21 000 Kč (25 000 Kč – 4 000 Kč) a je tudíž povinen toto plnění dle § 2993 o. z. vrátit. Pakliže se žalobkyně domáhala úhrady částky 48 325,40 Kč, byla žaloba co do částky 27 325,40 Kč (48 325,40 Kč – 21 000 Kč), úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 3 544,95 Kč, úroku ve výši 21,69 % ročně z částky 24 015,27 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, byla žaloba jakožto nedůvodná zamítnuta.

31. Žalovaný byl zavázán k úhradě úroků z prodlení dle § , 1970 o. z., , , z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2021, když žalovaný měl vědomí, že uvedenou částku drží bez právního důvodu a musí ji vrátit, a to do 27. 9. 2023 ve výši 3 570 Kč. Nadále byl žalovaný zavázán k úhradě úroku z prodlení z částky 21 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Domáhala-li se nadále žalobkyně kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 569,30 Kč (4 139,30 Kč – 3 570 Kč), a úroku z prodlení z částky 3 015,27 Kč (24 015,27 Kč – 21 000 Kč) od 28. 9. 2023, byl žalobní návrh jakožto nedůvodný zamítnut.

32. Žalovaný je povinen plnit dle , odst. 1 ve lhůtě tří dnů, když z obsahu spisu se nepodává žádná skutečnost, která zakládá předpoklad pro určení plnění ve splátkách či plnění v delší lhůtě.

33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle , odst. 2 Žalobkyně se domáhala úhrady 48 325,40 Kč, úspěšnou byla pro částku 21 000 Kč, neúspěšnou pro částku 27 325,40 Kč. 48 325,40 Kč = 100 %, 27 325,40 Kč = 56,54 %. 100 % - 56,54 % = 43,46 %, poměr úspěchu a neúspěchu tak činí 56,54 % - 43,46 % = 13 % po zaokrouhlení ve prospěch žalovaného. Žalovanému však v souvislosti s vedením sporu žádných nákladů nevzniklo. Proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotoven ke Krajskému soudu v Praze u Okresního soudu Praha-východ.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.