Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 101/2024-38

Okresní soud v Litoměřicích rozhodl samosoudcem Mgr. Zdeňkem Hammerem ve věci

žalobce: DCO investment a. s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátkou JUDr. Markétou Dittrich Neklovou, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 15 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši částka a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši , částka, , spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši , částka, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou po žalovaném domáhal zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím, představující smluvní i zákonné úroky z prodlení. Uvedl, že dne datum právní předchůdce žalobce, spol. právnická osoba., jako věřitel, uzavřel s žalovaným, jako dlužníkem, smlouvu o úvěru č. hodnota. Na základě uvedené smlouvy žalovanému poskytl peněžní prostředky ve výši částka, které si žalovaný převzal v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný shora uvedenou částku ani z části nesplatil a proto žalobce požaduje vrácení jistiny ve výši částka spolu s úrokem ve výši 15% ročně z dlužné jistiny od datum a zákonné úroky z prodlení z dlužné jistiny od datum do zaplacení. Aktivní legitimaci k podání žaloby žalobce prokazuje smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na spol. právnická osoba Následně dne datum byla pohledávka z této společnosti postoupena na žalobce.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba spolu s předvolánkou k ústnímu jednání byla žalovanému doručeny na evidenční adresu jméno FO 5, kde mu byla dne datum uložena na poště a následně po uplynutí úložní doby byly soudní písemnosti odeslány zpět soudu.

3. Soud provedl důkazy, které předložil žalobce. Ze Smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že spol. právnická osoba., jako věřitel, poskytl žalovanému, jako dlužníkovi, úvěr ve výši částka a žalovaný potvrdil, že mu byla uvedená částka vyplacena do vlastních rukou při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal, že vyjma poskytnuté půjčky zaplatí i souhrnné poplatky (úrok + úhrada za poskytnutí úvěru + náklady na vyhodnocení úvěru + možnost inkasa v hotovosti) celkem částku částka. Na poskytnutý úvěr se žalovaný zavázal uhradit částku ve výši částka a to v 14i měsíčních splátkách po částka. Součástí smlouvy je i ustanovení o výši úroku, kdy ve variantně splácení po dobu 14i měsíců je úrok ve výši 15% a RPSN ve výši 272,44 %.

4. Ze sdělení žalobce má soud za prokázáno, že žalovaný na úhradu úvěru ničeho neuhradil.

5. Aktivní legitimaci k podání žaloby má soud za prokázanou z předžalobních výzev, kde byl žalovaný informován, že pohledávka spol. právnická osoba. vůči žalovanému z nesplaceného úvěru byla postoupena na spol. právnická osoba a následně na žalobce. Aktivní legitimaci žalobce má soud za prokázanou i ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na základě které byla pohledávka za žalovaným postoupena na spol. právnická osoba Následně dne datum byla další smlouvou o postoupení pohledávek z této společnosti postoupena na žalobce.

6. Po právní stránce soud posoudil půjčku dle níže uvedených ustanovení.

7. Podle ( , dále jen o.z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé až ode dne nabytí jeho účinnosti.

8. Podle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle (zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

10. Podle odst. 2 cit. ust. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

11. Podle § 547 o.z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.

12. Podle § 588 o.z., věta první, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. S ohledem na o spotřebitelském úvěru se soud z moci úřední zabýval předloženou úvěrovou smlouvou, se zaměřením na zkoumání její platnosti v souladu s evropským právem ( směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum, a také rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum ve věci C-449/13 Consumer Finance proti jméno FO a další) a především jeho přísnější transpozicí ve výše uvedeném ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.

15. Z důkazů předložených žalobcem, které soud provedl při ústním jednání, vyplývá, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba.) neprokázal, že by s odbornou péčí posuzoval schopnost spotřebitele (žalovaného) splácet úvěr poskytnutý ve výši částka. Z Žádosti o úvěr soud zjistil, že se jedná toliko o vyplnění formulář, z kterého vyplývá, že mzda žalovaného v roce 2008 měla činit částka, náklady na bydlení včetně energií pouze částku částka a náklady na dopravu, jídlo a další osobní náklady pouze částku částka. Celkové výdaje žalovaného tak měly měsíčně činit částka. Soud uvedené měsíční náklady žalovaného považuje za nerealisticky nízké, když navíc nejsou podpořeny žádnými důkazy typu nájemní smlouvy, výpisu z účtu, apod., z kterého by byly takto nízké výdaje žalovaného patrné.

16. Žalobce, coby poskytovatel úvěru, je tak dle shora citovaného zákonného ustanovení povinen náležitým způsobem prověřovat tvrzení žadatele o úvěr. Pokud totiž doložení tvrzení žadatelů o své bonitě nevyžaduje, nepostupuje v souladu s citovaným ustanovením a nelze než uzavřít, že neplní povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí. Posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je nutno chápat jako takovou činnost, jejímž cílem je zjištění, zda spotřebiteli v závislosti na frekvenci splácení zbude v jeho osobním, případně domácím rozpočtu dostatek finančních prostředků na to, aby mohl bez jakýchkoliv problémů a omezení zaplatit splátku v dohodnuté výši. K tomu je nutné zejména podrobně analyzovat osobní, resp. domácí rozpočet spotřebitele – žadatele o spotřebitelský úvěr, a to obě jeho strany, tedy jak příjmy, tak výdaje, přičemž věřitel musí vždy zohlednit rodinné postavení spotřebitele, tedy zda vyživuje další osoby, nebo naopak, zda se na financování provozu domácnosti podílí další osoba. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je ryze individuální záležitost v tom smyslu, že se týká jednotlivého spotřebitele ve vztahu ke konkrétnímu spotřebitelskému úvěru.

17. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí z datum, sp. zn. spisová značka uzavřel, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle o spotřebitelském úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověřování (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložení výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele, apod.). Nejvyšší soud v uvedeném rozhodnutí dále mimo jiné uvedl, že předobrazem shora citovaného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru je článek 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum. Soudní dvůr, který se zabýval výkladem tohoto článku konstatoval, že: “….poskytovatel úvěru musí v každém jednotlivém případě s přihlédnutím k jeho konkrétním okolnostem zvážit, zda se jedná o příslušné informace a zda jsou tyto informace dostatečné pro posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. V tomto ohledu se dostatečnost uvedených informací může lišit podle okolností, za nichž dojde k uzavření úvěrové smlouvy, podle osobní situace spotřebitele nebo podle částky úvěru uvedené v této smlouvě. Toto posouzení lze provést s pomocí podkladů o finanční situaci spotřebitele, ale nelze vyloučit možnost, aby poskytovatel úvěru zohlednil případné dříve získané znalosti o finanční situaci zájemce o úvěr. Avšak pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady...“.

18. Soud pro úplnost odkazuje i na nedávné rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne datum pod sp.zn.: C-679/18, kterému byla k posouzení předložena tzv. předběžná otázka a který judikoval, že“ články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/08 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době“.

19. Nalézací soud v projednávaném případě dospěl k závěru, že žalobce v řízení před soudem prvního stupně neprokázal, že by kvalifikovaně a s odbornou péčí zjišťoval, případně ověřoval bonitu žalovaného, neboť vycházel toliko z vyplněného formuláře, kdy byly na straně výdajů uvedeny nereálné údaje, které nebyly podpořeny žádnými důkazy a kde navíc absentovaly další běžné výdaje, jako náklady na užívání internetu, mobilního telefonu apod.

20. Vzhledem k tomu, že se žalobce o své vůli rozhodl, že se ústního jednání neúčastní, když se z jeho účasti omluvil, nemohl soud žalobce dle ust. a násl. poučit o nutnosti předložit důkazy, které by kvalifikované ověření bonity žalovaného prokazovaly. Dle komentářové literatury (např. komentář k právnická osoba. Beck, adresa a kol. z roku 2013, první vydání, strana 413) „poučení podle soud neudělí ani tehdy, když se účastník svojí procesní nečinností práva na poučení zbavil (např. neúčastí při jednání).“

21. S ohledem na shora uvedené závěry, které zastává i Krajský soud v adresa-viz rozhodnutí pod č.j.: spisová značka ze dne datum, soudu po právní stránce nezbylo, než věc posoudit tak, že mezi žalobcem, resp. jeho právním předchůdcem, a žalovaným, uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná podle § 588 o.z., neboť odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

22. Po právní stránce soud posoudil věc tak, že mezi žalobcem a žalovaným došlo k plnění na základě neplatné smlouvy o úvěru. Z žalobních tvrzení, která nebyla nijak rozporována, vyplývá, že ze smlouvy o úvěru č. hodnota žalobce žalovanému poskytl jistinu ve výši částka, kterou se žalovaný zavázal uhradit spolu se souhrnným poplatkem částka. Z žalobních tvrzení soud zjistil, že žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nesplatil. Žalovaný se tak na úkor žalobce bezdůvodně obohatil o částku rovnající se rozdílu mezi částkou půjčenou a částkou vrácenou (částka –částka) tedy o částku částka. Uvedenou částku soud žalobci přiznal spolu se zákonným úrokem z prodlení.

23. Protože má soud smlouvu o úvěru za absolutně neplatnou, tak veškeré žalobní nároky plynoucí z uvedené smlouvy a které byly vyjádřeny v petitu žaloby, tedy smluvní úrok z dlužné jistiny zamítl, neboť je svou povahou akcesorický a váže se hlavnímu závazkovému vztahu, který byl neplatně sjednán (výrok II.)

24. O nákladech řízení soud rozhodoval dle ust. , kdy účastníku, který měl ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. Protože žalobce byl ve věci (až na zamítnutý smluvní rok) zcela úspěšný, má právo náhradu nákladů řízení. Náhrada nákladů řízení v dané věci byla vypočtena dle vyhl. č. (advokátní tarif) za tři úkony právní služby á částka (příprava a převzetí, sepis žaloby, sepis předžalobní upomínky). Paušální náhrada hotových výdajů ve výši částka, byla vypočtena za tři úkony právní služby á částka. Zaplacený soudní poplatek činí částka. Celkem tedy náhrada nákladů řízení činí částku ve výši částka.

25. Pokud jde o lhůtu k plnění, ta byla stanovena v souladu se zákonem i s požadavkem žalobce, a to do tří dnů ode dne nabytí právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lez podat odvolání ve lhůtě 15i dní ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím soudu zdejšího.

Nebudou-li povinnosti uložené tímto rozsudkem splněny dobrovolně, je možné se jejich splnění domáhat nařízením exekuce či soudním výkonem rozhodnutí.