Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
12 C 189/2024-25
Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Jun Liškovou v právní věci
žalobce: Anonymizováno, sídlem Anonymizováno´
Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno
zastoupeného: Anonymizováno. Jméno zainteresované osoby 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0, advokát,
sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 1/0, dříve PokornáDatum narození zainteresované osoby 1/0,
Adresa zainteresované osoby 1/0,
o zaplacení částky 11 212 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá ohledně částky částka se zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, a ohledně kapitalizovaného úroku ve výši částka.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, to vše ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku.II. Žaloba se zamítá ohledně částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a ohledně kapitalizovaného úroku ve výši , částka, .III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou podanou k soudu dne datum se žalobce na žalovaném domáhal zaplacení částky částka s příslušenstvím – kapitalizovaným úrokem a dále zákonným úrokem z prodlení. Uváděl, že mezi právním předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, IČ: IČO a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce, na základě níž obdržel žalovaný částku částka, kterou však v rozporu se smluvními ujednáními v plné výši dosud nevrátil. Trvající pohledávka z této smlouvy za žalovaným byla na žalobce postoupena písemnou smlouvou, uzavřenou s původním věřitelem, ze dne datum; toto postoupení bylo žalovanému oznámeno. Přes předžalobní upomínku žalovaný dosud dluh neuhradil.
2. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů podle § 132 o.s.ř. vzal soud za prokázané, že žalovaný sjednal s právním předchůdcem žalobce (právnická osoba) dne datum smlouvu o půjčce, podle níž při jejím podpisu převzal částku částka. Smlouva obsahovala ujednání, podle něhož byl žalovaný povinen zaplatit v souvislosti s půjčkou též souhrnný poplatek ve výši částka. Žalovaný se zavázal částku v celkové výši částka splatit v 52 týdenních splátkách po částka, s tím, že první splátku uhradí 7. den od data uzavření smlouvy a každou následující týdenní splátku vždy do konce dalšího týdenního období - tedy poslední splátka připadala na den datum. Svým podpisem žalovaný potvrdil převzetí půjčky ve výši částka v hotovosti. Nedílnou součástí této smlouvy byly dle ujednání stran též Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy o půjčce. Tyto skutečnosti vyplývají se smlouvy o půjčce č. tel. číslo se smluvními podmínkami. Žalovaný uhradil pouze částka. Právní předchůdce žalobce jako postupitel a společnost Anonymizováno Anonymizováno. jako postupník uzavřeli dne datum, s účinností ke dni datum, smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla uvedená pohledávka za žalovaným postoupena na postupníka. Společnost Anonymizováno Anonymizováno. jako postupitel a žalobce jako postupník uzavřeli dne datum, s účinností ke dni datum, smlouvou o postoupení pohledávek, kterou byla uvedená pohledávka za žalovaným postoupena na postupníka. Postoupen pohledávky bylo žalovanému oznámeno. tyto skutečnosti vyplývají ze smluv o postoupení pohledávky ze dne Anonymizováno ze dne datum, z příloh smluv a potvrzení o zaplacení kupní ceny, a o oznámení postoupení žalovanému s dokladem o odeslání. Před podáním žaloby žalobce žalovaného o zaplacení upomenul (předžalobní výzva ze dne datum s dokladem o odeslání). Oznámení o postoupení pohledávky právního předchůdce žalobce ze dne datum bylo žalovanému zasláno dne datum. Před podáním žaloby žalobce žalovaného vyzval k úhradě dlužné částky řádnou předžalobní upomínkou, avšak bezvýsledně.
právnická osoba ohledem na okamžik vzniku předmětného závazku (uzavření smlouvy) soud v souladu s přechodným ustanovením § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), posuzoval danou věc po právní stránce za použití dosavadních právních předpisů, zejména příslušných ustanovení zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku , ve znění do datum (dále jen „obč. zák.“), a dále dle ustanovení zákona č. 321/2001 Sb. , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru, ve znění účinném do datum (ustanovení § 23 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, čl. II bodu 2 zákona č. 43/2013 Sb. ). Podle ustanovení § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle ustanovení § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. Podle ustanovení § 39 odst. 1 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Podle ustanovení § 56 odst. 1 obč. zák. spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran. Podle ustanovení § 56 odst. 2 obč. zák. ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění.
5. Soud dospěl k závěru, že mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným byla uzavřena písemná smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. (která byla současně spotřebitelským úvěrem dle § 2 zákona č. 321/2001 Sb. ), na jejímž základě přenechal právní předchůdce žalobce žalovanému částku částka a žalovanému vznikla povinnost půjčené peněžní prostředky vrátit. Z obsahu smlouvy o půjčce je zřejmé, že „souhrnný poplatek“ v souvislosti s poskytnutím půjčky představoval úplatu za půjčení peněz, což je dle soudní praxe i odborné literatury definice smluvního úroku (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka, či Anonymizováno v komentáři k § 658 v Anonymizováno a kolektiv. Občanský zákoník II, 2. vydání, adresa, s. 1856). O tom, že se jednalo o úplatu za půjčení peněz, svědčí i skutečnost, že poplatek nebyl, a to ani zčásti, složen z žádných dílčích položek, které by vyjadřovaly úplatu za poskytnutí určité zvláštní služby (případně vymezení, že se například jedná za poplatek za zpracování, případně správu půjčky a podobně). Nejedná se proto o ujednání o ceně služeb, na které by nedopadal požadavek přiměřenosti a které by nepodléhalo soudnímu přezkumu ve smyslu shora citovaného § 56 odst. 2 obč. zák. Na základě uvedeného je proto nutné konstatovat, že tzv. souhrnný poplatek svou podstatou představoval kapitalizovaný úrok. V této souvislosti lze pak odkázat na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka (dostupný z www.nsoud.cz), dle něhož při sjednávání úroku při peněžité půjčce jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok bez ohledu na to, že dlužník uzavírá smlouvu o půjčce v situaci pro něho obtížné. Nepřiměřeným úrokem je zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. V daném případě činil kapitalizovaný úrok částka, za poskytnutí jistiny částka, která měla být vracena ve splátkách po dobu 52 týdnů. I pokud by celá jistina byla poskytnuta na dobu celých 52 týdnů, činila by výše úroku přes 66 % jistiny. Vzhledem k tomu, že jistina měla být splácena průběžně (peněžní prostředky nebyly v plné výši poskytnuty na 52 týdnů), procentní roční úrok byl daleko vyšší, což odráží ostatně i výše RPSN, která činila 199,4 %. Úrokové sazby měnových finančních institucí u úvěrů domácnostem na spotřebu dle měnových statistik České národní banky veřejně dostupných na webových stránkách České národní banky (www.cnb.cz) se pohybovaly v roce 2006 okolo 13 % až 15 % ročně.
6. Za shora popsané situace nelze než uzavřít, že sjednaný kapitalizovaný úrok, označovaný jako „souhrnný poplatek“, byl nepřiměřený a svou výší zjevně odporoval dobrým mravům, neboť nelze akceptovat úrokovou míru ve výši více než pětinásobku míry obvyklé v bankovním sektoru (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci sp. zn. spisová značka ze dne datum, publikované v časopise Soudní judikatura pod č. 13/2005 či rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ve věci spis. zn. spisová značka ze dne datum dostupné z www.nsoud.cz). Ujednání o úrocích tedy soud shledal neplatným dle ustanovení § 39 obč. zák. (k neplatnosti kapitalizovaného úroku označeného jako poplatek za půjčení peněz lze odkázat též na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum, sp. zn. spisová značka, dostupný v Evidenci soudních rozhodnutí vrchních a krajských soudů na www.nsoud.cz). Vzhledem k tomu, že ujednání o souhrnném poplatku bylo absolutně neplatné, je třeba jako neplatné vyhodnotit i ujednání na ně navazující, včetně ujednání článku 5 smluvních podmínek, podle něhož měly být splátky započítány nejprve na souhrnný poplatek, neboť v této části nelze ujednání oddělit (§ 41 obč. zák.). V této souvislosti je potřeba podotknout, že ujednání o úrocích je pouze fakultativní součástí smlouvy o půjčce, jeho absence pro jeho absolutní neplatnost tak dle názoru soudu nemá na existenci a platnost smlouvy samotné vliv. I pokud by však bylo možné dospět k jinému závěru (tedy že bez sjednání předmětného úroku by právní předchůdce smlouvu o půjčce vůbec s žalovaným neuzavřel a že ujednání o souhrnném poplatku je neoddělitelné od zbývající části smlouvy) bylo by nutné konstatovat absolutní neplatnost celé smlouvy (srov. již shora zmiňované rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka), což by na rozhodnutí zdejšího soudu ohledně žalované jistiny nemělo vliv.
7. Z tohoto důvodu bylo třeba úhrady žalovaného ve výši částka započítat pouze na dlužnou jistinu půjčky ve výši částka – což také žalobce provedl -a žalovaný je proto povinen žalobci uhradit zbylou část jistiny ve výši částka, a to společně se zákonným úrokem z prodlení, jehož výši stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (viz dále), neboť tuto část jistiny žalovaný od žalobce obdržel, avšak dosud nesplatil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla dle ustanovení § 524 a násl. obč. zák. pohledávka právní předchůdkyně žalobce k uvedenému dni postoupena na žalobce, žalobce je tedy aktivně legitimován k uplatnění předmětné pohledávky.
8. Jelikož smlouvu účastníků shledal soud absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle ustanovení § 3 odst. 1 a § 39 obč. zák., posoudil nárok žalobce podle zásad bezdůvodného obohacení. Podle § 451 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat (odst. 1), bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Takto soud vyhověl žalobě ohledně částky částka – rozdíl mezi částkou částka, získanou z neplatného právního jednání, a částkou žalobci vrácenou (částka), kterou je žalovaný povinen jako zbylou část bezdůvodného obohacení vydat žalobci. Ovšem v části, v níž se žalobce dále domáhal částky částka, a dále příslušenství, tedy kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum a z částky částka od datum do zaplacení, soud žalobu zamítl. Prodlení žalovaného nastalo až na základě doručení žaloby žalovanému (dle obsahu spisu dne datum), a to ode dne následujícího, tedy od datum; teprve žalobu lze považovat za řádnou hmotněprávní výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, na rozdíl od žalobcem zaslané procesní předžalobní výzvy k plnění, která neobsahovala veškerá skutková tvrzení, umožňující posouzení nároku žalobce jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
9. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení vycházel soud z ustanovení § 142 odst. 2 ve spojení s § 142a o.s.ř. a rozhodl, že žádný z účastníků toto právo nemá. Úspěch účastníků v řízení je rovnocenný, neboť soud přihlédl, pokud jde o zamítavý výrok II., při posouzení rozsahu předmětu řízení, i k příslušenství pohledávky.
Poučení:
P o u č e n í :
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soud v Benešově.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté o.s.ř. nebo návrh na soudní exekuci podle zák. č. 120/2001 Sb. , jímž se vydává exekuční řád.