Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 258/2021-147
Okresní soud v Rokycanech rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Kantoříkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Anonymizováno Anonymizováno Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0
pro vypořádání společného jmění manželů
takto:
I. Žaloba ze dne datum na vypořádání společného jmění manželů se zamítá.
II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku částka, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba ze dne , datum, na vypořádání společného jmění manželů se zamítá.II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradu nákladů řízení částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala vypořádání společného jmění manželů tak, aby jí žalovaný vyplatil podíl na zhodnocení nemovitostí zapsaných na LV č. hodnota u Katastrálního úřadu pro Plzeňský kraj, Katastrální pracoviště adresa, které jsou ve vlastnictví žalovaného, podíl na movitých věcech pořízených za trvání manželství a na aktivech žalovaného souvisejících s prodejem společnosti právnická osoba, IČO: IČO. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli manželství dne datum před právnická osoba v adresa a rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum sp. zn. spisová značka bylo manželství rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. Účastníci ještě před řízením o rozvodu manželství uzavřeli dohodu o narovnání majetku mezi manželi a to dne datum. Žalobkyně však přípisem soudu ze dne datum od dohody odstoupila s tím, že byla uzavřena v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek. Byla v době uzavírání smlouvy dlouhodobě nemocná, ve velmi špatném psychickém stavu (musela brát léky) a musela podstoupit operaci, aby došlo k odlehčení páteře. Tato operace jí měla stát částka. Tato částka byla jediná, se kterou mohla žalobkyně disponovat. Žalovaný jí ze společného bydliště fakticky vyháněl a musela proto hledat pro sebe bydlení, byla v pracovní neschopnosti a zcela bez peněz. V důsledky této tíživé psychické a finanční situace proto podepsala dohodu ze dne datum. Je přesvědčená o tom, že tato dohoda je pro ní velice nevýhodná, neboť musela opustit společné bydliště, které s žalovaným léta vytvářela a zcela zrekonstruovali rodinný dům, přilehlou stavbu dílny a zahradu. V době uzavírání manželství měl dům, který je ve výlučném vlastnictví žalovaného hodnotu cca částka a po rekonstrukcích se jeho hodnota v roce 2015 pohybovala kolem částka a ke dni rozvodu manželství v roce 2020 to byla částka cca částka. Na rekonstrukci domu byl účastníkům poskytnut úvěr, když nedoplatek se mohl pohybovat ke dni rozvodu manželství kolem částka. Dle jejího názoru by se hodnota domu, zrekonstruované garáže a zahrady měla pohybovat mezi částka až částka. Žalobkyně proto spatřuje v dohodě pro ni velmi nevýhodné podmínky, neboť žalovaný se jí zavázal vyplatit částku částka. V průběhu manželství byla přestavěna dřevěná kůlna na zděnou dílnu a ta byla celá vybavená a rovněž byly provedeny úpravy terénu kolem dílny a domu. V průběhu manželství pak dále žalovaný založil firmu právnická osoba, která podnikala v zemědělské výrobě a tato firma nakoupila řadu pozemků, když před rozvodem manželství se účelově této firmy zbavil a převedl svůj obchodní podíl ke dni datum na jméno FO.
2. Soud usnesením ze dne datum žalobkyni vyzval ke specifikaci movitých věcí, u nichž se domáhá vypořádání. V podání ze dne datum žalobkyně uvedla, že nemá přístup do domu žalovaného a navrhla nařízení místního šetření, při kterém by označila jednotlivé movité věci dle požadavku soudu. Následně pak připojila soupis movitého majetku, kde specifikovala movité věci prostým vyjmenováním bez konkrétnějšího popisu.
3. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok uplatněný v žalobě neuznává, když má za to, že SJM účastníků bylo v minulosti zcela vypořádáno a neexistují žádná aktiva ani pasiva, které by bylo možné vypořádat. V uzavřené dohodě ze dne datum se účastníci dohodli na úpravě svých veškerých majetkových poměrů pro dobu před a po rozvodu. Vůlí obou účastníků bylo, aby se jednou provždy a konečně zcela vypořádali. Toto vyplývá i ze samotného textu citované dohody. Pokud žalobkyně odstoupila od uzavřené dohody, tak takové odstoupení nemá žádné právní účinky, neboť důvody pro které měla odstoupit, nejsou takovými důvody, pro které by bylo možné podle zákona od smlouvy odstoupit a tyto tvrzené důvody ani skutkově nenastaly. Žalobkyně se v době uzavření dohody rozhodně nenacházela v tísni, její zdravotní stav byl dobrý a rovněž nesouhlasí s tvrzením, že jí měl vyhánět z rodinného domu. Žalobkyně dům opustila zcela dobrovolně na základě vlastního uvážení, když žalovaný jí nebránil, aby část domu nadále užívala, neboť dům umožnoval bez problémů oddělené bydlení dvou oddělených domácností. K tvrzeným nevýhodným podmínkám se žalovaný nemůže vyjádřit, neboť není zcela zřejmé, v čem konkrétně tyto podmínky žalobkyně spatřuje, když tvrzení jsou obecná a nekonkrétní. Hodnota nemovitostí je sama o sobě naprosto nevypovídající a bezpředmětná ve vztahu k tvrzením ohledně nevýhodných podmínek uzavřené dohody. Žalobkyně pak opomíjí, že podle uzavřené dohody převzal žalovaný v zásadě veškeré závazky účastníků, které byly součástí jejich SJM.
4. Soud usnesením ze dne datum nařídil účastníkům povinnost účastnit se prvního setkání se zapsaným mediátorem. Vzhledem k tomu, že účastnici se na osobě mediátora neshodli, určil soud usnesením ze dne datum mediátorku tituly před jménem jméno FO. K zahájení mediace mezi účastníky nedošlo.
5. Po výzvě soudu při jednání dne datum ohledně účelu uzavřené dohody o narovnání pak doplnili účastníci svá skutková tvrzení. Žalobkyně uvedla, že žalovaný jí oznámil, že se chce rozvést, neměla k dispozici finanční prostředky a nato jí sdělil, že pokud dohodu podepíše, tak jí dá částka. Nic jiného jí nezbývalo, a proto dohodu podepsala. Žalovaný pak uvedl, že dohodu o narovnání o vypořádání majetku uzavírali proto, aby se vyhnuli případné žalobě na vypořádání SJM.
6. Při tomto jednání pak byla žalobkyně dále vyzvána k doplnění tvrzení ohledně tísně, rozrušení a hrubého nepoměru ve smyslu § 1796 o. z. a k navržení důkazů k těmto tvrzením. Žalobkyně doplnila skutková tvrzení tak, že byla ve špatném zdravotním a psychickém stavu, léčila se, žalovaný to věděl a zneužil situace. V průběhu manželství si na sebe vzala úvěr v částce částka, a to dne datum, úvěr byl čerpán datum a splacen v průběhu roku 2016, když finanční prostředky z něho byly použity na rekonstrukci domu žalovaného. Tím se navýšila cena domu na částka. Poté následoval další úvěr, který dům zhodnotil na částka až částka. I tento úvěr byl splácen za trvání manželství a v jeho průběhu nebyl doplacen. Od svých rodičů investovala žalobkyně do nemovitosti nejméně další částku částka. V průběhu manželství si žalovaný vzal dva podnikatelské úvěry, z nichž zakoupil pozemky ve prospěch společnosti právnická osoba Krátce před ukončením soužití a uzavření dohody byly pozemky převedeny na paní jméno FO. Rovněž byly provedeny velké investice u nemovitostí ve vlastnictví žalovaného, když se jednalo o přestavbu dřevěné kůlny, vybavení domu a terénní úpravy zahrady. Rekonstrukce nemovitostí se účastnili i příbuzní žalobkyně, dcera a syn. Před uzavřením sňatku byl žalovaný zadlužen a tyto dluhy se splácely za trvání manželství. Dále se za trvání manželství vyplácela bývalá manželka žalovaného, a to částkou částka a za auto částka. Následně byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a o. s. ř., že soud nemá za dostatečná tvrzení pro posouzení hrubého nepoměru. Žalobkyně pak doplnila tvrzení tak, že dluhy žalovaného před manželstvím byly nejméně v částce částka. Pozemky se kupovaly v řádech milionů korun v obci adresa. Úvěry na ně si žalovaný bral v průběhu manželství. Podáním ze dne datum doplnila dále žalobkyně dále skutková tvrzení tak, že byla v době uzavírání dohody ze dne datum ve velmi špatném psychickém stavu, když se musela dokonce měsíce února 2020 vystěhovat z domu, který s žalovaným řadu let rekonstruovala a do kterého vkládala převážnou část svých příjmů. V tomto období měla podstoupit a podstoupila operaci, která měla stát částka. Po operaci byla v pracovní neschopnosti a její reálný příjem výrazně klesl. Trpěla a léčila s depresí a byla soustavně v rozrušení, když tento její duševní stav v návaznosti na složitou ekonomickou a životní situaci jí zabraňovala logickém myšlení a ve schopnosti správně posuzovat rozsah právního jednání. Většinu svých příjmů investovala do společné domácnosti a rekonstrukce nemovitostí, dále se podílela na vyplacení částky částka pro bývalou manželkou žalovaného a na koupi osobního automobilu v hodnotě částka. Rodinný dům měl před uzavřením manželství hodnotu cca částka a ke dne rozvodu cca částka. Žalovaný dne datum založil obchodní firmu právnická osoba a do této společnosti investoval finanční prostředky patřící do SJM a bral si různé podnikatelské úvěry na nákup pozemků. Bez vědomí žalobkyně společnost dne datum prodal jméno FO. Společnost měla ke dni datum aktiva ve výši částka a velký potenciál dalšího rozvoje, neboť ke dni datum vykazovala aktiva ve výši částka. Z předmětného prodeje je zřejmé, že žalovaný před podáním návrhu na rozvod snižoval objem majetku patřícího do SJM za zcela zjevným účelem krácení práv žalobkyně. Žalovaný pak měl řadu závazků vůči třetím osobám, a to jak před manželstvím, tak i za trvání manželství, když v podání byly závazky specifikovány.
7. Dne datum se žalovaný písemně vyjádřil k doplnění skutkových tvrzení žalobkyně tak, že je přesvědčen o tom, že uzavřená dohoda ze dne datum nenaplňuje znaky lichevní smlouvy, a proto je nutné na ní hledět jako na platnou a závaznou pro obě strany. Není dán důvod k vypořádání jakékoliv části zaniklého SJM, když bylo vypořádáno právě uzavřenou dohodou. Žalobkyně tvrdí, že dohodu měla uzavřít v tísni, nezkušenosti a v rozrušení, ale tento subjektivní znak lichvy nebyl naplněn, když tvrzení se nezakládají na pravdě. V době uzavření dohody se žalobkyně léčila pouze s bolestmi zad a její zdravotní stav nebyl závažný a nijak ji nevylučoval z běžného způsobu života. Léčení z depresí mělo nastat více než dva měsíce od uzavření dohody, tedy nikoliv v rozhodné době a nelze k této okolnosti přihlížet. Na žalobkyni nebyl ze strany žalovaného vyvíjen žádný nátlak, aby opustila společnou domácnost a odstěhovala se zcela dobrovolně. Žalovaný jí nijak nebránil a dům umožňoval bez problémů oddělené bydlení dvou samostatných domácností. Při stěhování si žalobkyně odvezla značnou část vybavení z přízemí rodinného domu. Nebyl na ní vyvíjen ani nátlak v souvislosti s uzavřením dohody, rozhodla se svobodně a měla dostatek času se s obsahem návrhu dohody seznámit. Každý z účastníků podepisoval dohodu samostatně. Ze strany žalovaného nemohlo dojít ke zneužití údajné tísně či rozrušení žalobkyně, neboť by bylo třeba úmyslného jednání žalovaného alespoň s nepřímým úmyslem. Žalovaný pak má dále za to, že ani z doplněných tvrzení není zřejmé, v čem konkrétně je spatřován hrubý nepoměr mezi vzájemným plněním stran. Žalobkyně se omezila jen na zcela obecné vyjádření. Žalobkyně odkazuje na hodnoty nemovitostí a jejich proměnu v čase, ale tato tvrzení jsou naprosto bezpředmětná ve vztahu k případnému vypořádání investic ze SJM do výhradního majetku žalovaného. Žalobkyně nekonkretizuje, jak se měla na rekonstrukcích domu žalovaného podílet, když nemovitost prošla velkými rekonstrukcemi ještě před uzavřením manželství účastníků. Většina prací, které žalobkyně uvádí, pak byly provedeny právě před uzavřením manželství. Pokud za trvání manželství proběhly drobnější rekonstrukční práce, tak měly za cíl udržet a případně zvýšit standard bydlení rodiny, když v nemovitosti účastníci uspokojovali své bytové potřeby. Žalovaný pak se ve vyjádření vyjadřuje k jednotlivým závazkům tvrzeným žalobkyní a rovněž doplňuje, že se nemůže vyjádřit k movitým věcem s ohledem na jejich neurčité označení. Dále uvádí, že k prodeji společnosti právnická osoba došlo s vědomím a souhlasem žalobkyně, když vůči převodu podílu nijak nenamítala relativní neplatnost. Žalovaný společnost prodal proto, že již nechtěl podnikat v zemědělství a podíl byl prodán za nízkou cenu, neboť společnost byla ve ztrátě. Při posuzování poměru vzájemných plnění nelze přihlížet jen k hodnotě majetku, ale k celému jmění manželů, tedy i k dluhům, které byly dohodou vypořádány. Žalovaný má za to, že pro žalobkyni jsou podmínky dohody mnohem výhodnější, než kdyby se vypořádávalo SJM podle zákonných pravidel.
8. V dalším písemném vyjádření ze dne datum žalovaný uvedl, že sporné řízení je ovládáno zásadou dispoziční a projednací a je tedy zásadně věcí účastníků tvrdit skutečnosti významné v projednávané věci. V žalobě má jít o nezaměnitelné vylíčení skutku a povinnost účastníka dle § 101 odst. 1 písm. a) o. s. ř. se musí týkat všech skutečností významných pro rozhodnutí věci. Tvrzené skutečnosti přitom předurčují povinnost důkazní, neboť aby mohl účastník nějakou skutečnost vůbec prokázat, musí ji nejdříve logicky tvrdit. Žalobkyně se domáhá vypořádání zaniklého společného jmění a pro rozhodnutí ve věci je zásadní posouzení předběžné otázky, a to platnosti dohody uzavřené mezi účastníky, neboť je-li dohoda platná, není co vypořádávat. Žalobkyně tvrdí, že dohoda je neplatná z důvodu lichvy. Lichva pak předpokládá splnění zákonem vymezených podmínek, mimo jiné existenci hrubého nepoměru mezi plněními. Břemeno tvrzení ve vztahu k naplnění znaků lichvy tíží bez pochyb žalobkyni. Žalobkyně přesto, že byla soudem řádně poučena, se omezila na jen obecná tvrzení, bez jakékoliv bližší argumentace. Dle žalovaného žalobkyně nevymezila okruh rozhodných tvrzení, a to ani v základních opěrných bodech, které mají být předmětem zjišťování a dokazování.
9. Žalobkyně doložila rozsudek Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. spisová značka o rozvodu manželství účastníků, dohodu o narovnání majetku ze dne datum, sdělení soudu o odstoupení od dohody o narovnání majetku ze dne datum, odhad tržní hodnoty nemovitosti zaslaný právnická osoba. ke dni datum, odhad obvyklé ceny nemovitosti provedený právnická osoba. ke dni datum, výpis z obchodního rejstříku společnosti právnická osoba, předžalobní upomínku ze dne datum včetně podacího lístku, soupis movitého majetku, své lékařské zprávy, soupis prací provedených na nemovitostech ve vlastnictví žalovaného, finanční rozvahu společnosti právnická osoba včetně příloh, notářský zápis ze dne datum sp. zn. N 740/2019 a NZ 1097/2019 o prodeji společnosti právnická osoba, zakladatelskou listinu této společnosti, dlužní úpisy, smlouvu o úvěru ze dne datum u právnická osoba., smlouvy o půjčce, přehled splátek a fotodokumentaci. Vzhledem k tomu, že soud má za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, jak je níže uvedeno, tak jednotlivé důkazy nehodnotil.
10. Dle § 79 o. s. ř., řízení se zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Ve věcech, v nichž je účastníkem řízení svěřenský správce, musí návrh dále obsahovat i označení, že se jedná o svěřenského správce, a označení svěřenského fondu. Tento návrh, týká-li se dvoustranných právních poměrů mezi žalobcem a žalovaným (§ 90), se nazývá žalobou.
11. Dle § 118a o. s. ř., ukáže-li se v průběhu jednání, že účastník nevylíčil všechny rozhodné skutečnosti nebo že je uvedl neúplně, předseda senátu jej vyzve, aby svá tvrzení doplnil, a poučí jej, o čem má tvrzení doplnit a jaké by byly následky nesplnění této výzvy. Má-li předseda senátu za to, že věc je možné po právní stránce posoudit jinak než podle účastníkova právního názoru, vyzve účastníka, aby v potřebném rozsahu doplnil vylíčení rozhodných skutečností; postupuje přitom obdobně podle odstavce 1. Zjistí-li předseda senátu v průběhu jednání, že účastník dosud nenavrhl důkazy potřebné k prokázání všech svých sporných tvrzení, vyzve jej, aby tyto důkazy označil bez zbytečného odkladu, a poučí jej o následcích nesplnění této výzvy. Při jednání předseda senátu poskytuje účastníkům poučení též o jiných jejich procesních právech a povinnostech; to neplatí, je-li účastník zastoupen advokátem nebo notářem v rozsahu jeho oprávnění stanoveného zvláštními předpisy.
12. Dle § 1796 o. z., neplatná je smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.
13. Soud v průběhu řízení účastníkům sdělil předběžné právní názory k účelu uzavřené dohody o narovnání ze dne datum a k rozsahu tvrzení a dokazování. Jednak ten, že z doplněných tvrzení vyplývá, že dohoda o narovnání nebyla uzavřena pro účely smluvního rozvodu a proto se soud musí zabývat její platností a účinností. Dále, že pokud jde o další dokazování, tak žalobkyně neunesla břemeno tvrzení ohledně jednotlivých znaků lichvy, přestože byla poučena při jednání dne datum ve smyslu §118a o. s. ř. Tvrzení jsou dostatečná u subjektivních znaků (vady vůle), když pro aplikaci lichvy postačí naplnění alespoň jednoho z nich (NS spisová značka). Tvrzení nejsou dostatečná u hrubého nepoměru. Tvrzení žalobkyně jsou obecná, bez konkrétní specifikace a uvedení objektivních hodnot plnění, když objektivní hodnota je kritérium, na které se váže následné posouzení podmínky hrubého nepoměru. Musí dojít k posouzení hodnot plnění, když na základě tvrzení žalobkyně je tvrzena pouze vyplacená hodnota a to částka částka. Rovněž pak nejsou dostatečná tvrzení ohledně zneužití žalovaným s tím, že jedním z aplikačních předpokladů lichvy je patřičná forma zavinění lichváře v podobě zneužití subjektivní slabosti smluvního partnera. Soud odkazuje na komentář Beck a judikaturu (rozhodnutí NS spisová značka a spisová značka). Vzhledem k tomu, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, tak tvrzení nahradit prováděním dokazování. Za této situace je provádění dokazování v této věci nadbytečné.
14. Soud se nejprve musel zabývat otázkou, zda byla dohoda o narovnání majetku mezi manželi před a po rozvodu uzavřena pouze za účelem nesporného rozvodu manželství účastníků. V řízení bylo prokázáno, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka dle § 755 odst. 1 o. z., tedy se zjišťováním příčin rozvratu manželství. Je tak nepochybné, že se nejednalo o nesporný rozvod, pokud byly zjišťovány příčiny rozvratu manželství a pokud by byla uzavřena dohoda o narovnání majetku s podmínkou nesporného rozvodu, tak by předpokládaných účinků zánikem manželství nenabyla. Soud při prvním jednání vyzval účastníky k doplnění tvrzení, za jakým účelem byla dohoda o narovnání majetku uzavřena. Následně pak dle vyjádření účastníků v kontextu s názvem a obsahem dohody o narovnání majetku dospěl k závěru, že tato dohoda nebyla uzavřena pouze pro účely nesporného rozvodu a je nutno se tedy zabývat její platností ve vztahu k žalobkyní tvrzené lichvě. Mezi zákonné znaky lichvy dle § 1796 o. z., patří zneužití stavu, resp. zavinění lichváře v podobě zneužití subjektivní slabosti smluvního partnera, dále tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení, nebo lehkomyslnost druhé strany a v neposlední řadě hrubý nepoměr mezi plněními, v daném případě tedy mezi částkou vyplacenou žalobkyni dle dohody o narovnání majetku a částkou, která by jí náležela v případě vypořádávání společného jmění manželů. Soud nepovažoval tvrzení žalobkyně za dostatečná, a proto byla při prvním jednání opakovaně poučena, aby svá tvrzení doplnila, což částečně učinila při jednání a následně podáním ze dne datum. Soud následně dospěl k závěru, že ani po tomto doplnění nejsou tvrzení žalobkyně úplná tak, aby mohl následně provádět k těmto tvrzením dokazování. Za dostatečná považoval soud tvrzení žalobkyně pouze u subjektivních znaků lichvy, neboť z judikatury (rozhodnutí NS ČR sp. zn. spisová značka) vyplývá, že pro aplikaci lichvy postačí naplnění alespoň jednoho subjektivního znaku. Tvrzení pak ale nebyla dostatečná zejména u hrubého nepoměru, když tvrzení žalobkyně byla obecná bez jakékoliv konkrétní specifikace a uvedení objektivních hodnot plnění. Právě objektivní hodnota plnění je kritérium, na které se váže následné posouzení podmínky hrubého nepoměru. Soud musí provést posouzení těchto hodnot plnění tak, aby mohl dospět k závěru, zda je hrubý nepoměr dán či nikoliv. Žalobkyně pak v řízení tvrdila pouze jednu konkrétní částku, a to, že po uzavření dohody o narovnání majetku jí byla žalovaným vyplacena částka částka. Jiné konkrétní částky, buď na základě dohody o narovnání majetku, nebo hlavně, které by jí náležely při vypořádání SJM, tvrzeny nebyly. Žalobkyně uváděla obecně hodnotu nemovitého majetku ve vlastnictví žalovaného v jednotlivých věcech, závazky před a za manželství, prodej firmy žalovaného a movité věci, které měly být nabyty za trvání manželství. Ani ohledně případného zneužití žalovaným soud nemá tvrzení žalobkyně za dostatečná. Zneužití v režimu občanského zákoníku předpokládá vědomost poškozeného a nevyžaduje úmysl, nýbrž znalost situace, tedy vědomost o nepoměru a subjektivní slabosti smluvního partnera tedy žalobkyně. Právě tyto skutečnosti by musela žalobkyně tvrdit. Vzhledem k tomu, že přes opakované výzvy a poučení žalobkyně neunesla břemeno tvrzení, nezbylo soudu, než žalobu z uvedeného důvodu v plném rozsahu zamítnout.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady se sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1 a § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen a. t.) z tarifní hodnoty ve výši částka za 9 úkonů právní služby po částka (příprava a převzetí, 3 ústní jednání, 3 vyjádření ve věci, 2 účasti na mediaci), včetně 9 paušálních náhrad výdajů po částka dle § 13 odst. 4 a. t., náhrady za promeškaný čas za 18 půlhodin po částka (2 půlhodiny za 1 cestu na ústní jednání a zpět x 3 cesty, 6 půlhodin za 1 cestu na mediaci do Prahy a zpět x 2 cesty), náhrady cestovních výdajů za 3 cesty adresa a zpět a 2 cesty adresa a zpět v částce částka a daň z přidané hodnoty ve výši 21% z částky částka ve výši částka, celkem v částce částka. Dále z nákladů žalovaného za cestovní výdaje 2x adresa a zpět v částce částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Rokycanech.
Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedené lhůtě, může se žalovaný domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo exekuce.