Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
23 C 121/2024-43
Okresní soud v Pardubicích rozhodl soudcem JUDr. Lukášem Kratochvílem ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČ: Anonymizováno sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 15 860 Kč s příslušenstvím
takto:
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 16. 4. 2024 proti žalované zaplacení celkové částky 15 860 Kč s příslušenstvím sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaných smluvních úroků (40 % p.m.) ve výši 4 000 Kč a dále smluvní pokuty 1 860 Kč (0,1 % p.d.). Uvedla, že prostřednictvím webové stránky Anonymizováno.Anonymizováno.Anonymizováno uzavřela dne 7. 10. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru a téhož dne převodem ze svého účtu zaslala na bankovní účet žalované č. č. účtu finanční prostředky, z něhož také žalovaná provedla ověřovací platbu a identifikovala žalovanou variabilním symbolem VS var. symbol. Kromě jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně něhož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 8. 4. 2023 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 8. 4. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení celého úvěru dne 8. 4. 2023. Žalobkyně tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 14 000 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, dále i úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. (denně) z dlužné částky v prodlení za uvedené v kapitalizované výši 1 860 Kč. Uvedla, že k ověření příjmů jí žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu příp. výplatní listy, provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI) a neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalované. Pokud by však soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka převedena. Ke dni sepisu žaloby nebyla žalovanou – přes upomínání – dlužná částka uhrazena.
2. Ve věci nebyl vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz, vzhledem k požadovaným vysokým úrokům. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu v řízení, vše bylo řádně doručeno tzv. fikcí na adresu (dle CEO) dne 10. 6. 2024. Žalovaná se nevyjádřila a soud proto rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) Uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v žalobě, žalovaná se přes výzvu k uvedenému postupu ani k věci samé, nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že po daném poučení, k tomuto postupu nemá žalovaná námitek.
3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:
4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 7. 10. 2022 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč a žalovaná jako úvěrovaný se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je úvěrovaná v prodlení.
5. Ze zprávy Anonymizováno. bylo zjištěno, že na účet žalované č. č. účtu byla za předmětné období zaslána částka 10 000 Kč pod VS var. symbol.
6. Listinou ze dne 8. 4. 2023 bylo žalované sděleno zesplatnění spotřebitelského úvěru č. hodnota k datu 8. 4. 2023 s tím, nechť dlužnou částku ve výši 29 635 Kč uhradí do 3 dnů od doručení tohoto dopisu, zároveň byla upozorněna na narůstající náklady.
7. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně upomínána před podáním žaloby o uhrazení celkové dlužné částky, která po sečtení všech nákladů a sankcí činí 41 989,12 Kč (32 115,52 Kč + náklady 9 873,60 Kč). Rovněž byl upozorněn, že v případě neuhrazení pohledávky bude přistoupeno k soudnímu řízení.
8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
10. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Z výše uvedeného zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V daném případě posouzení úvěruschopnosti žalované nebylo provedeno v souladu s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 1. 12. 2016), a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k předsmluvnímu ujednání má soud za to, že byla prokázána vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem až 20 000 Kč, která byla uzavřena a dle výpisu z banky byla na účet žalované prokazatelně zaslána částka 10 000 Kč, následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Ohledně částky 10 000 Kč, která byla žalované žalobkyní na základě výše uvedené smlouvy poskytnuta, soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost tuto částku zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.) spolu se zákonným úrokem z prodlení od 12. 4. 2023 do zaplacení. Jejich výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a je uvedena ve výroku rozhodnutí.
16. V daném případě se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o.z. uzavřenou prostřednictvím komunikace na dálku a soud nepovažuje za oprávněný návrh žalobkyně v části, v níž se domáhala zaplacení úroku ve výši 40 % měsíčně v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 860 Kč, když tato byla ve smlouvě uváděna ve výši 0,1 % denně. Má za to, že takový postup odporuje platnému právu a vzhledem k jejich výši, je zcela nepřiměřený vůči spotřebiteli jako ke slabší smluvní straně. S ohledem na § 580 o.z. soud proto nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a vysokého smluvního úroku nevyhověl a v této části žalobu zamítl.
17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěchy účastníků byly pouze částečné. Žalobkyně měla úspěch ve výši 63 % a neúspěch ve výši 37 %. Lze tak přiznat pouze 26 % vynaložených nákladů, tyto se týkaly zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení vypočtených dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč a 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 252 Kč. Celkem by při plném úspěchu náhrada činila 2 452 Kč. Vzhledem k míře úspěchu a neúspěchu bylo možno přiznat pouze 26 % z této částky, tj. 637,50 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).
18. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Odůvodnění:
1. Žalobkyně se domáhala žalobou podanou dne 16. 4. 2024 proti žalované zaplacení celkové částky 15 860 Kč s příslušenstvím sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaných smluvních úroků (40 % p.m.) ve výši 4 000 Kč a dále smluvní pokuty 1 860 Kč (0,1 % p.d.). Uvedla, že prostřednictvím webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, uzavřela dne 7. 10. 2022 s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru a téhož dne převodem ze svého účtu zaslala na bankovní účet žalované č. , č. účtu, finanční prostředky, z něhož také žalovaná provedla ověřovací platbu a identifikovala žalovanou variabilním symbolem VS , var. symbol, . Kromě jistiny se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni i smluvní úroky za poskytnuté peněžení prostředky ve výši 40 % p. m. z jistiny. Úvěr byl žalované poskytnut na dobu neurčitou. Žalovaná byla povinna splácet každý měsíc, a to vždy nejpozději k 6. dni v měsíci, úrok přirostlý za uplynulé období. Jistinu mohla splatit zcela nebo zčásti kdykoliv během trvání smlouvy. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou úvěru, ohledně něhož byla opakovaně upomínána. V poslední upomínce ze dne 8. 4. 2023 byla informována o zesplatnění celého úvěru ke dni 8. 4. 2023 a vyzvána k jeho úhradě. Žalovaná se tak prokazatelně dostala do prodlení celého úvěru dne 8. 4. 2023. Žalobkyně tak požaduje uhrazení celkové pohledávky ve výši 14 000 Kč, sestávající z jistiny ve výši 10 000 Kč a kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 4 000 Kč, dále i úhradu sjednané smluvní pokuty ve výši 0,1 % p. d. (denně) z dlužné částky v prodlení za uvedené v kapitalizované výši 1 860 Kč. Uvedla, že k ověření příjmů jí žalovaná poskytla výpisy ze svého bankovního účtu příp. výplatní listy, provedla její lustraci ve veřejně dostupných databázích (ISIR, CEE, CRKI, BRKI) a neměla tak pochybnosti ohledně úvěruschopnosti žalované. Pokud by však soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení dlužné částky není důvodný z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je nárok posouzen jako bezdůvodné obohacení vzniklé na straně žalované, na jejíž účet byla dlužná částka převedena. Ke dni sepisu žaloby nebyla žalovanou – přes upomínání – dlužná částka uhrazena.2. Ve věci nebyl vydán navrhovaný elektronický platební rozkaz, vzhledem k požadovaným vysokým úrokům. Následně byla žalované zaslána žaloba spolu s výzvou k vyjádření jak k žalobě, tak i k navrhovanému postupu v řízení, vše bylo řádně doručeno tzv. fikcí na adresu (dle CEO) dne 10. 6. 2024. Žalovaná se nevyjádřila a soud proto rozhodl ve věci bez jednání dle § 115a občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.) Uzavřel, že ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů. Žalobkyně vyjádřila svůj souhlas již v žalobě, žalovaná se přes výzvu k uvedenému postupu ani k věci samé, nevyjádřila. Soud proto postupoval podle § 101 odst. 4 o.s.ř. a předpokládal, že po daném poučení, k tomuto postupu nemá žalovaná námitek.3. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav:4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne 7. 10. 2022 smlouvu, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky do výše úvěrového limitu až 20 000 Kč a žalovaná jako úvěrovaný se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně. Smluvní pokuta byla ve smlouvě sjednána ve výši 0,1 % denně z částky, s níž je úvěrovaná v prodlení.5. Ze zprávy , Anonymizováno, . bylo zjištěno, že na účet žalované č. , č. účtu, byla za předmětné období zaslána částka 10 000 Kč pod VS , var. symbol, .6. Listinou ze dne 8. 4. 2023 bylo žalované sděleno zesplatnění spotřebitelského úvěru č. , hodnota, k datu 8. 4. 2023 s tím, nechť dlužnou částku ve výši 29 635 Kč uhradí do 3 dnů od doručení tohoto dopisu, zároveň byla upozorněna na narůstající náklady.7. Předžalobní upomínkou ze dne 15. 10. 2023 bylo prokázáno, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně upomínána před podáním žaloby o uhrazení celkové dlužné částky, která po sečtení všech nákladů a sankcí činí 41 989,12 Kč (32 115,52 Kč + náklady 9 873,60 Kč). Rovněž byl upozorněn, že v případě neuhrazení pohledávky bude přistoupeno k soudnímu řízení.8. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. (občanský zákoník – dále jen o.z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Dle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.10. Dle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odstavce 2 téhož ustanovení zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.12. Dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Dle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu. Dle § 580 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.15. Z výše uvedeného zjištěného skutkového stavu a za použití shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V daném případě posouzení úvěruschopnosti žalované nebylo provedeno v souladu s § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od 1. 12. 2016), a důsledkem je sankce v podobě neplatnosti smlouvy o úvěru. Vzhledem k předsmluvnímu ujednání má soud za to, že byla prokázána vůle žalované uzavřít se žalobkyní smlouvu o spotřebitelském úvěru s úvěrovým limitem až 20 000 Kč, která byla uzavřena a dle výpisu z banky byla na účet žalované prokazatelně zaslána částka 10 000 Kč, následně se žalovaná dostala do prodlení s úhradou celého úvěru. Ohledně částky 10 000 Kč, která byla žalované žalobkyní na základě výše uvedené smlouvy poskytnuta, soud proto žalobě vyhověl a žalované uložil povinnost tuto částku zaplatit žalobkyni z titulu bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1, 2 o. z.) spolu se zákonným úrokem z prodlení od 12. 4. 2023 do zaplacení. Jejich výše vyplývá z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a je uvedena ve výroku rozhodnutí.16. V daném případě se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2395 o.z. uzavřenou prostřednictvím komunikace na dálku a soud nepovažuje za oprávněný návrh žalobkyně v části, v níž se domáhala zaplacení úroku ve výši 40 % měsíčně v kapitalizované výši 4 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 860 Kč, když tato byla ve smlouvě uváděna ve výši 0,1 % denně. Má za to, že takový postup odporuje platnému právu a vzhledem k jejich výši, je zcela nepřiměřený vůči spotřebiteli jako ke slabší smluvní straně. S ohledem na § 580 o.z. soud proto nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty a vysokého smluvního úroku nevyhověl a v této části žalobu zamítl.17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., když úspěchy účastníků byly pouze částečné. Žalobkyně měla úspěch ve výši 63 % a neúspěch ve výši 37 %. Lze tak přiznat pouze 26 % vynaložených nákladů, tyto se týkaly zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 000 Kč a nákladů na právní zastoupení vypočtených dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. (advokátní tarif – AT) za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, podání žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč a 21 % DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) ve výši 252 Kč. Celkem by při plném úspěchu náhrada činila 2 452 Kč. Vzhledem k míře úspěchu a neúspěchu bylo možno přiznat pouze 26 % z této částky, tj. 637,50 Kč, která je splatná k rukám právního zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).18. Lhůta k plnění byla žalované stanovena podle § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ke Krajskému soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení tohoto rozhodnutí, a to písemně ve dvojím vyhotovení prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.