Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
6 C 176/2024-36
Okresní soud v Blansku rozhodl samosoudcem Mgr. Stanislavem Zatloukalem v právní věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno 1
zastoupená advokátkou Anonymizováno.
sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0
Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky Anonymizováno Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty Anonymizováno Kč
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. V zůstávající části, pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka za dobu od datum do datum a z částky částka za dobu od datum do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a smluvní pokuty ve výši částka, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od , datum, do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. V zůstávající části, pokud se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, za dobu od , datum, do , datum, a z částky , částka, za dobu od , datum, do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 0,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a smluvní pokuty ve výši , částka, , se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni na nákladech řízení částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem
1. Žalobou uplatněnou u soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím a smluvní pokuty částka s poukazem na skutečnost, že mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalovanému částku částka, která byla žalovanému téhož dne zaslána na účet č. č. účtu. Dále žalovaný požádal o navýšení zápůjčky o částka, tato částka mu byla zaslána na stejný účet dne datum. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek částka. Jistina zápůjčky i poplatek byly splatné dne datum, žalovaný však své smluvní závazky neuhradil řádně a včas, ke dni podání žaloby na svůj dluh neuhradil ničeho. Před uzavřením smlouvy si žalobkyně od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Poskytnuté informace a dokumenty byly vyhodnoceny a zaevidovány do zákaznické karty žalovaného. Žalobkyně tedy splnila povinnost podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, prověřila úvěruschopnost žalovaného a dospěla k závěru, že nejsou důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet. V důsledku prodlení vznikla žalovanému povinnost uhradit též úroky z prodlení a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením (písemné výzvy) v celkové výši částka (čl. 2 .3 smlouvy), písemné výzvy byly odeslány ve dnech datum, datum, datum a datum. Celková výše dluhu žalovaného ke dni podání žaloby činí částka: jistina + poplatek ve výši částka a náklady spojené s uplatněním pohledávky částka. Smluvní pokuta podle čl. 2 .3 smlouvy o zápůjčce je ve výši 0,1 % denně z dlužné částky částka (jistina) od datum (den následující po splatnosti zápůjčky) do datum (vyhotovení žaloby) ve výši částka.
2. Žalovaný se přes výzvu soudu (viz usnesení ze dne datum, č. j. spisová značka, jež mu bylo doručeno dne datum) ve věci nevyjádřil, v řízení zůstal zcela nečinný.
3. Z nařízeného jednání se žalobkyně podáním ze dne datum omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti, žalovaný se k nařízenému jednání bez omluvy nedostavil, přestože mu bylo předvolání k tomuto jednání včas doručeno dne datum. Soud proto věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ).
4. Z provedených listinných důkazů učinil soud především tato skutková zjištění.
5. Žalobkyně (jako zapůjčitel) a žalovaný (jako vydlužitel) uzavřeli dne datum smlouvu o zápůjčce, na základě které měla být žalovanému poskytnuta (na bankovní účet č. č. účtu) zápůjčka částka, žalovaný se zavázal tuto částku spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši částka (tedy celkem částka), vrátit žalobkyni nejpozději do datum. Dne datum bylo v dodatku k uvedené smlouvě účastníky dohodnuto, že zápůjčka bude navýšena o částka, tedy celková výše zápůjčky bude činit částka, žalovaný se v této souvislosti zavázal uhradit žalobkyni poplatek za navýšení zápůjčky částka s tím, že celkový poplatek tudíž činí částka. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal vrátit žalobkyni do datum tak činila částka (částka + částka), roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 11 942 %. Nedílnou součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky společnosti Jméno zainteresované společnosti 0/0 (účinné dnem datum) a sazebník, podpisem smlouvy žalovaný potvrdil, že se s těmito seznámil. Bod 2.3. smlouvy obsahuje mimo jiné jednak ujednání, že pro případ prodlení s plněním závazků podle této smlouvy, se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení a jednak ujednání, že výše nákladů, které je žalobkyně oprávněna požadovat po žalovaném v případě písemné upomínky (výzvy k úhradě), činí za každou z nich částka (viz smlouva o zápůjčce ze dne datum, dodatek ke smlouvě ze dne datum a všeobecné obchodní podmínky). Na běžném účtu č. č. účtu, který je bankovním účtem žalovaného, jsou evidovány příchozí platby ve výši částka (dne datum) a částka (dne datum) od společnosti právnická osoba (viz sdělení jméno FO a.s. ze dne datum). Dopisem ze dne datum (výzva k úhradě před podáním žaloby) vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce, a to do tří dnů na blíže označený účet, zásilka byla odeslána doporučeně téhož dne (viz podací arch právnická osoba.).
6. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 uvedeného zákona (ve znění účinném do datum) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odstavec první). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odstavec druhý). Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.
8. Neplatnost smlouvy o peněžité zápůjčce (ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitelským úvěrem též peněžitá zápůjčka) pro nedostatečné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele ve smyslu § 87 odst. 1 věta druhá shora uvedeného zákona je neplatností absolutní, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 odst. 1 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud je povinen se jí zabývat z úřední povinnosti (tedy i bez výslovné námitky), je-li z právního jednání patrna, anebo jestliže se o důvodu neplatnosti procesně korektním způsobem dozví. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku, na právní jednání se hledí, jako by nikdy nebylo učiněno a jeho účastníkům z něho nevznikají žádná práva ani povinnosti.
9. Z uvedeného důvodu se soud nejdříve (z úřední povinnosti) zabýval otázkou, zda při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru byla žalobkyní, jako poskytovatelem úvěru, dostatečným způsobem prověřena úvěruschopnost žalovaného, jako spotřebitele.
10. Podle § 101 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti a podle § 120 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazní povinnost je tedy vymezena jako procesní odpovědnost účastníka za výsledek řízení. Pokud nebudou potřebná tvrzení prokázána, stihne účastníka, který má důkazní povinnost, újma spočívající v pro něho nepříznivém soudním rozhodnutí.
11. Ohledně splnění povinnosti podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně odkázala na informace sdělené jí žalovaným „o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech“ s tím, že „tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného“, případně „nahlédnutím do relevantních databází“, přičemž „poskytnuté informace a dokumenty … byly zaevidovány do zákaznické karty žalovaného“. Skutková tvrzení žalobkyně v této části jsou tak zcela obecná a nekonkrétní, bez dalšího z nich nelze ani zjistit, jaké konkrétní údaje a podklady měla během procesu posuzování schopnosti žalovaného úvěr splácet k dispozici, přičemž „zákaznickou kartu žalovaného“ soudu nepředložila (tuto ostatně neoznačila ani jako důkaz). Lze tak uzavřít, že v posuzovaném případě žalobkyně neuvedla dostatečná tvrzení a nenavrhla důkazy k prokázání skutečnosti, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného (jakožto spotřebitele) splácet spotřebitelský úvěr. O této povinnosti tvrdit (břemeno tvrzení) a prokázat (důkazní břemeno) soud nemohl žalobkyni poučit (§ 118a odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. ) s ohledem na její omluvenou absenci u jednání. Žalobkyně tedy neunesla břemeno tvrzení a důkazní ve smyslu § 120 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. , neboť na základě skutkového stavu, jak byl v řízení prokázán, nemohl soud dospět k závěru, že byla s odbornou péčí prověřena úvěruschopnost žalovaného. Proto smlouvu o zápůjčce ze dne datum, ve znění dodatku ze dne datum, považuje soud podle § 87 zákona č. 257/2016 Sb. za neplatnou, neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek (§ 580 a § 588 o. z.). Jedná se přitom o absolutní neplatnost právního jednání, tedy o neplatnost, která nastává přímo ze zákona a soud se jí musí zabývat z úřední povinnosti, přičemž absolutní neplatnost znamená neplatnost od samého počátku.
12. Pokud žalobkyně za této situace ve prospěch žalovaného poskytla plnění v částce částka, je nutné to posuzovat jako plnění přijaté bez právního důvodu (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovanému proto vznikla povinnost vydat vše, co bylo bezdůvodným obohacením nabyto (§ 3000 o. z.), tedy povinnost uvedenou částku žalobkyni vrátit podle § 2993 věta první o. z. Žalovaný tuto svoji povinnost ani částečně nesplnil, proto mu soud I. výrokem tohoto rozsudku uložil povinnost k zaplacení právě této částky.
13. Splatnost pohledávky na vrácení bezdůvodného obohacení nevyplývá z právního předpisu ani nebyla mezi účastníky dohodnuta, pohledávka se tak stala splatnou na základě výzvy k zaplacení (§ 1958 odst. 2 o. z.), která je adresovaným právním jednáním, které se stává účinným v okamžiku, kdy se dostane do dispoziční sféry adresáta tak, aby měl adresát možnost se s ním seznámit. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení předžalobní výzvou ze dne datum, tato výzva k plnění byla žalovanému odeslána doporučeně téhož dne, za den jejího doručení žalovanému tak lze považovat den datum (§ 573 o. z.). Lhůta pro zaplacení proto uplynula dne datum a ode dne následujícího tak žalobkyni vzniklo právo na zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně (§ 1968 věta první o. z., § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ). K plnění byl žalovaný zavázán v obecné lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
14. V celé zůstávající části soud žalobu zamítl jako nedůvodnou (II. výrok rozsudku), neboť z absolutně neplatné smlouvy nemohou účastníkům vyplývat žádná práva ani povinnosti; nárok žalobkyně na úhradu poplatků, nákladů na uplatnění pohledávky (za písemné upomínky) či smluvní pokuty, které měly být předmětnou smlouvou o zápůjčce sjednány, je neoprávněný, pročež v tomto rozsahu se žalovaný nemohl dostat ani do prodlení s jejich zaplacením, stejně jako v případě příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení za dobu předcházející shora uvedenému počátku prodlení žalovaného.
15. Z ustanovení § 142 o. s. ř. o. s. ř. vyplývá, že rozhodování o nákladech řízení je založeno na zásadě, že ve sporu úspěšný účastník má vůči účastníku neúspěšnému právo na plnou náhradu nákladů. Rozhodování je tak založeno na procesním výsledku sporu, přičemž tímto výsledkem je nutno rozumět, zda žalobní návrh (petit), z hlediska věcné stránky, byl či nebyl převzat do soudního rozhodnutí. V posuzovaném případě se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky částka (pohledávka částka + smluvní pokuta částka), tomuto jejímu požadavku bylo vyhověno jen částečně, když jí byla přiznána toliko částka částka, naproti tomu žaloba byla zamítnuta ohledně částky částka. Žalobkyně byla úspěšná co do částky částka (míra úspěchu 61 %), naopak neúspěšná co do částky částka (míra neúspěchu 39 %), vzniklo jí tak podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu (22 %).
16. Právní zástupkyně žalobkyně učinila tři úkony právní služby ve smyslu § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif – dále jen „AT“), konkrétně 1/ převzetí a příprava zastoupení, 2/ kvalifikovaná výzva k plnění, 3/ sepis a podání žaloby, přičemž podle § 14b AT sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby zde činí částka a podle § 14b odst. 5 písm. a/ AT paušální náhrada hotových výdajů za každý z uvedených úkonů činí částka, tedy celkem částka. Jelikož zástupkyně žalobkyně je plátce daně z přidané hodnoty, zvyšuje se celková odměna včetně režijních paušálů podle § 137 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. o 21 % daň z přidané hodnoty (částka částka).
17. Náklady žalobkyně související s právním zastoupením tedy dosáhly částky částka (odměna advokátky částka, paušální náhrady částka, daň z přidané hodnoty částka), spolu se zaplaceným soudním poplatkem (částka) částky částka, ze které jí byla přiznána poměrná část v rozsahu 22 %, tedy částka částka. K takto vyčíslené náhradě nákladů zavázal soud žalovaného v obecné třídenní lhůtě splatnosti (§ 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ), k rukám advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. ).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím soudu podepsaného (Okresního soudu v Blansku).
Nebude-li povinnost stanovená tímto vykonatelným rozsudkem splněna dobrovolně, lze podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (exekuci).