Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

28 C 101/2024-28

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Renátou Pešlovou ve věci

žalobkyně: Anonymizováno, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro 23 000 Kč s Anonymizováno

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 16. 11. 2023 do zaplacení.

III. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 24. 11. 2017 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 25. 1. 2019 do 15. 11. 2023.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 23 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 16. 11. 2023 do zaplacení.III. Řízení se částečně zastavuje co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 24. 11. 2017 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 25. 1. 2019 do 15. 11. 2023.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení pohledávek v souhrnné výši 23 000 Kč, zákonného úroku z prodlení z této částky za dobu od 25. 1. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně a úroku ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 24. 11. 2017 do zaplacení, s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČ: IČO, se sídlem adresa, a žalovaným došlo dne 24. 11. 2017 k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 23 000 Kč. Na dlužnou částku nebylo následně ze strany žalovaného ničeho zaplaceno. Pohledávka za žalovaným byla společností právnická osoba. postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019 na společnost právnická osoba, která pohledávku za žalovaným smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2021 postoupila na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní výzvu k plnění, na kterou však žalovaný nereagoval a ničeho neuhradil.

2. Podáním došlým soudu dne 9. 4. 2024 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do úroku ve výši 15 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 24. 11. 2017 do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 23 000 Kč za dobu od 25. 1. 2019 do 15. 11. 2023, bez uvedení důvodu. Podle , 2 (dále jen ) může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení (žalobu), a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popř. v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Jestliže ostatní účastníci řízení se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, rozhodne soud, že zpětvzetí návrhu není účinné. To neplatí, došlo-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu částečně zpět ještě před jednáním, postupoval soud v souladu s ust. a řízení částečně zastavil, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, aniž zjišťoval stanovisko žalovaného, neboť by byl případný nesouhlas žalovaného se zpětvzetím neúčinný ( ). Předmětem řízení po částečném zpětvzetí žaloby a částečném zastavení řízení tak zůstaly nároky žalobce uvedené ve výroku I. a II. tohoto rozsudku.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, jednání se nezúčastnil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Předvolání bylo žalovanému doručeno více než deset dnů před jednáním, náhradní formou dle (dále jen „“). Žalovaný se z účasti u jednání neomluvil, ani nepožádal o odročení jednání, soud proto v souladu s ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného, a současně v omluvené nepřítomnosti žalobkyně a zástupkyně žalobkyně, přičemž vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.

4. Z jednotlivých dále uvedených listinných důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu.

5. Postoupení pohledávky ze společnosti právnická osoba., IČO: IČO, sídlem adresa, PSČ 130 000 na žalobkyni má soud za prokázané ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 11. 12. 2019, kterou uzavřela společnost právnická osoba. za jako postupitel a právnická osoba, jako postupník, a ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 6. 2022 uzavřené mezi společností právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, včetně příloh těchto smluv obsahující seznam postupovaných pohledávek. Z uvedených listin soud zjistil, že v obou smlouvách si smluvní strany sjednaly, že postupitel postupuje postupníkovi pohledávky uvedené v příloze č. 1 smlouvy, v přílohách je uvedena pohledávka za žalovaným ze smlouvy Anonymizováno.

6. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že smlouva byla uzavřena dne 24. 11. 2017 mezi právnická osoba (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným, ve smlouvě si smluvní strany sjednaly, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytne žalovanému 23 000 Kč, a žalovaný se zavazuje uhradit souhrnnou částku 41 818 Kč, skládající se z jistiny, úroku ve výši 2 214 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru ve výši 10 350 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 114 Kč, a poplatku za inkaso plateb v hotovosti ve svém bydlišti ve výši 4 140 Kč, to vše ve 14 měsíčních splátkách ve výši 2 987 Kč, když první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že přijal v hotovosti celou výše uvedenou částku spotřebitelského úvěru.

7. Před uzavřením smlouvy o úvěru č. hodnota měla právní předchůdkyně žalobkyně k dispozici údaje uvedené ve vyplněném formuláři „Žádost o úvěr“, který žalobkyně předložila soudu k prokázání tvrzení, že před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Formulář je podepsán žadatelem o úvěr a osobou jednající za právní předchůdkyni žalobkyně dne 24. 11. 2017. Ve formuláři je vyplněním předtištěných polí uvedeno, že žalovaný je zaměstnaný, má příjem ve výši 12 766 Kč, jako podklad pro ověření příjmu je uvedena označená „výplatní pásky a pracovní smlouva“, výdaje na bydlení a energie činní 2 500 Kč, na dopravu, jídlo, léky, osobní náklady činní 3 410 Kč, bydlí u rodičů a je svobodný. K prokázání, že uvedené údaje byly ověřeny. Žalobkyně předložila výplatní pásku žalovaného za měsíc říjen 2017 (výše čisté mzdy 12 766Kč), pracovní smlouvu ze dne 6. 9. 2017 z těchto listin má soud za prokázané, že údaje o příjmu žalovaného byly ověřeny z předložených listin. K tvrzenému bydlení u rodičů žalobkyně předložila výstup z nahlížení do katastru nemovitostí prostřednictvím internetu a výzvu České pošty s. p. k vyzvednutí zásilky, z nichž soud zjistil, že dům č.p. Anonymizováno na adrese Anonymizováno, adresa je ve vlastnictví jméno FO a jméno FO, a že žalovanému byla na tuto adresu doručována poštovní zásilka, z uvedeného soud učinil závěr, že tvrzení o tom, že žalovaný bydlí u rodičů byla tímto způsobem ověřeno.

8. Žalovaný byl dopisem ze dne 26. 2. 2020, vyzván k okamžitému uhrazení dluhu. Dle poštovního podacího lístku byla výzva odeslána žalovanému dne 26. 2. 2020.

9. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze v části nároku. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána na základě písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek ve smyslu ust. a násl. , (dále jen o. z.), když právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel postoupila pohledávku bez souhlasu dlužníka společnosti právnická osoba, a tato společnost následně další smlouvou postoupila pohledávku žalobkyni, a postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o zápůjčce ve smyslu ust. o. z., podle kterého přenechá-li zapůjčitel (právní předchůdkyně žalobkyně) vydlužiteli (žalovanému) zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce, při peněžité zápůjčce lze sjednat úroky. Na tuto smlouvu v plném rozsahu dopadá regulace stanovená , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“) ve znění účinném od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, neboť žalovaný uzavíral tuto smlouvu v postavení spotřebitele ( o. z.), když jednal mimo rámec své podnikatelské činnosti, a právní předchůdkyně žalobkyně v postavení podnikatele ( o. z.) a smlouva naplňuje znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu . Na právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele spotřebitelského úvěru se tak vztahovala povinnost podle ust. a 2 věty první , posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů (odst. 2). Při výkonu této činnosti je pak poskytovatel úvěru povinen postupovat s odbornou péčí, jak jí obecně definuje , zákon o ochraně spotřebitele, v písmene p) jako úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti. Podle věta prvá a třetí poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Posouzení úvěruschopnosti, tj. závěr, že spotřebitel bude schopen splácet poskytnutý úvěr, s odbornou péčí, musí zahrnovat posouzení skutečných příjmů a výdajů, zahrnující výdaje zejména na bydlení a výši splátek případných dalších závazků žadatele o úvěr, a není dostačující se ohledně těchto zásadních údajů spolehnout pouze na prohlášení žadatele o úvěr, poskytovatel úvěru je musí ověřit z jiných zdrojů. Při hodnocení, zda posouzení úvěruschopnosti bylo ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru bylo dostatečné a v souladu s odbornou péčí, soud vychází z toho, že má jít o takový postup, aby došlo k naplnění účelu zákona, jak jej vyložil Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí ze dne 1. 4. 2015 sp.zn. (dostupné na www.nssoud.cz) a návazně taktéž Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. (dostupné na www.usoud.cz), a v návaznosti na vyložený účel zákona je v těchto rozhodnutích definovaný obsah odborné péče, se kterou musí poskytovatel spotřebitelského úvěru postupovat, aby došlo k naplnění účelu zákona o spotřebitelském úvěru, tedy odbornou péčí v daném případě je vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr (žalovanou), nýbrž tyto také s odbornou péčí prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

11. V projednávané věci dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně jakožto profesionál v oblasti poskytování spotřebitelských zápůjček a úvěrů nedostála své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, a to z důvodu, že nikterak nebyly zjišťovány další závazky žalovaného (např. nahlédnutím do příslušných registrů, centrální evidence exekucí a insolvenčního rejstříku). Soud proto dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně neposoudila úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí, tedy poskytla žalovanému jako spotřebiteli úvěr v rozporu s větou prvou, což je dle ust. věty prvé stíháno sankcí neplatnosti smlouvy. Soud si je vědom že, zákon o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy stanovoval ve větě druhé předmětného ustanovení, že námitku neplatnosti může spotřebitel uplatnit v tříleté promlčecí lhůtě, což vyvolávalo interpretační potíže, zda soud může k neplatnosti přihlédnout i v případech, že námitka není spotřebitelem vznesena. Tato otázka však již byla judikatorně vyřešena, a to i v návaznosti na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. března 2020, OPR-Finance s.r.o. v. GK., ve věci C-679/18, tak, že soud musí z úřední povinnosti posoudit, zda došlo k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatelem úvěru. Soud proto dospěl k závěru, že porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (neboť povinnost je stanovena a 2 zákona o spotřebitelském úvěru), způsobující neplatnost právního jednání dle o.z. Soud tak vyšel z toho, že postup poskytovatele úvěru v rozporu s je jednáním, které je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání a podle o. z. se k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, jinak by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak v úrovni informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu.

12. Je-li smlouva o zápůjčce uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným absolutně neplatná ve smyslu ust. , a to pro porušení povinnosti zapůjčitele řádně před uzavřením spotřebitelské smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, avšak současně bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla podle neplatné smlouvy žalovanému 23 000 Kč, vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobkyni jistinu dle věty třetí , jiné povinnosti mu z neplatné smlouvy nevznikly. Žalovaný na jistinu, respektive na závazky z neplatné smlouvy ničeho neuhradil. Žalovaný je tak povinen uhradit žalobkyni částku 23 000 Kč. Ustanovení věty třetí představuje speciální úpravu povinností spotřebitele z neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru k úpravě nároků z bezdůvodného obohacení dle o. z., a soud v souladu s výkladem podaným Nejvyšším soudem ČR v rozsudku ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , došel k závěru, že žalovaný se dosud ve smyslu o. z. nedostal do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, a tedy žalobkyni nevznikl nárok na úroky z prodlení, a v této části žalobu zamítl, rovněž jako i co do nároků vyplývajících z neplatné smlouvy. O lhůtě k plnění pak soud rozhodl dle

13. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně nebyla úspěšná co do více než jedné poloviny uplatněného nároku (se zohledněním výše příslušenství ke dni rozhodnutí soudu) a žalovanému dle obsahu spisu žádné náklady v řízení nevznikly. Při posouzení poměru úspěchu žalobkyně soud vyšel z toho, že žalobkyně nebyla procesně úspěšná také v rozsahu, v němž byla žaloba vzata částečně zpět, když zpětvzetí nebylo odůvodněno chováním žalovaného po podání žaloby, a je to tedy žalobkyně kterou stíhá procesní zavinění na zastavení řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.