Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 211/2024-59
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Valentovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno Anonymizováno s.r.o., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o 13.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.971,37 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 10.037,36 Kč.
III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.000 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části o zaplacení částky 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13.000 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1.971,37 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 10.037,36 Kč.III. Žádnému z účastníků se náhrada nákladů řízení nepřiznává.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Olomouci dne 29. 8. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení částky 13.000 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 8. 3. 2023 uzavřel její právní předchůdce, společnost Anonymizováno´s právnická osoba., IČO IČO, se žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 13.000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal vrátit poskytnutý úvěr spolu s poplatkem ve výši 5.819 Kč do 7. 4. 2023. Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný projevil svou vůli uzavřít smlouvu připojením tzv. autorizačního kódu. Žalovaný úvěr neuhradil řádně a včas, právnímu předchůdci žalobkyně uhradil pouze 7.000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 a následné Dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 4. 2024, což bylo žalovanému oznámeno. Žalobkyně požadovala úhradu dlužné jistiny úvěru ve výši 13.000 Kč, nesplaceného poplatku ve výši 5.819 Kč, kapitalizovaného úroku za období od 8. 4. 2023 do 23. 1. 2024 ve výši 3.718,36 Kč, a poplatku za odeslání upomínek ve výši 500 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Žalobkyně žalovanému zaslala před podáním žaloby výzvu k úhradě.
2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez řádné a včasné omluvy nedostavil. Žalobkyně svou neúčast u jednání řádně a včas omluvila prostřednictvím svého zástupce.
3. Soud provedl předložené listinné důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění:
- ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. Anonymizováno/Anonymizováno ze dne 8. 3. 2023 a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi společností Anonymizováno´s právnická osoba. a žalovaným a jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru žalovanému ve výši 13.000 Kč. Pevná úroková roční sazba byla stanovena ve výši 36 %. Výše poplatku za ujednání úvěru činila 4.075,75 Kč, při překročení doby splatnosti 5.434,34 Kč. Úvěr byl splatný do 30 dnů ode odeslání finančních prostředků. Součástí smlouvy byl Sazebník podle kterého činil poplatek za odeslání doporučené upomínky 500 Kč;
- z upomínky ze dne 31. 5. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný v ní byl vyzván k úhradě částky 27.454,22 Kč jako dluhu z úvěrové smlouvy č. hodnota, a to nejpozději do 20. 6. 2024;
- z předžalobní výzvy ze dne 12. 8. 2024 a podacího archu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě částky 27.251,76 Kč s příslušenstvím nejpozději do 23. 8. 2024;
- z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 8. 3. 2023 byla z účtu společnosti Anonymizováno´s právnická osoba. odeslána platba 13.000 Kč na účet č. č. účtu;
- z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že dne 7. 10. 2022 byla na účet společnosti Anonymizováno´s právnická osoba. odeslána platba 1 Kč z účtu č. č. účtu;
- z výpisu z OR bylo zjištěno, že žalobkyně je společností s ručením omezeným s datem vzniku a zápisu dne 21. 12. 2010;
- z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022, dílčí smlouvě o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že Anonymizováno´s právnická osoba. jako postupitel postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni jako postupníka;
- z upomínky ze dne 27. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný v ní byl vyzván k úhradě částky 20.951,82 Kč a byl upozorněn, že za zaslanou upomínku se účtuje poplatek 500 Kč;
- z oznámení ze dne 26. 4. 2024 bylo zjištěno, že žalovaný v ní byl vyrozuměn o postoupení pohledávky na žalobkyni;
- z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný ke své osobě uvedl své kontaktní údaje, že byl zaměstnancem u jméno FO Anonymizováno, a.s., čistý měsíční příjem žalovaného činil 29.521 Kč a měsíční výdaje celkem 8.000 Kč, z toho 3.000 Kč splátka bankovního úvěru, 1.000 Kč splátka nebankovního úvěru, 3.500 Kč náklady na bydlení a 500 Kč ostatní výdaje.
4. Na základě provedených listinných důkazů dospěl soud k tomuto závěru o skutkovém stavu:
Právní předchůdce žalobkyně Anonymizováno´s právnická osoba. uzavřel se žalovaným dne 8. 3. 2023 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě žalovanému poskytl celkem částku 13.000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se v uvedené smlouvě zavázal úvěr splatit do 30 dnů od poskytnutí finančních prostředků. Pevná úroková roční sazba byla stanovena ve výši 36 %. Výše poplatku za ujednání úvěru činila 4.075,75 Kč, při překročení doby splatnosti 5.434,34 Kč. Úvěr byl splatný do 30 dnů ode odeslání finančních prostředků. Součástí smlouvy byl Sazebník, podle kterého činil poplatek za odeslání doporučené upomínky 500 Kč. Před uzavřením smlouvy v rámci žádosti o úvěr žalovaný uvedl, že byl zaměstnancem u jméno FO Anonymizováno, a.s., jeho čistý měsíční příjem činil 29.521 Kč a měsíční výdaje celkem 8.000 Kč, z toho 3.000 Kč splátka bankovního úvěru, 1.000 Kč splátka nebankovního úvěru, 3.500 Kč náklady na bydlení a 500 Kč ostatní výdaje. Žalovaná pohledávka byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 7. 2022 uzavřené mezi Anonymizováno´s právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, což bylo žalovanému oznámeno. Zástupce žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
7. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
8. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Podle § 87 odst. 2 zákona č. 257/2016 Sb. , je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
10. Podle § 1970 občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
12. Soud zhodnotil provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.
13. Prvně byla v řízení prokázána aktivní legitimace žalobkyně, na kterou žalovaná pohledávka přešla na základě platné smlouvy o postoupení pohledávek. Dále bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jelikož žalovaný při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru vystupoval jako spotřebitel (slabší strana), je nezbytné na uvedený smluvní vztah aplikovat ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru. V souladu s § 86 zákona č. 257/2016 Sb. měl právní předchůdce žalobkyně jako věřitel povinnost před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně, s odbornou péčí, posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, tj. jeho schopnost úvěr splácet. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka). Žalobkyně v řízení soudu neprokázala, že její právní předchůdce řádným (výše uvedeným) způsobem prověřoval schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalobkyně sice soudu předložila pouze žádost o úvěr, v níž byly obsaženy údaje o příjmech a výdajích žalovaného, takové prověření platební schopnosti žalovaného však nelze považovat za dostatečné. Zejména se právní předchůdce žalobkyně dostatečně nezabýval výdaji žalovaného, a to za situace, kdy bylo zjištěno (z žádosti o úvěr), že žalovaný splácel v době uzavření smlouvy o úvěru i další úvěry.
14. Vzhledem k tomu, že žalobkyně soudu neprokázala, že by před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru její právní předchůdce řádně posoudil úvěruschopnost žalovaného, tj. schopnost žalovaného poskytnutý úvěr spolu s poplatkem žalobkyni (jejímu právnímu předchůdci) vrátit řádně a včas, dospěl soud k závěru, že právní předchůdce žalobkyně zjevně porušil svou povinnost stanovenou v § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , v důsledku čehož je nutné posoudit smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi Anonymizováno´s právnická osoba. a žalovaným jako absolutně neplatnou.
15. V souladu s § 87 zákona č. 257/2016 Sb. je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle závěrů uvedených v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. spisová značka, je § 87 zákona č. 257/2016 Sb. speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Toto ustanovení, podle kterého je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jeho možnostem, tak představuje určitý typ soukromoprávní sankce určené poskytovatelům „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok pouze na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která se neodvíjí od výzvy věřitele k plnění.
16. V řízení bylo žalobkyní tvrzeno, že žalovaný na poskytnutý úvěr uhradil částku 7.000 Kč. Zbývající dlužná jistina tak činí 6.000 Kč. Dále v řízení již nebylo zjištěno, že by se účastníci řízení dohodli na době, v níž je žalovaný povinen jistinu úvěru vrátit (tj. době splatnosti). Určil ji proto soud. Žalovaný byl během celého řízení zcela pasivní, ničeho netvrdil ani soudu k věci neoznačil žádné důkazy. Vzhledem k tomu, že soud tak nebyl schopen zjistit (platební) možnosti žalovaného, určil lhůtu pro vrácení zbývající dlužné jistiny úvěru žalobkyni jako obecnou lhůtu k plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , tedy v délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
17. V důsledku závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru žalobkyni nevznikl nárok na úhradu poplatků a smluvního úroku. Rovněž žalobkyni nebyl přiznán nárok na úhradu požadovaného zákonného úroku z prodlení, neboť doba splatnosti jistiny byla soudem stanovena až uplynutím tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku a žalovaný proto není s úhradou jistiny úvěru (prozatím) v prodlení. Soud proto žalobu v této části jako nedůvodnou zamítl.
18. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. podle úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 13.000 Kč (s příslušenstvím) a byla jí přiznána částka 6.000 Kč. Více procesně úspěšným byl tedy v řízení žalovaný. Jelikož žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly, když v průběhu celého řízení byl zcela pasivní, rozhodl soud tak, že se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.