Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 161/2024-48
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Hozou ve věci
žalobce: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupený advokátem Mgr. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno. sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 38 283,11 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalovaném zaplacení částky částka spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení, zaplacení úroku z prodlení z částky částka ve výši 14,75 % ročně za dobu od datum do datum a ve výši nad 12,75 % ročně od datum do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku částka k rukám tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem, advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Pokud se žalobce dále domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, spolu s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, zaplacení úroku z prodlení z částky , částka, ve výši 14,75 % ročně za dobu od , datum, do , datum, a ve výši nad 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení, žaloba se v této části zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku , částka, k rukám , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , advokáta se sídlem , adresa, , do 3 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se svou žalobou došlou soudu dne datum domáhal po žalovaném zaplacení částky částka. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci uzavřeli dne datum smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru s úvěrovým rámcem částka. Žalovaný v průběhu trvání smluvního vztahu čerpal celkem částku částka a uhradil celkem částka. Protože žalovaný úvěr řádně nesplácel, přistoupil žalobce ke dni datum k zesplatnění úvěru. Celkem žalovaný dluží žalobci na jistině částka, na poplatcích částka, na poplatcích za pojištění částka, na nákladech na vymáhání částka a na smluvních pokutách částka. Dluh nezaplatil ani poté, co byl žalobcem písemně vyzván k plnění před podáním samotné žaloby.
2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.
3. Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
4. Podle § 1813 občanského zákoníku se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
5. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 86 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.
8. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že smlouva o revolvingovém o úvěru nebyla uzavřeny platně. Žalovaný, a to na rozdíl od úvěrujícího, nejednal při uzavření smlouvy v rámci své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání § 3 písm. a) a b) ZosÚ, ve znění zákona č. 43/2013 Sb.]. Splněny jsou také předpoklady vyplývající z § 1 a § 2 ZosÚ.
9. Princip odpovědného úvěrování, resp. ochrana spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrana věřitele před nedobytností pohledávky byl posílen zavedením sankce pro případ, nedostojí-li věřitel odborné péče při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jinak vyjádřeno nedostojí-li vysoce kvalifikované činnosti profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a nejlepším zájmu dlužníka, jak dovozuje shodně teorie i soudní praxe při vymezení odborné péče (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka odst. 26). V tomto rozsudku Nejvyšší správní soud zformuloval a odůvodnil závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky poměrů dlužníka vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
10. Úvěrující nedostál odborné péče poskytovatele úvěru náležitě zjistit schopnost žalovaného splácet úvěr ve sjednaných splátkách. Obvyklá praxe poskytovatelů úvěru je vyžadovat alespoň výplatnice, SIPO a výpis z účtu žadatele, a to více než za jeden měsíc. Tato praxe koresponduje s rozsudkem Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C-449/13, který výslovně konstatoval, že: „ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady“. Úvěrující v tomto případě se kromě zjišťování údajů o žalovaném ve veřejných rejstřících spolehl na údaje sdělené mu žalovaným. Počínaní úvěrujícího je proto nutno označit za krajně nezodpovědné, hraničící až s vědomím toho, že úvěr řádně splácen nebude. Takovéto jednání úvěrujícího vůči spotřebiteli nutně vede k závěru o neplatnosti smlouvy o úvěru.
11. Podle § 588 občanského zákoníku soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání (viz. závěry občanskoprávní teorie – Lavický, P. a kol. Občanský zákoník I. Obecná část (§ 1 – 654). Komentář. 1. Vydání. adresa: právnická osoba. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu čl. 9 odst. 1 ZosÚ, potažmo druhu jeho neplatnosti Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznil povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva, v poměrech souzené věci § 86 a 87 zákona 257/2016 Sb. ve spojení s § 588 občanského zákoníku, vykládat v co největším rozsahu ve světle znění a účelu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum tak, aby dosáhl jí zamýšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech (viz rozsudky Marleasing jméno FO C-106/89, EU:C:1990:395, jméno FO C-240–244/98, EU:právnická osoba:346, Konstantinos Adeneler C-212/04, EU:C:2006:443); což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku z datum, sp. zn. spisová značka.] Definitivní výklad pak učinil Soudní dvůr EU ve svém rozsudku ze dne datum ve věci C-679/18, když rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v adresa, zda neplatnost úvěrové smlouvy při porušení povinnosti úvěrujícího zkoumat schopnost dlužníka splácet je absolutní nebo relativní, tedy jen k námitce dlužníka ve prospěch absolutní neplatnosti. Výklad evropského práva soudním dvorem EU má přednost před zněním národní legislativy, která je jako v tomto případě ve zjevném rozporu s evropským právem.
12. Skutková podstata zakotvená v § 2991 odst. 2 občanského zákoníku – plnění bez právního důvodu – zahrnuje také případy, kdy bylo plněno na závazek, byť neplatný. Takový závazek ovlivňuje předpoklady a podobu nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 2991 odst. 1 občanského zákoníku). Podle § 2993 občanského zákoníku plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Protože žalovaný uhradil na úvěr celkem částka, lze žalobci přiznat pouze vrácení toho, oč jím poskytnuté peněžité plnění přesahuje peněžité plnění poskytnuté mu žalovaným, tj. částka (42 639,47 – 18 474,02 = částka). Vzhledem k neplatnosti smlouvy o revolvingovém úvěru nemohou být shledány důvodnými žalobní nároky na zaplacení jakýchkoliv poplatků, úroků, či smluvních pokut. Soud proto zamítl žalobu v té části, ve které žalobce požadoval zaplatit vše nad přiznanou jistinu.
13. Splatnost pohledávky z bezdůvodného obohacení, pro absenci dohody a zákonné úpravy, nastává uplynutím zákonné či věřitelem stanovené lhůty poté, kdy žalující věřitel plnění požaduje (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku). Žalovaný byl dle názoru soudu vyzván k plnění až doručenou žalobou dne datum a až od následujícího dne je proto žalovaný v prodlení. Proto bylo žalobci dle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 nařízením vlády č. 351/2013 Sb. přiznáno příslušenství spočívající v úroku z prodlení ve výši sazby platné pro druhé pololetí roku 2024, to je 12,75 % ročně za dobu od datum do zaplacení a zamítnuta byla žaloba v té části, kde se žalobce domáhal zaplacení úroku z prodlení před datem datum, zaplacení úroků z prodlení nad přiznanou sazbu 12,75 % ročně a zaplacení úroků z prodlení z částky nad přiznanou jistinu částka.
14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 26,24 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 63,12 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,88 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů od doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně
Nesplní-li povinný dobrovolně co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat exekuce.