Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 206/2024-98

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl JUDr. Tomášem Holčapkem, Ph.D., jako samosoudcem ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Vienna Insurance Group, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

o zaplacení 360 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 360 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky za dobu od 29. 10. 2022 do zaplacení.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Zamítá se žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 360 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky za dobu od 29. 10. 2022 do zaplacení.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se žalobou došlou zdejšímu soudu dne 27. 8. 2024 domáhala zaplacení částky 360 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky za dobu od 29. 10. 2022 do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila následovně. Žalobkyně jako pojistník a zároveň pojištěný sjednala s právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO IČO, dvě pojistné smlouvy, a to pod č. hodnota s počátkem pojištění od 1. 8. 2002 a č. hodnota s počátkem pojištění od 1. 11. 2004. Obě pojištění zahrnovala trvalé následky úrazu, a to s pojistnými částkami 200 000 Kč resp. 250 000 Kč. Obě též zahrnovala progresi spočívající mj. v tom, že v případě trvalých následků dle oceňovací tabulky v rozmezí od 25 % do 50 % se pojistné plnění počítá procentem z dvojnásobku pojistné částky, v případě následků v rozmezí od 50 % do 75 % z trojnásobku pojistné částky. Žalobkyně utrpěla dne 28. 8. 2020 úraz, v jehož důsledku jí musela být při operaci dne 10. 9. 2020 odňata pravá dolní končetina v kolenním kloubu. Žalovaná podle položky č. hodnota oceňovací tabulky „Ztráta dolní končetiny v bérci“ zhodnotila rozsah trvalých následků jako 50 %, tudíž pojistné plnění vypočetla jako 50 % z dvojnásobku obou výše uvedených pojistných částek na celkem 450 000 Kč. Podle žalobkyně však trvalé následky měly být ohodnoceny více, neboť dolní končetinu ztratila v koleni, tedy nad bércem; koleno není jeho součástí. Jelikož u žalobkyně došlo k odnětí nohy v koleni včetně ztráty menisků, měly by trvalé následky být hodnoceny též položkou č. hodnota oceňovací tabulky „Trvalé následky po operativní vynětí celých obou menisků“. Ta sama o sobě představuje dalších 12 %, což by v součtu s předešlým činilo celkem hodnota %. Jelikož ale položka č. hodnota oceňovací tabulky „Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo oblasti mezi kyčelním a kolenním kloubem“ (tedy výše než v koleni) je hodnocena 60 %, žalobkyně vycházela z této hodnoty. V takovém případě mělo být pojistné plnění vypočteno jako 60 % z trojnásobku (vzhledem k progresi) obou pojistných částek, tedy na celkem 810 000 Kč. Rozdíl mezi touto částkou a skutečně vyplacenými 450 000 Kč činí 360 000 Kč a žalovaná jej žalobkyni neuhradila.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nezpochybňovala existenci obou tvrzených pojištění ani to, že u žalobkyně došlo k popsané exartikulaci pravé dolní končetiny v kolenním kloubu. Poukázala na to, že dle oceňovací tabulky je ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo oblasti mezi kyčelním a kolenním kloubem hodnocena 60 % (položka č. hodnota), ztráta dolní končetiny v bérci 50 % (položka č. hodnota) a ztráta nohy v hlezenním kloubu nebo pod ním 40 % (položka č. hodnota). Bérec je tvořen holenní a lýtkovou kostí a měkkými tkáněmi a jeho horní konec, resp. horní konec holenní kosti, tvoří skloubení s kostí stehenní, tedy kolenní kloub. Odnětí končetiny v kolenním kloubu tedy má být hodnoceno položkou č. hodnota. U žalobkyně nedošlo k poranění menisků úrazem; jejich funkční opodstatnění se však odpojením bérce ztrácí a jejich hodnocení položkou č. hodnota není namístě.

3. Ze shodných tvrzení stran, která vzal soud za svá skutková zjištění, a z provedených důkazů učinil soud následující skutková zjištění.

4. Žalobkyně jako pojistník a pojištěný ujednala se společností právnická osoba, IČO IČO, jako pojistitelem pojistnou smlouvu č. hodnota, č. návrhu 793695, s datem uzavření 29. 7. 2002 a datem počátku pojištění 1. 8. 2002, jejímž předmětem bylo mj. pojištění pro případ trvalých následků úrazu s progresí a pojistnou částkou 200 000 Kč (mezi stranami nesporné, shodné zjištění vyplývá i z návrhu pojistné smlouvy ze dne 29. 7. 2002 a pojistky č. hodnota).

5. Ve všeobecných pojistných podmínkách pojištění osob ze dne 17. 9. 2001, označených OSO 2, bylo uvedeno, že pojistnou událostí v úrazovém pojištění je úraz pojištěného (zvláštní ustanovení II. článek 2 odst. 1 věta první), a pro plnění pojistitele, že výši plnění za trvalé následky úrazu určuje pojistitel dle oceňovacích tabulek platných v době vzniku pojistné události, a to procentně z pojistné částky podle jednotlivých tělesných poškození, přičemž týkají-li se jednotlivé následky téhož údu, orgánu nebo jejich částí, hodnotí se nejvýše procentem stanoveným pro anatomickou nebo funkční ztrátu (zvláštní ustanovení II. článek 7 odst. 2; vše zjištěno z uvedených všeobecných pojistných podmínek).

6. Ve speciálních pojistných podmínkách flexibilního životního pojištění s připojištěním navazujících na všeobecné pojistné podmínky ze dne 17. 9. 2001 bylo uvedeno, že pojistné plnění za trvalé následky úrazu vyplatí pojistitel v případě, že dosáhnou nejméně 0,5 %, přičemž v případě rozsahu nad 25 % do 50 % včetně se vyplácí z dvojnásobku pojistné částky a v případě rozsahu nad 50 % do 75 % včetně se vyplácí z trojnásobku pojistné částky (článek 10 podčlánek E odst. 2; zjištěno z uvedených speciálních pojistných podmínek).

7. Žalobkyně jako pojistník a pojištěný dále ujednala se společností právnická osoba, jako pojistitelem pojistnou smlouvu č. hodnota, č. návrhu 793726, s datem počátku pojištění 1. 11. 2004, jejímž předmětem bylo mj. pojištění trvalých následků úrazu s pojistnou částkou 250 000 Kč (mezi stranami nesporné, shodné zjištění vyplývá i z návrhu na uzavření pojistné smlouvy ze dne 14. 10. 2004).

8. Ve všeobecných pojistných podmínkách pojištění osob ze dne 1. 1. 2004, označených OSO 3, bylo uvedeno, že pojistnou událostí v úrazovém pojištění je úraz pojištěného (zvláštní ustanovení II. článek 2 odst. 1 věta první), a pro plnění pojistitele, že výši plnění za trvalé následky úrazu určuje pojistitel dle oceňovací tabulky platné v době vzniku pojistné události, a to procentně z pojistné částky podle jednotlivých tělesných poškození, přičemž týkají-li se jednotlivé následky téhož údu, orgánu nebo jejich částí, hodnotí se nejvýše procentem stanoveným pro anatomickou nebo funkční ztrátu (zvláštní ustanovení II. článek 7 odst. 2; vše zjištěno z uvedených všeobecných pojistných podmínek).

9. Ve speciálních pojistných podmínkách flexibilního životního pojištění s připojištěním navazujících na všeobecné pojistné podmínky ze dne 1. 1. 2004 bylo uvedeno, že pojistné plnění za trvalé následky úrazu vyplatí pojistitel v případě, že dosáhnou nejméně 0,5 %, přičemž v případě rozsahu nad 25 % do 50 % včetně se vyplácí z dvojnásobku pojistné částky a v případě rozsahu nad 50 % do 75 % včetně se vyplácí z trojnásobku pojistné částky (článek 10 podčlánek E odst. 2; zjištěno z uvedených speciálních pojistných podmínek).

10. Na žalovanou přešla práva a povinnosti pojistitele z obou uvedených pojištění (mezi stranami nesporné).

11. U žalobkyně došlo v důsledku úrazu ze dne 28. 8. 2020 k operativnímu odnětí části pravé dolní končetiny, a to exartikulaci v kolenním kloubu, dne 10. 9. 2020 (mezi stranami nesporné). U žalobkyně chybí v pravé noze i mediální a laterální meniskus (zjištěno z lékařské zprávy ze dne 22. 8. 2024; žalovaná ani to nezpochybňovala).

12. Oceňovací tabulka plnění za trvalé následky úrazu ve verzi označené jako Z0026 a dále označené 05/2020 (o níž bylo mezi stranami nesporné, že se má na věc aplikovat vzhledem k datu vzniku pojistné události) obsahovala pro hodnocení trvalých následků úrazu mj. následující:

- položka č. hodnota „Ztráta jedné dolní končetiny v kyčelním kloubu nebo oblasti mezi kyčelním a kolenním kloubem“ – procentní hodnota hodnota % (k tomu soud poznamenává, že v této i níže uvedených položkách je uvedeno rozpětí, ovšem se shodnou dolní i horní hranicí, tudíž lze pro zjednodušení uvést pouze jedinou hodnotu)

- položka č. hodnota „Ztráta dolní končetiny v bérci“ – procentní hodnota hodnota %

- položka č. hodnota „Ztráta nohy v hlezenním kloubu nebo pod ním“ – procentní hodnota hodnota %

- pod podnadpisem „Poškození kolena“ před položkou č. hodnota je uvedeno mj.: „Celkové hodnocení trvalých následků po poranění měkkého kolena (viklavost, vynětí menisků a omezení hybnosti) nesmí přesáhnout 30 %.“

- za podnadpisem „Poškození kolena“ následují položky týkající se kolene (č. hodnota až 1237), které zahrnují v různých variantách omezení hybnosti kolene, viklavost kolenního kloubu, vynětí čéšky, endoprotézu po zlomenině a poškození anebo vynětí menisků

- z těchto položek týkajících se kolene uvádí položka č. hodnota „Trvalé následky po operativní vynětí celých obou menisků“ procentní hodnotu 12 %

(vše zjištěno z uvedené oceňovací tabulky).

13. Žalovaná vyplatila žalobkyni pojistné plnění v částce v součtu za obě pojištění ve výši 450 000 Kč (mezi stranami nesporné).

14. Žalovaná sdělila žalobkyni dopisem ze dne 14. 2. 2022, že v reakci na opětovnou žádost o přešetření sděluje, že žalované nevznikla povinnost poskytnout plnění podle kódu 1219, neboť k tomu by muselo dojít k amputaci na stehenní kosti (zjištěno z uvedeného dopisu). Věcně shodné stanovisko sdělila znovu dopisem ze dne 13. 10. 2022 (zjištěno z uvedeného dopisu). Právní zástupce žalobkyně sdělil žalované dopisem ze dne 27. 8. 2024, že podal žalobu, nicméně v případě plnění do sedmi dnů by žalobkyně nepožadovala náhradu nákladů řízení (zjištěno z uvedeného dopisu).

15. Na webové stránce NZIP.cz je mj. uvedeno, že bérec je část dolní končetiny mezi kolenem a kotníkem, že dolní končetina se z anatomického hlediska dělí na tři základní části, a to stehno, bérec a nohu, a že kolenní kloub spojuje stehno s bércem (zjištěno ze snímků obrazovky z webových stránek NZIP.cz).

16. Z dalších provedených důkazů (výpis z obchodního rejstříku ohledně žalované) soud žádná další pro věc podstatná skutková zjištění nad rámec výše uvedených neučinil.

17. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz výslechem žalobkyně, souborem lékařských zpráv (na č. l. 35 až 42 a 71 až 78 spisu) a vypracováním znaleckého posudku, neboť tyto důkazy byly navrhovány k prokázání, jaké trvalé následky úraz zanechal. Podle mínění soudu je však to, co žalobkyně utrpěla, zřejmé a nesporné, tudíž by bylo nadbytečné k tomu provádět další důkazy. Posudek byl navrhován též k tomu, aby znalec stanovil, podle jakých položek a jakým procentem by následky měly být dle oceňovací tabulky hodnoceny. K tomu soud uvádí, že opět platí, že co do medicínské stránky věci je skutkový stav jasný a další dokazování nevyžaduje, přičemž na to navazující právní posouzení je úlohou soudu.

18. Soud neprovedl žalobkyní navrhovaný důkaz vyžádáním odborného vyjádření některého z anatomických pracovišť pražských lékařských fakult k otázce, zda koleno a bérec jsou dvěma samostatnými součástmi končetiny, nebo je to jedna součást končetiny, neboť z důvodů uvedených níže v rámci právního posouzení věci to nepokládal za potřebné.

19. Soud neprovedl důkaz oceňovací tabulkou označenou OTTN (11/2021) na č. l. 20 až 33 spisu, neboť mezi stranami bylo nesporné, že s ohledem na datum úrazu se v tomto případě nepoužije.

20. Zjištěný skutkový stav lze stručně shrnout tak, že u žalobkyně došlo dne 28. 8. 2020 k úrazu, v jehož důsledku jí dne 10. 9. 2020 byla odňata části pravé dolní končetiny exartikulací v kolenním kloubu. Mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalované byly ujednány dvě pojistné smlouvy, které zahrnovaly úrazové pojištění včetně pojištění trvalých následků úrazu s progresivním plněním. Žalovaná poskytla žalované pojistné plnění ve výši 450 000 Kč odpovídající ohodnocení trvalých následků dle oceňovací tabulky v rozsahu 50 %. Odmítla však plnit ve vyšším rozsahu.

21. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. S ohledem na datum sjednání jednotlivých pojištění se na ně dle ustanovení o. z. aplikují předpisy účinné k datu jejich sjednání, zejména , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „obč. zák.“), a , o pojistné smlouvě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ “), nicméně lze konstatovat, že mezi nimi nejsou rozdíly, které by měly význam pro výsledek tohoto konkrétního sporu.

22. Pro pojistnou smlouvu č. hodnota je relevantní ustanovení § 788 odst. 1 obč. zák., dle něhož pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné. Podle § 816 obč. zák. z pojištění osob má pojištěný právo, aby mu byla vyplacena dohodnutá částka nebo aby mu byl placen dohodnutý důchod, anebo aby mu bylo poskytnuto plnění ve výši určené podle pojistných podmínek, nastane-li u něho pojistná událost.

23. Pro pojistnou smlouvu č. hodnota je relevantní ustanovení § 2 zákona o pojistné smlouvě, dle něhož pojistná smlouva je smlouvou o finančních službách, ve které se pojistitel zavazuje v případě vzniku nahodilé události poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění a pojistník se zavazuje platit pojistiteli pojistné. Podle § 60 odst. 1 věty první zákona o pojistné smlouvě z úrazového pojištění poskytne pojistitel pojistné plnění ve výši stanovené v pojistné smlouvě, došlo-li k úrazu pojištěného.

24. Ani jeden z uvedených předpisů nedefinovaly (a ostatně tak nečiní ani současný ) s ohledem na variabilitu pojištění, jak konkrétně má být vypočteno pojistné plnění v případě pojištění úrazu. Je proto zapotřebí vycházet primárně z konkrétní pojistné smlouvy a pojistných podmínek. V projednávané věci byla sjednána dvě samostatná pojištění, nicméně sporná otázka mezi stranami je u obou totožná a lze ji i totožným způsobem posoudit. V případě obou pojištění je rozhodující, jaká procentní hodnota má být podle (téže) oceňovací tabulky přiřazena k (týmž) trvalým následkům utrpěným žalobkyní. Z hlediska skutkového stavu je spolehlivě zjištěno, k čemu u žalobkyně došlo (amputace pravé dolní končetiny exartikulací v koleni, přičemž žalobkyně pozbyla i menisky). Je tedy zapotřebí tomuto stavu přiřadit příslušnou procentní hodnotu dle oceňovací tabulky. Pokud je tato hodnota hodnota % (jak argumentuje žalovaná), poskytnuté pojistné plnění bylo správně vypočteno na celkem 450 000 Kč, neboť jde vzhledem k progresi upravené v pojistných podmínkách o 50 % z dvojnásobku pojistných částek 200 000 Kč a 250 000 Kč. Pokud je tato hodnota vyšší (přičemž žalobkyně argumentuje, že má být 60 %), pak mělo být pojistné plnění vyšší, neboť by se počítalo vyšším procentem a navíc z trojnásobku uvedených pojistných částek (ani žalobkyně netvrdila, že by procento mělo být vyšší než 75 %, a tudíž by základem měl být čtyřnásobek).

25. Pojistná smlouva, včetně pojistných podmínek, oceňovacích tabulek či dalších dokumentů definujících obsah ujednání mezi stranami, je právním úkonem ve smyslu § 34 obč. zák., přičemž je třeba ji vykládat podle § 35 odst. 2 obč. zák. nejenom podle (…) jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem. V projednávané věci neargumentovala žádná ze stran ničím jiným než textem oceňovací tabulky. Žádná ze stran netvrdila, že by v souvislosti s tvorbou oceňovací tabulky strany o něčem jednaly (jde ostatně o dokument vytvářený – v intencích pojistné smlouvy – pojistitelem), či že by jejich společná vůle (či vůle některé z nich známá druhé straně) byla od tohoto písemně zachyceného projevu jakkoli odchylná. Reálně zde tedy nelze vycházet z ničeho jiného, než jak se význam tohoto projevu jeví objektivně. K jinému výsledku by zde soud nedošel ani podle § 556 o. z.

26. Podle mínění soudu přitom nelze věc posoudit pouze na základě samotného zkoumání jazykového významu slova bérec a diskuse o tom, zda koleno je od bérce odlišnou částí těla. Ostatně i popis na webové stránce NZIP.cz, kterým žalobkyně argumentovala, je v tomto poněkud nejednoznačný, když se zde současně uvádí, že bérec je částí dolní končetiny mezi kolenem a kotníkem (což by naznačovalo, že koleno a bérec jsou od sebe odlišné) i že dolní končetina se z anatomického hlediska dělí na tři základní části, a to stehno, bérec a nohu (kde o koleni není řeč). Navíc by tento žalobkyní prosazovaný postup vedl k poměrně absurdním a pro samotnou žalobkyni dosti nevýhodným důsledkům. Jestliže by totiž soud vyšel naprosto mechanicky a formalisticky z toho, že žalobkyně pozbyla dolní končetinu v koleni, a ne v bérci, pak by nebyl důvod aplikovat položku č. hodnota „Ztráta dolní končetiny v bérci“, jejíž procentní hodnota (50 %) ovšem představuje stěžejní oporu pro nárok na pojistné plnění žalobkyně. Při takovém postupu by se pojistné plnění pro žalobkyni počítalo pouze dle zranění kolene, což dle oceňovací tabulky může představovat nanejvýš 30 %, takže žalobkyni by se již vlastně dostalo vyššího plnění, než na které měla nárok.

27. Soud má za to, že je třeba hledět nejen na pojmenování té které položky oceňovací tabulky, ale přihlížet též ke kontextu a systematickému uspořádání. Zde je zřejmé, že tabulka v té části, která se týká trvalých následků na dolní končetině, je uspořádána sestupně v určitých blocích, které odstupňovaně vystihují závažnost následku. Zjednodušeně lze říci, že ztráta dolní končetiny v úrovni kyčelního kloubu a nižší má být hodnocena 60 %, v úrovni kolenního kloubu a nižší má být hodnocena 50 % a v úrovni hlezenního kloubu a nižší má být hodnocena 40 %. Je pravdou, že samotný kolenní kloub v tomto odstupňování není v oceňovací tabulce výslovně uveden, nicméně při absenci výslovné zmínky, jak má být hodnocena ztráta končetiny právě v koleni, se uvedené uspořádání jeví jako jediná logická možnost, nemá-li soud uzavřít, že se ztrátou právě v koleni není spojeno žádné pojistné plnění.

28. Tabulka obsahuje též pasáž označenou „Poškození kolena“, nicméně podle názoru soudu je pro hodnocení konkrétních následků u žalobkyně nepřiléhavá. Při bližším pohledu na jednotlivé položky zde vyjmenované (č. hodnota až 1237) je patrno, že se týkají situací, kdy následek vznikne na samotném koleni (omezením jeho hybnosti, poškozením menisků atd.), ale je naprosto nelogické je kombinovat se současnou ztrátou dolní končetiny od úrovně kolene níže. Jaký smysl by mělo hodnotit například nepohyblivost či viklavost kolenního kloubu, jestliže dolní končetina pod ním zcela chybí? Dle mínění soudu se tato logika týká i zde zmiňovaného vynětí menisků (položka č. hodnota, kterou je nutno číst právě v uvedeném kontextu). Nadto celkové hodnocení trvalých následků po poranění měkkého kolena (zahrnující výslovně též vynětí menisků) nesmí přesáhnout 30 %, tudíž má jít zjevně o následek, který je co do závažnosti menší než ztráta končetiny v bérci (50 %). Soud proto dospěl k závěru, že položky týkající se poranění kolene by mohly být relevantní v případě úrazu, který by pouze poškozoval koleno, ale nevedl k amputaci dolní končetiny v kolenním kloubu.

29. Za popsané situace je hodnocení konkrétních trvalých následků žalobkyně položkou č. hodnota „Ztráta dolní končetiny v bérci“, přes možnou dílčí jazykovou nepřesnost pojmenování této položky, nejpřiléhavější stavu žalobkyně. Soud zároveň nespatřuje důvodu navyšovat hodnocení podle této položky (50 %) jakýmikoli položkami týkajícími se poškození kolene, tedy ani položkou č. hodnota „Trvalé následky po operativní vynětí celých obou menisků“. Hodnocení provedené žalovanou tak bylo adekvátní a pojistné plnění vyplacené v souladu s tím odpovídalo tomu, co žalovaná podle obou pojistných smluv v souhrnu vyplatit měla.

30. Z vyložených důvodů soud žalobu jako zcela neopodstatněnou zamítl, a to včetně požadovaného úroku z prodlení.

31. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle a přiznal ji účastníku, který měl ve věci plný úspěch, tedy žalované.

32. Výše náhrady nákladů řízení činí celkem 900 Kč a sestává z paušální náhrady hotových výdajů účastníka podle po 300 Kč podle za 3 úkony (vyjádření k žalobě, příprava účasti a účast na ústním jednání dne 4. 11. 2024).

33. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení. Odvolání se podává u Obvodního soudu pro Prahu 8 a rozhoduje o něm Městský soud v Praze. Není-li odvolání podáno elektronicky, je třeba podat je ve dvou vyhotoveních.

Nebude-li povinnost uložená vykonatelným rozhodnutím splněna, lze se splnění domáhat prostřednictvím soudního výkonu rozhodnutí podle části šesté nebo exekuce podle , exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů.