Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

14 C 218/2023-29

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudcem Mgr. Tomášem Tankó ve věci

žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno., Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 14 845 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka za období od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se v rozsahu, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném uhrazení částky , částka, s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši , částka, za období od , datum, do , datum, , se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka za období od datum do datum a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný jako úvěrovaný uzavřel dne datum s žalobkyní jako úvěrující smlouvu o úvěru dle a násl. , , ve znění pozdějších předpisů. Dle smlouvy o úvěru žalobkyně poskytla žalovanému bezúčelový úvěr ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni úvěr ve výši částka spolu s úrokem a poplatkem (za poskytnutí úvěru) ve výši částka, a to do 24 měsíců od poskytnutí úvěru. Žalovaný uhradil žalobkyni postupně částku v celkové výši částka a dále jí neuhradil ničeho, a to ani po zaslání předžalobní výzvy.

právnická osoba posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně tvrdila, že prověřila jeho finanční situaci, a to především lustrací v registru Anonymizováno, v Centrální evidenci exekucí, v insolvenčním rejstříku, v Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno. Uvedla, že zkoumá, jestli má žalovaný jiné závazky a zda tyto závazky hradí, a dále pak přezkoumává několik podstatných ukazatelů, kterými jsou věk, rodinný stav, splátky u jiných společností a jiné. Ve vyjádření ze dne datum žalobkyně odkázala také na kartu klienta a metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v průběhu řízení zůstal pasivní. Nevyužil možnosti tvrdit pro věc rozhodné skutečnosti a k těmto skutečnostem označovat důkazy.

4. Z listin předložených žalobkyní k důkazu soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně a žalovaný uzavřeli písemnou dohodu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému částku do výše částka a ten se jí zavázal vrátit doAnonymizovánoAnonymizováno měsíců společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a dalšími poplatky (důkaz: Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno). Žalobkyně dne datum zaslala žalovanému částku částka (důkaz: potvrzení o provedené platbě ze dne datum). Před samotným podpisem výše uvedené písemné dohody zkoumala žalobkyně finanční možnosti žalovaného a dospěla k závěru, že žalovaný má dostatečné finanční prostředky na případné splácení úvěru, k tomuto závěru došla zejména tak, že prozkoumala registry, vyšla z údajů uvedených v kartě klienta a vzala bez dalšího za prokázané jeho tvrzené příjmy ve výši částka a skutečnosti, že je zaměstnán a má jedno dítě a že splátky jiným společnostem jsou nulové, splátky jiným společnostem zjištěným z Anonymizováno jsou ve výši částka a životní minimum jednotlivce je částka a splátka úvěru má činit částka (důkaz: karta klienta). Žalovaný měl několikrát již problémy s řádným splácením úvěrů, kdy zjevně se nacházel ve špatné finanční situaci a řetězil úvěry (úvěrová zpráva). Žalovaný žalobkyni vrátil postupně částku v celkové výši částka (důkaz: výpis čerpání, splátek a úhrad). Žalobkyně vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak soud nemohl určit, kdy se tyto výzvy dostaly do sféry žalovaného, když žalobkyně soudu doložila pouze podací lístky (ze kterých vyplývá pouze zaevidování podání na poště, avšak ne samotné doručení) nikoliv doručenky (důkaz: výzva před vymáháním celého dluhu ze dne datum, výzva ke splacení celé půjčky ze dne datum, předžalobní výzva ze dne datum, podací lístek ze dne datum a ze dne datum). Žaloba však byla žalovanému doručena (fikcí) dne datum (doručenka).

právnická osoba tomu soud podotýká, že žalobkyně a ani její právní zástupce se nezúčastnili jednání, takže se připravili o beneficium poučení dle a 3 , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“).

6. Soudem zjištěný skutkový stav je následující: Žalobkyně posuzovala finanční možnosti žalovaného proto, aby mu poskytla úvěr, přičemž vyšla z lustrace žalovaného v registrech, jeho tvrzených příjmů, a statistických údajů (o životním minimu dospělého člověka), a z úvěrové historie žalovaného, a shledala, že má dostatečné finanční prostředky pro splácení úvěru, proto s žalovaným dne datum uzavřela písemnou dohodu, na základě které mu bylo nabídnuto poskytnutí finančních prostředků až do výše částka, s tím, že tyto finanční prostředky bude průběžně vracet v průběhu 24 měsíců a za poskytnutí prostředků se žalovaný zavázal zaplatit úrok a poplatky. Na základě dohody mu žalobkyně poskytla částku částka a žalovaný jí vrátil pouze částka. Nebylo prokázáno, že by se žalovanému (do jeho sféry) dostala výzva k zaplacení dříve nežli žalobou, která byla žalovanému doručena dne datum.

7. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval a , o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je Spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

9. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudí poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen úvěr splácet bez ohledu na své příjmy.

10. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

12. Podle neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

13. Podle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Dle ustanovení , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

15. Bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně měla vůli s žalovaným (coby spotřebitelem) uzavřít smlouvu o úvěru, která ve smyslu § 2 zákona o spotřebitelském úvěru byla smlouva spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citované ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zabýval tím, zda smlouva o spotřebitelském úvěru byla platně uzavřena, tedy zda právní předchůdkyně žalobkyně před jejím uzavřením s náležitou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, zejména tím, že porovnala příjmy a výdaje žalovaného. Vycházel přitom z konstantní judikatury v obdobných věcech (k tomu srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, č. j. spisová značka), z níž jsou zřejmé základní principy, ze kterých by měl soud při posuzování splnění uvedené podmínky platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru vycházet. Nejvyšší soud se vyjádřil v odůvodnění citovaného rozhodnutí tak, že povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti splácet úvěr, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Věřitel přitom nepostupuje s odbornou péčí při posouzení spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem předmětného ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením od zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích.

16. Soud v posuzované věci musel zkoumat (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. ), zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit. Pokud by tak soud neučinil, zasáhl by do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d.

17. Odkaz soud v této věci činí i na další rozhodnutí – nálezy Ústavního soudu, a to zejména sp. zn. a sp. zn. , kdy Ústavní soud dovodil, že je neakceptovatelné, aby se případné soudní ochrany dostávalo subjektům, zejména nebankovním společnostem, poskytující úvěry spotřebitelům, které evidentně poškozují práva svých klientů. Ustanovení formulářových smluv, do jejichž znění nemá spotřebitel možnost, jakkoliv zasáhnout a ovlivnit jejich obsah, je nutné dle Ústavního soudu považovat za neplatné. Nadto Ústavní soud konstatoval, že nedostatečné zjištění poměrů dlužníka má i veřejnoprávní souvislosti, které Nejvyšší správní soud posuzoval v rozsudku z datum, č. j. spisová značka. Nejvyšší správní soud konstatoval, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá jen na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným žadatelem, ale tyto řádně prověří. Bylo konstatováno, že výklad přijatý Nejvyšším správním soudem, konvenuje interpretací zaujaté soudním dvorem Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C–449/13 (CA Consumer finance SA versus jméno FO a další). V citovaném rozsudku Soudní dvůr vyložil čl. 8 směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS a bod 26 její preambule tak, že poskytovatel úvěru má povinnost posoudit úvěruschopnost dlužníka na základě dostatečných informací, přičemž na informace podané spotřebitelem může poskytovatel úvěru spoléhat jen tehdy, jsou-li dostatečné. Tím má být podle Soudního dvora zabráněno, aby věřitelé neposkytovali úvěry nezodpovědně. Informace o spotřebiteli by si věřitelé měli ověřovat i za trvání obchodního vztahu. V rozsudku ze dne datum ve věci C-377/14 (E. G. jméno FO a jméno FO versus právnická osoba.) se k předběžné otázce Krajského soudu v adresa dvůr vyjádřil tak, že i v rámci insolvenčního řízení musí insolvenční soud zohlednit porušení ustanovení zakotvených ve směrnici majících chránit spotřebitele, a to tak, aby spotřebiteli poskytl účinnou ochranu.

18. Rovněž v nálezu Ústavního soudu sp. zn. , Ústavní soud konstatoval, že není důvod, aby státní moc poskytovala ochranu právům subjektu, který nejenže řádně neprověřil finanční možnosti toho, komu půjčil své peníze, ale také toho, kdo úvěr neposkytl s odůvodněnou důvěrou v to, že bude řádně splacen, nýbrž spíše s cílem dosažení (většího) zisku, realizací mnohdy násobného zajištění původního dluhu, k němuž žadatel úvěru - dlužník, ať již z nevědomosti, či z bezvýchodnost aktuální životní situace nebo i z vlastní nezodpovědnosti a lhostejnosti přistoupil.

19. Z rozsudku Krajského soudu v adresa č. j. spisová značka ze dne datum se podává, že poskytovatel úvěru musí náležitě, pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat.

20. V daném případě má soud za to, že výdaje žalovaného posoudila žalobkyně způsobem naprosto formálním, když nikterak neověřovala výdaje žalovaného (např. výpisem z účtu, nájemní smlouvou), když vycházela pouze z životního minima jednotlivce ve výši částka a je obecně známo, že náklady na bydlení a ostatní náklady na živobytí jsou násobně vyšší. Stejně tak ani příjem žalovaného nebyl nikterak ověřen a žalobkyně se spoléhala pouze na tvrzení žalovaného. Dle názoru soudu tedy nebyla řádně posuzována úvěruschopnost žalovaného. To vše ještě umocňuje skutečnost, že z úvěrových zpráv se podává, že žalovaný měl několikrát problémy se splácením svých úvěrů, a přesto žalobkyně nezkoumala více jeho poměry, aby si byla jistá, že je schopen řádně plnit své povinnosti.

21. Soudu proto nezbývá než uzavřít, že předmětné písemné dohody, jež měly být smlouvy o úvěru, jsou absolutně neplatné ( zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s zákona ). Pokud žalobkyně na základě neplatné smlouvy poskytla žalovanému částku ve výši částka, je žalovaný povinen dle zákona o spotřebitelském úvěru vrátit žalobkyni poskytnutou částky.

22. Žalovaný převzal bezhotovostně částku částka a vrátil pouze částku částka. Soud proto uložil žalovanému výrokem I. povinnost doplatit rozdíl žalobkyni ve výši částka se zákonným úrokem z prodlení ode dne datum, tedy ode dne následujícího po doručení žaloby (tedy ode dne kdy byl žalovaný prokazatelně vyzván k úhradě v souladu s ), do zaplacení. Nárok na zaplacení úroku z prodlení je dán dle a , a jeho výše byla určena v souladu s

23. Ve zbývající části soud s ohledem na výše uvedené nárok žalobkyně na zaplacení částky částka s kapitalizovaným zákonným úrokem ve výši částka za období od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, a zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, výrokem II. zamítl.

24. O nákladech účastníků soud rozhodoval podle ustanovení , přičemž se musel zabývat poměrem úspěchu a neúspěchu. V daném případě byla žalobkyně převážně neúspěšná, takže by měla nahrazovat náklady řízení žalovaného, avšak v dané věci nebylo zjištěno, že by žalovanému vůbec nějaké náklady vznikly, proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. K úhradě částky přiznané žalobkyni výrokem I. byla žalovanému poskytnuta lhůta dle , když jiné možnosti pro úhradu nebyly pro jeho pasivitu zjištěny.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Bruntále.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může žalobkyně podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na nařízení exekuce podle exekučního řádu.