Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 57/2024-31
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Veverkovou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO Anonymizováno Adresa zainteresované osoby 0/0
o 41 599,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 41 599,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, s tím, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 41 599,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 9. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč, se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 41 599,04 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela dne datum smlouvu o zápůjčce č. hodnota, na základě které poskytla žalovanému dne datum částku částka (dále jen „smlouva“). Žalovaný řádně a včas nehradil sjednané splátky. Automaticky tak došlo dne datum ke zesplatnění celé zápůjčky. Nová jistina sestávající se z nesplacené jistiny zápůjčky a běžného úroku činila částka (dále jen „nová jistina“). Žalovaný se v rámci smlouvy zavázal pro případ prodlení s nehrazením nové jistiny platit rovněž smluvní pokutu ve výši Anonymizováno % z dlužné nové jistiny do zaplacení. Dne datum rozhodl zdejší soud rozsudkem č. j. spisová značka tak, že uložil žalovanému povinnost uhradit žalobkyni mimo jiné rovněž smluvní pokutu z prodlení ve výši Anonymizováno % z nové jistiny v celkové výši částka (resp. do datum). Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny trvalo i po tomto datu. Dle žalobkyně se jedná o smlouvu mezi dvěma podnikateli, neboť byla zápůjčka sjednána pro podnikatelské účely, podnikatelským účelem je „investiční zápůjčka“, žalovaný se identifikoval identifikačním číslem obchodním, smlouva je označena jako smlouva o podnikatelské zápůjčce, ve smlouvě jsou obsažena další ujednání navazující na podnikání žalovaného. V tomto řízení se tak žalobkyně domáhala zaplacení smluvní pokuty z prodlení s hrazením nové jistiny (částka) ve výši Anonymizováno % denně od datum do datum v celkové výši částka a částky částka jakožto nákladů spojených s uplatněním pohledávky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů:
4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu s názvem smlouva o podnikatelské zápůjčce č. hodnota. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému částku částka. Výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky činila částka. Celkově se tak žalovaný zavázal splatit částku částka. Dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve Anonymizováno měsíčních splátkách po částka do Anonymizováno. dne v kalendářním měsíci. Jako podnikatelský účel je označena investiční zápůjčka. Žalovaný se identifikoval svým identifikačním číslem obchodním. V případě prodlení s úhradou splátky si strany ujednaly automatické zesplatnění zápůjčky (viz bod Anonymizováno smlouvy). Pro případ prodlení s hrazením nové jistiny po zesplatnění zápůjčky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši Anonymizováno % denně z nové jistiny do zaplacení (viz bod Anonymizováno smlouvy). Žalobkyně byla povinna provést identifikaci a kontrolu ve smysli zák. č. 253/2008 Sb. , s tím, že poskytnuté prostředky budou použity pro potřeby podnikání. Uvedené žalovaný svým podpisem stvrdil (viz bod Anonymizováno smlouvy) (viz smlouva).
5. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému oznámení o zesplatnění všech závazků vyplývajících ze smlouvy (viz oznámení ze dne datum).
6. Dne datum zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní upomínku (viz předžalobní upomínka ze dne datum s podacím archem ze dne datum, kopie obálky – nevyzvednuto s otiskem razítka pošty dne datum).
7. Žalobkyně podala dne datum žalobu u zdejšího soudu, ve které se po žalovaném domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši Anonymizováno % ročně od datum do zaplacení, částky částka, částky částka a náhrady nákladů. Nárok opřela o smlouvu o podnikatelské zápůjčce č. hodnota ze dne datum. adresa Anonymizováno Kč vyčíslila jako smluvní pokutu dle bodu Anonymizováno smlouvy ve výši Anonymizováno % denně z nové jistiny ve výši částka ode dne datum do datum (viz žaloba ze dne datum).
8. Zdejší soud rozhodl dne datum rozsudkem pro zmeškání č. j. spisová značka tak, že zavázal žalovaného k povinnosti uhradit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 10 % ročně od datum do zaplacení, částku částka a částku částka. Nárok uplatněný v tomto řízení plynul ze smlouvy o zápůjčce č. hodnota ze dne datum (viz rozsudek zdejšího soudu ze dne datum, č. j. spisová značka).
9. Na jejich základě pak soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu č. hodnota, na základě níž poskytla žalovanému částku částka, výše sjednaného úroku za poskytnutí zápůjčky činila částka, celkově se tak žalovaný zavázal splatit částku částka. Žalovaný se pro účely smlouvy identifikoval svým identifikačním číslem, účel investiční zápůjčky nebyl nijak specifikován. Pro případ prodlení s hrazením nové jistiny po zesplatnění zápůjčky si strany sjednaly smluvní pokutu ve výši Anonymizováno % denně z nové jistiny do zaplacení. Dne datum došlo k zesplatnění. Zdejší soud přiznal žalobkyni v řízení pod sp. zn. spisová značka rozsudkem pro zmeškání mimo jiné smluvní pokutu ve výši Anonymizováno % denně z nové jistiny částka ode dne datum do datum.
10. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:
11. Dle ust. § 419 zák. č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
12. Dle ust. § 420 odst. 1 o. z. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele.
13. Dle ust. § 2390 o. z, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
14. Podle ust. § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Předně soud konstatuje, že ve vztahu ke smlouvě se nejedná o zápůjčku, ale o úvěrovou smlouvu dle ust. § 2395 o. z., neboť v obecné rovině smlouva o zápůjčce je smlouvou neúplatnou. Vzhledem k tomu, že mezi stranami byla za poskytnutí peněžních prostředků sjednána úplata ve formě úroků, jedná se o smlouvu o úvěru.
16. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel předmětnou smlouvu v postavení spotřebitele, a nikoliv podnikatele. Žalobkyně ani přes poučení ze strany soudu neprokázala, že finanční prostředky byly poskytnuty skutečně na podnikatelské účely za účelem investice do podnikání žalovaného.
17. Soud se neztotožnil s tvrzením žalobkyně, že pokud je dlužník označen jako podnikatel svým IČ, je automaticky smlouva uzavřena jako podnikatelská půjčka, ani se neztotožnil s tvrzením, že žalobkyně nemusí zjišťovat účel takové půjčky a že postačuje pouhé uvedení, že se jedná o účel investiční. Soud tedy uzavírá, že se nejedná o vztah mezi dvěma podnikateli při jejich podnikatelské činnosti, když pouhé označení smlouvy a identifikace žalovaného, jako i obecně uvedený účel smlouvy, nepovažuje soud za dostatečně prokazující, že žalovaný v tomto vztahu vystupoval jako podnikatel. Podnikatelem (tak jak je definován v ust. § 420 odst. 1 o. z.) je osoba, která samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, a ve vztahu k této činnosti je považována za podnikatele. Z předmětné smlouvy však nevyplývá, jakou výdělečnou činnost žalovaný vykonává a nelze tak žádným způsobem dospět k závěru, že mu úvěr byl poskytnut právě ve vztahu k této činnosti. Účel smlouvy je rovněž vymezen natolik obecným způsobem, že z něj nelze seznat, na co konkrétně byly peněžité prostředky žalovanému poskytnuty. Z provedeného dokazování ani nevyplývá, že by se o uvedené žalobkyně před uzavřením smlouvy zajímala, ač se k tomu zavázala v bodě Anonymizováno. smlouvy. Žalobkyně byla povinna provést identifikaci a kontrolu ve smyslu zák. č. 253/2008 Sb. , s tím, že poskytnuté prostředky budou použity pro potřeby podnikání. Na tom fakticky nic nemění, že žalovaný svým podpisem stvrdil, že žalobkyně takovou kontrolu provedla. Soud má za to, že žádná taková kontrola v rámci kontraktačního procesu provedena nebyla.
18. Vzhledem k tomu, že nebylo prokázáno, že žalovaný uzavřel smlouvu ve vztahu ke své výdělečné činnosti a že finanční prostředky byly skutečně poskytnuty za účelem investování, neboť žalobkyně nedisponuje žádnými informacemi ohledně podnikání žalovaného, dospěl soud k závěru, že žalovaný předmětnou smlouvu uzavřel v postavení spotřebitele (viz ust. § 419 o. z.) a smlouva tak podléhá režimu zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “).
19. K rozhodnutí Krajského soudu v Praze (dále jen „Krajský soud“), sp. zn. 28 Co 200/2022 soud uvádí, že předmětné rozhodnutí nelze aplikovat na projednávanou věc. V řízení před Krajským soudem nebyl žalovaný pasivní a na svou obranu uváděl mnohá tvrzení, jež podstatně ovlivnily závěr Krajského soudu ve věci. Skutkově se tak oba případy liší a rozhodnutí tak nelze aplikovat, ani z něj jakkoliv dále vycházet. Soud znovu poukazuje na meritum této věci, a to že žalobkyně žádným způsobem neprokázala, že žalovaný v rámci tohoto právního vztahu vystupoval jako podnikatel. Nebylo zjištěno v jaké oblasti žalovaný podniká, ani nebylo postaveno na jisto, na co měly být finanční prostředky dále použity. Soud nemá prokázáno na co byla jistina úvěru skutečně použita. Soud tak nevycházel z rozhodnutí zdejšího soudu ve věci sp. zn. spisová značka, neboť se soud neztotožňuje s právním názorem, že byly splněny podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání, neboť je smlouva o úvěru absolutně neplatná (k tomu dále v odůvodnění rozsudku).
20. Dle ust. § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.
21. Dle ust. § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
22. Dle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
23. Dále se tak soud zabýval platností této smlouvy s ohledem na její mravnost dle ust. § 547 o. z., a dospěl k závěru, že předmětná smlouva je pro rozpor s dobrými mravy absolutně neplatná podle § 588 o. z., a to z následujících důvodů.
24. Právní předpisy sice výslovně nestanoví, do jaké výše lze sjednat úroky v případě úvěru. Z této skutečnosti však nelze dovozovat, že by výše úroků závisela jen na dohodě účastníků smlouvy a že by tedy nepodléhala žádnému omezení. Jako nepřiměřená, a tedy odporující dobrým mravům, je považována taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. prosince 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 ). Dle výpisu z databáze ARAD činila obvyklá výše úroků poskytovaných spotřebitelům v době poskytnutí úvěru 8,15 % ročně. V projednávané věci pak sjednaný úrok ve výši 71,05 % p.a. přesahuje úrok obvyklý více než 8krát. Nemravnost sjednaného úroku je tak v tomto případě zcela zjevná.
25. A jelikož soud smlouvu o úvěru posoudil jako neplatnou dle ust. § 588 o. z. z důvodu, že se smlouva, dle názoru soudu, příčí dobrým mravům a zjevně tak narušuje veřejný pořádek, když žalobkyně zpoplatnila předmětný úvěr úrokem, který převyšuje běžný úrok více než 8krát, posoudil soud práva a povinnosti mezi účastníky jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného podle ust. § 2991 a násl. o. z., neboť se mu dostalo plnění, na základě neplatné smlouvy, a tedy bez právního důvodu. Smlouva byla shledána neplatná jako celek včetně vedlejších ujednání, jako je tomu i v případě ujednání o smluvní pokutě. Žalobkyně tak nemá nárok na zaplacení smluvní pokuty z prodlení s hrazením nové jistiny (částka) ve výši Anonymizováno denně od datum do datum v celkové výši částka a částky částkaAnonymizováno
26. Z výše uvedených důvodů soud žalobu zamítl v plném rozsahu (výrok I.).
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ve věci úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady řízení nevznikly (výrok II.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.