Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

46 C 184/2024-59

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Helenou Havlíkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0, st. příslušnost Slovensko Adresa zainteresované osoby 0/0

o 25 337 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, částky částka, úroku ve výši 59,25 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala úhrady částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, částky , částka, , úroku ve výši 59,25 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení částka s příslušenstvím s odůvodněním, že dne datum byla mezi ní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši částka s tím, že se zavázal splácet jej spolu s úrokem z poskytnutí úvěru ve výši 59,25 % v 36 měsíčních splátkách ve výši částka, splatných vždy k 22. dni v měsíci počínaje měsícem Anonymizováno 2022, dle sjednaného splátkového kalendáře. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, k poskytnutí úvěru došlo datum. Schopnost žalovaného řádně splácet úvěr byla žalobkyní prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného apod.) Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a dostal se s úhradou svých splátek do prodlení. Ke dni zesplatnění úvěru uhradil žalovaný žalobkyni částku částka. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky č. hodnota splatné datum po dobu delší než 65 dní, došlo ke dni datum k automatickému zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění se celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru ve výši částka. Žalovaná částka částka představuje částku nové jistiny úvěru po zesplatnění (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlému ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka (tj. částka x 2 za prodlení se zaplacením splátek č. hodnota a 12 dle čl. 6.1 smlouvy), náhrady nákladů v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši částka (tj. 3 x částka za prodlení se splátkami č. hodnota, 11, 12 dle čl. 6.2 smlouvy), smluvní pokuty částka (tj. 0,1 % z dlužné nové jistiny za každý den prodlení s její úhradou za období od datum do dne vyhotovení žaloby dle čl. 6.5 smlouvy). Žalobkyně požadovala přiznat též úrok za poskytnutí úvěru v nominální sazbě ve výši 59,25 % ročně z částky odpovídající dlužné původní jistině ve výši částka od datum do datum (tj. do 90. dne prodlení) ve výši částka a dále ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovaného opakovaně, a nakonec prostřednictvím svého zástupce k úhradě jeho dluhu, avšak žalovaný ani na tuto výzvu nijak nereagoval a ničeho nezaplatil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. V této věci jde o řízení s cizím prvkem, protože žalovaný je občanem Slovenska. Soud proto zkoumal pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout. Ta je dána podle čl. 19 odst. 3 nařízení Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne datum, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, neboť účastníci uzavřeli v závěrečných ustanovení ve spotřebitelské smlouvě dohodu o příslušnosti českých soudů, přičemž v době uzavření smlouvy měla žalobkyně sídlo a žalovaný bydliště (pro účely nařízení oba měli bydliště, viz čl. 62 a 63 nařízení) v témže členském státě (České republice). Žalovaný námitku nedostatku příslušnosti českých soudů v řízení neuplatnil.

4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní má soud za zjištěný následující skutkový stav:

5. Žalovaný předložil žalobkyni detail příchozí platby na jeho bankovní účet č. č. účtu květen až srpen 2022, dle kterého obdržel v květnu 2022 mzdu ve výši částka, červnu 2022 mzdu částka, v červenci 2022 mzdu částka a v srpnu 2022 mzdu částka. Z téhož účtu zaslal žalobkyni ověřovací poplatek částka (detaily úhrad). Žalobkyně při sjednávání smlouvy o úvěru zjistila, že příjem žalovaného od společnosti právnická osoba. činil částka čistého měsíčně a jeho výdaje měly být celkem částka měsíčně. Celkem žalovanému mělo zbývat částka měsíčně. Žalovaný byl Anonymizováno. Bydlení uvedl vlastní. Jeho nejvyšší dosažené vzdělání bylo středoškolské s maturitou (hodnocení klienta). Žalovaný předložil žalobkyni k ověření své totožnosti průkaz povolení k pobytu (průkaz). Žalovaný neměl ke dni datum žádný záznam v registru SOLUS (výpis záznamů). V nebankovním registru klientských informací žalovaný obdržel skóre 379, což znamená, že byl zařazen do kategorie II, menší riziko, lepší segment klientů (výpis NRKI).

6. Žalovaný požádal dne datum žalobkyni prostřednictvím smluvního formuláře u zprostředkovatele žalobkyně o uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota, na jejímž základě by mu žalobkyně poskytla úvěr ve výši částka, který by žalovaný splácel v 36 měsíčních splátkách po částka splatných vždy k 22. dni každého kalendářního měsíce, a to počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, ve kterém byl úvěr vyplacen. Zápůjční úroková sazba činila 59,25 % ročně, RPSN pak 78,3 %. Celkem měl žalovaný žalobkyni uhradit částka. Dle čl. 6.1 návrhu smlouvy v případě prodlení žalovaného s úhradou splátky či její části o délce 30 dnů vzniká žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši částka, a to za každou splátku, se kterou se ocitl v prodlení. Toto právo zanikne po zesplatnění úvěru. Dle čl. 6.2 návrhu smlouvy žalobkyni vzniká právo na náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši částka vzniklých jí v souvislosti s prodlením žalovaného, a to u každé splátky, u které se ocitl žalovaný v prodlení, 15. dnem tohoto prodlení. Dle čl. 6.3 návrhu smlouvy pro případ prodlení žalovaného s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů dojde automaticky k zesplatnění úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se dle článku 6.4 návrhu smlouvy celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stanou součástí nové jistiny úvěru, kterou bude žalovaný povinen zaplatit nejpozději v den zesplatnění úvěru, a dostane-li se do prodlení s jejím zaplacením, vznikne žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném úroky z prodlení z nové jistiny až do jejího zaplacení. Dle článku 6.5 návrhu smlouvy jestliže žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den jejího zesplatnění, vzniká mu povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou ode dne následujícího po dni zesplatnění až do jejího zaplacení (návrh smlouvy). Žalobkyně přijala návrh žalovaného na uzavření smlouvy o úvěru dne datum a písemně jej o tom informovala (oznámení o schválení úvěru). Součástí smlouvy byl splátkový kalendář, poměr splácené jistiny a úroku byl ve splátkách stanoven v proměnlivé výši (splátkový kalendář). Smlouva byla uzavírána na žádost žalovaného prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (dodatek č. hodnota včetně podmínek podpisu na dálku). Žalobkyně žalovaného seznámila s předepsanými informacemi o poskytovaném úvěru (předsmluvní formulář).

7. Žalobkyně poukázala dne datum na účet žalovaného č. Anonymizováno částku částka (doklad o vyplacení úvěru).

8. Žalovaný uhradil žalobkyni celkem částku částka v podobě 10 splátek v období od datum do datum (karta klienta).

9. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 11., 12. a 13. splátky, splatných v období od datum do datum, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne datum). Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě 11. a 12. splátky, s upozorněním, že v případě prodlení s úhradou některé splátky nebo její části delším 65 dnů dojde k zesplatnění celého úvěru (výzva k zaplacení ze dne datum).

10. Dopisem ze dne datum informovala žalobkyně žalovaného, že v důsledku jeho prodlení s úhradou splátky o délce 65 dnů došlo ke dni datum k zesplatnění úvěru. Dlužnou částku k tomuto datu žalobkyně vyčíslila na částka, z toho činila částka jistina, částka úrok za poskytnutí úvěru, částka smluvní pokuta, částka náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením (oznámení).

11. Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky před podáním žaloby dopisem ze dne datum (předžalobní výzva) odeslaným téhož dne (podací arch).

12. Výše úroku požadovaného bankami při poskytování nových spotřebitelských úvěrů v období září 2022 činila 9,70 % ročně (výpis z databáze ČNB ARAD).

13. Soud neučinil pro rozhodnutí ve věci žádná podstatná skutková zjištění z důkazu prohlášením klienta.

14. Po právní stránce soud věc posoudil následovně:

15. Rozhodné právo pro daný závazkový vztah soud určil podle nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008 ze dne datum, které se na vztahy mezi členskými státy, jimiž Česká republika i Slovensko jsou, použijí přednostně. Podle čl. 3 odst. 1 tohoto nařízení se smlouva řídí právem, které si strany zvolí. Volba musí být vyjádřena výslovně nebo jasně vyplývat z ustanovení smlouvy nebo okolností případu. Strany si mohou zvolit právo rozhodné pro celou smlouvu nebo pouze pro její část. Účastníci zvolili jako rozhodné právo České republiky, jak vyplývá ze závěrečných ujednání smlouvy o úvěru.

16. Podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

17. Podle § 419 o. z. je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.

18. Dle , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů („zákon o spotřebitelském úvěru“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle ust. , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle ust. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Mezi žalobkyní a žalovaným vznikl právní vztah založený smlouvou o úvěru podle a násl. o. z. Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného tak, jak jí ukládal v době uzavření smluv platný a účinný , o spotřebitelském úvěru, ve svém a násl., žalobkyně aktivně zjišťovala majetkové poměry žalovaného, nespoléhala se pouze na informace od žalovaného a ověřila příjmy žalovaného z potvrzení o příjmu, výpisu z jeho účtu a nahlédla do registru SOLUS a NRKI. Dle učiněných zjištění bylo možné dospět k závěru, že žalovaný disponuje dostatečnými finančními prostředky ke splácení sjednávaného závazku.

23. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobkyně dle smluvního ujednání žalovanému úvěr ve výši částka skutečně poskytla, avšak žalovaný se dostal do prodlení s jeho splácením.

24. Žalobkyně a žalovaný si v uzavřené úvěrové smlouvě ujednali úrok ve výši 59,25 % ročně. Tuto výši je nutno poměřovat hledisky významnými pro úsudek o jejím souladu s dobrými mravy. Již v poměru k právní úpravě účinné před datum vytyčil tato hlediska Nejvyšší soud v rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka, podle něhož v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí – bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník – s přiměřenou výší úplaty (odměny) za užívání půjčené jistiny, a který tedy své volné peněžité prostředky hodlá zhodnotit běžným (obvyklým) způsobem rovněž v případě, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něj obtížné. Nelze totiž přehlédnout, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce a dohodu o úrocích z půjčené částky často právě z důvodu své tíživé finanční situace; neodpovídá obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, aby dlužník i v takové situaci poskytoval (musel poskytovat) věřiteli nepřiměřené nebo dokonce lichvářské úroky. Nepřiměřenou, a tedy odporující dobrým mravům, je zpravidla taková výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Dále dovozuje, že přijatelnou „mezí“ smluvního úroku v obdobných případech je dvoj- až trojnásobek výše obvyklého úroku poskytovaného bankami. Konkrétně pak Nejvyšší soud za nepřiměřený považuje např. úrok ve výši 66 % p. a. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

25. Na tomto stanovisku setrvává Nejvyšší soud i nadále – viz např. spisová značka: V rámci zjišťování skutkového stavu nezbytného pro posouzení přiměřenosti úrokové sazby smluveného úroku je potřeba vycházet z obvyklé úrokové sazby uplatňované bankami při poskytování úvěrů a půjček v době uzavření konkrétních smluv, a to s přihlédnutím k okolnostem daného případu. Pokud smluvený úrok více než desetinásobně převyšuje průměrnou výši úroků, uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů a půjček v době jejich sjednání, jedná se o ujednání neplatné pro rozpor s dobrými mravy.

26. Ústavní soud v této souvislosti uvádí, že považuje za neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení smluv nebo smluvních podmínek, která jsou formulářově předtištěna a neumožňují jednoznačně slabší straně jejich modifikaci, v sobě skýtají možnost vyvolání nepříznivých následků na straně klienta, kdy nebude dotčena pouze jeho sféra právní, ale zejména sféra osobní. Postupy, kdy klientům jsou vnucována smluvní ujednání v podobě zajištění biankosměnkou, smluvní pokutou ve výši 30 % nebo 45 % dlužné částky za prodlení s platbou splátek v řádu jednotek týdnů či smluvní pokutou ve výši pětinásobku dlužné částky za hrubé porušení smlouvy nebo podmínek, je nutno považovat za nepřijatelné a uvedená ujednání označit za neplatná pro jednoznačný rozpor s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ). Z této zásady pak také vychází veškerá následná související judikatura Ústavního soudu, jež mj. dovozuje kupř. neplatnost takové úvěrové smlouvy, jež deklarovala úrok ve výši 79,00 % p. a. a RPSN ve výši 115,32 % (srov. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ).

27. Obvyklá výše nejvyššího úroku požadovaného bankami při poskytování úvěrů domácnostem na spotřebu bez účelového určení v období září 2022, kdy došlo k podpisu úvěrové smlouvy, činila 9,70 % ročně, jak soud zjistil z přehledu úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v tuzemsku uveřejněného Českou národní bankou. Jestliže si žalobkyně a žalovaný ujednali úrok zhruba 6x vyšší, než v rozhodné době dosahovala obvyklá výše úroku, je zřejmé, že ujednání o výši úroku se ocitlo v rozporu s dobrými mravy. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že smlouva uzavřená mezi účastníky je ve smyslu § 588 o. z. neplatná. Rozpor tohoto ujednání je přitom se zřetelem k rozdílu ve výši ujednaného a obvyklého úroku zcela zřejmý, a proto jde o neplatnost, k níž soud přihlíží i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně se proto může po žalovaném domáhat pouze úhrady finanční částky, která jí byla prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytnuta, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobkyně, ve smyslu shora citovaného zákonného ustanovení.

28. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému částku ve výši částka a žalovaný již uhradil částku částka. Soud ze shora uvedených důvodů přiznal žalobkyni pouze nárok z titulu bezdůvodného obohacení na žalovaném, které po odečtení uhrazené částky odpovídá částce částka (žalovaný nijak nesporoval, že na úvěr splatil celkem částku částka). Protože nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření předmětné smlouvy, soud ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl. Soud proto jako důvodný posoudil nárok žalobkyně na zaplacení zbývající dlužné jistiny ve výši částka, a to z důvodu prodlení žalovaného s plněním této finanční částky včetně úroků z prodlení dle , (dále též jen „o.z.“) ve výši dle od dne následujícího po zesplatnění úvěru dne datum, tedy od datum do zaplacení. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku

29. Ostatní žalované nároky shledal soud jako nedůvodné z důvodu neplatnosti smluvních ujednání, na jejichž základě byly žalobkyní požadovány (ať už se jedná o smluvní úroky, či smluvní pokuty a další náklady dle ustanovení Smlouvy); proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

30. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. , když žalovanému, který byla v řízení poměrně úspěšnější a měl v souladu s uvedeným ustanovením právo na náhradu nákladů řízení, žádné náklady nevznikly.

31. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle , , ve znění pozdějších předpisů („“).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebude-li dobrovolně plněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, má oprávněná osoba možnost domáhat se svého práva návrhem na výkon rozhodnutí nebo návrhem na nařízení exekuce.