Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 107/2024-47

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem JUDr. Zdeňkem Fricem ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 49 080,43 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 159 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 12 921,43 Kč, kapitalizovaného úroku, úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 988 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 159 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení dalších 12 921,43 Kč, kapitalizovaného úroku, úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení, zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši 1 988 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 49 080,43 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy ze dne 23. 1. 2023 o poskytnutí revolvingového úvěru číslo hodnota, na základě které byl žalovanému sjednán úvěrový rámec ve výši 47 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Dle žaloby žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal částku 66 801 Kč a na poskytnutý úvěr uhradil částku 30 642 Kč. S ohledem na porušení závazku žalovaného hradit úvěr řádně a včas, došlo ke dni 20. 3. 2024 k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván dopisem ze dne 20. 3. 2024 k zaplacení celého úvěru jednorázově. Jelikož žalovaný na výzvy žalobce nereagoval a po zesplatnění úvěru neuhradil žádnou splátku, eviduje žalobkyně ke dni sepsání žaloby za žalovaným pohledávku ve výši 49 080,43 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 45 945,42 Kč (tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu, jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), dále poplatků ve výši 168 Kč, poplatků za pojištění ve výši 1 237,01 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 730 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 49 080,43 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 6 632,93 Kč, úroku ve výši 15 % ročně z částky 45 945,42 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 626,40 Kč od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a zákonného úroku z prodlení z částky 49 080,43 Kč od 25. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně. V žalobě žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzuje jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako například věk, vzdělání, zdroj příjmu, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení.

2. K soudem nařízenému jednání dne 22. 10. 2024 se žalovaný bez omluvy nedostavil, žalobkyně byla omluvena.

3. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru Anonymizováno uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne 23. 1. 2023 pod číslem hodnota soud zjistil, že žalobkyně žalovanému poskytla bezúčelový revolvingový úvěr ve výši 47 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet ve výši 4 % z dlužné částky, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 26,28 %, roční procentní sazba nákladů šikovného účtu byla sjednána ve výši 29,69 %.

4. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta – oddělení řízení rizik soud zjistil, že před uzavřením úvěru žalobkyně vycházela z toho, že žalovaný je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádné děti, je zaměstnán s příjem 20 000 Kč, ostatní členové domácnosti nemají žádný příjem, měsíční výdaje domácnosti uvedené v žádosti činí 4 000 Kč. Dále žalobkyně připojila obecnou metodiku – výklad, jak posuzuje úvěruschopnost klienta.

5. Z přehledu čerpání splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný celkem načerpal 66 801 Kč a uhradil 30 642 Kč.

6. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 20. 3. 2024 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky ve výši 52 760,90 Kč, nejpozději do 14 dnů od sepsání výzvy s poučením, že v případě neuhrazení dlužné částky bude tato vymáhána soudní cestou. Dle připojeného poštovního archu byla výzva žalovanému odeslána dne 21. 3. 2024.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 11. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalobkyně žalovaného opakovaně vyzvala k úhradě dlužné částky, která k uvedenému datu činila 53 630,49 Kč, a to nejpozději do 18. 4. 2024 s poučením, že pokud uvedená částka nebude uhrazena, bude vymáhána soudně. Dle poštovního archu byla předžalobní výzva žalovanému odeslána dne 12. 4. 2024.

8. Po právní stránce soud hodnotil věc jako spor ze smlouvy o úvěru uzavřené podle a násl. , v účinném znění (dále jen „o. z.“), která zároveň vykazuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu příslušných ustanovení , o spotřebitelském úvěru v účinném znění (dále jen „ “).

9. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

11. Podle je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

12. Podle poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

13. Podle poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

14. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle platí, že je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

15. Dle textu žaloby byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných žadatele, nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem pak je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky. Dle karty klienta – potvrzení o provedení ověření bonity klienta byl žalovaný svobodný, bydlel u rodičů, neměl žádné děti, byl zaměstnancem s příjmem 20 000 Kč a v žádosti o úvěr uvedl měsíční výdaje domácnosti 4 000 Kč. Současně v kartě klienta je zachyceno, jaké registry a s jakým výsledkem žalobkyně u žalovaného ověřovala. Dle metodiky žalobkyně – posouzení úvěruschopnosti klienta, žalobkyně zjišťuje bonitu klienta, jejímž výsledkem je limit nejvyšší měsíční splátky, v rámci něho je ověřována schopnost klienta splácet další finanční závazky a hradit nezbytné životní výdaje. Dle žalobkyně je tak ověřováno, zda měsíční příjmy a výdaje žadatele skutečně umožňují splácet částku odpovídající splátce úvěru dle aktuálně posuzované žádosti. Sama žalobkyně v této metodice uvádí, že praxe spočívající v doložení potvrzení zaměstnavatele se ukázala být nedostatečnou, proto využívá statistický model, který dle ní umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmů. Za ještě problematičtější pak žalobkyně považuje dokládání výdajů, proto se dle ní jeví spolehlivější a efektivnější metodou hodnocení výdajů na základě statistického modelu.

16. Jelikož soud vyhodnotil tvrzení a žalobkyní nabídnuté důkazy o způsobu zkoumání úvěruschopnosti za nedostatečné vyzval žalobkyni usnesením ze dne 30.8.2024, č.j. -34 k doplnění tvrzení a důkazů s tím, aby uvedla na základě, jakých konkrétních skutečností na základě, jakých konkrétních listin úvěruschopnost spotřebitele posuzovala. Soudem byla vyzvána, aby zejména předložila výši čistého příjmu žalovaného za období tří měsíců před uzavřením smlouvy, doložila příjmové transakce žalovaného za období tří měsíců před uzavřením smlouvy a bližší specifikaci jednotlivých příjmových částek dožila kopii pracovní smlouvy, kopii posledního daňového přiznání před uzavřením smlouvy, předložila výpisy z účtu žalovaného za období tří měsíců před uzavřením smlouvy (a to k posouzení příjmů a výdajů žalovaného) a doložila výsledky lustrace v registrech. Současně byla žalobkyně ve smyslu poučena, že nebude-li tvrzení žalobkyně řádně doplněno a následně prokázáno, může tato skutečnost mít za následek posouzení smlouvy o úvěru jako neplatné z důvodu nedostatečného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného.

17. Žalobkyně podáním ze dne 16.9.2024 soudu sdělila, že jakým způsobem zkoumá úvěruschopnost žalovaného uvedla již v žalobním návrhu, zopakovala a doplnila tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že neexistuje žádný privilegovaný způsob ověřování úvěruschopnosti klienta, není nikde stanoveno, co vše je nutné ověřit, platná právní úprava ani judikatura neukládá poskytovali důvěru, povinnost provádět systematicky kontrolu informací poskytnutých spotřebitelem. Zdůraznila princip přiměřenosti zkoumání úvěruschopnosti klienta, s tím, že je nutné akcentovat konkrétní okolnosti případu. V závislosti na okolnostech každého jednotlivého případu se poskytovatel úvěru může buď spokojit s informacemi, které mu poskytne spotřebitel, anebo může dospět k názoru, že je nezbytné, aby tyto informace byly potvrzeny pomocí dalších údajů.

18. Je třeba přisvědčit žalobkyni, že je nezbytné u každého jednotlivého případu posuzovat, zda žadatel o úvěr – spotřebitel je úvěruschopný či nikoli. Je věcí žalobkyně, jakým způsobem k tomuto zkoumání přistoupí, pokud však je konkrétní věc předložena soudu, je to soud, který přezkoumává, zda žalobkyně dostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost či nikoli. K takovému přezkumu žalobkyně musí nabídnout nejen tvrzení ale i důkazy o řádném splnění této své povinnosti (břemeno tvrzení a břemeno důkazní stíhá žalobkyni). Je pak na soudu, aby po provedeném dokazování vyhodnotil, zda žalobkyně splnila shora uvedenou povinnost plynoucí z citovaných zákonných ustanovení. Aby povinnost žalobkyní mohla být splněna, je třeba vycházet zejména z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění jeho dosavadních dluhů. Soud nepovažuje za dostatečné vycházet z tvrzení žalobkyně, že odborní pracovníci zjistili nějaké konkrétní údaje o příjmových a výdajových poměrech spotřebitele, aniž by soudu byly předloženy y, ze kterých k takovým závěrům odborní pracovníci žalobkyně došli. Proto se soud dožadoval shora citovaným usnesením doplnění tvrzení a důkazů po žalobkyni. Soudem požadované doklady mohly dát jednoznačnou odpověď na poměry žalovaného. Zejména z výpisů z bankovního účtu žalovaného by bylo možné zjistit jaké příjmy žalovaný v rozhodném období měl, jaké byly jeho skutečné výdaje, zda měl nějaké další půjčky či úvěry, kolik na ně splácel apod. Jelikož takové důkazy soudu (přes poučení o důsledcích v citovaném usnesení) předloženy nebyly, uzavřel soud, že žalobkyně pochybila v procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného a považuje uzavřenou úvěrovou smlouvu za neplatnou ( věta prvá ).

19. Soud s ohledem na shora uvedené uzavřel, že v řízení bylo dostatečně prokázáno čerpání úvěru ve výši 66 801 Kč. Žalovaný byl v řízení nečinný, netvrdil, natož aby prokázal, že poskytnutý úvěr již uhradil, popřípadě, že na úvěr splatil více jak 30 642 Kč. Nárok žalobkyně na zaplacení částky ve výši 66 801 Kč se opírá o ustanovení ) , tedy z titulu bezdůvodného obohacení. Soud proto výrokem I. tohoto rozsudku uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 36 159 Kč (po zohlednění žalovaným uhrazené částky). Žaloba byla v části, ve které se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další 12 921,43 Kč, kapitalizovaného úroku, úroku, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení a zákonného úroku z prodlení, ve výroku II. zamítnuta. Žalobkyně nemá nárok ani na úrok z prodlení podle , protože ve smyslu , věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, žalovaný dosud v prodlení není, neboť splatnost dlužné částky se stanovuje až nyní soudním rozhodnutím (srovnej například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022 sp. zn. ).

20. O nákladech řízení soud rozhodl dle , tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se žalobou domáhala přiznání částky 49 080,43 Kč, žalobě bylo vyhověno pro částku 36 159 Kč a žaloba byla pro částku 12 921,43 Kč zamítnuta. Poměr úspěchu a neúspěchu ve věci činí ve prospěch žalobkyně 74 % ku 26 % žalovaného. Rozdíl úspěchu a neúspěchu účastníků ve věci tak činí 48 % ve prospěch žalobkyně. Náklady žalobkyně představují dle vyhlášky číslo ve znění platném od 1. 7. 2014 dle ) za každý úkon právní služby do podání návrhu na zahájení řízení včetně ve výši 500 Kč za úkon, tj. 3 x 500 Kč (za převzetí věci, předžalobní výzvu a podání žaloby), dále paušální náhradu hotových výdajů ke shora uvedeným úkonům ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč dle ust. ), daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z uvedených částek, tj. ve výši 378 Kč a soudní poplatek ve výši 1 964 Kč, celkem 4 142 Kč. Úkon žalobkyně za doplnění tvrzení o zkoumání úvěruschopnosti soud nepovažoval za úkon, za který by žalobkyni přiznával náhradu nákladů řízení, neboť uvedené tvrzení měla žalobkyně doložit již při podání žaloby. Žalobkyně má nárok na zaplacení 48 % z těchto nákladů, tedy po zaokrouhlení na zaplacení částky 1 988 Kč. Tyto náklady je žalovaný povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího právního zástupce ( ). Lhůta k plnění u nákladů řízení je stanovena dle ustanovení

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce Pardubice, prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí.