Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
25 C 147/2023-70
Okresní soud v Děčíně rozhodl samosoudkyní Mgr. Andreou Pěničkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 91 137,61 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně za období od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky částka, úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, úroku z prodlení z částky částka ve výši 15 % ročně od datum do datum, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, úroku z částky částka ve výši 19,90 % ročně od datum do zaplacení a úroku z částky částka ve výši 19,90 % ročně od datum do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně za období od , datum, do zaplacení, to vše do tří dnů od právní mocí rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do částky , částka, , úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení, úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 15 % ročně od , datum, do , datum, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , úroku z částky , částka, ve výši 19,90 % ročně od , datum, do zaplacení a úroku z částky , částka, ve výši 19,90 % ročně od , datum, do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalované domáhá zaplacení částka s příslušenstvím s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“ nebo „původní věřitelka“) se žalovanou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru k úvěrovému účtu č. č. účtu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit spolu s úrokovým navýšením 19,90 % ročně a poplatky za úkony související s poskytnutím a správou úvěru, příp. poplatky za pojištění. Žalovaná se zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit úvěrovanou částku formou 116měsíčních splátek po částka. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ode dne uzavření smlouvy o úvěru do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky zaplatila celkem částku částka. Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni. Žalobkyně se po žalované z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru domáhá zaplacení dlužné částky ve výši částka, která sestává z dlužné jistiny úvěru ve výši částka, neuhrazených úroků ve výši částka, úroků z prodlení ve výši částka kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky a poplatků ve výši částka. Dále žalobkyně požaduje úrok z úvěru ve výši 19,90 % ročně z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, úroky z úvěru ve výši 19,90 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši částka od datum do zaplacení, zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky ve výši částka (dlužná jistina úvěru ve výši částka a poplatky ve výši částka) od datum do zaplacení.
Pokud se týká posouzení úvěruschopnosti žalované, zde žalobkyně uvedla, že žalovaná v žádosti uvedla příjem ve výši částka, což bylo zkontrolováno na základě doloženého potvrzení o výši Anonymizováno Anonymizováno. Následně byly ověřeny následující skutečnosti: Insolvenční rejstřík, kdy žalovaná nebyla v době úvěrové žádosti v aktivním insolvenčním řízení, z informací z Anonymizováno ověřila předchozí splátkovou morálku žalované, z historie v interní evidenci ověřila, že žalovaná neměla žádné relevantní negativní informace, např. záznam o podvodném jednání či Anonymizováno aktivitách, záznam v souvislosti s Anonymizováno pravidly, záznam o exekučním řízení. Žalovaná v žádosti uvedla výdaje ve výši částka a nájemné ve výši částka. Životní výdaje žalované byly určeny na základě dat sdělených žalovanou v kombinaci s interními informacemi, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na částka.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ve věci byla v průběhu celého soudního řízení nečinná.
3. Soud ve věci nařídil jednání na den datum a datum, ke kterým se žalovaná bez omluvy nedostavila, a ke kterým se právní zástupce žalobkyně řádně dostavil s návrhem na vyhovění žaloby.
4. Soud ve věci provedl důkazy listinami předloženými žalobkyní, kterými jsou smlouva o úvěru ze dne datum, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba, všeobecné obchodní podmínky právnická osoba., informace o bance, rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu z datum, poslední výzva k úhradě dlužné částky z datum, podklady pro soudní řízení – přehled splátek, smlouva o postoupení pohledávek z datum, příloha č. hodnota – potvrzení o zaplacení kupní ceny, oznámení o postoupení pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně z datum, informace o zpracování osobních údajů, dohoda o úplatě z datum, předžalobní výzva z datum, výpis z OR žalobkyně, podací lístky z datum a datum, seznam postupovaných pohledávek, podání žalobkyně ze dne datum, kterým se vyjadřovala k procesu zkoumání úvěruschopnosti a sdělila částku, jež byla žalovanou ve prospěch právní předchůdkyně žalobkyně zaplacena, výpis z úvěrového účtu, posouzení úvěruschopnosti klienta, potvrzení o pobírání a výši Anonymizováno Anonymizováno, doklad o výplatě Anonymizováno, záznam o poskytnutí a vysvětlení předsmluvních informací a žádost o poskytnutí úvěrového produktu.
5. Z výše citovaných listin zjistil soud takový skutkový stav věci, podle kterého právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa se žalovanou uzavřela dne datum smlouvu k účtu č. č. účtu, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla peněžní prostředky ve výši částka, které se žalovaná zavázala původní věřitelce vrátit spolu se sjednaným příslušenstvím (poplatkem) ve výši částka a úrokovým navýšení ve výši 19,90 % ročně. Celkem se tak žalovaná zavázala právní předchůdkyni žalobkyně vrátit částku částka formou 116měsíčních splátek v režimu 115 splátek po částka, a poslední splátky částka. Žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně ode dne uzavření smlouvy o úvěru do dne podpisu smlouvy o postoupení pohledávky zaplatila celkem částku částka (oproti sjednané částce). Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku, která je předmětem tohoto řízení, na žalobkyni.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, podle odst. 2 téhož ustanovení při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle § 88 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru osoby oprávněné poskytovat spotřebitelský úvěr se mohou vzájemně informovat o údajích o dluzích, které vypovídají o úvěruschopnosti spotřebitele, prostřednictvím databáze spravované právnickou osobou, která a) zpracovává údaje o spotřebitelích za účelem posuzování jejich úvěruschopnosti, b) poskytuje přístup k těmto údajům osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr, c) umožňuje osobám oprávněným poskytovat spotřebitelský úvěr se sídlem nebo skutečným sídlem v jiném členském státě Evropské unie přístup k těmto údajům za stejných podmínek jako osobám se sídlem nebo skutečným sídlem v České republice, d) nepodmiňuje přístup osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům oprávněním takové osoby k činnosti banky, zahraniční banky nebo spořitelního a úvěrního družstva, e) zachovává ohledně získaných údajů mlčenlivost a chrání je před zneužitím a f) uveřejní podmínky přístupu osob oprávněných poskytovat spotřebitelský úvěr k těmto údajům způsobem umožňujícím dálkový přístup, podle odst. 2 téhož ustanovení je poskytovatel povinen k údajům získaným o spotřebiteli z databáze podle odstavce 1 přistupovat tak, jako by šlo o údaje, které získal od spotřebitele sám. Poskytovatel může údaje o spotřebiteli získané prostřednictvím databáze podle odstavce 1 využít výhradně pro vyhodnocení předpokladů řádného splácení jeho dluhů, zejména ke splnění povinností podle § 85 a 86, podle odst. 3 téhož ustanovení poskytovatel informuje spotřebitele v souladu se zákonem upravujícím ochranu osobních údajů o svém záměru vyhledávat o spotřebiteli údaje v databázi podle odstavce 1.
9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
10. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. Podle § 1879 o. z. může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
13. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.
14. Podle závěrů vyslovených v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 (který v daném ohledu vychází a ztotožňuje s již dříve vyslovenými závěry vyloženými v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto zákon o spotřebitelském úvěru stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru a nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích. K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud, který v nálezu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 , zdůraznil, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti. Ve své argumentaci odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. 1 As 30/2015 , který dovodil, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale sám tyto údaje prověří (případně si je nechá od žadatele doložit). Pokud takto poskytovatel úvěru nepostupuje, dopouští se správního deliktu, za což mu může podle Nejvyššího správního soudu právnická osoba inspekce v souladu se zákonem uložit pokutu. Výklad přijatý Nejvyšším správním soudem přitom konvenuje interpretaci zaujaté Soudním dvorem Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) v rozsudku ze dne datum ve věci Anonymizováno-Anonymizováno/Anonymizováno (Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno v. jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS (dále jen „směrnice“), a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost (nese v tomto ohledu důkazní břemeno – v orig. „the burden of proving“) posoudit úvěryschopnost dlužníka (spotřebitele) na základě dostatečných informací (na informace podané jen spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné a podložené doklady); tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání smluvního vztahu. Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit.
15. Výše citované závěry se plně uplatní i na právní úpravu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů.
16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci s na to navazujícím právním posouzením případu dospěl soud dále k takovému skutkovému a právnímu závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, kdy však právní předchůdkyně žalobkyně, jakožto poskytovatelka úvěru, nedostála své zákonné povinnosti uložené jí ustanovením § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, konkrétně povinnosti náležitě zjistit schopnost žalované splácet úvěr ve sjednaných splátkách.
17. Právní předchůdkyně žalobkyně, jak žalobkyně uvedla, v době před uzavřením smlouvy a poskytnutím peněžních prostředků, měla k dispozici jediný doklad prokazující majetkové poměry žalované, kterým byl doklad o příjmech žalované z Anonymizováno Anonymizováno ve výši částka. Dále právní předchůdkyně provedla standardní prověření v registrech ohledně solventnosti žalované (Insolvenční rejstřík a interní systémy). Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla výdaje ve výši částka (nájemné) a další výdaje ve výši částka. Právní předchůdkyně tedy na základě statistického modelu stanovila výši výdajů žalované na částku částka. Žalobkyně sice tvrdila, že statistický model využila, nicméně takovou skutečnost žalobkyně nikterak neprokázala. Žalobkyně nikterak netvrdila (a současně neprokázala), jaká konkrétní data do statistického modelu zadala a jaké konkrétní údaje jí z aplikace statistického modelu vyšly. Ověření příjmů a výdajů žalované využitím statistického modelu tak ostatně zůstalo pouze v rovině tvrzení. Soud však současně zdůrazňuje, že i pro případ, kdy by žalobkyně uvedené tvrzení prokázala, soud považuje zkoumání úvěruschopnosti užitím statistického modelu namísto ověření aktuálních (reálných) výdajů u žalované za nedostačující (k tomu odkaz na bod č. hodnota tohoto rozsudku). Žalovaná pro účely poskytnutí úvěru za své měsíční výdaje označila částku částka, která představuje nájemné, přičemž o této výši nájemného lze i zpětně k roku 2019, kdy byla smlouva uzavřena, důvodně pochybovat, tudíž tuto informaci si měla právní předchůdkyně žalobkyně řádně ověřit např. z nájemní smlouvy či měsíčních výpisů z účtu, kterými by bylo možné výši nájemného a současně tak dalších měsíčních výdajů prokázat. S ohledem na předně uvedené má tak soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádného zjištění celkové majetkové situace žalované ve vztahu ke zjištění reálné (faktické) výdajové stránky žalované, která je neoddělitelnou součástí a jedním z ukazatelů, které jsou nezbytné pro účely možného učinění si úsudku věřitele o schopnosti žadatele o úvěr tento úvěr řádně splácet. Uvedená skutečnost se dle názoru soudu projevila následně tím, že žalovaná ve splátkách úvěru předčasně ustala. Případný náhled do insolvenčního rejstříku žalované a interní informace o platební morálce žalované považuje soud za daného stavu věci za nedostačující. Právě z výše uvedených důvodů bylo nutno posoudit spotřebitelskou smlouvu, jež odporuje § 580 odst. 1 o. z., jako neplatnou a k této neplatnosti přihlédl soud bez návrhu (§ 588 o. z.).
18. Převzala-li žalovaná předmět úvěru na základě neplatné smlouvy, je povinna tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. Bezdůvodné obohacení žalované je v daném řízení dáno částkou částka, která představuje částku, kterou právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla a kterou žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně (a ani žalobkyni) nevrátila (částka – částka = částka). Soud proto výrokem I tohoto rozsudku žalobě vyhověl co do části, kterou žalobkyně žádá zaplacení částka.
19. Jelikož se žalovaná dostala se splněním svého splatného závazku do prodlení, vzniklo žalobkyni podle ustanovení § 1968 a § 1970 občanského zákoníku dále právo požadovat úrok z prodlení, ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. , kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů.
20. Úrok z prodlení soud přiznal z částky představující bezdůvodné obohacení ve výši částka, kdy počátek prodlení stanovil ode dne následujícího, který žalobkyně k zaplacení žalované částky žalované stanovila v předžalobní výzvě (datum), tj. od datum, a kdy výši přiznaného úroku z prodlení přiznal ve výši požadované žalobkyní, neboť nepřesahuje výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
21. Co do zbytku požadovaného nároku bylo třeba žalobu zamítnout (výrok II tohoto rozsudku).
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu , kdy nepřiznal náklady žádnému z účastníků, neboť žalobkyně byla z větší části neúspěšná (do výpočtu poměru úspěchu a neúspěchu ve věci je třeba zahrnout současně tak příslušenství vyčíslené ke dni rozhodnutí soudu v dané věci) a žalované žádné náklady v souvislosti s provedeným řízením nevznikly.
23. Lhůta k plnění soudem přisouzených nároků je splatná do tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Děčíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.