Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 90/2024-123

Okresní soud ve Svitavách rozhodl samosoudcem Mgr. Matějem Dobešem, Ph.D., ve věci

žalobkyně:

CFIG SE, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému:

Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 38 349 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2013 se žalobkyně domáhala zaplacení 38 349 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 15. 12. 2023 do zaplacení ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 8. 1. 2019, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili, proto soud postupoval podle , , v aktuálním znění, pro věc rozhodném, (dále jen „“) když věc rozhodl bez nařízení jednání.

4. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 8. 1. 2018 a z detailu pohybu – bezhotovostní platby na č. l. 68 spisu vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč (částka 1 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně, takže nebyla žalovanému vyplacena, jak je patrné z odstavce 4.3 smlouvy – pozn. soudu) a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 10 262 Kč, ve splátkách ve výši 216 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 63 spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný vrátil žalobkyni pouze 216 Kč (tj. jednu splátku – pozn. soudu).

5. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 15. 1. 2018 a z detailu pohybu – bezhotovostní platby na č. l. 114 spisu vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 4 000 Kč (částka 16 000 Kč měla být použita na úhradu dluhu ze smlouvy č. hodnota a částka 5 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně, takže tyto nebyly žalovanému vyplaceny, jak je patrné z odstavce 4.3 smlouvy – pozn. soudu) a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 51 491 Kč, ve splátkách ve výši 1 083 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 63 p. v. spisu vzal soud za prokázané, že žalovaný vrátil žalobkyni celkem 11 913 Kč (tj. 11 splátek – pozn soudu).

6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. hodnota ze dne 8. 1. 2019, z detailu pohybu – bezhotovostní platby na č. l. 16 spisu a ze sdělení banky na č. l. 120 spisu vzal soud za prokázané, že na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 903 Kč (částka 24 097 Kč měla být použita na úhradu dluhu ze smlouvy č. hodnota a částka 8 000 Kč měla být započtena na náklady žalobkyně, takže tyto nebyly žalovanému vyplaceny, jak je patrné z odstavce 4.3 smlouvy – pozn. soudu) a žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem 82 422 Kč, ve splátkách ve výši 1 734 Kč měsíčně. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 63 p. v. spisu vzal soud za prokázané a žalovaný vrátil žalobkyni celkem 10 404 Kč (tj. 6 splátek – pozn. soudu).

7. Ke skutkovým zjištěním pod body 4. až 6. odůvodnění soud doplňuje, že na základě smluv č. hodnota, č. hodnota a č. hodnota žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 15 903 Kč (tj. 4 000 Kč + 4 000 Kč + 7 903 Kč) a žalovaný vrátil žalobkyni celkem 22 533 Kč (tj. 216 Kč + 11 913 Kč + 10 404 Kč).

8. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 64 p. v. a 65 p. v. spisu vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smluv č. hodnota a č. hodnota (tj. prvních dvou smluv z ledna 2018 – pozn. soudu) žalobkyně vycházela z údaje o příjmu žalovaného ve výši 22 632 Kč měsíčně a výdajích v celkové výši 7 800 Kč měsíčně. Z výpisu z účtu za období od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017 vzal soud za prokázané, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši, která odpovídá údaji, ze kterého vycházela žalobkyně, a výdaje ve výši 30 594,17 Kč, a že na konci období hospodařil se zůstatkem ve výši 24,72 Kč.

9. Z tvrzení žalobkyně na č. l. 48 spisu vzal soud za prokázané, že při posouzení úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy č. hodnota (tj. poslední smlouvy z ledna 2019 – pozn. soudu) žalobkyně vycházela z údaje o příjmu žalovaného ve výši 33 906 Kč měsíčně a výdajích v celkové výši 9 800 Kč měsíčně (včetně splátek na jiný úvěr ve výši 2 000 Ke měsíčně – pozn. soudu). Z výplatního lístku za říjen 2018 vzal soud za prokázané, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši, která odpovídá údaji, ze kterého vycházela žalobkyně. Z výpisu z účtu za období od 1. 11. 2018 do 30. 11. 2018 soud za prokázané, že žalovaný měl příjem ze zaměstnání ve výši 30 434 Kč a výdaje ve výši 38 418,16 Kč, že na konci období hospodařil se zůstatkem ve výši 356,93 Kč, a že dne 20. 11. 2019 čerpal úvěr ve výši 5 000 Kč.

10. Z ostatních listinných důkazů soud nevzal za prokázané žádné právně významné skutečnosti.

11. Podle , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 28. 5. 2022, pro věc rozhodném, (dále jen „zákona o spotřebitelském úvěru“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Po právní stránce posoudil soud zjištěný skutkový stav tak, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky na základě smluv o spotřebitelském úvěru, které jsou neplatné, neboť před jejich uzavřením řádně neprověřila schopnost žalovaného splácet, když ve vztahu k výdajům žalovaného chybí podkladový materiál za delší časové období (pokud byly smlouvy uzavřeny v lednu, měly být doloženy výpisy z účtu za období od října do prosince, nikoli jenom za říjen), a výše výdajů, které žalovaný za pozorované období měl, nepotvrzuje výši, ze které vycházela žalobkyně, ale tuto trojnásobně až čtyřnásobně násobně převyšuje.

15. Smlouvy jsou neplatné zároveň proto, že z výsledku posouzení úvěruschopnosti žalovaného vyplývají důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného úvěr splácet, když zjištěné výdaje žalovaného ve všech případech převyšovaly jeho příjem, výpisy z účtu vykazují prakticky nulový zůstatek na konci období a z posledního výpisu je navíc patrné, že žalovaný čerpal jiné úvěry.

16. Proto soud postupoval podle § 87 odst. 1 věty III zákona o spotřebitelském úvěru, když žalobu zamítl, jak je uvedeno v bodě I. výroku, neboť povinnost žalovaného vrátit žalobkyni jen poskytnuté jistiny spotřebitelských úvěrů v celkové výši 15 903 Kč zanikla plněním v celkové výši 22 533 Kč.

17. Žalobkyně byla ve věci neúspěšná a žalovanému žádné náklady nevznikly, proto soud rozhodl o povinnosti k náhradě nákladů řízení, jak je uvedeno v bodě II. výroku.

Poučení:

Proti rozsudku je přípustné odvolání a lze je podat do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočce v Pardubicích prostřednictvím Okresního soudu ve Svitavách.