Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
4 C 43/2024-51
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Radkou Konečnou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem JUDr. Ing. Karlem Goláněm, Ph.D. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 30.000 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Zamítá se žaloba zčásti co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka, úroku ve výši 18,36 % ročně z částky částka od datum.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce tituly před jménem Karla Goláně, tituly za jménem, advokáta.
Odůvodnění:
I. Zamítá se žaloba zčásti co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , úroku ve výši 18,36 % ročně z částky , částka, od , datum, .II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku, , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce , tituly před jménem, Karla Goláně, , tituly za jménem, , advokáta.
1) Žalobce se žalobou – návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu ze dne datum domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku částka s příslušenstvím. Žalobce svůj návrh odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce – společností právnická osoba, IČO: IČO, a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru č. tel. číslo, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka, které žalovaná převzala hotově v den uzavření smlouvy. Spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství ve výši částka, to vše v 45týdenních splátkách po částce částka, přičemž poslední splátka byla sjednána k datu datum. Žalovaná neuhradila ničeho. Na smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi původním věřitelem a žalobcem přešla pohledávka za žalovanou na žalobce. Před podáním žaloby žalobce vyzval žalovanou k plnění.
2) Žalovaná se k věci nikterak nevyjádřila.
3) Žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, ačkoliv byla řádně předvolána, soud tedy věc projednal v její nepřítomnosti.
4) Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění. Ze Smlouvy o úvěru číslo tel. čísloze dne datum, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobce společností právnická osoba, IČO: IČO, bylo zjištěno, že předchůdce žalobce poskytl žalované peněžní prostředky ve výši částka a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr vrátit a zaplatit úrok ve výši částka, úhradu za zpracování úvěru ve výši částka, dále částku komfortního splácení ve výši částka. Celkovou částku ve výši částka měla žalovaná uhradit ve 45týdenních splátkách po částka. Smlouvou o postoupení pohledávek s Oznámením o postoupení pohledávky bylo prokázáno, že žalobce se stal věřitelem pohledávky ze smlouvy o úvěru a toto postoupení bylo žalované oznámeno. Žalovaná byla žalobcem vyzvána k úhradě postoupené pohledávky s upozorněním na možnost účtování dalších nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. Výzvou před podáním žaloby s podacím archem bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky s příslušenstvím.
5) Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), smlouvu o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6) Podle ust. § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určují, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
7) Podle ust. § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8) Podle ust. § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
9) Po provedeném dokazování a za užití shora citovaných zákonných ustanovení soud dospěl k závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou smlouvu o úvěru (§ 2395 o. z.), jejímž předmětem bylo poskytnutí peněžních prostředků žalované ve výši částka s tím, že se žalovaná zavázala poskytnuté peněžní prostředky, společně se sjednaným úrokem a dalšími poplatky, žalobci zaplatit formou pravidelných splátek (§ 2395 o. z.), což žalovaná řádně neučinila. Soud shledal žalobu jako důvodnou v rozsahu neuhrazené jistiny částka a dále pak ve výši odpovídající ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, neboť se žalovaná ocitla v prodlení se splácením peněžitého dluhu vůči žalobci.
10) Co se týče zbývajícího nároku žalobce tak tento soud považuje za sjednaný v rozporu se zákonem (§ 588 o. z.). Podle ust. § 2395 o. z. za poskytnutí úvěru úvěrovaný zaplatí úroky, jinou úplatu sjednat nelze. S odkazem na rozhodnutí Krajského soud v Brně (sp. zn. spisová značka) a rozhodnutí Krajského soud v Praze v rozhodnutí (sp. zn. spisová značka) dle kterých úplatu za sjednání závazku zná pouze obchodní zákoník v ustanovení § 499 a takovou úplatu může požadovat pouze věřitel, který je bankou ve smyslu zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, u něhož poskytování úvěrů je součástí podnikatelské činnosti ve smyslu tohoto zákona. Předchůdce žalobce v postavení věřitele v době poskytnutí peněžních prostředků žalovanému nebyl bankou ve smyslu uvedeného zákona. Proto soud žalobě v části týkající se těchto úplat (poplatků) nemohl vyhovět. Soud dále z úřední povinnosti zkoumal, zda žalobce před uzavřením smlouvy posoudil s odbornou péčí schopnost žalované splácet poskytnutý úvěr, přičemž dospěl k závěru, že své povinnosti nedostál a smlouva o úvěru je tedy absolutně neplatná. Soud má za to, že k posouzení úvěruschopnosti není dostačující pouhý základní matematický výpočet zohledňující prosté příjmy a předpokládané výdaje uvedené zájemcem o půjčku, ale je nutno tyto informace dále zpracovat. Žalobce pouze vycházel z příjmů žalované. Co se týče výdajů, tak tyto nebyly vůbec ani ověřovány. Z tvrzení žalobce ani z předložených důkazů nebylo prokázáno, zda žalobce zohledňoval výdaje na bydlení, jídlo, drogistické potřeby, léky apod. Nadto vyplynul rozpor v uvedených výdajích na bydlení žalované, který žalobce nedokázal vysvětlit. Ve výdajích jsou rovněž nedostatečně zjištěné výdaje na další závazky, které žalovaná prokazatelně měla, což je soudu známo z jeho úřední činnosti. Žalobce neprokázal, že by při uzavírání smlouvy o úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Předchůdce žalobce tedy při sjednávání péče postupoval velice vágně, když nedostatečně zkoumal majetkové poměry žalované a tyto dostatečně nezohlednil. Z neplatné smlouvy o úvěru nemohou žalobci náležet žádné úroky z úvěru ani další smluvní nároky a od nich se odvíjející úrok z prodlení. Plnění z neplatné smlouvy jako neplatného právního jednání je za splnění předpokladů uvedených v § 2991 odst. 1 o. z. přijetím plnění z bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 2 o. z.), které je obohacený povinen ochuzenému vydat.
11) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne datum částka částka představující jednu třetinu z náhrady za 46 ujetých km v částce částka (částka za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,5 l/100 km a částka/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 2 × 30 minut v částce částka podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Soud neshledal účelnými náklady žalobce, které mu vznikly v souvislosti s uhrazením doplatku soudního poplatku ve výši částka. Tento doplatek byl žalobci vyměřen, neboť návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl původně podán u Okresního soudu adresa – venkov, ačkoliv bydliště žalované se podle přílohy č. hodnota k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, nachází v obvodu Okresního soudu v adresa. Soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo, že žalobcem jsou návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu, které směřují vůči žalovaným, jejichž bydliště či sídlo se sice nachází v obcích spadajících do správního obvodu adresa – venkov, ale podle přílohy č. hodnota k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů, tyto obce náleží do soudního obvodu Okresního soudu v adresa, podávány opakovaně k Okresnímu soudu adresa – venkov, který tyto věci následně převádí do rejstříku C, aniž je ve věci vydán elektronický platební rozkaz, a následně je postupuje Okresnímu soudu v adresa jako soudu místně příslušnému. Žalobci je proto v těchto věcech nutné podle položky č. hodnota bodu 2 Sazebníku soudních poplatků doměřit doplatek soudního poplatku. Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že pokud žalobce, navíc zastoupen advokátem, opakovaně podává návrhy na vydání elektronického platebního rozkazu k místně nepříslušnému soudu, který tyto věci následně, aniž v nich vydává elektronický platební rozkaz, převádí do rejstříku C a postupuje místně příslušnému soudu, nelze následně uhrazený doplatek soudního poplatku považovat za účelně vynaložený náklad, který by měl žalovaný žalobci nahradit, neboť vznik těchto nákladů zavinil žalobce tím, že podal návrh na vydání elektronického platebního rozkazu k místně nepříslušnému soudu. Na základě shora uvedeného dospěl soud k závěru, že náklady žalobce za zastoupení advokátem a dále náklady žalobce představující jím zaplacený doplatek soudního poplatku ve výši částka v tomto řízení nejsou účelně vynaloženými ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., a proto žalobci jejich náhradu nepřiznal.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím plněna řádně a včas, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí nebo exekuce.