Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
12 C 187/2024-28
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Boudovou Žiškovou ve věci
žalobkyně:AnonymizovánoAnonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 18 527,53 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 527,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 18 000 Kč od 2. 1. 2024 do 30. 1. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 857,54 Kč od 1. 10. 2023 do 1. 1.2024, zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 18 527,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v části, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z částky 18 000 Kč od 2. 1. 2024 do 30. 1. 2024, zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 12. 1. 2024 do zaplacení, smluvní úrok ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč od 31. 1. 2024 do zaplacení a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 857,54 Kč od 1. 10. 2023 do 1. 1.2024, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 512 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala proti žalovanému zaplacení částky 18 527,53 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s žalobkyní, rámcovou smlouvu č. hodnota, na základě které dne datum byl zřízen žalovanému účet č. č. účtu. Dne datum žalovaný požádal o poskytnutí úvěru formou kontokorentu, kdy tento mu byl schválen dne datum. Žalovaný požádal o úvěr ve výši 18 000 Kč. Před poskytnutím úvěru byla zkoumána schopnost žalovaného splácet, a to především z informací poskytnutých žalovaným, z bankovních a nebankovních registrů a informací společností patřící do skupiny PPF. Žalovaný na svůj závazek dosud neuhradil ničeho a dlužnou částku neuhradil ani přes upomínku učiněnou před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a protože ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád (dále jen o.s.ř. ) a k projednání věci jednání nenařizoval.
3. Soud na základě níže jmenovaných důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Žalobkyně analyzovala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného splácet, a to z informací poskytnutých ji žalovaným, kdy vycházela z jeho tvrzeného příjmu, jelikož s ohledem na nízkou výši poskytnutého úvěru toto žalobkyně považuje za dostačující. Dne datum uzavřela žalobkyně s žalovaným rámcovou smlouvu č. hodnota. Dne datum žalobkyně s žalovaným uzavřela dodatek č. hodnota k rámcové smlouvě č. hodnota, na základě kterého byl žalovanému poskytnut v souladu s podmínkami pro užívání kontokorentu úvěr ve výši 18 000 Kč na jeho bankovní účet zřízený u žalobkyně. (výpis z běžného účtu za období 29. 8. 2023 -2. 1. 2024, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, ceník). Žalovaný svůj závazek včas nesplácel, kdy dosud neuhradil žalobkyni ničeho. Dále se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku a to v částce 527,23 Kč. (přehled plateb). Žalobkyně naúčtovala žalovanému náklady spojené s vymáháním dluhu v částce 890,80 Kč. Předžalobní upomínka spolu s oznámením o zesplatnění celého dluhu ze dne 3. 1. 2024 byla žalovanému zaslána téhož dne (výpis odchozích zpráv, předžalobní výzva/zesplatňující dopis). Výše zmíněné důkazy soud vyhodnotil jako zákonné, věrohodné a pro výsledek řízení závazné. Důkazy byly ve vzájemném souladu. Z ostatních důkazů nevyplynulo vzhledem k níže podané právní kvalifikaci nic podstatného pro meritum sporu ani výsledek řízení. Další důkazy nebyly navrženy ani nevyplynuly ze spisu a nebyly potřebné ke zjištění skutkového stavu.
4. Z výše uvedeného skutkového stavu je patrno, že žalovanému jako spotřebiteli ve smyslu § 419 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen o.z.) byla žalobkyní jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve výši 18 000 Kč ve formě úvěru, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen ZoSÚ). Na předmětnou smlouvu o úvěru, kterou upravuje ustanovení § 2395 a násl. o.z, se uplatní i právní úprava zákona o spotřebitelském úvěru, a to i právní úprava zakotvená v § 86 a 87 tohoto zákona. Dále se žalovaný dostal do nepovoleného debetního zůstatku a čerpal tak částku v celkové výši 527,53 Kč.
5. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení, věta první, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.
7. Podle § 87 odst. 1 věta první, ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Podle § 87 ZoSÚ věty druhé soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
8. Výše uvedená ustanovení § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je nutno vyložit tak, že poskytovatel úvěru je povinen zkoumat úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, jejíž součástí je taková obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím, o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. Dle tvrzení žalobkyně, zkoumala před uzavřením smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet pouze lustrací z příslušných registrů a dále vycházel z informací poskytnutých žalovaným, přičemž neověřovala příjmy a výdaje žalovaného, kdy sama uvádí, že toto nepovažoval na nutné vzhledem k výši poskytovaného úvěru. Z toho je patrno, že žalobkyně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, která řádné prověření schopnosti spotřebitele úvěr splácet a vyvození důsledků z něj vyžaduje jako jednu ze základních povinností poskytovatele úvěru. Protože žalobkyně neposuzovala řádně úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, porušila tím ustanovení § 86 odst. 1 ZoSÚ, a proto je podle § 87 odst. 1 věta první téhož zákona smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným neplatná.
9. S ohledem na tuto neplatnost smlouvy o úvěru si smluvní strany musí svůj vzájemný vztah vypořádat dle ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ.
10. Žalovaný je tedy povinen vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu při zohlednění případného plnění žalovaného z neplatné smlouvy. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla dle smlouvy žalovanému peněžní prostředky ve výši 18 000 Kč a dále žalovaný neoprávněně čerpal částku 527,53 Kč jako nepovolený debetní zůstatek a žalovaný dosud nevrátil ničeho. Proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 18 527,53 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku, kdy splatnost nesplacené jistiny určuje soud. Žalobou požadované příslušenstvím představované zákonným úrokem a smluvním úrokem z prodlení tak nemohlo být žalobkyni přiznáno, neboť s odkazem na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č. j. 8 Co 5/2024 -160 ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 platí, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky a jelikož byla splatnost určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu.
11. Výrok o nákladech řízení má oporu v ust. § 142 odst. 2 o. s. ř, podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. V souladu se závěry vyslovenými v usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. 23 Cdo 2585/2015 soud kapitalizoval veškeré příslušenství pohledávky ke dni vyhlášení rozsudku a dospěl k závěru, že větší úspěch měla žalobkyně kdy bylo její žalobě vyhověno co do částky 18 527,53 Kč (82%) a v částce 4 177,86 Kč (260,62+1600+1460+857,24) byla žaloba zamítnuta (18%). Při uplatnění zásady, že od účastníka, který měl ve věci větší úspěch se odečte jeho neúspěch, měla žalobkyně v řízení celkově úspěch ve výši 64 %.
12. Celkové náklady jsou představovány pouze zaplaceným soudním poplatkem ve výši 800 Kč, kdy žalobkyně žádné další náklady ve svém podání nepožadovala. Žalobkyni tak bylo přiznáno 512 Kč v ohledem na její úspěch ve věci.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.