Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
22 C 381/2016-121
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Evou Pohorelcovou v právní věci žalobce: právnická osoba, se sídlem adresa, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0, proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0Adresa zainteresované osoby 0/0, 2) Jméno zainteresované osoby 1/0Datum narození zainteresované osoby 1/0Adresa zainteresované osoby 1/0, oba zastoupeni Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0 advokátem, AK adresa, o zrušení a vypořádá podílového spoluvlastnictví, takto:
takto:
I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem a to: bytové jednotce č. Anonymizováno s příslušenstvím v domě č.p. Anonymizováno, který stojí na pozemcích parc.č. Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu na uvedeném domě a pozemcích, který činí Anonymizováno, jak zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa I. u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa, se zrušuje.
II. Bytová jednotka č. Anonymizováno s příslušenstvím v domě č.p. Anonymizováno, který stojí na pozemcích parc.č. Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu na uvedeném domě a pozemcích, který činí Anonymizováno, jak zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a katastrální území adresa I. u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa se přikazuje do výlučného vlastnictví druhého žalovaného jméno FO.
III. Druhý žalovaný Jméno zainteresované osoby 1/0 je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 432.747,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobce je povinen uhradit státu náklady ve výši 2.723,- Kč na účet Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.
VI. První žalovaná je povinna uhradit státu náklady ve výši 2.723,- Kč na účet Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.
VII. Druhý žalovaný je povinen uhradit státu náklady ve výši 2.723,- Kč na účet Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem a to: bytové jednotce č. , Anonymizováno, s příslušenstvím v domě č.p. , Anonymizováno, , který stojí na pozemcích parc.č. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu na uvedeném domě a pozemcích, který činí , Anonymizováno, , jak zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, I. u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, , se zrušuje.II. Bytová jednotka č. , Anonymizováno, s příslušenstvím v domě č.p. , Anonymizováno, , který stojí na pozemcích parc.č. , Anonymizováno, , včetně spoluvlastnického podílu na uvedeném domě a pozemcích, který činí , Anonymizováno, , jak zapsáno na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec , adresa, a katastrální území , adresa, I. u Katastrálního úřadu pro , Anonymizováno, , Katastrální pracoviště , adresa, se přikazuje do výlučného vlastnictví druhého žalovaného , jméno FO, .III. Druhý žalovaný , Jméno zainteresované osoby 1/0, je povinen zaplatit žalobkyni na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku 432.747,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.V. Žalobce je povinen uhradit státu náklady ve výši 2.723,- Kč na účet Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.VI. První žalovaná je povinna uhradit státu náklady ve výši 2.723,- Kč na účet Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.VII. Druhý žalovaný je povinen uhradit státu náklady ve výši 2.723,- Kč na účet Okresního soudu v Chomutově do tří dnů od právní moci rozsudku.
Žalobce se žalobou podanou dne datum domáhal, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem – jednotce č. Anonymizováno s příslušenstvím v domě č.p. Anonymizováno, který stojí na pozemcích parc. č. Anonymizováno, včetně spoluvlastnického podílu na uvedeném domě a pozemcích, který činí Anonymizováno, jak je zapsáno na listu vlastnictví č. hodnota pro obec adresa a k.ú. adresa I u Katastrálního úřadu pro Anonymizováno, Katastrální pracoviště adresa (dále jen předmětná nemovitost) a nařídil její prodej ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky podle jejich spoluvlastnických podílů tj. ¼ žalobci, ½ první žalované a ¼ druhému žalovanému. Svůj nárok žalobce opíral o skutečnost, že žalobce je spoluvlastníkem předmětné nemovitosti, kdy jeho spoluvlastnický podíl činí id. ¼ a nabyl jej ve veřejné dražbě nedobrovolně na základě usnesení o příklepu ze dne datum. První žalovaná vlastní ideální 1/2 a druhý žalovaný vlastní ideální 1/4 předmětné nemovitosti. Po nabytí spoluvlastnictví jednal žalobce s žalovanými o dalším hospodaření, zejména z toho důvodu, že první žalovaná celý byt sama bezplatně užívá. Žalovaní jednání zásadně odmítli. Žalobce byl nucen podat žalobu o úhradu za užívání nemovitosti nad rámec spoluvlastnického podílu. Nabídka žalobce na odkoupení jeho podílu za 90.000,- Kč nebyla akceptována. Žalobce vycházel ze znaleckého posudku pro účely dražby z roku 2013 z ceny za celý byt ve výši 374.373,- Kč. Žalobce nemůže s předmětnou nemovitostí nijak hospodařit, nemá ze svého vlastnictví žádný prospěch, jde o byt, který nelze reálně rozdělit. Žalobce nechce odkoupit podíly spoluvlastníků a jako jedinou možnost vypořádání žalobce vidí v prodeji bytu s rozdělením získané ceny mezi spoluvlastníky.
Žalovaní s žalobou nesouhlasili. Uvedli, že bytovou jednotku nechtějí prodat, kdy v bytě bydlí druhá žalovaná, bydlí zde již 40 let a chtěli by, aby tam bydlela i nadále. Při jednání soudu dne datum uvedli, že by chtěli podíl žalobce odkoupit a jednání soudu bylo odročeno za účelem jednání o výši ceny podílu žalobce. K dohodě mezi účastníky nedošlo a ve věci byl ustanoven znalec, který stanovil obvyklou cenu nemovitosti. Následně žalovaní uvedli, že nesouhlasí s prodejem celé nemovitosti ve veřejné dražbě a navrhují, aby v dražbě byl prodán pouze podíl žalobce. První žalovaná uvedla, že vzhledem ke svému vysokému věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu by pro ni prodej bytu, kde bydlí po dobu desítek let, znamenal nepřiměřený zásah do jejích osobních poměrů a do práva na bydlení a důstojné stáří. Žalovaná je přesvědčena, že návrh směřuje k její újmě a činěn v nevhodnou dobu. V podání ze dne datum žalovaní uvedli, že se druhému žalovanému podařilo získat úvěr, který jej činí disponibilním k získání podílu žalobce. První žalovaná se v případě, že druhý žalovaný vyplatí podíl žalobci, vzdá svého vyrovnávacího podílu a souhlasí s přechodem vlastnického práva ke svému podílu na druhého žalovaného bez náhrady. Žalovaní navrhli, aby podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti bylo zrušeno, nemovitost přikázána do výlučného vlastnictví druhého žalovaného, který do tří dnů od právní moci zaplatí žalobci vypořádací podíl ve výši 432.747,50 Kč. Toto žalovaní potvrdili při jednání soudu dne datum.
Soud má za prokázané tyto skutečnosti:
Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že v podílovém spoluvlastnictví účastníků je bytová jednotka Anonymizováno v Anonymizováno s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši Anonymizováno, zapsaná na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Anonymizováno, katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa I a obec adresa s tím, že žalobce a druhý žalovaný jsou vlastníky podílu o velikosti ideální 1/4 a první žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/2.
Z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že žalobce nabyl podíl na nemovitostech na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu adresa, č.j. hodnota ze dne datum. Právní účinky zápisu nastaly ke dni datum a právní moc ke dni datum. Zápis byl proveden dne datumAnonymizováno
Ze znaleckého posudku č. hodnota ze dne datum soud zjistil, že obvyklá cenu spoluvlastnického podílu ve výši 1/4 na předmětné nemovitosti byla oceněna ve výši 93.590,- Kč.
V podání ze dne datum první žalovaná oznámila žalobci, že nebude platit jeho čtvrtinu, kdy platí nájem za celý byt. Vyzvala jej, aby dal do své čtvrtiny nájemníka.
V dopise ze dne datum adresovaného první žalované jí žalobce nabídl odkoupení svého spoluvlastnického podílu za částku 90.000,- Kč s tím, že pokud do datum na jejich návrh neodpoví, budou předpokládat, že nemá zájem spoluvlastnický podíl odkoupit.
Ze znaleckého posudku č. hodnota ze dne datum znalce tituly před jménem jméno FO soud zjistil, že znalec dne datum předmětnou nemovitost prohlédl a fotograficky zdokumentoval za účelem jejího ocenění. Znalec nemovitosti popsal, jde o byt 4 + 1 v panelovém bytovém domě o 9ti podlažích, který je situován severně od centra města. Dům má dva vchody s vlastními popisnými čísly, je napojen na městský komunikační systém, jsou k němu přivedeny veškeré inženýrské sítě. Byt se nachází v osmém nadzemním podlaží. Součástí je spoluvlastnický podíl na budově a pozemcích včetně příslušenství – porostu a venkovních úprav. Znalec provedl ocenění nemovitosti cenou zjištěnou - zjištěná cena činí celkem 1.016.640,- Kč. Při zjišťování obvyklé a tržní ceny znalec hodnotil umístění nemovitosti a její výhody a nevýhody, které mají vliv na cenu. Tržní hodnotu znalec zjistil porovnáním dané nemovitosti s nabídkou obdobných bytů k prodeji v daném místě a do vzdálenosti 1000 m v okolních sídlištích v období březen, duben 2022. Cenu zjištěnou porovnáním stanovil znalec na částku 1.730.990,- Kč. Výslednou tržní hodnotu předmětné nemovitosti k datum pak znalec stanovil na 1.730.990,- Kč. Se závěry znaleckého posudku vyslovili účastníci souhlas.
Z výpisu účtu ze dne datum soud zjistil, že účet č. č. účtu patří druhému žalovanému. Z výpisu z internetového bankovnictví soud zjistil, že na účtu č. č. účtu je částka 445.573,79 Kč.
Po provedeném řízení a dokazování má soud za prokázaný tento skutkový stav:
Účastníci jsou podílovými spoluvlastníky bytové jednotky č. Anonymizováno v domě č.p. AnonymizovánoAnonymizováno v obec s podílem na společných částech domu a pozemku ve výši Anonymizováno, zapsaná na listu vlastnictví č. hodnota vedeném Katastrálním úřadem pro Ústecký kraj, katastrální pracoviště adresa, pro katastrální území adresa I a obec adresa s tím, že žalobce a druhý žalovaný jsou vlastníky podílu o velikosti ideální 1/4 a první žalovaná je vlastníkem podílu o velikosti ideální 1/2. Žalobce nemá zájem ve spoluvlastnictví setrvat (a nikdy neměl) a nemá zájem ani o výlučné vlastnictví předmětné nemovitosti. Před podáním žaloby se žalobce pokoušel s první žalovanou mimosoudně dohodnout na odkoupení jeho spoluvlastnického podílu. Podle znaleckého posudku činila tržní hodnotu předmětné nemovitosti k datum 1.730.990,- Kč. Žalovaní s prodejem nemovitosti nesouhlasili s ohledem na skutečnost, že první žalovaná v bytové jednotce bydlí po dobu desítek let a vzhledem ke svému vysokému věku a aktuálnímu zdravotnímu stavu by prodej bytu znamenal pro ni nepřiměřený zásah do jejích osobních poměrů a do práva na bydlení a důstojné stáří. Následně druhý žalovaný doložil, že má na účtu k dispozici částku 445.573,79 Kč.
Podle § 1115 odst. 1 o.z. osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společné, jsou spoluvlastníky.
Podle § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví.
Podle § 1143 o.z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
Podle § 1144 odst. 1 o.z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci. Podle odst. 2 rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.
Podle § 1147 o.z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě, v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
V projednávané věci má soud za prokázané, že účastníci řízení jsou spoluvlastníky předmětné nemovitosti, a to ve výši uvedených podílů. Protože spoluvlastnictví nebylo zrušeno a vypořádáno dohodou spoluvlastníků, a protože žalobce nechtěl v podílovém spoluvlastnictví dále setrvávat (dle § 1140 odst. 1 o.z. nelze nikoho nutit, aby ve spoluvlastnictví setrval), rozhodl soud výrokem I. k návrhu žalobce o zrušení spoluvlastnictví.
Návrhem spoluvlastníka na vypořádání spoluvlastnictví není soud vázán. Při volbě konkrétního způsobu vypořádání spoluvlastnictví je soud omezen pouze posloupností, která stanoví pořadí jednotlivých způsobů vypořádání spoluvlastnictví. Občanský zákoník preferuje rozdělení věci (§1144 o.z.), není-li tento způsob vypořádání možný, lze rozhodnout o přikázání věci některému ze spoluvlastníků, případně o prodeji ve veřejné dražbě (§1147 o.z.). V projednávané věci se jedná o bytovou jednotku o velikosti 4+1 s příslušenstvím podlahovou plochou 76,74m2 (jak vyplývá ze znaleckého posudku). Z toho je zřejmé, že reálné rozdělení nemovitosti není možné.
Z podání ze dne datum soud zjistil, že druhý žalovaný má zájem o přikázání nemovitosti do svého výlučného vlastnictví a má dostatek finančních prostředků, aby za podíl žalobce vyplatil přiměřenou náhradu dle znaleckého posudku (hodnota nemovitosti 1.730.990,- Kč/4). Žalovaní se dohodli, že v případě zrušení podílového spoluvlastnictví a v případě, že druhý žalovaný vyplatí žalobci vyrovnávací podíl, se první žalovaná vzdá svého vyrovnávacího podílu a souhlasí s přechodem vlastnického práva ke svému podílu na druhého žalovaného bez náhrady. Druhý žalovaný soudu doložil, že disponuje finančními prostředky ve výši 445.573,79 Kč a zavázal se částku 432.747,50 Kč zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku. Na základě těchto skutečností soud rozhodl tak, že podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětné nemovitosti zrušil. V souladu s ustanovením § 1147 o.z. nemovitosti přikázal do vlastnictví druhého žalovaného a uložil mu povinnost vyplatit žalobci na vyrovnání podílu částku 432.747,50 Kč. Soud má za to, že žalovaný je schopen zaplatit žalobci náhradu na vyrovnání podílu, kdy doložil soudu, že disponuje s potřebnými finančními prostředky. Pokud jde o výši náhrady vycházel soud ze znaleckého posudku, kde byla stanovena cena nemovitostí ve výši 1.730.990,- Kč, a kdy účastníci tuto cenu žádným způsobem nezpochybnili.
Podle ustanovení § 151 odst.1 o.s.ř. o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Při rozhodování o nákladech řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nelze odhlédnout od specifik tohoto řízení, konkrétně od jeho ústavně právního rozměru a od procesních specifik. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je nutno vnímat perspektivou základního práva na ochranu vlastnictví zaručeného čl. 11 odst. 1 Listin y. Vlastnické právo zahrnuje také právo přestat být vlastníkem (věc opustit, zcizit) a v případě podílového spoluvlastnictví se pak specificky uplatňuje zásada, že nikdo nemůže být spravedlivě nucen setrvávat ve spoluvlastnictví. Pro případ, že se sami spoluvlastníci nedohodnou na oddělení ze spoluvlastnictví či zrušení a vypořádání celého spoluvlastnictví, má každý z nich právo obrátit se na soud s návrhem na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Z uvedené zásady, že nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat, a tedy účast spoluvlastníka nelze vynucovat proti jeho vůli, přitom vyplývá i to, že žádný ze spoluvlastníků nemůže být sankcionován pro svůj návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (vyjma případů zneužití práva). Z procesního hlediska představuje řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví tzv. iudicium duplex. Řízení může být zahájeno k návrhu kteréhokoli ze spoluvlastníků, přitom všichni spoluvlastníci, tj. obě procesní strany, v řízení mají postavení žalobce i žalovaného, nehledě na to, kdo žalobu podal. Soud pak vydá konstitutivní rozhodnutí, kdy přitom není vázán návrhy účastníků a může rozhodnout o vypořádání jiným způsobem, než je navrhováno (srovnej nález II. ÚS 315/05 ze dne 16.3.2006). Volba konkrétního způsobu vypořádání je v konečném důsledku výlučně na soudu, který je přitom vázán zákonným pořadím jednotlivých způsobů vypořádání (rozdělení věci, přikázání věci jednomu, či více spoluvlastníkům za náhradu, nařízení prodeje ve veřejné dražbě). Tato specifika je nutné zhodnotit i při rozhodování o nákladech řízení. Žádného ze spoluvlastníků nelze sankcionovat za to, že spoluvlastnictví má být zrušeno a vypořádáno, respektive za to, že byl u soudu podán příslušný návrh na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Zahájení a vedení řízení před soudem nelze bez dalšího klást k tíži ani tomu spoluvlastníku, který řízení inicioval, ani tomu, který se formálně ocitl na straně žalované. Současně je třeba zohlednit, že spoluvlastníci sami nemohou plně ovlivnit konečné rozhodnutí soudu o způsobu vypořádání (trvá-li některý ze spoluvlastníků na jeho zrušení). Plný úspěch ve věci při zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je dán pouze tehdy, zamítne-li soud návrh na zrušení spoluvlastnictví z důvodů uvedených v § 1140 odst. 2 o.z., pouze v takovém případě lze hovořit o plném úspěchu či neúspěchu ve věci, čemuž by odpovídalo použití § 142 odst. 1 o.z. Za okolností, kdy spoluvlastníci předem nemohou přesně předvídat konkrétní rozhodnutí soudu a naopak každý z odlišných návrhů jednotlivých spoluvlastníků může mít rozumný a přesvědčivý základ, kdy všichni spoluvlastníci mají v řízení shodné postavení žalobců i žalovaných a kdy se v řízení jedná o rovném vlastnickém právu všech účastníků, se jako spravedlivé východisko pro rozhodnutí o nákladech řízení bude jevit, aby každý ze spoluvlastníků sám nesl své náklady řízení a nebyl povinen hradit náklady jiného spoluvlastníka, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. V projednávané věci však soud takové zvláštní důvody neshledal, a proto v souladu se závěry Ústavního soudu (srovnej nález Ústavního soudu II. ÚS 572/19 , I.ÚS 262/20 , IV. ÚS 404/22 ) rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. stát má podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady o osvobození od soudních poplatků. Vzhledem k výsledkům řízení rozhodl soud tak, že každý z účastníků má povinnost hradit náklady státu ve výši 1/3. V dané věci stát hradil znalečné ve výši 8.168,- Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na výkon rozhodnutí