Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 260/2024-36
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Pavlou Nippertovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 35 697,60 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 845 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení
částky 3 852,60 Kč,
kapitalizovaného úroku ve výši 2 671,69 Kč
kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 605,56 Kč
úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 34 197,60 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení,
zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 697,60 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 902,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta tituly před jménem jméno FO, sídlem adresa.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 31 845 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 3 852,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 671,69 Kč kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 605,56 Kč úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 34 197,60 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 697,60 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 1 902,20 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, , sídlem , adresa, .
1. Žalobce se žalobou doručenou dne 10. 7. 2024 doplněnou podáním ze dne 6. 8. 2024 domáhal zaplacení částky 35 697,60 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 671,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 605,56 Kč, úroku ve výši 8,05 % ročně z částky 34 197,60 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení, a zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 35 697,60 Kč od 28. 5. 2024 do zaplacení. Žalobce v žalobě tvrdil, že žalobce a žalovaný uzavřeli dne 6. 4. 2023 smlouvu o úvěru č. Anonymizováno, na základě které byl žalovanému poskytnut bezúčelový úvěr ve výši 35 000 Kč (dále jen „úvěrová smlouva ”). Součástí úvěrové smlouvy byly Obchodní podmínky pro Anonymizováno spotřebitelské úvěry. Poskytnuté peněžní prostředky se žalovaný zavázal splácet v 96 měsíčních anuitních splátkách ve výši 631 Kč vždy 19. dne v měsíci. Za své služby účtoval žalobce žalovanému poplatky podle Sazebníku poplatků. Dlužné poplatky ve výši 1 500 Kč tvoří poplatky za výzvy ze dne 6. 11. 2023, 29. 11. 2023, 29. 11. 2023 a 2. 1. 2024 po 500 Kč. Žalovaný se ocitl v prodlení s úhradou splátky splatné ke dni 19. 10. 2023. Po odeslání výzvy k zaplacení dlužné částky dne 2. 1. 2024, přistoupil žalobce k zesplatnění úvěru. Žalovaný uhradil žalobci celkem částku 3 155 Kč. Veškeré závazky se staly splatnými dne 19. 3. 2024. Žalovaný dluží žalobci částku 38 974,85 Kč, kterou tvoří jistinu ve výši 34 197,60 Kč, poplatky ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 671,69 Kč a kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 605,56 Kč. Smluvní úrok byl stanoven pevnou úrokovou sazbou ve výši 14,98 % ročně a byl zahrnut do každé z řádných anuitních splátek. Zákonný úrok z prodlení byl kapitalizován za období od 19. 10. 2023 do 27. 5. 2024. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou odeslanou dne 28. 6. 2024.
2. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 7. 2024, č.j. 22 C 260/2024-8 byl žalobce vyzván, aby doplnil svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, jakým způsobem posuzoval dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.
3. Žalobce v podání ze dne 6. 8. 2024 dále doplnil tvrzení o posuzování úvěruschopnosti včetně doplnění důkazů. Uvedl, že schopnost žadatele řádně hradit úvěr byla prověřena na základě nezbytných spolehlivých dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti žadatele o úvěr. Žalobce prověřil příjmy a výdaje na základě transakcí na běžném účtu žalovaného. Měsíční příjem byl vypočten jako průměr příjmů na běžném účtu žalovaného za 5 měsíců na částku 29 569,40 Kč. Výdaje byly vypočtené na základě transakcí na běžném účtu žalovaného a na základě informací ze žádosti na částku 28 476,66 Kč. Žalobce vyhodnotil kreditní a debetní obraty na běžném účtu žalovaného, kdy tyto údaje porovnal s údaji o životním minimu a průměrných výdajích obyvatelstva. Platební kapacita žalovaného byla zjištěna na částku 1 092,74 Kč měsíčně. Platební kapacita pro splátku ve výši 631 Kč byla dostatečná. Zadluženost žalovaného byla zjištěna bez negativních informací, žalovaný nebyl shledán jako rizikový. Žalobce nahlédl do systému CBCB a CRIF.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal nečinný.
5. Soud ve věci nařídil jednání, ke kterému se nedostavil žádný z účastníků. Právní zástupce žalobce se z jednání řádně omluvil omluvou doručenou soudu dne 11. 10. 2024, žalovaný zůstal nečinný, z jednání se neomluvil ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení. Soud věc projednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád v nepřítomnosti účastníků.
6. Po provedeném dokazování a z předložených listin vzal soud za prokázané následující skutečnosti:
7. Ze Smlouvy o úvěru č. Anonymizováno ze dne 6. 4. 2023 vyplývá, že její součástí jsou Obchodní podmínky pro Anonymizováno spotřebitelské úvěry. Žalobce se zavázal poskytnout žalovanému (klient) postupně splácený úvěr ve výši 35 000 Kč na účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal splácet celkovou částku 60 563,08 Kč s RPSN 16,04 % ročně v 96 měsíčních anuitních splátkách vždy k 19. dne v měsíci ve výši 631 Kč s tím, že poslední splátka představovala částku 618,08 Kč. Žalovaný se zavázal hradit poplatky za služby související s poskytnutým úvěrem, tedy také poplatek za odeslání upomínky ve výši 300 Kč a 500 Kč.
8. Z oznámení o zesplatnění úvěru ze dne 21. 3. 2024 vyplývá, že žalobce úvěr žalovaného ke dni 20. 3. 2024 zesplatnil a toto oznámení dle dodejky bylo dne 22. 3. 2024 odesláno žalovanému.
9. Z Obchodních podmínek pro Anonymizováno spotřebitelské úvěry vyplývá, že jsou účinné od 1. 11. 2022.
10. Z Přehledu splátek vyplývá, že žalovaný uhradil pět splátek úvěru po 631 Kč dne 19. 5. 2023, dne 19. 6. 2023, dne 19. 7. 2023, dne 19. 8. 2023 a dne 19. 9. 2023. Celkem žalovaný uhradil 3 155 Kč.
11. Z Data žádosti vyplývá, že žádost o úvěr byla podána dne 6. 4. 2023 na částku 35 000 Kč.
12. Z informace z Credit Bureau vyplývá že žalovaný měl 2 existující splátkové kontrakty, 2 existující kreditní, úvěrové karty a stavební spoření a 1 nesplátkový kontrakt. U žalovaného byla zjištěna nesplacená jistina v celkové ve výši 813 104 Kč s měsíční splátkou ve výši 6 902 Kč.
13. Upomínkou k zaplacení částky 631,44 Kč upozornil žalobce žalovaného na prodlení s úhradou částky 631,44 Kč ke dni 29. 10. 2023.
14. Výzvou k zaplacení dluhu (1.výzva) vyplývá, že žalobce upomenul žalovaného k úhradě dlužné částky, která k datu 5. 1. 2023 činila 1 131,72 Kč.
15. Výzvou k zaplacení dluhu (2.výzva) vyplývá, že žalobce upomenul žalovaného k úhradě dlužné částky, která k datu 28. 11. 2023 činila 2 266,67 Kč.
16. Poslední výzvou k zaplacení dluhu ze dne 2. 1. 2024 vyplývá, že žalobce upomenul žalovaného k úhradě dlužné částky, která k datu 1. 1. 2024 činila 3 408,77 Kč. Výzva byla dle dodejky odeslána žalované dne 2. 1. 2024.
17. Z Výpisu z účtu žalovaného za období od 1. 4. 2023 do 30. 4. 2023 vyplývají celkové příjmy 269 765,68 Kč a celkové výdaje 248 956,71 Kč a veškeré příchozí a odchozí platby.
18. Z výpisu z úvěrového účtu žalobce číslo č. účtu od 6. 4. 2023 do 30. 4. 2023 byla zjištěna odchozí platba uskutečněná dne 6. 4. 2023 označená jako „Čerpání úvěru” ve výši 35 000 Kč na protiúčet žalovaného č. č. účtu.
19. Z Předžalobní upomínky ze dne 17. 6. 2024 a Dodejky vyplývá, že žalobce upomenul před podáním žaloby žalovaného k úhradě dlužné částky dopisem odeslaným dne 28. 6. 2024.
20. Z Výpisů příchozích transakcí za období od 7. 7. 2022 do 1. 4. 2023 vyplývá, že u žalovaného docházelo k automatickému čerpání jiných úvěrů.
21. Z předsmluvních informací ke spotřebitelskému úvěru vyplývá, že se vztahuje k podepsané elektronické žádosti č. hodnota. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 60 563,08 Kč. Žalovaný byl seznámen s tím, že do 19. 4. 2031 bude muset v 96 měsíčních anuitních uhradit celkovou částku 60 563,08 Kč. Měsíční splátka činila částku 631 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána na částku 618,08 Kč. Výpůjční úroková sazba byla sjednána jako pevná ve výši 14,98 % ročně, RPSN bylo ve výši 16,04 % ročně.
22. Ze Záznamu o podpisu klienta je zřejmé, že žalovaný dne 6. 4. 2023 podepsal Předsmluvní informace a vysvětlení k žádosti o spotřebitelský úvěr sjednanou elektronickou formou dle Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví prostřednictvím SMS klíče Anonymizováno-Anonymizováno.
23. Ze Záznamu o podpisu klienta je zřejmé, že žalovaný dne 6. 4. 2023 podepsal Žádost o spotřebitelský úvěr sjednanou elektronickou formou dle Obchodních podmínek pro poskytování služeb Elektronického bankovnictví prostřednictvím SMS klíče Anonymizováno-Anonymizováno.
24. Jiné důkazy soud neprováděl, protože má za to, že skutkový stav je dostatečně zjištěn z provedených důkazů.
25. Soud z dalších provedených důkazů (stav dlužné jistiny a příslušenství, Sazebník Anonymizováno a přehled všech plateb) nezjistil žádné další relevantní skutečnosti.
26. Soud shrnuje skutkový závěr takto: Žalobce se v úvěrové smlouvě dne 6. 4. 2023 zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 35 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet skrze svůj účet č. č. účtu celkovou částku 60 563,08 Kč s RPSN 16,04 % ročně v 96 měsíčních anuitních splátkách vždy k 19. dne v měsíci ve výši 631 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána na částku 618,08 Kč. Žalobce převedl částku 35 000 Kč dne 6. 4. 2023 z úvěrového účtu č. č. účtu na účet žalovaného číslo č. účtu. Výzvou ze dne 5. 1. 2023, ze dne 29. 10. 2023 a ze dne 28. 11. 2023 byl žalovaný upomínán k řádnému splácení a zaplacení dlužných splátek. Ke dni 20. 3. 2024 došlo k zesplatnění úvěru. Žalovaný uhradil žalobci ve splátkách částku 3 155 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru prověřoval schopnost žalovaného splácet úvěr pomocí kontroly finančních toků na běžném účtu žalovaného bez doložení dokladů o výši příjmů a výdajů a dále přes systém CBCB, CRIF a lustrací ve veřejných databázích. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalované částky předžalobní upomínkou ze dne 17. 6. 2024.
27. Na základě shora zjištěného skutkového stavu posoudil soud jako smlouvu o úvěru uzavíranou žalobcem jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaným jako spotřebitele. Z tohoto důvodu soud aplikuje nejen ustanovení § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o.z.), ale i zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy (dále jen ZoSÚ).
28. Podle § 2 je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
29. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
30. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
31. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále též „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
32. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.)., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
33. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
34. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
35. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného právě ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 ZoSÚ.
36. Soud má za prokázané, že žalobce zjistil k poměrům žalovaného z transakcí na jeho účtu příjem vypočtený jako medián za 5 měsíců ve výši 29 569,40 Kč, výdaje a životní náklady žalobce vypočetl na částku 28 476,66 Kč. Žalobce určil platební kapacitu žalovaného na částku 1 092,74 Kč. Zadluženost a rizikovost žalovaného vyhodnotil jako velmi nízkou. Žalobce dále identifikoval další splátkové kontrakty v celkové výši dlužné jistiny 813 104 Kč se splátkou ve výši 6 902 Kč.
37. Soud je povinen zkoumat, zda věřitel při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost spotřebitele splácet, bez ohledu na to, zda je tento princip v zákoně stanoven či nikoliv, neboť se jedná o výchozí zásadu, která je obecným principem. Tím dochází k naplnění ochrany spotřebitele jako slabší strany proti neodpovědným poskytnutím úvěru, které by mohlo vést k ingerenci exekučního či insolvenčního řízení se všemi negativními dopady jako je ztráta majetku a společenská stigmatizace (nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, III. ÚS 4129/18).
38. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Odborná péče věřitele při posouzení platební schopnosti spotřebitele vyžaduje, aby věřitel při posouzení schopnosti spotřebitele splácet úvěr nevyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Tvrzení spotřebitele je třeba konkrétními doklady zobjektivizovat (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze den 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
39. Ústavní soud ČR v nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
40. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C –679/18 (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
41. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední.
42. Jelikož se žalobce z jednání omluvil, soud jej nemohl poučit podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. o neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního ohledně posuzování úvěruschopnosti žalovaného. Soud uzavřel, že předmětná úvěrová smlouva je podle § 86 a § 87 ZoSÚ absolutně neplatná z důvodu absence řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Žalobce při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, jeho osobních a majetkových poměrů, vyšel zejména z transakcí na jeho běžném účtu, ze kterých určil příjmy a výdaje. Za situace, kdy žalobci byly zřejmé i jiné splátkové kontrakty s vysokou nesplacenou jistinou a dále bylo z transakcí na běžném účtu žalovaného zřejmé, že je zde velké množství příchozích i odchozích plateb, aniž by bylo jasné, na co jsou peněžní prostředky použity, měl žalobce zaměřit svůj zájem právě na skutečné příjmy a výdaje žalovaného, tj. minimálně prověřit podle pracovních smluv příjmy a dále zejména podle vyžádaných dokladů (nájemní smlouva, SIPO, smlouva na energie, internet,…) prověřit nezbytné měsíční výdaje na bydlení a životní náklady. Postup u žalovaného, kdy se spokojil především z vyhodnocených transakcí a pohybů na účtu žalovaného bez jakéhokoliv ověření skutečných příjmů a výdajů může vést u spotřebitele ke sklouznutí do dluhové pasti (srovnej usnesení Ústavního soudu ze dne 22. 6. 2021, I. ÚS 1543/2021). Soudu je navíc z úřední činnosti zřejmé, že žalovaný před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy uzavřel s žalobcem další úvěrové smlouvy, a to dne 15. 3. 2023 (sp. zn. 7 C 114/2024), dne 19. 1. 2023 úvěr na částku 415 000 Kč (12 C 238/2024), dne 1. 4. 2023 úvěr na částku 25 000 Kč (13 C 222/2024, 4. 3. 2023 úvěr na částku 28 000 Kč (13 C 223/2024) atd. Soud má proto za to, že bez příslušného ověření alespoň příjmů z pracovní nebo jiné smlouvy a skutečných výdajů, nebyla úvěruschopnost provedena a následně vyhodnocena řádně. Žalobce měl vzít v potaz hledisko předvídání toho, jestli žalovaný skutečně bude schopen úvěr splácet. K takovému závěru byly však zjištěné údaje vyhodnocené z transakční historie nedostatečné, a tak bylo zapotřebí tyto údaje dále konkrétními doklady zobjektivizovat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
43. S ohledem na výše uvedený závěr soudu o neplatnosti úvěrové smlouvy, je zřejmé, že žaloba je důvodná v rozsahu odpovídajícímu výši bezdůvodného obohacení podle § 2991 odst. 1 a 2 o.z., které žalovaný přijal jako majetkový prospěch poskytnutý bez právního důvodu. Soud přitom vycházel z tvrzení žalobce a z listinných důkazů, podle kterých žalovaný získal čerpáním úvěru 35 000 Kč a uhradil ve splátkách celkem 3 155 Kč. Z důvodu neplatné úvěrové smlouvy však žalobci nároky na úhradu dalších peněžitých plnění nevznikly a žaloba byla ohledně poplatků, úroků a zákonných úroků z prodlení v této části zamítnuta, protože se nikdo nemůže s úspěchem domáhat po žalovaném úhrady nároků vyplývající z neplatného právního jednání (§ 588 o.z.). Žalovaný je proto povinen vrátit žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 31 845 Kč (35 000 Kč mínus 3 155 Kč) do tří dnů od právní moci rozsudku.
44. Splatnost jistiny totiž s ohledem na speciální úpravu § 87 odst. 1 ZoSÚ, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka, ještě nenastala. Jelikož nová doba splatnosti nebyla mezi účastníky dohodnutá ani prozatím soudem určená, neocitl se žalovaný v prodlení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 6. 2021, 33 Cdo 3675/2021). Dobu splatnosti stanovil žalovanému tímto rozsudkem soud a teprve po jejím marném uplynutí se žalovaný dostane do prodlení. Při zohlednění procesní neaktivity žalovaného a s ohledem na předložené listinné důkazy stanovil soud jako dobu přiměřenou možnostem žalovaného vrátit poskytnutou jistinu lhůtu (hmotněprávní) shodnou s obecnou třídenní pariční lhůtou podle § 160 odst. 1 o.s.ř. Uvedený výklad ohledně splatnosti jistiny je pro spotřebitele příznivější a je zcela v souladu s citovanými zákonnými ustanoveními, s principy ochrany spotřebitele a v neposlední řadě s citovanou judikaturou Nejvyššího soudu.
45. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který se původně domáhal po žalovaném zaplacení ke dni vyhlášení rozhodnutí celkové částky (včetně příslušenství) 42 946,56 Kč, měl ve věci úspěch pouze ze 74 % předmětu řízení (přiznána mu byla částka 31 845 Kč), a žalovaný měl ve věci úspěch z 26 % předmětu řízení, takže soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení poměrně rozdělenou z 48 % (74 % minus 26 %). Účelně vynaložené náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 785 Kč, mimosmluvní odměně advokáta za poskytování právních služeb ve výši 1 500 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 3. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a), d) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, předžalobní výzva) po 500 Kč, náhradě hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu ve výši 300 Kč a náhradě za DPH v sazbě 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč podle § 137 odst. 3 o.s.ř., celkem tedy náklady řízení ve výši 3 963 Kč, z čehož 48 % představuje částku 1 902,20 Kč, kterou soud podle § 149 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému zaplatit k rukám advokáta, zastupujícího žalobce, jemuž byla přisouzena poměrně rozdělená náhrada nákladů řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně, ve dvou vyhotoveních.
Nebude-li povinnost tímto rozsudkem uložená splněna v uvedených lhůtách dobrovolně, smí se věřitel domáhal jejího splnění výkonem rozhodnutí nebo exekucí.