Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 317/2024-18

Okresní soud v Chebu rozhodl samosoudkyní JUDr. Lucií Oswaldovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti, zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované společnosti Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 20 718 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 30. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku

II. Žaloba se co do částky 2 718 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 116,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 240 Kč, a co do rozdílu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 9. 1. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 912,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 18 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od 30. 1. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudkuII. Žaloba se co do částky 2 718 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 116,99 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 240 Kč, a co do rozdílu zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 000 Kč za dobu od 9. 1. 2024 do zaplacení a zákonným úrokem z prodlení přiznaným dle výroku I. tohoto rozsudku, zamítá.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 912,40 Kč, a to ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky uvedené v záhlaví tohoto rozsudku s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, právnická osoba, IČ IČO, s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. číslo, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit spolu s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 22 140 Kč se splatností nejpozději k 5. 8. 2023. Pohledávka za žalovanou byla dne datum postoupena na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ve spojení s její přílohou, resp. Společného prohlášení smluvních stran o postoupení pohledávek, na žalobkyni, která se domáhá úhrady jistiny ve výši 18 000 Kč, úroku ve výši 4 140 Kč, paušální náhrady za upomínání v částce 150 Kč, sjednané smluvní pokuty vypočtené z dlužné jistiny po revizním přepočtu ve výši 2 718 Kč, a to za dobu od 6. 8. 2023 do 4. 1. 2024 ve výši 0,1 % denně, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 18 000 Kč za dobu od 6. 8. 2023 do 4. 1. 2024 v částce 1 116,99 Kč, zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od 9. 1. 2024 do zaplacení, nákladů na mimosoudní vymáhání ve výši 150 Kč. Žalovaná neuhradila ničeho ani po zaslání předžalobní výzvy.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalobkyně i žalovaná daly souhlas k tomu, aby soud ve věci rozhodl ve smyslu , (dále jen ), bez nařízení jednání.

3. Z žalobkyní doložených listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Ze smlouvy o úvěru bylo prokázáno, že právnická osoba, IČ IČO, s žalovanou uzavřela dne datum smlouvu o úvěru č. číslo, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 18 000 Kč, který se žalovaná zavázal splatit ve lhůtě jednoho měsíce, do 5. 8. 2023, spolu s úrokem za dobu trvání smlouvy ve výši 4 140 Kč. Z výpisů z účtu právní předchůdkyně žalobkyně je zřejmé, že žalovaná provedla verifikační platbu a zároveň, že žalované byla poskytnuta částka 18 000 Kč. Z dopisu o oznámení o postoupení pohledávek je patrné, že žalovaná byla informována o postoupení pohledávky. Ze smlouvy o postoupení pohledávky ve spojení s její přílohou je prokázána aktivní legitimace žalobkyně. Odeslání předžalobní výzvy je prokázáno potvrzeným archem stran poštovního doručovatele.

4. Soud po zhodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dle a násl. , (dále jen „ “). Soud posuzoval věc komplexně a všechna ujednání v dané smlouvě hodnotil v jejich vzájemných souvislostech, v provázanosti a i v souvislosti k dopadům, které uvedený obchod má. Předně je třeba uvést, že úrok byl v daném případě sjednán v pevné výši 4 140 Kč za dobu trvání smlouvy, tedy pouhého 1 měsíce, což činí úrok ve výši 279,83 % ročně. Soud uvádí, že úrokem se rozumí sjednaná odměna za přenechání peněz k užívání, tedy cena služby poskytované podnikatelským subjektem, která samozřejmě zahrnuje přiměřený zisk a současně náklady na jeho dosažení. V dané smlouvě byl pro dobu trvání smlouvy určen úrok ve výši téměř 279,83 % ročně, v době, kdy se obvyklá průměrná úroková sazba krátkodobých spotřebitelských úvěrů pohybovala okolo 10 % ročně. Je přitom nerozhodné, že se jednalo o krátkodobě poskytnutý úvěr se splatností v délce jednoho měsíce. Judikatura soudů přitom standardně považuje za nepřiměřenou a odporující dobrým mravům takovou výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvyklou (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. ) nemohl soud dospět k jinému závěru, než že smlouva je jako celek smlouvou absolutně neplatnou dle pro extrémní rozpor s dobrými mravy. Již skutečnost, že při výši úvěru 18 000 Kč a splatnosti 1 měsíce činí v daném případě úrok 279,83 % ročně, dle názoru soudu dostačuje k absolutní neplatnosti smlouvy. Podstatný přesah obvyklé úrokové sazby (podstatným přesahem je zpravidla takový přesah, který původní veličinu navyšuje o desítky procent) může být sice odůvodněn rizikovostí dané transakce, zejména s ohledem na osobu, které peněžní prostředky poskytuje, zvláštní rizikovost dané transakce ovšem z ničeho nevyplývá ani k této nebylo stran žalobkyně nic tvrzeno. Rizikovost však nemá vliv v situaci, je-li sjednaná výše úroku zcela (extrémně) nepřiměřená obvyklé výši úroku (př. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ), jak je tomu i v daném případě. Přihlédl-li soud ještě navíc ke skutečnosti, že RSPN bylo sjednáno ve výši 1 141,2 % ročně, a dále k tomu, že smlouva byla sjednána adhézním způsobem, kdy žalovaná nemohla reálně nijak ovlivnit obsah smlouvy, pouze akceptovala formulářovou dokumentaci vypracovanou právní předchůdkyní žalobkyně a dále k tomu, že pouze žalovaná byla stižena další sankcí za porušení neplnění splátkové povinnosti, konkrétně smluvní pokutou, která byla navíc stanovena na samé horní hranici zákonné přípustnosti, určené v ust. zákona o spotřebitelském úvěru, pak soud po zhodnocení všech výše uvedených rozhodných okolností, včetně toho, že smlouva nestanoví žádné sankce pro případ, kdy by byla porušena povinnost právní předchůdkyní žalobkyně, dospěl k závěru, že smlouva je jednoznačně podle ust. a ujednáním nemravným a absolutně neplatným. Při posuzování této smlouvy soud vycházel z právního názoru z rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 19. 7. 2017, č. j. – 77, rovněž č. j. -84 a č. j. -120, týkajících se nepřiměřené výše úroků a poplatků za poskytnutí peněžních prostředků, přičemž tato skutečnost vede k posouzení předmětné smlouvy jako neplatné.

5. Vzhledem k výše uvedenému, kdy soud dospěl k závěru o neplatnosti právního jednání pro rozpor s dobrými mravy, mohla se žalobkyně domáhat vrácení poskytnutých peněžních prostředků, a to z titulu bezdůvodného obohacení dle ust. . Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení představujícího vyplacenou částku ve výši 18 000 Kč a úrok z prodlení v zákonem stanovené výši dle a to dle , , a , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky. Vzhledem k tomu, že žalovaná neuhradila žádnou částku, soud přiznal ve výroku I. tohoto rozsudku žalobkyni nárok právě co do poskytnutých finančních prostředků, tedy 18 000 Kč, a to včetně úroku z prodlení od doručení Oznámení o postoupení pohledávek, které bylo žalobkyní prokazatelně odesláno dne 15. 1. 2024 a obsahovalo rovněž výzvu k plnění se stanovenou lhůtou k plnění do 29. 1. 2024, žalovaná byla tedy v prodlení od 30. 1. 2024. Z těchto důvodů bylo rozhodnuto, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla v souladu s stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

6. Nárok na úhradu ostatních žalobou uplatněných nároků nevznikl, protože byly nárokovány na základě smluvních ujednání smlouvy, která byla shledána absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy. Ve zbývajícím rozsahu soud proto výrokem II. žalobu pro nedůvodnost a absenci právního základu zamítl.

7. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn , kdy soud v případě částečného úspěchu náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Při zohlednění žalobkyní požadovaného příslušenství pohledávky (usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 26. 7. 2006, sp. zn. ) úspěch žalobkyně představoval cca 70 %, neúspěch pak cca 30 %, proto má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu, soud žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 40 %. Náklady řízení tvořil soudní poplatek 829 Kč dle , advokátního tarifu (dále jen „ “), odměna advokáta za tři úkony právní služby (převzetí věci, předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč dle s omezením dle v celkové výši 900 Kč a tří náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle . Ustanovení aplikoval soud proto, že žaloba byla soudem vyhodnocena jako žaloba podaná na ustáleném vzoru, když z úřední činnosti je soudu známo, že žalobkyně uplatňuje nárok ze shodného titulu opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech. Advokát žalobkyně je registrován k placení daně z přidané hodnoty, soud proto žalobkyni ve smyslu přiznal i právo na náhradu této daně ve výši 21 % z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů s výjimkou soudního poplatku, jehož úhrada je osobní povinností žalobkyně. Celkem náklady řízení žalobkyně činily částku 2 281 Kč, z čehož 40 % činí částku 912,40 Kč. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle k rukám advokáta žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Chebu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.