Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

69 Co 377/2024-163

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Aleše Šťastného a soudců JUDr. Markéty Čermínové a JUDr. Tomáše Pirka v právní věci

žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem adresa zastoupená obecným zmocněncem tituly před jménem jméno FO bytem adresa

proti

žalované: Česká republika - orgán veřejné moci, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

o zaplacení částky 112 010,76 Kč a 13 306 Kč,

k odvolání žalobkyně proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26. června 2024, č. j. -138,

takto:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění:

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem nalézací soud zamítl žalobu se žalobním požadavkem na zaplacení částky 112 010,76 Kč, částky 13 306 Kč a zákonného úroku ode dne posledního rozhodnutí správní orgán (výrok I.) a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení 1 200 Kč (výrok II.).

2. Za souhlasu účastníků nalézací soud ve věci rozhodoval bez nařízení jednání.

3. Vyšel ze zjištěného skutkového stavu, že dne 22.5.2018 bylo vydáno rozhodnutí správní orgán č.j. spisová značka o postupném zvýšení starobního důchodu u žalobkyně počínaje od 17.1.2007 částkou 5 145 Kč měsíčně s ročním navyšováním až do roku 2018 na částku 6 972 Kč měsíčně. Jiné rozhodnutí, z něhož by bylo patrné zrušení rozhodnutí z 22.5.2018, žalobkyní předloženo nebylo.

4. Následně zjištěný skutkový stav posoudil podle , o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „“), jehož konkrétní ustanovení citoval.

5. Nalézací soud vyložil, že rozlišuje dvě formy odpovědnosti státu za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem státní moci, když prvotní podmínkou odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím je škoda způsobená nezákonným rozhodnutím, kdy musí existovat rozhodnutí, jímž v konkrétní věci státní orgán aplikuje obecné pravidlo právní normy na jím posuzovaný případ a rozhoduje tak o oprávněních a povinnost individuálních subjektů. Tento zákon neobsahuje žádný negativní výčet dotčených rozhodnutí, vztahuje se na jakýkoliv akt aplikace práva včetně rozhodnutí procesního charakteru vydávaných v průběhu řízení. V souladu s ustanovením pak lze nárok uplatnit jen tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. V řízení o odpovědnosti státu za škodu soud není oprávněn sám posuzovat zákonnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení.

6. Druhá forma objektivní odpovědnosti státu podle počítá s nesprávným úředním postupem, jímž je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak se neodrazí bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí. Za nesprávný úřední postup je třeba považovat i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení. Pokud ovšem příslušný orgán státu shromažďuje podklady a důkazy pro své rozhodnutí a hodnotí zjištěné skutečnosti a posuzuje je právně, jde o činnost přímo směřující k vydání rozhodnutí a případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu podle a 8 citovaného zákona, tedy nezákonného rozhodnutí. To v posuzovaném případě zrušeno nebylo, pročež odpovědnost žalované tak nemůže být v posuzovaném případě podle zákona dána.

7. S ohledem na to, že citované rozhodnutí žalované nebylo změněno či zrušeno, pak nelze důvodně odpovědnost státu za škodu podle vůbec dovozovat (s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 7. 2004).

8. Z uvedených důvodů byla žaloba jako nedůvodná, zamítnuta.

9. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné a přípustné odvolání. Konstatovala, že předmětem řízení byla majetková újma vzniklá z titulu nároku Anonymizováno nositele důchodu o navrácení špatně vyplacených částek, kdy na základě nového rozhodnutí správní orgán, tato uznala, že špatně vypočetla důchod s údajným pochybením Anonymizováno nositele pojištění, a tak Anonymizováno nositel pojištění vyzval poživatele důchodu o navrácení přeplatku. Dovozovala, že škodou je tedy špatný úřední postup, kdy správní orgán nepostupovala dle zákona, konkrétně podle Poukázala na judikaturu Ústavního soudu a dovozovala, že její nárok je oprávněný. Odvolacímu soudu navrhla, aby změnil napadený rozsudek, tak, že žalobě vyhoví.

10. K podanému odvolání se vyjádřila žalovaná a odvolací argumentaci odmítla. Poukázala na strohost odvolací argumentace, sestávající převážně z citace zákona a rozhodnutí Ústavního soudu. Ztotožnila se se závěrem nalézacího soudu, že splnění předpokladů pro náhradu škody se žalobkyni nepodařilo prokázat, přičemž ani soud neshledal v projednávaném případě existenci nezákonného rozhodnutí či nesprávného úředního postupu.

11. Odvolacímu soudu navrhla, aby napadený rozsudek potvrdil.

12. U jednání odvolacího soudu zmocněnec žalobkyně znovu popsal postup správní orgán při výpočtu důchodu žalobkyně a dovozoval, že je nemravné, že správní orgán přehodila odpovědnost za prokázání doby zaměstnání žalobkyně na žalobkyni. K dotazu odvolacího soudu uvedl, že částku 112 010,76 Kč považuje za škodu, která žalobkyni vznikla nevyplacením důchodu, který jí podle jejích výpočtů měl být vyplacen a částku 13 306 Kč požaduje jako náhradu na náklady vynaložené v souvislosti se zjišťováním škody.

13. Žalovaná setrvala na svém procesním stanovisku.

14. Z podnětu podaného odvolání přezkoumal odvolací soud rozsudek nalézacího soudu a přezkoumal zároveň i řízení, které vydání rozhodnutí předcházelo (ust. , , , ve znění pozdějších předpisů; dále jen „“). Poté dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

15. Předem nutno konstatovat, že analogický případ řešil z titulu podaného dovolání Nejvyšší soud ve věci sp. zn. . V usnesení, kterým dovolání odmítl, Nejvyšší soud vyložil, že „Tvrzení dovolatelky, že pochybení při výpočtu výše důchodu je třeba posoudit jako nesprávný úřední postup ve smyslu , ač samotné rozhodnutí, jímž bylo o důchodu rozhodnuto, je třeba považovat za zákonné, nelze přitakat. Ačkoliv nesprávný úřední postup není v zákoně jednoznačně definován, vychází právní teorie i soudní praxe z toho, že jde o porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to i při takových úkonech, které jsou prováděny v rámci činnosti rozhodovací, avšak neodrazí se bezprostředně v obsahu vydaného rozhodnutí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2008, sp. zn. , Ústavním soudem byl tento závěr aprobován např. v usnesení ze dne 21. 10. 2004, sp. zn. ). Nejvyšší soud již dříve zdůraznil, že i shromažďování podkladů pro rozhodnutí, hodnocení zjištěných skutečností a jejich právní posouzení je činností přímo směřující k vydání rozhodnutí, případné nesprávnosti v tomto směru se projeví právě v obsahu rozhodnutí a z hlediska odpovědnosti státu mohou být zvažovány jedině podle ustanovení zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 6. 1999, sp. zn. , publikovaný v časopise Soudní judikatura, sešit 1/2000). Výpočet důchodu je přitom procesem niterně spjatým s obsahem rozhodnutí o důchodu. Oddělení výpočtu výše důchodu od rozhodnutí o důchodu by bylo zcela protismyslné, neboť právě výpočet vyjadřuje, jak bylo rozhodnuto o právech žadatele o přiznání dávky důchodového pojištění. Dovolatelka patrně přehlíží, že rozhodnutí netvoří jen samotný výrok a poučení o opravném prostředku, ale v souladu s , , a jemu předcházejícímu , o správním řízení, i odůvodnění vysvětlující úvahy správního orgánu a důvody jeho rozhodnutí, jež je v daném případě tvořeno z velké části právě tímto výpočtem. Je-li rozhodnutí vytýkána nesprávnost ve výpočtu, pak tuto výtku nelze podřadit pod nesprávný úřední postup, ale lze ji považovat za námitku zpochybňující zákonnost rozhodnutí. K nápravě případných nedostatkům v tomto směru slouží opravné prostředky projednávané orgány na danou problematiku specializovanými. Nevyužila-li dovolatelka dané možnosti, nemůže nyní obcházet tento postup prostřednictvím žaloby opírající se o Civilní soudy nejsou tímto ani jiným zákonem nadány pravomocí k tomu, aby napravovaly případnou nezákonnost rozhodnutí orgánů státní správy (nejde-li o specifické případy řízení podle části páté ), a mohou pouze tehdy, je-li nezákonnost rozhodnutí autoritativně konstatována příslušným orgánem, přiznat náhradu škody takto vzniklé (srov. ). Závěry soudů obou stupňů založené na těchto úvahách jsou tedy zcela v souladu s hmotným právem i jeho ustálenou interpretací v judikatuře Nejvyššího soudu, a není tak důvodu přikládat rozhodnutí odvolacího soudu zásadní právní význam.“

16. To je i případ zde souzené věci, kdy žalobkyně tvrdí, že škoda ve smyslu jí měla vzniknout pochybením správní orgán, jež v roce 2007 a později nesprávně rozhodla o výši starobního důchodu přiznaného žalobkyni, přičemž rozhodnutí o důchodu nebyla zrušena nebo změněna pro nezákonnost.

17. Odvolací soud zcela odkazuje na výklad Nejvyššího soudu referovaný shora, se kterým se zcela ztotožňuje.

18. Nalézací soud tedy postupoval správně, pokud dovodil, že žaloba není po právu a zamítl ji. Odvolací soud z uvedeného důvodu za použití ust. napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil včetně správného akcesoricky navazujícího výroku o nákladech řízení.

19. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn skutečností, že zcela úspěšná žalovaná se nákladů odvolacího řízení vzdala. Bylo rozhodnuto podle ust. v návaznosti na ust. a contrario.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze do 2 měsíců od jeho doručení podat dovolání k Nejvyššímu soudu prostřednictvím soudu I. stupně; přípustnost dovolání je oprávněn posoudit dovolací soud. Dovolatel musí být zastoupen advokátem.