Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 71/2024-56

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Ditou Prokšovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno

se sídlem, Anonymizováno

sp. zn. AS EC Financial VI/1000380218

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 44 008,45 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 360 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Návrh se co do částky 33 648,45 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 120,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 156,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 762,86 Kč ve výši 15 % ročně od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení zamítá.

III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 360 Kč do patnácti dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.II. Návrh se co do částky 33 648,45 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 120,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 156,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 762,86 Kč ve výši 15 % ročně od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 44 008,45 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 156,66 Kč, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 120,34 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 762,86 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení. Tvrdila, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., IČ IČO, a žalovanou došlo dne 9. 12. 2021 k uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota (dále jen „smlouva“). Dle smluvního ujednání je nedílnou součástí této smlouvy předpis splátek. Na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru, tj. do 9. 2. 2023, se žalovaná zavázala zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně úrok 1 268 Kč, za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 12 250 Kč, za administrativní činnosti a vyhodnocení úvěrového případu 3 462 Kč a za umožnění platit splátky v hotovosti v místě bydliště pak 4 500 Kč. Celkovou částku ve výši 46 480 Kč se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti ve 14 měsíčních splátkách po 3 320 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na den 9. 2. 2023. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 3. 6. 2022 ve výši 2 000 Kč. Pohledávka vyplývající z výše uvedené smlouvy, se všemi právy s ní spojenými, byla společností právnická osoba. postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 8. 2023 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k 7. 8. 2023. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno. Žalobkyně tedy požadovala dlužnou jistinu 18 092,84 Kč, dlužné úroky za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 670,02 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy 7 875 Kč, za administrativní činnost 2 225,58 Kč, za umožnění platit splátky v hotovosti 2 976,57 Kč, smluvní pokuty 12 168 Kč, kapitalizované úroky 1 156,66 Kč (z dlužné jistiny za období 18. 9. 2022 - 11. 7. 2023), kapitalizované úroky 3 506,92 Kč (od 11. 2. 2023 do 11. 7. 2023) a zákonné úroky z prodlení od prodlení do 11. 7. 2023 ve výši 2 120,34 Kč a dále úroky z úvěru 8 % ročně z dlužné jistiny od 12. 7. 2023 do zaplacení a zákonné úroky z prodlení 15 % ročně z 18 762,86 Kč (jistina a úroky za sjednanou dobu poskytnutí úvěru 670,02 Kč) od 12. 7. 2023 do zaplacení. Na výzvu soudu žalobkyně doplnila, že poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalované na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením předmětné smlouvy a ověřil je doklady vyžádanými od žalované a neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti jeho tvrzení. Zjistil tak měsíční příjmy (starobní důchod) 13 284 Kč a výdaje 9 892 Kč žalované, a to z oznámení ČSSZ a poštovních poukázek a výpisů z bankovního účtu.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ve věci ničeho neuvedla. Předvolání k jednání soudu jí bylo doručeno na její evidenční adresu postupem dle , 4 (dále jen „“) dne 22. 7. 2024. Jelikož se k jednání bez omluvy nedostavila, soud ve věci jednal a rozhodl v její nepřítomnosti ve smyslu

3. Smlouvou o úvěru č. hodnota ze dne 9. 12. 2021, vč. předpisu splátek, přehledem plateb a žádostí o úvěr, bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. se žalovanou uzavřela uvedeného dne smlouvu výše, na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované prostředky ve výši 25 000 Kč, které žalovaná čerpala jednorázově v hotovosti téhož dne. Žalovaná se zavázala splatit je ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč. Celkem tedy měla žalovaná zaplatit částku 46 480 Kč, jež je tvořena poskytnutou částkou 25 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru v celkové výši 21 480 Kč (skládající se z částek uvedených v odstavci 1.). Pro případ prodlení byla mezi účastníky smlouvy ujednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z příslušené dlužné částky, ohledně níž by žalovaná byla v prodlení, max. 500 Kč za jednotlivou splátku a také poplatky za zaslání oznámení o možném zesplatnění úvěru 1 500 Kč. Úroková sazba byla ujednána na 8 % ročně. Doručovací adresa žalované byla ve smlouvě uvedena adresa, adresa, bydliště ve adresa. Žalovaná uhradila na splátkách úvěru dohromady 14 640 Kč v celkem pěti splátkách od 2 000 Kč měsíčně do 4 000 Kč měsíčně. Při uzavírání smlouvy žalovaná uvedla mj. své telefonní číslo, že je poživatelkou starobního důchodu 13 284 Kč, což poskytovatel úvěru ověřil oznámením ČSSZ a ústřižky složenek, je vdova, dále zjistil, že její měsíční výdaje činí 9 892 Kč celkem, z toho na bydlení a energie vynaloží 1 000 Kč, na dopravu, jídlo a osobní náklady 3 860 Kč, z příjmu jí je sráženo 1 832 Kč a na splátky stávajících půjček vynaloží 3 200 Kč. Vyživovací povinnost neměla žádnou. Příjmy žalované v dané době měl soud také za zjištěné, a to ze stejnýchy jako poskytovatel úvěru.

4. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno dopisem postupitele ze dne 15. 8. 2023. Ze seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že předmětná pohledávka je vedena pod č. hodnota.

5. Z předžalobní výzvy z 1. 11. 2023 vč. podacího lístku soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou na doručovací adresu dle smlouvy (tj. adresa) k úhradě celkové částky 48 623,20 Kč do 16. 11. 2023 s uvedením důvodu vzniku této pohledávky, jinak bude pohledávka za žalovanou vymáhána soudní cestou. Výzva byla odeslána dne 2. 11. 2023.

6. Podle , , (dále jen „“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

7. Podle dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

8. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

9. Podle může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

10. Dle plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

11. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou mělo dojít k uzavření úvěrové smlouvy, na základě které žalovaná obdržela peněžité prostředky ve výši 25 000 Kč, které se žalovaná zavázala splácet se sjednaným poplatkem a kapitalizovaným úrokem ve 14 pravidelných měsíčních splátkách po 3 320 Kč a celkem tak měla uhradit 46 480 Kč. Žalovaná uhradila pouze celkem 14 640 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku postoupením.

12. Uzavřená smlouva byla posouzena jako spotřebitelská, v níž žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, vystupuje v postavení podnikatele a žalovaná v postavení spotřebitele. V prvé řadě se soud zabýval otázkou, zda mezi účastníky došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i výše citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí, ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. -39 ze dne 1. dubna 2015). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

13. Pouze jazykový výklad § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru by (zejména vzhledem k druhé větě § 87 odst. 1) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele. Tento závěr je však vyvrácen rozsudkem Evropského soudního dvora sp. zn. C-679/18 ze dne 5. března 2020, který jednoznačně uzavřel, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. S ohledem na citované rozhodnutí má soud za to, že neplatnost smlouvy stanovenou v jakožto důsledek porušení povinnosti poskytovatele (řádně a s odbornou péčí) posoudit úvěruschopnost spotřebitele je nutno vykládat za použití o. z. jako neplatnost absolutní, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně narušuje veřejný pořádek. Soud je proto povinen zabývat se uvedenou otázkou i bez návrhu žalovaného spotřebitele.

15. Povinnost soudu přihlédnout i bez návrhu k neplatnosti smlouvy o úvěru v daném případě plyne také z judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu. Nejvyšší soud ve svém rozsudku sp. zn. dovodil, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Tento přesah do právního postavení širokého okruhu osob, potažmo společnosti jako celku, způsobuje, že chování věřitele, který řádně neprověří úvěruschopnost spotřebitele a úvěr poskytne, je zjevným narušením veřejného pořádku. Tyto závěry aproboval i Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. , v němž poukázal i na další veřejnoprávní souvislosti povinnosti prověřit úvěruschopnost spotřebitele.

16. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, si pro účely posouzení úvěruschopnosti nedostatečně ověřila měsíční výdaje žalované a učinila nesprávné závěry. Při zjišťování jeho výdajů je nutné zjišťovat skutečné výdaje spotřebitele. Náklady na bydlení, poměrně nízké 1 000 Kč, nebyly nijak podloženy. Stejně tak další tvrzené výdaje žalované nebyly nijak podloženy. V souhrnu tedy žalobkyně měla k dispozici pouze doklady o příjmu 13 284 Kč měsíčně, když vycházela z oznámení ČSSZ a pošt. složenek, nijak však neověřovala ani nevyžadovala doložení listin týkajících se jeho výdajů.

17. Soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Posouzení úvěruschopnosti proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů. Právní předchůdkyně žalobkyně řádným způsobem neověřovala výdaje žalované. Soud při jednání vyzval žalobkyni k doplnění uvedených skutečností. Kromě výše uvedeného tato již ničeho nedoplnila ani nedoložila. Důsledkem tohoto postupu je absolutní neplatnost úvěrové smlouvy v souladu s ustanovením , o spotřebitelském úvěru. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru. Ač žalobkyně byla při jednání poučena o tom, co je třeba ještě doplnit, resp. doložit, aby nebyla částečně neúspěšná v části přesahující dosud uhrazenou částku (14 640 Kč), ničeho dalšího doplněno nebylo. Pokud by dle výpočtu právní předchůdkyně žalobkyně, mělo žalované zbývat měsíčně 3 392 Kč, pak při poskytnutí úvěru s měsíční splátkou 3 320 Kč by jí zbylo 72 Kč, což je zcela jistě částka, které nepokryje ani běžný nákup natož pak nenadálé výdaje, ev. třeba léky (s přihlédnutím k věku žalované).

18. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 25 000 Kč, na kterou bylo žalovanou uhrazeno 14 640 Kč. Za této situace má žalobkyně vůči žalované toliko právo na vrácení zůstatku jistiny spotřebitelského úvěru, tj. na 10 360 Kč, jakožto bezdůvodného obohacení ( ). Žalovaná neprokázala, ba ani netvrdila, že by na svůj dluh uhradila více, než kolik uváděla žalobkyně, či že by její závazek již zanikl.

19. Ve zbývajícím rozsahu, tedy co částky 33 648,45 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 120,34 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 156,66 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 18 762,86 Kč ve výši 15 % ročně od 12. 7. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 18 092,84 Kč od 12. 7. 2023 do zaplacení soud žalobu zamítl. Žalobkyně má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká žalobkyni teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí NS ČR sp. zn. ).

20. O nákladech řízení rozhodl soud dle V této věci byla procesně úspěšnější žalovaná (počítáno vč. pětinásobku ročního plnění ohledně úroků a úroků z prodlení) a ta tak měla právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši. Jelikož žalované však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, bylo rozhodnuto tak, jak je uvedeno ve výroku III.

21. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s věta za středníkem s přihlédnutím k návrhu žalobkyně.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí je možné podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu v Pardubicích.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na výkon rozhodnutí/exekuci.