Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 171/2024-71

Okresní soud v Teplicích rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Evou Merhovou jako samosoudkyní ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 50 016,72 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 9. 6. 2024 do zaplacení a částku ve výši 4 300 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 9. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá pro částku ve výši 20 960,76 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 19 000 Kč od 28. 9. 2023 do 8. 6. 2024, s 20,94% úrokem ročně z částky 19 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 131,31 Kč, úrok ve výši 3 315,50 Kč a pro částku ve výši 5 755,96 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 684,99 Kč od 28. 9. 2023 do 8. 6. 2024, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 384,99 Kč od 9. 6. 2024 do zaplacení, s 18,48% úrokem ročně z částky 4 684,99 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 900,79 Kč a úrok ve výši 1 317,92 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 19 000 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně od 9. 6. 2024 do zaplacení a částku ve výši 4 300 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 9. 6. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá pro částku ve výši 20 960,76 Kč s 8,5% úrokem z prodlení ročně z částky 19 000 Kč od 28. 9. 2023 do 8. 6. 2024, s 20,94% úrokem ročně z částky 19 000 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 3 131,31 Kč, úrok ve výši 3 315,50 Kč a pro částku ve výši 5 755,96 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 4 684,99 Kč od 28. 9. 2023 do 8. 6. 2024, s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 384,99 Kč od 9. 6. 2024 do zaplacení, s 18,48% úrokem ročně z částky 4 684,99 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, úrok z prodlení ve výši 900,79 Kč a úrok ve výši 1 317,92 Kč.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou Okresnímu soudu v Teplicích dne 4. 4. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni částku v celkové výši 50 016,72 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaná částka představuje dluh vzniklý žalovanému ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne 3. 6. 2021 a č. tel. číslo ze dne 17. 5. 2021, uzavřených mezi žalovaným a právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že pokud by mu nebyly předloženy smlouvy k nahlédnutí, nevěděl by, že je uzavřel. Podpisy na smlouvách jsou sice jeho, ovšem peníze v hotovosti nepřevzal. Na účet mu poslány být nemohly, neboť účet u peněžního u nikdy neměl. Nezná paní Anonymizováno, která s ním za právní předchůdkyni žalobkyně smlouvy uzavírala. Neví, kde a s kým v době uzavření smluv žil.

3. Soud ve věci nařídil jednání.

4. Provedeným dokazováním byly zjištěny následující skutečnosti a skutkový stav:

Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 17. 5. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžité prostředky vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 6 752 Kč v 45 pravidelných týdenních splátkách po 284 Kč s tím, že poslední splátka činí 256 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 88 % ročně. Částka byla vyplacena žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy, což stvrdil svým podpisem.

Z y nazvané Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně před sjednáním smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, zjistila, že žalovaný je starobní důchodce a jeho důchod činí 6 042 Kč měsíčně. Je to jeho jediný zdroj příjmů. Žalovaný je rozvedený, nemá žádné vyživovací povinnosti, není vlastníkem vozidla a je spolubydlícím na adrese adresa. Další příjmy domácnosti činily 21 000 Kč, celkem tedy byly zohledněny příjmy ve výši 27 042 Kč. Od celkových příjmů žalovaného byla odečtena částku 2 000 Kč představující odhadované měsíční výdaje žalovaného. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici výměr důchodu z roku 2021 a jiné dokumenty, které nejsou v ě blíže upřesněné.

Z Tabulky umoření ke dni 2. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný za dobu trvání smlouvy uhradil celkem 1 516 Kč.

Mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 3. 6. 2021 uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo, v níž se společnost právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému částku 19 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peněžité prostředky vrátit spolu s celkovým poplatkem ve výši 24 400 Kč v 78 pravidelných týdenních splátkách po 557 Kč s tím, že poslední splátka činí 511 Kč. Ve smlouvě byla sjednána úroková sazba ve výši 88 % ročně. Částka byla vyplacena žalovanému v hotovosti při podpisu smlouvy, což stvrdil svým podpisem.

Z y nazvané Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně před sjednáním smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalovaného, zjistila, že žalovaný je starobní důchodce a jeho důchod činí 6 042 Kč měsíčně. Je to jeho jediný zdroj příjmů. Žalovaný je rozvedený, nemá žádné vyživovací povinnosti, není vlastníkem vozidla a je spolubydlícím na adrese adresa. Další příjmy domácnosti činily 22 000 Kč, celkem tedy byly zohledněny příjmy ve výši 28 042 Kč. Od celkových příjmů žalovaného byla odečtena částku 2 000 Kč představující odhadované měsíční výdaje žalovaného a částka 1 250 Kč představující interní splátky PF. Ze zákaznické karty dále vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně měla k dispozici jiné dokumenty, a to složenky.

Z Tabulky umoření ke dni 2. 10. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný za dobu trvání smlouvy neuhradil ničeho.

Z ústřižků poštovních poukázek bylo zjištěno, že žalovanému byl vyplacen dne 12. 4. 2021 a dne 12. 5. 2021 starobní důchod ve výši 6 042 Kč.

Z čestného prohlášení ze dne 17. 5. 2021 soud zjistil, že paní Anonymizováno (nečitelné příjmení) potvrdila, že žalovaný je její příbuzný a bydlí na adrese adresa.

Pohledávky za žalovaným byly postoupeny žalobkyni smlouvou ze dne 21. 9. 2023, přičemž tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 29. 9. 2023.

Výzvou ze dne 15. 2. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužných částek před podáním žaloby do 1. 3. 2024, přičemž tato výzva byla žalovanému téhož dne odeslána na adresu adresa.

5. Podle , (dále jen „o. z.“), se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

Podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

Podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.

6. Při hodnocení aktivity žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, je třeba respektovat závěr Nejvyššího soudu učiněný v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, č. j. -77, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele (popřípadě osob na něm závislých) do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto § 86 zákona o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Proto věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení spotřebitele o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Odborná péče předpokládá údaje o příjmech, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně existuje i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva, a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. To ostatně dovodil ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. , i Nejvyšší správní soud.

7. Pokud jde o charakter neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené po nedostatečném posouzení úvěruschopnosti spotřebitele věřitelem, je třeba - i s ohledem na shora uvedené - dovodit, že k neplatnosti takové smlouvy soud přihlédne i bez návrhu, neboť porušením svých povinností zakotvených v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru by věřitel nezasáhl pouze do zájmů spotřebitele, nýbrž by zjevně narušil veřejný pořádek, když uvedené ustanovení chrání také celou společnost, navíc povinnost soudu zkoumat, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, pak vyplývá mimo jiné i z nálezu Ústavního soudu ČR , podle něhož by v opačném případě mohlo dojít k zásahu do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.

8. V projednávaném případě právní předchůdkyně žalobkyně v žalobě tvrdila, že splnila svou povinnost s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splatit spotřebitelské úvěry, a označila k prokázání tohoto tvrzení listinné důkazy. Soud tyto důkazy provedl a dospěl závěru, že uvedené tvrzení prokázáno nebylo. Právní předchůdkyně žalobkyně sice zjistila výši pravidelného příjmu žalovaného (v obou případech starobní důchod žalovaného ve výši 6 042 Kč a dále další čisté příjmy domácnosti – v prvním případě ve výši 21 000 Kč, ve druhém případě ve výši 22 000 Kč), avšak ověřila si pouze čistý příjem žalovaného a nikoli i dalších osob v domácnosti, přitom uvedený příjem samotného žalovaného je pro poskytnutí úvěrů zcela nedostatečný. Rovněž zkoumání výdajové stránky rozpočtu žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně podcenila. Vůbec není zřejmé z čeho žalovaný při odhadu svých měsíčních výdajů vycházel (vyjma splátky z předchozí půjčky u PF). Soud tedy dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného náležitě ve smyslu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, a proto jsou předmětné smlouvy o úvěru neplatné, a na jejich základě nemohly vzniknout nároky uplatněné žalobkyní v tomto řízení.

9. Shora uvedený závěr o skutkovém stavu však umožňuje právní posouzení o bezdůvodném obohacení podle § 2991 a násl. o. z., po němž soud dospěl k závěru, že žalobkyně má právo na zaplacení částky v celkové výši 23 300 Kč, když její právní předchůdkyně dne 17. 5. 2021 poskytla žalovanému bez právního důvodu 6 000 Kč, ale žalovaný na „splátkách úvěru“ zaplatil dle tvrzení samotné žalobkyně pouze částku v celkové výši 1 700 Kč a dále poskytla dne 3. 6. 2021 žalovanému bez právního důvodu 19 000 Kč, kdy žalovaný „na splátkách“ neuhradil ničeho. Obrana žalovaného, že ačkoli smlouvy podepsal, peníze neobdržel, nemůže obstát. Skutečnost, že žalovaný smlouvy podepsal, svědčí pro závěr, že peníze od právní předchůdkyně převzal. Text smluvního ujednání musel být žalovanému v době jeho podpisu znám. Nebylo by logické, aby podepsal smlouvu obsahující jeho prohlášení o převzetí peněz, aniž by se tak stalo. Z tohoto důvodu soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku shora specifikovanou.

10. Protože je žalovaný v prodlení se zaplacením peněžité pohledávky, má žalobkyně vedle práva na zaplacení pohledávky podle účinného od 1. 1. 2014 právo na zaplacení úroku z prodlení, a soud jí tedy přiznal zákonný úrok z prodlení. Ten počínaje dnem následujícím po marné výzvě k vrácení bezdůvodného obohacení, do zaplacení, a to ve výši stanovené Jako okamžik účinné výzvy k vrácení částky vzal soud až doručení žaloby žalovanému dne 7. 6. 2024. Tedy až dnem 9. 6. 2024 se žalovaný ocitl v prodlení s vrácením částky.

11. Ostatní žalobou uplatněné nároky, stejně jako úroky z prodlení přesahují shora uvedené období, soud jako nedůvodné zamítl.

12. O nákladech řízení soud rozhodl dle , neboť poměr úspěchu a neúspěchu obou účastníků byl téměř stejný.

13. Lhůty k plnění uložených povinností soud stanovil podle věta před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Teplicích. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.