Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 104/2024-180

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Petrem Karáskem v právní věci

žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO: IČO zainteresované společnosti 0/0,

se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1,

zastoupeného jméno právního zástupce

advokátem se sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0,

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0,

Adresa zainteresované osoby 0/0,

o zaplacení 613 619,37 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 356 580,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se ohledně zaplacení 257 038,73 Kč, úroku ve výši 42 945 Kč, úroku z prodlení ve výši 58 338,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 613 619,37 Kč za dobu od 24.10.2023 až do zaplacení a úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 608 745,37 Kč za dobu od 24.10.2023 až do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobci 356 580,64 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se ohledně zaplacení 257 038,73 Kč, úroku ve výši 42 945 Kč, úroku z prodlení ve výši 58 338,03 Kč, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 613 619,37 Kč za dobu od 24.10.2023 až do zaplacení a úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 608 745,37 Kč za dobu od 24.10.2023 až do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalované zaplacení 613 619,37 Kč spolu s úrokem ve výši 42 945 Kč za dobu od 5.3.2023 do 23.10.2023, úroku z prodlení ve výši 58 338,03 Kč za dobu od 5.3.2023 do 23.10.2023, úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 613 619,37 Kč za dobu od 24.10.2023 až do zaplacení a úroku ve výši 10,9 % ročně z částky 608 745,37 Kč za dobu od 24.10.2023 až do zaplacení. V odůvodnění žaloby uvedl, že s žalovanou dne 19.8.2019 uzavřel smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaná čerpala úvěr ve výši 600 000 Kč, který se zavázala splácet spolu se sjednaným úrokem ve výši 10,9 % ročně v 80 měsíčních splátkách po 8 337 Kč. Žalovaná své platební povinnosti řádně neplnila a žalobce tak využil svého práva pro tento případ sjednaného ve smlouvě a úvěr zesplatnil ke dni 4.3.2023. Žalovaná na výzvu k okamžitému splacení dluhu již nereagovala, stejně tak na předžalobní výzvu. Žalobce se před uzavřením předmětné úvěrové smlouvy zabýval schopností žalované splácet úvěr, vycházel z informací poskytnutých žalovanou v žádosti o úvěr, z transakcí na bankovním účtu žalované, přičemž se v daném případě jednalo o konsolidaci v minulosti poskytnutých úvěrů. Žalobce též zohlednil všechny interní i externí závazky žalované a prověřil veřejné registry a rejstříky, kdy byl prověřen insolvenční rejstřík, centrální evidence exekucí, evidence dlužníků SOLUS a nebankovní registr klientských informací CBCB.

2. Žalovaná se k oběma jednáním soudu, ač řádně a včas předvolána (fikcí na adrese trvalého pobytu shora), nedostavila, soud tedy s odkazem na , (dále jen „“) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.

3. Při jednání dne 28.5.2024 právní zástupce žalobce k výzvě soudu ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované doplnil, že byla provedena lustrace bankovního účtu žalované, který žalobce pro žalovanou vedl, zde bylo zjištěno, že její příjem činí zhruba 19 000 Kč měsíčně. Nebyly zjištěny žádné negativní okolnosti prostřednictvím lustrace systémů, dále bylo zjištěno, že žalovaná již dva úvěry u žalobkyně měla. Celkové splátkové zatížení žalované by tak vyšlo na 10 947 Kč měsíčně. Žalovaná jako své výdaje uvedla částku 200 Kč a dále 2 000 Kč na nájemné. Žalobkyně se s tímto nespokojila a za použití statistických modelů došla k průměrným výdajům žalované ve výši 6 540 Kč měsíčně. Soud následně žalobce s výstrahou neúspěchu ve věci vyzval k většímu prohloubení tvrzení a důkazů ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalované, když deklarované výdaje nejsou věrohodné a bankovní účet byl předložen pouze za dobu 19 dnů předcházejících poskytnutí předmětného úvěru.

4. Žalobce v podání ze dne 28.6.2024 doplnil k výzvě soudu následující. Žalobce napřed zevrubně zopakoval, jaké lustrace žalované prováděl, s tím, že zkoumání úvěruschopnosti žalované proběhlo u všech tří žádostí žalované o úvěr, které postupně žalobci adresovala. Předmětná úvěrová smlouva sloužila ke konsolidaci předchozích úvěrů, na jejichž doplacení mělo být z předmětu úvěru použito 490 026 Kč. Schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr posuzuje žalobce v každém případně individuálně a vynakládá aktivní činnost za účelem zjištění, zda dosavadní, ale i předpokládané majetkové a osobní poměry žadatele odpovídají tomu, aby při vynaložení této odborné péče žalobce úvěr žadateli poskytl. Zaměstnanci žalobce jsou v rámci interní metodiky průběžně proškolováni, aby s klienty probrali a nastavili optimální způsob financování. Žalobce se nespoléhal jen na informace poskytnuté žalovanou, ale úvěruschopnost žalované aktivně zjišťoval a poskytnuté informace ověřoval, čímž naplnil požadavky stanovené zákonem. K poskytnutí úvěru v daném případě došlo po podání žádosti o poskytnutí úvěru ze strany žalované prostřednictvím mobilního bankovnictví. Žalovaná v rámci žádosti uvedla příjmy ve výši 15 714 Kč, což žalobce následně ověřil dle výpisů z pohybu na běžném účtu žalované. Výdaje žalovaná uvedla ve výši 2 000 Kč, nicméně žalobce se s tímto nespokojil a na základě statistického modelu dospěl k výdajům 6 540 Kč. Na základě této úvahy pak dospěl k závěru, že žalované zbýval dostatek financí k pokrytí splátek úvěru i úhradě nákladů na živobytí. Dále žalobce upozornil, že by bylo nežádoucí paušalizovat závěry judikatury, která především hovoří o tom, že všechny případy zkoumání úvěruschopnosti je třeba posuzovat individuálně a rozhodně nelze vyloučit aplikaci statistických a ekonomických modelů a poskytovatel úvěru se nezpronevěří zákonným zásadám, pokud se nespolehne jen na informace získané od spotřebitele.

5. Při jednání soudu dne 13.8.2024 soud sdělil žalobci, že výzvu k doplnění důkazů a tvrzení danou při minulém jednání nemá za dostatečně splněnou, když žalobce především nedoložil dostatek objektivních důkazů o zkoumání úvěruschopnosti žalované, žalobce byl následně vyzván k dalšímu doplnění důkazů s výstrahou neúspěchu ve věci. Právní zástupce žalobce k tomu sdělil, že doložil výpisy z úvěrového účtu za období od května do srpna 2019, přičemž z těchto je zřejmé, že žalovaná byla dlouhodobě schopna dosavadní úvěry splácet a následně po dlouhou dobu splácela i úvěr předmětný. Předmětným úvěrem byly konsolidovány předchozí finanční závazky žalované a je pravdou, že této byly poskytnuty i nějaké finanční prostředky navíc, nicméně k navýšení měsíčního finančního zatížení došlo pouze v řádech stokorun. Je také pravdou, že zůstatky na běžném účtu žalované byly občas záporné či v malé výši, nicméně žalovaná měla sjednán kontokorent a s touto situací tedy byly obě strany seznámeny a počítaly s ní. Žalobce tak především vycházel z toho, že žalovaná byla dlouhodobě schopna všechny úvěry splácet bez ohledu na zůstatky na jejím účtu. Jak již dovodila judikatura Nejvyššího soudu, je třeba v otázce zkoumání úvěruschopnosti spíše nahlížet na materiální stránku než na stránku formální. Žalobce tedy na podané žalobě setrvává a žádné důkazy již nebude doplňovat. Závěrem žalobce navrhl žalobě vyhovět a přiznat žalobci náhradu nákladů řízení.

6. Ze smlouvy uzavřené mezi účastníky řízení dne 19.8.2019 vyplynulo, že jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ze strany žalobce ve výši 600 000 Kč úročený sazbou 10,9 % ročně. Žalovaná se zavázala úvěr splatit po 8 337 Kč měsíčně ve 119 splátkách. Ze smlouvy dále vyplynulo, že tímto byly konsolidovány tři dosavadní úvěry poskytnuté žalobcem žalované ve zbývající výši 32 899 Kč, 297 931 Kč a 149 431 Kč a dále úvěr poskytnutý žalované společností právnická osoba., z něhož zbývá doplatit 9 765 Kč. Ke smlouvě žalobce dále doložil všeobecné obchodní podmínky a ceník, které byly sjednány jako jejich součást.

7. Z výpisu z úvěrového účtu č. č. účtu za dobu od 19.8.2019 do 31.12.2022 vedeného žalobcem pro žalovanou v předmětné souvislosti vyplynulo, že žalovaná dne 19.8.2019 a 22.8.2019 čerpala celkem 600 000 Kč. V roce 2019 žalovaná na předmětný úvěr splatila celkem 40 197 Kč, v roce 2020 splatila 37 905,65 Kč. v roce 2021 splatila 65 799,71 Kč a v roce 2022 pak částku 99 517 Kč.

8. Z upomínky ze dne 31.1.2023 vyplynulo, že tuto adresoval žalobce žalované s výstrahou zesplatnění úvěru v případě nedoplacení aktuálního dluhu na splátkách předmětného úvěru. dopisu žalobce adresovaného žalované ze dne 4.3.2023 vyplynulo, že právního předchůdce žalobce tímto odstoupil ke dni 4.3.2023 od shora uvedené úvěrové smlouvy a vyzval žalovanou k okamžitému zaplacení zbytku úvěru.

9. Z předžalobní upomínky adresované žalované právním zástupcem žalobce dne 24.10.2023 vyplynulo, že žalovaná byla vyzvána k úhradě dluhu s výstrahou soudního vymáhání. Dle připojeného podacího archu byla písemnost žalované odeslána dne 25.10.2023.

10. Zy označené jako „Podklady pre súdne konanie“ vyplynulo, že se jedná o sumarizaci historie předmětného úvěru a jeho splácení, z níž vyplývá, že aktuální dluh z předmětného úvěru činí k datu 4.3.2023 částku 613 619,37 Kč.

11. Z žádosti ze dne 19.8.2019 podepsané žalovanou vyplynulo, že tímto žádala žalobce o poskytnutí úvěru 150 000 Kč, dále zde uvedla, že je žije v družském poměru v nájemním bytě ve vlastnictví třetí osoby, když v domácnosti žijí celkem tři osoby. Žalovaná má jediný příjem, a to ze mzdy ve výši 15 714 Kč od společnosti právnická osoba Výdaje žalované činí 2 000 Kč, a to na nájem.

12. Z výpisu z bankovního účtu žalované vedeného žalobcem (č. č. účtu) za srpen 2019 vyplynulo, že počáteční zůstatek na tomto účtu činil 0 Kč, konečný zůstatek pak -12 000 Kč, žalovaná obdržela mzdu ve výši 18 478 Kč. Konečný zůstatek v září 2019 činil -11 624,99 Kč a obdržená mzda 20 849 Kč, konečný zůstatek v říjnu 2019 činil -11 879,32 Kč a obdržená mzda 16 723 Kč, konečný zůstatek v listopadu 2019 činil – 10 716,21 Kč a obdržená mzda 25 297 Kč, konečný zůstatek v prosinci 2019 činil -10 434,09 Kč a obdržená mzda 18 631 Kč, konečný zůstatek v lednu 2020 činil -11 786,75 Kč a obdržená mzda 20 783 Kč, konečný zůstatek v únoru 2020 činil -8 025,42 Kč a obdržená mzda 19 323 Kč. Počáteční zůstatek na účtu žalované v lednu 2019 činil 1 237,51 Kč, konečný pak 303,93 Kč a obdržená mzda 15 967 Kč. V únoru 2019 činil počáteční zůstatek 303,93 Kč a konečný zůstatek pak 1 482,55 Kč, žalovaná obdržela mzda ve výši 15 262 Kč. V březnu 2019 činil počáteční zůstatek 1 482,55 Kč a konečný zůstatek pak 26 008,17 Kč, žalovaná obdržela mzdu 11 280 Kč a obdržela blíže neurčenou platbu ve výši 149 953,16 Kč. V dubnu 2019 žalovaná činil počáteční zůstatek 26 008,17 Kč a konečný zůstatek 8 739,16 Kč, obdržená mzda činila 16 076 Kč, dubnu 2019 žalovaná také obdržela 150 000 Kč.

13. Zy zpracované žalobcem a označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že lustrací dne 29.4.2019 bylo zjištěno, že žalovaná má již existující splátky úvěrů v celkové výši 4 556 Kč měsíčně u žalobce. Splátka nového úvěru činí 2 351 Kč a celkové splátkové zatížení tedy částku 6 907 Kč měsíčně. Závěrem je konstatováno, že příjem žalované je dostatečný ke splácení úvěru, neboť jí poté zbude 7 299 Kč k pokrytí životních nákladů. Zy zpracované žalobcem a označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že lustrací dne 18.3.2019 bylo zjištěno, že žalovaná má již existující splátky úvěrů v celkové výši 3 693 Kč měsíčně u žalobce. Splátka nového úvěru činí 4 056 Kč a celkové splátkové zatížení tedy částku 4 556 Kč měsíčně. Závěrem je konstatováno, že příjem žalované je dostatečný ke splácení úvěru, neboť jí poté zbude 9 613 Kč k pokrytí životních nákladů. Zy zpracované žalobcem a označené jako Posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že lustrací dne 12.3.2020 bylo zjištěno, že žalovaná má již existující splátky úvěrů v celkové výši 9 337 Kč měsíčně u žalobce. Splátka nového úvěru činí 2 250 Kč a celkové splátkové zatížení tedy částku 10 947 Kč měsíčně. Závěrem je konstatováno, že příjem žalované je dostatečný ke splácení úvěru, neboť jí poté zbude 8 053 Kč k pokrytí životních nákladů.

14. Žalobce dále předložil výpis z úvěrového účtu č. č. účtu, který vedl pro žalovanou ohledně úvěru ve výši 45 000 Kč. Ve výpisu za listopad a prosinec 2022 nevyplynula žádná splátka žalované. V říjnu 2022 žalovaná splatila 4 255,96 Kč po splatnosti, v září 2022 žalovaná splatila 2 404,69 Kč, po splatnosti, v srpnu 2022 žalovaná splatila 704,96 Kč, po splatnosti, v červenci 2022 žalovaná splatila 2 445,04 Kč, částečně po splatnosti, v červnu 2022 žalovaná splatila 5 308,90 Kč, částečně po splatnosti, v květnu 2022 žalovaná splatila 3 055,92 Kč, částečně po splatnosti, v dubu 2022 žalovaná splatila 3 099,10 Kč, částečně po splatnosti, v březnu 2022 žalovaná splatila 3 161,57 Kč, částečně po splatnosti, v únoru žalovaná splatila 3 108,13 Kč, částečně po splatnosti, v lednu 2022 žalovaná splatila 3 005,24 Kč, částečně po splatnosti. Obdobně pak žalovaná splácela daný úvěr v roce 2021, z toho kromě čtyř (od února do května) měsíců vždy částečně po splatnosti. Obdobně pak žalovaná splácela v roce 2020, z toho ve čtyřech měsících částečně po splatnosti, úvěrový rámec činil v lednu 2020 částku 20 000 Kč, v březnu 2020 činil 30 000 Kč a dále již shora zmíněných 45 000 Kč. V roce 2019 činil od ledna do dubna úvěr 10 000 Kč, v květnu až červenci 32 000 Kč, od srpna do listopadu 5 000 Kč a v prosinci 2019 pak 20 000 Kč. V roce 2019 žalovaná úvěr řádně splácela. Z výpisu za prosinec 2018 vyplynulo, že úvěr byl otevřen k 21.12.2018 s rámcem 10 000 Kč.

15. Žalobce dále předložil výpis z úvěrového účtu č. č. účtu, který vedl pro žalovanou ohledně úvěru ve výši 300 000 Kč, a to za dobu od 18.3.2019 do 21.8.2019, kdy jej žalovaná čerpala ve zmíněné výši k 18.3.2019 a následně až do srpna 2019 řádně splácela.

16. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalobce s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru, jak je shora specifikována, na jejímž základě žalovaná obdržela dne 19.8.2019 a 22.8.2019 celkem 600 000 Kč, žalovaná na základě smlouvy následně uhradila celkem 243 419,36 Kč, jak je uvedeno v odstavci 7. tohoto rozsudku. Předmětným úvěrem byly konsolidovány čtyři další úvěry žalované v celkové výši 490 026 Kč, z toho 9 765 Kč vůči třetí osobě a zbývající částka vůči žalobci. V den uzavření úvěrové smlouvy žalovaná podepsala žádost o úvěr, kde deklarovala své poměry s tím, že žije v družském poměru v nájemním bytě ve vlastnictví třetí osoby, když v domácnosti žijí celkem tři osoby. právnická osoba s tím, že žalovaná má jediný příjem, a to ze mzdy ve výši 15 714 Kč od společnosti právnická osoba, výdaje žalované činí 2 000 Kč, a to na nájem. Žalovaná měla u žalovaného další úvěry vedené pod č. č. účtu, který byl konsolidován na základě smlouvy shora a dále také úvěr č. č. účtu, který splácela, jak je podrobně uvedeno v odstavci 14. tohoto rozsudku. Žalobce ve dnech 18.3.2019, 29.4.2019 a 12.3.2020 zpracovalu Posouzení úvěruschopnosti klienta ohledně žalované s obsahem specifikovaným v odstavci 13. tohoto rozsudku. Žalobce zaslal žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní upomínku. Žalobce minimálně od ledna 2019 do ledna 2020 vedl pro žalovanou běžný bankovní účet (viz odstavec 12. tohoto rozsudku).

17. Dle , (dále jen ), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ve znění účinném do 29.5.2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen z části. Z provedeného řízení vyplynulo, že žalobce s žalovanou uzavřely smlouvu o úvěru (dle ) shora specifikovanou, na jejímž základě žalovaná obdržela 600 000 Kč, jak je shora uvedeno. Jelikož však soud shledal tuto smlouvu neplatnou, dále se nezabýval jejími ujednáními a vzájemný vztah účastníků řízení vypořádal dle .

19. Je nepochybné, že na právní vztah, od nějž žalobce odvíjí svůj žalobní nárok, dopadá ( tohoto zákona), neboť se v daném případě jednalo o úvěr poskytnutý spotřebiteli. Žalobce rozsáhle argumentoval tím, že se úvěruschopností žalované dostatečně zabýval, ale tomuto závěru soud nepřisvědčil. Lze jistě souhlasit s žalobcem, že neukládá v daném ohledu žádné konkrétní povinnosti, danou podmínku formuluje velmi obecně a v souladu s judikaturou je tak třeba přistupovat k hodnocení každé situace, resp. osoby, jíž je poskytován úvěr, individuálně. Stejně tak jistě nelze paušálně odmítnout užití různých statistických a ekonomických modelů, nicméně zde je nutné přihlédnout k povaze a důvěryhodnosti vstupních dat a ve výsledku také posoudit relevantnost výsledků takové činnosti. V daném případě žalobce disponoval jediným objektivním důkazem o poměrech žalované a tím byl výpis z jejího bankovního účtu, potažmo výpisy z účtů úvěrových. Žalovaná deklarovala poměrně nízký příjem ve výši 15 714 Kč, z výpisů z jejích účtů doložených žalobcem, které předcházely poskytnutí předmětného úvěru vycházel průměrný příjem 14 646 Kč. Zy posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že již v dubnu 2019 činilo splátkové zatížení žalované 6 907 Kč měsíčně. Již v danou chvíli tedy žalovaná vynakládala zhruba polovinu svých nikterak vysokých příjmů na splátky úvěrů. Již daná situace je dle názoru soudu vysoce rizikovou, kdy jakýkoliv vyšší výdaj či propad příjmu znamená neschopnost žalované dostát základním závazkům. Této navíc zbývá zhruba 7 000 Kč k úhradě veškerých dalších životních potřeb, přičemž žije v nájmu, kdy jen cena nájemního bydlení bývá běžně i dvojnásobná oproti zmíněné částce. Výdaje deklarované žalovanou ve výši 2 000 Kč měsíčně jsou pak zcela nereálné a měly pro žalobce znamenat další výstrahu a podnět k mnohem intenzivnějšímu šetření. Žalobce soud neseznámil blíže s mechanismem statistického modelu, který užil, ale výdaje ve výši 6 540 Kč měsíčně se nejeví z obecně známých informací jako běžné a reálné výdaje osoby na živobytí, zvláště při daném typu bydlení. Dané výdaje konečně ani neodpovídají výpisům z účtu žalované, z nějž je zřejmé, že účet žalované kromě období čerpání úvěrů vykazoval v podstatě neustále záporné zůstatky, a to i výrazné, je tedy zřejmé, že oba zjištěné údaje o výdajích žalované byly rozporné se skutečností a objektivním podkladem, který měl žalobce k dispozici. Pokud pak žalovaná po poskytnutí předmětného úvěru měla již splácet 9 337 Kč (posouzení úvěruschopnosti klienta ze dne 12.3.2020) tak se s odkazem na výše uvedené rozhodně nemůže jednat o odpovědné úvěrování. Jistě nelze bránit žalobci v uzavření smlouvy konsolidující dosavadní závazky s tím, že splátkové zatížení žalované by bylo menší nebo stejné, nicméně žalovaná rozhodně nebyla osobou, u níž by bylo možné splátkové zatížení ještě zvýšit a stejně tak zvyšovat rozsah úvěru o další výraznou částku, k čemuž uzavřením předmětné úvěrové smlouvy došlo. Ze samé skutečnosti, že spotřebitel po určitou dobu úvěr splácí, nelze automaticky uzavřít, že úvěruschopnost byla řádně zkoumána. Tato musí být dána vždy v momentě poskytnutí úvěru a poskytovatel úvěru tuto náležitě zjistit. Nelze např. bez dalšího náležitě dovodit, z jakého důvodu byl úvěr po určitou dobu řádně splácen, mohlo se jednat o financování stávajícím či jinými úvěry apod., zatížením jiných členů domácnosti, jejichž poměry jsou neznámé a je otázka jejich relevantnosti pro dané zkoumání bez znalosti bližších pravidel a fungování daného soužití. I z historie souvisejícího úvěru č. č. č. účtu stejně jako z historie úvěru předmětného je zřejmé, že žalobce splátkové zatížení, resp. rozsah úvěrů, žalované neustále rozšiřoval, až se žalovaná dostala za hranu možnosti svým vzrůstajícím závazkům dostát. Na základě shora uvedeného soud shledal, že se žalobce dostatečně úvěruschopností žalované nezabýval, resp. tuto skutečnost neprokázal a na předmětnou smlouvu je pak třeba nahlížet jako na neplatnou.

20. Je pravdou, že v případě otázky splnění povinnosti zkoumat schopnost spotřebitele splácet úvěr počítá i s jeho vlastní aktivitou ( zákona o úvěru) ve formě námitky, nicméně Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. ze dne 26.2.2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Soud je tedy přesvědčen, že závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že i bez námitky vznesené dlužníkem (spotřebitelem) je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyvodit z tohoto patřičné konsekvence ve smyslu shledání neplatnosti uzavřené smlouvy (ať již dle , tak dle ).

21. S odkazem na § 87 odst. 1 je pak žalovaná za daného stavu povinna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem, v daném případě je tedy povinna vrátit 600 000 Kč ponížených o dosavadní splátky ve výši 243 419,36 Kč na výsledných 356 580,64 Kč, když ve zbytku žalovaného nároku spočívajícího v nárocích pramenících ze samotné neplatné smlouvy soud žalobu zamítl. Pro úplnost soud dodává, že se v daném případě nejedná o bezdůvodné obohacení na straně žalovaného dle , , neboť úprava obsažená v je ve vztahu k obecné úpravě obsažené v úpravou speciální. Žalobce tak touto optikou nemá ani nárok na úroky z prodlení (, ), když dle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. ze dne 20. 4. 2022 splatnost zbývající jistiny úvěru zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení, když specifický nárok poskytovatele úvěru dle spočívající v nesplacené jistině úvěru má novou dobu splatnosti, buď mezi účastníky dohodnutou nebo soudem určenou, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaná jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobce může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Jelikož pak žalovaná v řízení zůstala pasivní, soud nezjišťoval její možnosti a uložil jí dluh uhradit ve standardní lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle 160 odst. 1 , když si existence dluhu musela být žalovaná vědoma již delší dobu (viz doba poskytnutí úvěru, zaslání upomínek).

22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle ust. dle většinového úspěchu žalované, která však žádné náklady řízení neuplatnila a žádné na její straně z proběhlého řízení ani nevyplývají.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím soudu zdejšího. Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem plněna dobrovolně, lze se návrhem domáhat výkonu rozhodnutí.