Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 259/2022-121

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Pomahačem ve věci

žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: MUDr. Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

zastoupená obecným zmocněncem Mgr. Jméno zainteresované osoby 1/0Adresa zainteresované osoby 1/0

pro: zaplacení 150 480 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v příslušném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení žalované částky a veškerého jejího příslušenství, zaplatit žalobci částku 40 362 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9% ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení, co do zbytku žalovaného nekapitalizovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.

II. V části, ve které se žalobkyně domáhala úroku ve výši 14% ročně z částky 66 068,87 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. V části, ve které se žalobkyně domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 317,40 Kč, se žaloba odmítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně, vždy do každého 15. dne v příslušném měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku, pod ztrátou výhody splátek, až do úplného zaplacení žalované částky a veškerého jejího příslušenství, zaplatit žalobci částku 40 362 Kč s úrokem z prodlení z této částky ve výši 9% ročně od 18. 3. 2022 do zaplacení, co do zbytku žalovaného nekapitalizovaného úroku z prodlení se žaloba zamítá.II. V části, ve které se žalobkyně domáhala úroku ve výši 14% ročně z částky 66 068,87 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení, se žaloba zamítá.III. V části, ve které se žalobkyně domáhala kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 317,40 Kč, se žaloba odmítá.IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení předmětné částky jako úhrady neuhrazeného dluhu ze smlouvy č. číslo ze dne 19.10.2018. Žalobce přednesl, že žalovaná se společností právnická osoba, uzavřela dne 19.10.2018 smlouvu č. číslo s produktovým názvem Modrá půjčka na účet číslo, jejíž neoddělitelnou součástí jsou smluvní podmínky obsažené na stejném listu jako smlouva. Schopnost splácet poskytnutý úvěr byla ze strany postupitele posouzena s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Postupitel vycházel mj. z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále postupitel prověřil úvěruschopnost žalovaného prostřednictvím dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr postupitel rovněž komplexně vyhodnotil celkovou finanční situaci žalovaného, kdy postupitel konfrontoval doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (viz výše), a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dle ekonomických modelů. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru Postupitel dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalované byla postupitelem poskytnuta bezhovotostní zápůjčka ve výši 90 000 Kč. Za poskytnutí a spravování zápůjčky se žalovaný zavázal ve Smlouvě postupiteli zaplatit přesně předem vyčíslený a neměnný poplatek v částce 57 210 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit postupiteli celkovou částku 147 210 Kč (jistina zápůjčky v částce 90 000 Kč + poplatek 57 210 Kč = 147 210 Kč), a to ve 24 měsíčních splátkách po 6 134.00 Kč s tím, že poslední měsíční splátka pak činila 6 128.00 Kč. Žalovaná na pohledávku postupitele uhradila celkem částku ve výši 49 638 Kč prostřednictvím plateb ze dne 20.2.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 21.04.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 17.06.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 09.09.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 18.11.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 30.12.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 25.05.2020 ve výši 6 134 Kč, ze dne 09.10.2020 ve výši 6 200 Kč a ze dne 28.01.2021 ve výši 500 Kč. Žalobkyni vznikl dále nárok na smluvní pokuty v sazbě 0,1 % denně z hodnoty splátek celkové dlužné částky ohledně nichž je žalovaný v prodlení s tím, že tato denní smluvní pokuta v sazbě 0,1 % byla kapitalizována na částku dle přiloženého výpočtu ke dni 1. 2. 2022, přičemž je po žalované požadována pouze v částce 45 000 Kč, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení požadovaný pouze ve výši 1317,40 Kč, který vznikl z důvodu prodlení žalované s hrazením jednotlivých splátek, nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení vzniká žalobci ze zákona, sankční poplatky ve výši 4000 Kč, které jsou po žalované požadovány v souladu se smluvním ujednáním v rámci čl. "Postup při prodlení zákazníka", přičemž se jedná o poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek Postupitele a za poplatky za upomínky. Dne 28. 1. 2022 uzavřel postupitel se žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou mimo jiné postupitel žalobci postoupil pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy číslo Postupní smlouva nabyla účinnosti datem úplaty ke dni 1. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022. K tomuto dni byla pohledávka postupitelem kapitalizována na částku ve výši 151797.40 Kč, která je složena z jistiny ve výši 66 068,87 Kč, Poplatků za poskytnutí a správu úvěru ve výši 35 411,13 Kč, kapitalizované smluvní pokuty ve výši 45 000,00 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 317,40 Kč a sankčních poplatků ve výši 4 000 Kč. Společně s Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 byla zároveň stejnou poštovní zásilkou žalované dne 10. 2. 2022 odeslána Výzva k okamžitému splacení dluhu. V této výzvě byla žalovaná vyzvána, aby dlužnou částku ve výši 151 797,40 Kč uhradila nejpozději do 17. 3. 2022, žalovaná však ničeho neuhradila. Jako příslušenství pohledávky žalobkyně za žalovanou uplatňuje smluvní úrok ve výši 14.00% ročně z jistiny 66 068,87 Kč jdoucí ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení, a dále zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně jdoucí z jistiny 66 068,87 Kč ode dne 18. 3. 2022 do zaplacení.

2. Jelikož žalobkyně nespecifikovala, z jaké konkrétní dlužné částky, za jaké konkrétní období a v jaké konkrétní výši je požadován úrok z prodlení (pouze uvedla, že úrok z prodlení kapitalizovala a odkázala na tabulku, ze které však potřebná skutková zjištění nevyplývají), soud ji usnesením ze dne 17. března 2023, č.j. – 104, vyzval, aby v tomto směru žalobu doplnila s poučením, že v případě nevyhovění výzvě bude žaloba v této části odmítnuta. Žalobkyně v podání ze dne 23.3.2023 zopakovala, za které období jí svědčí nárok na zaplacení úroku z prodlení s tím, že celkovou výši úroku z prodlení (na který by měla nárok) vypočetla částkou 21 104,60 Kč, na úroku z prodlení však požaduje pouze 1 317,40 Kč. Žalobkyně má jistě právo žalovat méně, než činí její nárok, v posuzovaném případě však stále není zřejmé, kterému konkrétnímu období odpovídá částka 1 317,40 Kč, kterou se žalobkyně rozhodla uplatnit u soudu. Bylo na žalobkyně, aby si vybrala (a sdělila soudu), za které konkrétní období (z jaké dlužné částky a v jaké výši) úrok z prodlení požaduje (a ze které nikoliv), aby bylo zřejmé, co přesně je předmětem řízení. To však žalobkyně přes opakovanou výzvu soudu neučinila. Je přitom zřejmé, že s ohledem na sdělený právní názor soudu může být věc posuzována i jako bezdůvodné obohacení, a tudíž by nárok žalobkyně na zákonný úrok z prodlení mohl být přinejmenším částečně úspěšný i za období před 18.3.2022. Jelikož tedy žalobkyně přes výzvu soudu nespecifikovala z jaké konkrétní dlužné částky, za jaké konkrétní období a v jaké konkrétní výši je úrok z prodlení ve výši 1 317,40 Kč požadován, soud žalobu v této části odmítl (výrok ad. III.).

3. Žalovaná k žalobě předně přednesla, že nepovažuje za nutné žalobu ústně projednávat, když žalobkyně argumentovala příjmy 60 000 Kč měsíčně, avšak žalovaná si je jista, že takovým příjmem už dávno nedisponuje. Ústní jednání navrhuje zrušit jako nepotřebné. Soudu by nemělo činit potíže dotázat se žalobkyně, aby takový příjem žalované prokázala. Příjmy uváděné žalobkyní prohlašuje za zcela smýšlené. Žalobkyně si vymýšlí, protože celá její „metodika“ posuzování „úvěruschopnosti“ je jedna velká lež. Žalobkyně navrhla, aby soud vydal rozsudek ve znění, že úvěrová smlouva a celý úvěrový proces předchůdce žalobkyně je podvodné jednání a udělil žalobkyni i její předchůdkyni pokutu ve výši tisícinásobku přihlášení podvodné pohledávky s tím, že žalovaná je povinna zaplatit částku plynoucí ji z bezdůvodného obohacení na výše uvedenou pokutu.

4. Okresní soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a z provedených důkazů zjistil následující skutečnosti.

5. Účastníci učinili nesporným, že žalovaná se společností právnická osoba, uzavřela dne 19.10.2018 smlouvu č. číslo s produktovým názvem Modrá půjčka na účet číslo, na jejímž základě převedla obchodní společnost právnická osoba, žalované v říjnu 2018 částku 90 000 Kč. Žalovaná na pohledávku postupitele uhradila celkem částku ve výši 49 638 Kč prostřednictvím plateb ze dne 20.2.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 21.04.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 17.06.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 09.09.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 18.11.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 30.12.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 25.05.2020 ve výši 6 134 Kč, ze dne 09.10.2020 ve výši 6 200 Kč a ze dne 28.01.2021 ve výši 500 Kč (tyto nesporné skutečnosti prokazuje i kopie Smlouvy o zápůjčce – Modrá na účet, č. smlouvy čísloze dne 19. 1. 2018 včetně smluvních podmínek Smlouvy o zápůjčce, Standardní informace o spotřebitelském úvěru Modrá na účet ze dne 19. 10. 2018, Potvrzení podání ze dne 24. 5. 2022, Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka z 20. 5. 2022, Potvrzení podání ze dne 11. 2. 2022, Zákaznická karta – žádost o spotřebitelský úvěr z 18. 10. 2018, ve spise na č. l. 17 až 18, Výpis z Registru ekonomických subjektů pro jméno FO, ve spise na č. l. 19).

6. Z kopiey: Seznam exekucí z 10. 8. 2022 okresní soud nezjistil žádné nové okolnosti rozhodné pro posouzení věci, když se jedná ou z roku 2022 a tudíž tato nikterak neprokazuje, že by žalobkyně (resp. její právní předchůdkyně) zjišťovala majetkové poměry žalované v době uzavírání úvěrové smlouvy.

7. Okresní soud dále čerpal skutková zjištění z výslechu svědkyně jméno FO, která potvrdila, že působila jako obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, pro kterou sjednávala úvěry. Z tohoto titulu sjednávala za společnost právnická osoba, i úvěr s žalovanou, na podrobnosti si příliš nevzpomínala. Zjišťování úvěruschopnosti bylo prováděno na základě tzv. skóringové SMS, která byla odeslána společnosti právnická osoba Zde se uváděly údaje z občanského průkazu a výměr příjmů (v daném případě výměr důchodu). Žalovaná předložila obchodní zástupkyni výměr důchodu. Jednalo o normálního klienta, nebylo nic zvláštního, co by svědkyni zaujalo. Žádost o spotřebitelský úvěr vyplňovala sama obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, žalovaná jej pouze podepsala. Výdaje žalované ověřovala obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, rovněž výměrem důchodu.

8. Z kopie listin: oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 1. 2018 (ve spise na č. l. 71), oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 6. 1. 2020 (ve spise na č. l. 72) a oznámení České správy sociálního zabezpečení ze dne 4. 1. 2019 (ve spise na č. l. 73), okresní soud zjistil, že výměra důchodu žalované činila v lednu 2018 částku 10 219 Kč, v lednu 2019 částku 11 045 Kč a v lednu 2020 částku 11 821 Kč.

9. Z kopie listin: Smlouva o postoupení pohledávek z 28. 1. 2022, včetně přílohy č. 1 Smlouvy o postoupení pohledávek, okresní soud zjistil, že dne 28. 1. 2022 společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postupitel žalobci postoupil (mimo jiné) pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy číslo

10. Z kopiey: Oznámení o postoupení pohledávky z 1. 2. 2022 okresní soud zjistil, že dne 1. 2. 2022 bylo žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 oznámeno postoupení pohledávky.

11. Z kopiey: Výzva k okamžitému splacení dluhu z 10. 2. 2022 okresní soud zjistil, že dne 10. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení dluhu.

12. Z provedeného dokazování tedy okresní soud zjistil, že žalovaná se společností právnická osoba, uzavřela dne 19.10.2018 smlouvu č. číslo s produktovým názvem Modrá půjčka na účet číslo, na jejímž základě převedla obchodní společnost právnická osoba, žalované v říjnu 2018 částku 90 000 Kč. Žalovaná na pohledávku postupitele uhradila celkem částku ve výši 49 638 Kč prostřednictvím plateb ze dne 20.2.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 21.04.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 17.06.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 09.09.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 18.11.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 30.12.2019 ve výši 6 134 Kč, ze dne 25.05.2020 ve výši 6 134 Kč, ze dne 09.10.2020 ve výši 6 200 Kč a ze dne 28.01.2021 ve výši 500 Kč. Za společnost právnická osoba, sjednávala úvěr s žalovanou jejich tehdejší obchodní zástupkyně jméno FO, které žalovaná předložila výměr důchodu s tím, že výše důchodu žalované v době sjednávání úvěru (říjen 2018) činila částku 10 219 Kč. Žádost o spotřebitelský úvěr vyplňovala sama obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, žalovaná jej pouze podepsala. Obchdoní zástupkyně společnosti právnická osoba, vepsala do žádosti pravidelný měsíční příjem žalované v (nesprávné) výši 19 300 Kč, připsala do žádosti další pravidelný měsíční příjem žalované v částce 15 000 Kč a další pravidelný měsíční příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč. Výdaje žalované obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, odhadla částkou 6 000 Kč. Úvěruschopnost žalované byla ověřena na základě tzv. skóringové SMS, která obsahovala údaje z občanského průkazu žalované a výši jejího důchodu. Dne 28. 1. 2022 společnost právnická osoba, jako postupitel, uzavřela s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou postupitel žalobci postoupil (mimo jiné) pohledávku z titulu předmětné Smlouvy. Pohledávka je identifikována v příloze postupní smlouvy pod číslem Smlouvy číslo Dne 1. 2. 2022 bylo žalované oznámením o postoupení pohledávky ze dne 1. 2. 2022 oznámeno postoupení pohledávky. Dne 10. 2. 2022 byla žalovaná vyzvána k okamžitému splacení dluhu.

13. Jelikož soud neměl za prokázané, že původní věřitel (společnost právnická osoba) řádně a dostatečně zjišťovala úvěruschopnost žalované, vyzval ji k doplnění žaloby a poučil o procesních následcích v případě nevyhovění výzvě. Žalobkyně navrhla výslech tehdejší obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, čímž však tvrzení žalobkyně prokázáno nebylo. Soud tedy sdělil u ústního jednání dne 9.2.2023 žalobkyni, že stále nemá za prokázané, že by žalobkyně řádně a dostatečně zjišťovala úvěruschopnost žalované, na což již žalobkyně nikterak nereagovala.

14. Po právní stránce soud posoudil smlouvu o zápůjčce dle ust. a násl. . Současně, dle ust. se jedná o spotřebitelský úvěr.

15. Podle ustanovení poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

16. Podle odst. 2 citovaného ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle ustanovení poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli (žalobkyni), a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní.

19. Shodná povinnost byla věřiteli ve spotřebitelských vztazích uložena i v předchozí právní úpravě obsažené v , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016. V právní praxi nebylo výraznějších pochyb o tom, že důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle dřívějšího , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30.11.2016, byla absolutní neplatnost smlouvy. Ačkoli tento dřívější zákon o spotřebitelském úvěru výslovně nestanovil, že následkem porušení povinností podle tohoto zákona je absolutní neplatnost smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno, že tento výklad je z hlediska ochrany spotřebitele nutný a nasvědčuje mu i legislativní vývoj ochrany spotřebitele a samotné právní úpravy spotřebitelských úvěrů a jejich zprostředkování (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp.zn. FA/4056/2017, FA/SU/374/2015, ze dne 23.7.2015, sp.zn. FA/7819/2015, FA/SU/208/2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU/1192/2017 – 20 aj.).

20. Pouze jazykový výklad nové právní úpravy účinné od 1.12.2016 a obsažené v a by (zejména vzhledem k druhé větě odst. 1 ) mohl nasvědčovat, že touto změnou došlo ke změně zákonného důsledku porušení kontinuálně stanovené povinnosti poskytovatele úvěru v tom směru, že nově jím bude nikoli absolutní, ale pouhá relativní neplatnost dotčené smlouvy, kterou, jako takovou, by měl soud zkoumat pouze k námitce spotřebitele.

21. Při výkladu a aplikaci právních předpisů však nelze pomíjet jejich účel a smysl, který není možné hledat jen ve slovech a větách toho kterého předpisu, ale je v něm třeba vždy nalézat i zásady uznávané demokratickými právními státy [srov. nález Ústavního soudu ze dne 7.5.2009, sp.zn. SbNU 409)]. Mezi tyto náleží i zásada rovnosti a s ní související zásada ochrany slabší strany, jejímž projevem je i ochrana spotřebitele, vtělená do zvláštní úpravy spotřebitelských vztahů, která usměrňuje v oblasti soukromého práva uplatnění obecné zásady autonomie vůle. Nelze tedy vycházet pouze z toho, že žalovaný smlouvu uzavřel, a pokud mu podmínky smlouvy nevyhovovaly, nemusel ji s žalobkyní uzavírat. Nelze současně tolerovat systematické porušování či obcházení zákona ze strany poskytovatelů jen s poukazem na zásadu pacta sunt servanda s tím, že spotřebitel přístup poskytovatele odsouhlasil. K výkladu právních norem Ústavní soud mj. též v usnesení svého pléna ze dne 3.4.2007, sp.zn. , zdůraznil, že „[o]becný soud není absolutně vázán doslovným zněním zákona, nýbrž se od něj smí a musí odchýlit, pokud to vyžaduje účel zákona, historie jeho vzniku, systematická souvislost nebo některý z principů, jež mají svůj základ v ústavně konformním právním řádu jako významovém celku; povinnost soudů nalézat právo neznamená pouze vyhledávat přímé a výslovné pokyny v zákonném textu, ale též povinnost zjišťovat a formulovat, co je konkrétním právem i tam, kde jde o interpretaci abstraktních norem a ústavních zásad (srov. např. nález sp. zn. , Sb.n.u. sv. 7, str. 87, , Sb.n.u. sv. 13, str. 131, , dostupné na www.judikatura.cz, , dostupné na www.judikatura.cz, , dostupné na www.judikatura.cz). Jinými slovy řečeno, soudy musí při své činnosti postupovat tak, aby interpretační a aplikační právní problémy řešily s maximální mírou racionality. Jestliže interpretace právní normy za použití jazykové metody výkladu vede k nerozumným výsledkům, zakládajícím neodůvodněnou nerovnost mezi subjekty, je na místě použít další výkladové metody, jako je metoda výkladu systematického, logického, teleologického či historického, které by přiměřeně korigovaly interpretační výsledky plynoucí ze základního, nikoliv však jediného, výkladu jazykového.“

22. , o spotřebitelském úvěru, jímž se v této věci právní vztahy řídí, vychází ze zásady rovnosti stran, kdy fakticky nerovné postavení spotřebitele ve vztahu s podnikatelem je dorovnáváno dotčenou právní úpravou směřující k vyvážení této faktické nerovnosti, projevující se ochranou slabší strany. Při jeho výkladu je třeba si uvědomit, že spotřebitel je skutečně slabší stranou, a je tak vůči poskytovateli při uzavírání smlouvy znevýhodněn. Nemá na rozdíl od poskytovatelů před uzavřením smlouvy znalost oboru, dostatek profesionálních zkušeností, právní poradenství, účinný marketing, ekonomickou sílu, nemá možnost stanovovat si smluvní podmínky, když smlouvy bývají uzavírány jako adhezní, apod. Současně již z podstaty věci si peněžní prostředky ze spotřebitelského úvěru nejčastěji obstarávají takové osoby, které volných peněžních prostředků zpravidla nemají mnoho nazbyt, nebo je dokonce zcela postrádají, a jejich cílem je úvěr (někdy za každou cenu) získat. Svou schopnost úvěr splácet pak subjektivně často přeceňují a naopak podceňují rizika s jeho vzetím spojená. Také proto je zákonem povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy ukládána nikoli spotřebiteli samotnému, ale poskytovateli, od něhož se očekává, že k tomuto přistoupí jakožto profesionál v daném oboru s náležitou odbornou péčí a objektivitou. Pro naznačené nerovné postavení smluvních stran je tedy na místě tuto nerovnováhu účinně v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje, ba naopak by se v jejím důsledku stala pouze relativní i celá zákonem stanovená ochrana spotřebitele jako taková. Bez toho, aniž by soud sám ex offo mohl přihlédnout k tomu, zda poskytovatel dostál své zákonné povinnosti, či zda naopak nastaly zákonné důsledky jejího porušení v podobě neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru, je ochrana spotřebitele touto úpravou zamýšlená pouze iluzorní.

23. Tento náhled, odmítající relativní neplatnost jakožto nedostatečný nástroj ochrany spotřebitele, je dlouhodobě sdílen i judikaturou Ústavního soudu. Již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp.zn. , bylo zdůrazněno, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv chápe Ústavní soud jako nesouladnou i s českým ústavním pořádkem, konkrétně s principy rovnosti, přiměřenosti a právní jistoty, která je neslučitelná s podstatou a účelem takové právní úpravy, jež má být projevem zásady ochrany fakticky slabší smluvní strany (spotřebitele), v soukromém právu korigující uplatnění zásady autonomie vůle (viz bod 41. citovaného rozhodnutí).

24. Jestliže tedy žalobce k výzvě soudu nedoplnil řádně svůj žalobní návrh, svá tvrzení, že řádně a dostatečně zjišťoval úvěruschopnost žalované neprokázal, soud v souladu s poučením považoval uzavřenou smlouvu o zápůjčce č. číslo ze dne 19.10.2018 za absolutně neplatnou a věc posuzoval dle ustanovení o bezdůvodném obohacení (§ 2991 a násl. obč. zák.).

25. Nadto, z provedeného dokazování je zřejmé, že žalobkyně řádné zjišťování úvěruschopnosti žalované neprováděla, v posuzovaném případě dokonce sama žalobkyně (prostřednictvím své obchodní zástupkyně) do žádosti o úvěr vepsala nepravdivé údaje a příjem žalované téměř šestinásobně nadhodnotila. Do žádosti o úvěr vepsala obchodní zástupkyně společnosti právnická osoba, pravidelný měsíční příjem žalované v nesprávné výši 19 300 Kč (ačkoliv jí byl předložen výměr důchodu v částce 10 219 Kč), připsala do žádosti další pravidelný měsíční příjem žalované v částce 15 000 Kč (pro který neexistuje žádný doklad) a další pravidelný měsíční příjem domácnosti ve výši 25 000 Kč (pro který rovněž neexistuje jakýkoliv doklad). Je zjevné, že zápůjčka byla žalované poskytnuta právě na základě takto hrubě zkresleného příjmu. Žalobkyně sice velice obšírně popisuje, jakým způsobem zjišťovala její právní předchůdkyně schopnost splácet poskytnutý úvěr (odborná péče, soulad se zákonem, komplexní vyhodnocování, důkladná analýza, atd.), nicméně i prostým matematickým výpočtem je již na základě listin předložených žalovanou (výměr důchodu) naprosto zřejmé, že žalovaná nemohla být schopna úvěr splácet. Osoba, jejíž důchod činí 10 219 Kč, má odhadované výdaje v částce 6 000 Kč, není schopna splácet měsíční splátky ve výši 6 134 Kč již z toho důvodu, že by každý měsíc byla v záporné bilanci – 1 915 Kč (10 219 – 6 000 - 6 134 = – 1 915). K takovému logickému (a jedinému správnému) závěru měla dospět i právní předchůdkyně žalobkyně při zjišťování úvěruschopnosti žalované.

26. Při výpočtu výše bezdůvodného obohacení soud vycházel z nesporných tvrzení účastníků, že žalované byla v říjnu 2018 poskytnuta částka 90 000 Kč a žalovaná žalobkyni zaplatila ve splátkách celkovou částku 49 638 Kč. Zbývá tedy zaplatit částku 40 362 Kč (90 000 – 49 638 = 40 362).

27. V souladu s ust. soud určil, že peněžité plnění bude hrazeno ve splátkách jak uvedeno ve výroku, a to pod ztrátou výhody splátek. Takto soud rozhodl s ohledem na špatnou finanční situaci žalované (skutečná výše jejího důchodu činila v lednu 2020 částku 11 821 Kč) a zejména s ohledem na skutečnost, že vzniklou situaci zapříčinila dle názoru soudu především sama žalobkyně (viz podrobně shora). Soud je toho názoru, že v daném případě stanovení zaplacení dlužné částky v měsíčních splátkách není neúměrné zvýhodnění dlužníka na úkon věřitele a žalobkyni nikterak výrazně nepoškodí (výrok ad. I.).

28. Co do zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok ad. II.).

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , (výrok ad. IV.).

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.

Nebude-li povinnost stanovená tímto rozhodnutím splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí (exekuci).