Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
10 C 89/2024-40
Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 510 298,34 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 498 938,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Pro částku 11 360,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 292,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 36 851,41 Kč, úrok ve výši 8,08 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 508 798,34 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27 223 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 498 938,32 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Pro částku 11 360,02 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 14 292,36 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 36 851,41 Kč, úrok ve výši 8,08 % ročně a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 508 798,34 Kč od 19.9.2023 do zaplacení, se žaloba žalobkyně zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 27 223 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 510 298,34 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku II. tohoto rozsudku, když žalovanou částku měl žalovaný dlužit na základě smlouvy o úvěru č. tel. číslo, uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně - společností právnická osoba. (dále banka) a žalovaným dne 8.8.2022, na základě které se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 518 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 000,68 Kč, počínaje 2.9.2022, společně s poplatky a sjednanými úroky ve výši 8,08 % ročně. Při schvalování úvěru vycházela banka z údajů poskytnutých žalovaným, kontrolou veškerých dostupných informací v interních a externích databázích, zejména bankovních a nebankovních registrech klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky, porovnáním jeho příjmu a výdajů odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Banka svůj závazek splnila a dne 8.8.2022 žalovanému úvěr poskytla bezhotovostním převodem na jeho účet. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, proto banka využila svého práva a v souladu se smlouvou prohlásila úvěr ke dni 7.3.2023 za okamžitě splatný. Žalovaný zaplatil celkem 19 061,68 Kč, nadále dluží na základě úvěrové smlouvy částku 508 798,34 Kč na nesplacené jistině, částku 14 292,36 Kč na kapitalizovaném úroku za dobu od 8.8.2022 do 7.3.2023, částku 1 500 Kč na poplatcích, částku 36 851,41 Kč na úroku z prodlení za dobu od 8.8.2022 do 7.3.2023 a dále úrok z prodlení ve výši 15 % ročně a smluvní úrok ve výši 8,08 % ročně z dlužné jistiny od 19.9.2023 až do zaplacení. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek s datem úplaty 18.9.2023 pak předmětná pohledávka přešla na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Soud ve věci usnesením ze dne 27.3.2024 vyzval žalovaného, aby se vyjádřil, zda podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále i jen o.s.ř.) souhlasí s projednáním věci a rozhodnutím bez nařízení jednání s tím, že byl současně poučen, že nevyjádří-li se do 5 dnů od doručení této výzvy, bude soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. jeho souhlas předpokládat. Toto usnesení bylo žalovanému řádně doručeno dnem 15.4.2024, přičemž však se žalovaný k této výzvě nijak nevyjádřil a soud proto vycházel z toho, že tento s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, stejně jako samotná žalobkyně, která s tímto postupem vyslovila souhlas již v samotné žalobě.
4. Na základě provedeného dokazování soud vzal za prokázané následující skutečnosti: Z listiny nazvané Smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka č. tel. číslo s datem 8.8.2022, Základních produktových podmínek banky pro spotřebitelský splátkový úvěr a Všeobecných produktových podmínek žalobkyně, Sazebníku poplatků, má soud za prokázáno, že původní žalobkyně a žalovaný se dne 8.8.2022 dohodli na tom, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr ve výši 518 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splácet v pravidelných 120 měsíčních splátkách ve výši 7 000,69 Kč (včetně pojištění) k 2. dni v měsíci, počínaje 2.9.2022, společně s poplatky dle Sazebníku a sjednanými úroky ve výši 8,08 % ročně, přičemž nedílnou součástí uzavřené písemné dohody o poskytnutí úvěru se staly dle ujednání stran v samotné smlouvě produktové podmínky spotřebitelského úvěru a sazebník. Z listiny nazvané Žádost o úvěr s datem 2.8.2022 a z potvrzení zaměstnavatele žalovaného bylo dále zjištěno, že žalovaný v žádosti uvedl svůj příjem ze zaměstnání ve výši 16 793 Kč, bydlení v nájmu bez uvedení nákladů, je svobodný a bezdětný, přičemž zaměstnavatel potvrdil jeho průměrný příjem ze zaměstnání za 3 měsíce ve výši 16 793 Kč, a celkový příjem za posledních 10 měsíců 136 929 Kč, výdaje nebyly zjišťovány vůbec. Z listiny označené jako platební historie k úvěru č. tel. číslo a z výpisu z úvěrového účtu je dále zjištěno, že banka poskytla žalovanému dne 8.8.2022 částku 518 000 Kč, žalovaný bance uhradil celkem částku 19 061,68 Kč, kdy tuto částku banka částečně započetla na jistinu, částečně na sjednané úroky a poplatky. Z dopisu banky s datem 9.3.2023 bylo dále zjištěno, že žalovanému bylo zasláno Oznámení o prohlášení předmětného úvěru za splatný k 7.3.2023 pro porušování podmínek úvěrové smlouvy ze strany žalovaného s tím, aby dlužnou částku ve výši 525 112,18 Kč zaplatil. Z předžalobní výzvy k plnění ze dne 6.10.2023 a z připojeného poštovního podacího archu bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že ho zároveň upozornila, že v opačném případě se obrátí na soud. Listinou označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 13.9.2023, včetně seznamu postupovaných pohledávek, je dále v řízení prokázáno, že banka k tomuto datu se dohodla s žalobkyní na postoupení předmětné pohledávky za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem s datem 25.9.2023.
5. Na základě výše uvedených zjištěných skutečností učinil soud skutkový závěr, že banka jako právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný se dne 8.8.2022 dohodli na tom, že banka poskytne žalovanému úvěr ve výši 518 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet společně se sjednanými úroky a poplatky v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 7 000,69 Kč splatných vždy k 2. dni v měsíci, počínaje dnem 2.9.2022. Při uzavírání úvěrové smlouvy posuzovala banka úvěruschopnost žalovaného toliko z údajů, které tento bance sdělil v žádosti o poskytnutí úvěru a tento si ověřila potvrzením zaměstnavatele o příjmu žalovaného. Žalovaný přitom vyčerpal z dané smlouvy peněžní prostředky v celkové výši 518 000 Kč a uhradil bance celkem částku 19 061,68 Kč. Následně ho původní žalobkyně vyzvala k tomu, aby doplatil celý úvěr pro okamžitou splatnost zůstatku úvěru z důvodu prodlení s placením splátek.
6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle výše citovaného ustanovení zákona a s odkazem na Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, se soud nejprve zabýval otázkou platnosti předmětné spotřebitelské smlouvy, kdy byla žalobkyně jako věřitel před uzavřením smlouvy povinna s odbornou péčí posoudit schopnost žalovaného, jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Soud dospěl k závěru, že touto otázkou se žalobkyně před uzavřením předmětné smlouvy s odbornou péčí nezabývala, když vycházela pouze z prohlášení dlužníka o svých příjmech bez výdajů a bez prokázání a doložení těchto údajů, což nepostačí ke splnění podmínky odborné péče. Soud odkazuje na závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015(zejména bod 26.), že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
9. Soud tedy s ohledem na skutečnost, že žalobkyně nezkoumala úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy s odbornou péčí, dospěl k závěru, že právě tento nedostatek má za následek neplatnost předmětné spotřebitelské smlouvy o úvěru, a to absolutní dle § 588 o. z., k níž je soud povinen přihlédnout z úřední povinnosti bez ohledu na to, zda je některou ze stran namítána. K této neplatnosti daného právního jednání se přihlíží i bez návrhu.
10. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku (zákona č. 89/2012 Sb.) neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku (zák. č. 89/2012 Sb.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
12. S ohledem na neplatnost smlouvy o úvěru byly pak strany smlouvy povinny si pouze vypořádat svůj vzájemný vztah v režimu § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek. Žalobkyně vyplatila žalovanému částku 518 000 Kč, přitom žalovaný žalobkyni zaplatil částku 19 061,68 Kč. Žalovaný se tak na úkor žalobkyně obohatil o částku 498 938,32 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni uhradit.
13. Ve vztahu k zákonnému úroku z prodlení z ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. V tomto případě určuje splatnost nesplacené jistiny soud, poněvadž nedošlo k dohodě mezi účastníky. V tomto směru lze odkázat na rozhodnutí NS ČR 33 Cdo 3675/2021. Vzhledem k tomu, že lhůta ke splatnosti byla určena soudem do tří dnů od právní moci rozsudku, tedy až tímto rozhodnutím, žalovaný se nemohl dostat v době vydání tohoto rozsudku do prodlení s plněním dluhu, proto byla žaloba pro zákonný úrok z prodlení zamítnuta zcela, stejně jako pro další plnění z neplatné smlouvy, tj. úroky a poplatky.
14. Výrok o nákladech řízení má oporu v ustanovení § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná v 73 %, neboť z původně žalované částky 681 124,86 Kč (včetně příslušenství vypočteného ke dni vyhlášení rozsudku) bylo žalobkyni vyhověno v částce 498 938,32 Kč. Neúspěch žalobkyně je představován 27 %, proto má vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 46 %.
15. Při 100 % úspěchu tyto náklady představují celkovou částku 59 180,40 Kč, představující zaplacený soudní poplatek ve výši 20 412 Kč a náklady právního zastoupení ve výši 38 768,40 Kč (tj. za 3 úkony právní pomoci po 10 380 Kč – příprava a převzetí věci, podání žaloby, předžalobní kvalifikovaná výzva dle § 7 bod 6 vyhl. 177/1996 Sb., dále 300 Kč jako tři režijní paušály po 100 Kč za tyto tři žalobkyni účelně poskytnuté úkony právní pomoci v podobě přípravy a převzetí zastoupení, předžalobní výzvy a sepisu žaloby dle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), to vše včetně 21 % DPH. 46 % nákladů představuje 27 223 Kč.
16. Lhůta k plnění má pak i zde oporu v ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř., když důvody pro stanovení lhůty delší či pro povolení splátek soudem shledány nebyly. Určené platební místo, k rukám právního zástupce žalobkyně, pak vychází z ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve Frýdku-Místku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.