Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 122/2024-43

Okresní soud v Karlových Varech rozhodl soudkyní JUDr. Mgr. Olgou Karfíkovou, LL.M., ve věci

žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci]

proti

žalovanému: [osobní údaje žalovaného]

pro 55 267,99 Kč / úvěr

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 267,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 369,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 083,50 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 55 267,99 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14 %, od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 %, od 1. 7. 2024 do 7. 8. 2024 ve výši 11,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 50 997,78 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 424,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 55 267,99 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 369,13 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 083,50 Kč, s úrokem z prodlení ročně z částky 55 267,99 Kč od 22. 6. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 30. 6. 2022 ve výši 10,75 %, od 1. 7. 2022 do 31. 12. 2023 ve výši 14 %, od 1. 1. 2024 do 30. 6. 2024 ve výši 13,75 %, od 1. 7. 2024 do 7. 8. 2024 ve výši 11,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, a s úrokem ve výši 23,88 % ročně z částky 50 997,78 Kč od 22. 6. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 15 424,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobci částku 55 267,99 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I․ tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti z úvěrové smlouvy ze dne 25. 8. 2004, kterou uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (smluvní stranou na straně věřitele se následně stala společnost [právnická osoba] /dříve pod názvem [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]). Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve sjednané výši 55 000 Kč a současně mu byla poskytnuta kreditní karta, jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce s tím, že čerpané prostředky včetně sjednaných úroků a poplatků se zavázal splácet v minimálních měsíčních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5 % z částky, která byla vyčerpána v předchozím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. Konkrétní výše měsíční splátky tak nebyla konstantní a byla vždy uvedena ve výpisu ke kreditní kartě s datem splatnosti. Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, a tak právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy dopisem ze dne 28. 2. 2011. Dlužná částka k tomuto dni činila 59 351,49 Kč (která sestávala z jistiny 50 997,78 Kč, poplatků 4 270,21 Kč a kapitalizovaného úroku 4 083,50 Kč). Následně byla pohledávka za žalovaným z úvěrové smlouvy postoupena na žalobkyni. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil, přestože byl k tomu vyzýván.

2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, po celou dobu řízení zůstal pasivní.

3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , (dále jen „ ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

4. Jelikož byl žalovaný procesně nečinný, vyšel soud z tvrzení a důkazů předložených žalobkyní. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění:

5. Z návrhu žalovaného na uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ze dne 25. 8. 2004 a souhlasu společnosti [právnická osoba], s jejím uzavřením ze dne 25. 8. 2004 soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně se zavázal poskytnout žalovanému úvěrový rámec ve výši 55 000 Kč a byla mu poskytnuta kreditní karta [číslo] jejímž prostřednictvím byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky formou bezhotovostních nákupů nebo výběrem hotovosti až do výše úvěrového rámce. Součástí úvěrové smlouvy byly obchodní podmínky a sazebník. Čerpaný úvěr (včetně úroků, poplatků za bankovní služby, poplatků za sjednané pojištění a poplatků za odeslané upomínky) se žalovaný zavázal splácet v měsíčních minimálních splátkách sestávajících ze sjednané procentuální výše 5 % z částky, která byla čerpána v předcházejícím měsíci, z vyúčtovaných poplatků, z částek po splatnosti a z částky přečerpání úvěrového rámce. V sazebníku poplatků je stanovena úroková sazba z čerpaných peněžních prostředků ve výši 1,99 % měsíčně.

6. Z měsíčních výpisů ke kreditní kartě GE [příjmení] [příjmení], číslo smlouvy ([variabilní symbol]), soud zjistil, jaké částky byly čerpány a hrazeny žalovaným.

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 28. 2. 2011 se podává, že právní předchůdce žalobkyně odstoupil od smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty, č. smlouvy [číslo]. Dlužná částka k tomuto dni činila 59 351,49 Kč.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní ze dne 18. 6. 2019 a z potvrzení o úplatě ze dne 21. 6. 2019 soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupena na žalobkyni s účinností od 21. 6. 2019. Toto bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 3. 7. 2019, což žalobkyně doložila fotokopií poštovního podacího ze dne 16. 7. 2019.

9. Z výzvy k plnění ze dne 18. 7. 2022 včetně poštovního podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalovaný byl písemně žalobkyní (prostřednictvím jejího právního zástupce) vyzván k úhradě pohledávky, kterou žalobkyně vyčíslila ve výši 136 158,03 Kč.

10. Žalovaný v průběhu řízení nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by žalovaný dlužnou částku (či její část) žalobkyni do dnešního dne uhradil.

11. Vzhledem k tomu, že si jednotlivá dílčí skutková zjištění vzájemně neodporují, poukazuje na ně soud jako na skutkový závěr ve věci.

12. Soud učinil tento právní závěr:

13. Podle ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

14. Podle ustanovení , obchodní zákoník (dále jen „obch. zák.“), se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

15. Podle § 499 obch. zák. za sjednání závazku věřitele poskytnout na požádání peněžní prostředky lze sjednat úplatu, jestliže poskytování úvěru je předmětem podnikání věřitele.

16. Podle § 502 obch. zák. od doby poskytnutí peněžních prostředků je dlužník povinen platit z nich úroky ve sjednané výši, jinak v nejvyšší přípustné výši stanovené zákonem nebo na základě zákona. Nejsou-li takto úroky stanoveny, je dlužník povinen platit obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě sídla dlužníka v době uzavření smlouvy. Jestliže strany sjednají úroky vyšší než přípustné podle zákona nebo na základě zákona, je dlužník povinen platit úroky ve výši nejvýše přípustné. V pochybnostech se má za to, že sjednaná výše úroků se týká ročního období.

17. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené.

18. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák. je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.

19. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 a násl. obch. zák., na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému finanční prostředky, které se tento zavázal splatit spolu se smluveným úrokem. Žalovaný však řádně neplnil povinnosti plynoucí pro něj z uzavřené smlouvy o úvěru, nehradil sjednané splátky řádně a včas, a tak právní předchůdce žalobkyně od smlouvy odstoupil. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu, avšak bezúspěšně (bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že předmětný závazek uhradil či že zanikl z jiného důvodu; ten však byl procesně nečinný). Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 6. 2019 byl prokázán přechod žalované pohledávky z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 3. 7. 2019, odeslaným 16. 7. 2019. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je tak v dané věci dána.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě a přisoudil žalobkyni požadovanou jistinu, sjednaný obchodní úrok dle obch. zák. a dále přisoudil žalobkyni též úrok z prodlení (účtovaný po odstoupení od smlouvy ze dne 28. 2. 2011) dle ustanovení obch. zák. ve výši podle předpisů občanskoprávních ve výši podle , ve znění pozdějších předpisů.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 424,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 211 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 55 267,99 Kč sestávající z částky 3 340 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 920 Kč ve výši 2 293,20 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Karlových Varech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.