Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
9 C 154/2024-48
Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci
žalobce: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do datum.
II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a co do částky částka, zamítá.
III. Žalovaný je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do datum.
IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku částka, na účet tituly před jménem jméno FO, advokáta se sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, do datum.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75% ročně z této částky od , datum, do zaplacení, to vše do , datum, .II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do , datum, , co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, , co do kapitalizovaného úroku ve výši , částka, , co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši , částka, a co do částky , částka, , zamítá.III. Žalovaný je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši , částka, do , datum, .IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci na nákladech řízení částku , částka, , na účet , tituly před jménem, , jméno FO, , advokáta se sídlem , Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0, , do , datum, .
1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel s předchůdcem žalobce, společností právnická osoba, Smlouvu o úvěru č. číslo dne datum + později dodatek, na základě které byla žalovanému vyplacena částka částka, úvěr byl čerpán převodem na účet žalovaného, ze kterého předtím žalovaný uhradil verifikační platbu. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s příslušenstvím ve výši částka, do datum. Tím také došlo k odsouhlasení Všeobecných obchodních podmínek. Veškeré dokumenty byly zaslány žalovanému na jeho e-mail uvedený v žádosti o půjčku. Žalovaný však neuhradil sjednanou částku včas, v důsledku čehož vznikla žalovanému za povinnost uhradit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,1% z dlužné jistiny za každý den prodlení a paušální náhradu za odeslání upomínek. Pohledávka za žalovaným byla postoupena z původního věřitele na žalobce na základě Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dodatků. Ke dni postoupení činila hodnota pohledávky částka, která sestává z nesplacené jistiny ve výši částka, nesplaceného úroku částka, smluvní pokuty částka a náhrady nákladů na upomínání ve výši částka. Žalobce v žalobě požaduje zákonný úrok z prodlení od datum z částky částka, dále kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši částka (od datum do datum), kapitalizovaný úrok částka, náklady spojené s uplatněním částka a částku částka, což je smluvní pokuta. Byla vyčíslena od datum z dlužné jistiny částka do datum. Žalovaný uhradil pouze částku částka. Na nákladech řízení je požadováno částka.
2. Svoji aktivní legitimaci žalobce doložil Postupní smlouvou, uzavřenou se právnická osoba, původním věřitelem, dle Rámcové smlouvy, uzavřené dne datum. Oznámení o postoupení pohledávky adresované žalovanému je datováno dnem datum a doloženo poštovním archem.
3. Ve věci platební rozkaz vydán nebyl z důvodu nejasného právního posouzení. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti žalobce, když žalobce byl k jednání omluven. Žalovaný, který se dostavil, uvedl, že si půjčil částku částka, splatil částka. Ohledně dalších požadovaných částek požadoval, aby je rozhodl soud. Žádal o splatnost nákladů řízení do datum a zbývající částku do datum. Dle § 101 odst. 2, 3 o. s. ř. soud jednal bez přítomnosti žalobce a rozhodl na základě důkazů, jím předložených.
4. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru č. číslo, uzavřenou se společností právnická osoba, dne datum, na základě, které byla žalovanému vyplacena částka částka (tento úvěr byl tímto navýšen z původní částky částka dle smlouvy ze dne datum). Úrok byl sjednán ve výši částka, což je 280,04% ročně. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu s příslušenstvím ve výši částka, do datum. Výzva před podáním žaloby, psaná advokátem žalobce, je ze dne datum a ze dne datum. Dále byl předložen výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky, výpis z běžného účtu žalobce, potvrzení o provedení transakce – úhrada portfolia Anonymizováno. Z těchto důkazů má soud za prokázáno, že žalovaný obdržel od předchůdce žalobce na svůj účet částku celkem částka se zápůjční úrokovou sazbou 280,04% ročně. Dle smlouvy se každé prodloužení splatnosti o 30 dní zpoplatňuje poplatkem po částka + všechny platby předcházející. Dle sdělení žalobce, žalovaný uhradil částka.
5. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření smlouvy, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část oddělitelná od zbývajícího obsahu právního jednání (ve smyslu § 576 o. z.). Soud v daném případě posoudil uzavřenou Smlouvu mezi předchůdcem žalobce a žalovaným ze dne datum s dodatkem č. hodnota ze dne datum, ve smyslu § 588 o. z., jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13/EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. Jak je zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, pouze se dopisuje půjčená částka, splatnost, sazba úroku, celková splatná částka a RPSN. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit, ale před jejím uzavřením se s ní seznámil. Žalobci byla pohledávka za žalovaným postoupena od jeho právního předchůdce. Je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli. Zda si původní věřitel zjišťoval řádně ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr, nebylo ze zaslaných listin patrné. Nicméně je soudem považována Smlouva o úvěru za neplatné právní jednání z toho důvodu, že je nevyvážená, koncipována v neprospěch spotřebitele, neboť případné poplatky za prodloužení splatnosti úvěru jdou v časových řadách po 30ti dnech za sebou a přičítá se částka částka vždy k té již předcházející celkové sumě. Případné poplatky sjednané v souvislosti s poskytováním finančních prostředků by měly mít vedlejší charakter, když základní odměnou za zapůjčení by měl být úrok. Tímto ujednáním tak dochází k dalšímu navyšování dlužné částky, kdy věřitel zřejmě kalkuloval s tím, že půjčená částka nebude dlužníkem uhrazena včas, neboť lhůta splatnosti je 30denní. Zapůjčení prostředků má úrokovou sazbu 280,04% ročně, což je úroková sazba podstatně převyšující běžné úrokové sazby v daném místě a čase. Vedle tohoto ujednání se strany dle smlouvy dohodly na úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1% z jistiny za každý den prodlení, a to bez ohledu na zavinění klienta. Soudem je zastáván názor, že při zohlednění celkové koncepce smlouvy, takovéto jednání původního věřitele nemůže požadovat právní ochrany, s odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Věřitel by nepochybně jinou smlouvu neuzavřel, než jak byla žalovanému předestřena. Proto ji soud označuje jako neplatnou jako celek dle § 1813 o. z. Vzhledem k uvedenému, se soud dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z. „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost „vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení „Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle tvrzení žalobce bylo uhrazeno částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá zapůjčená částka částka. Soud proto v této části žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci tuto částku se zákonným úrokem z prodlení od datum do zaplacení, když soud vycházel z té skutečnosti, že žalobní návrh byl žalovanému doručen dne datum a v prodlení s úhradou dluhu je tedy ode dne následujícího. Úrok je přiznán v zákonné výši a náleží žalobci ve smyslu § 1970 občanského zákona a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Vše zaplatí žalovaný v požadované lhůtě do datum. Ve zbytku, co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, co do kapitalizovaného úroku ve výši částka, co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši částka a co do částky částka, byl žalobní návrh zamítnut, neboť z neplatného právního jednání se nelze domáhat jiných nároků, než bezdůvodného obohacení.
6. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř., měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo.
7. Vzhledem k tomu, že žalovaný tento spor vyvolal neuhrazením jistiny, ve které měl žalobce plný úspěch, pak soud uzavřel, že mu náleží mu právo na náhradu nákladů řízení. Soud určil odměnu právního zastoupení žalobce dle vyhl. MS č. 177/1996 Sb. (advokátního tarifu). Odměna činí za 1 úkon právní služby dle § 14b) odst. 1, částku částka. V dané věci soud přiznal odměnu za 3 úkony (příprava a převzetí věci a sepis žaloby a sepis upomínky), tj. částka. Dále žalobci náleží dle § 13 odst. 1 a § 14b) odst. 5 a) vyhlášky č. 177/96 Sb. paušální náhrada hotových výdajů účelně vynaložených v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši částka na jeden úkon. Protože byly přiznány 3 úkony, jde o částku celkem hodnota x 3 = částka. Dle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. patří náhrada za daň z přidané hodnoty rovněž k nákladům řízení. DPH činí částka. Náklady právního zastoupení jsou celkem částka a s připočtením soudního poplatku částka dosahují náklady soudního řízení výše částka. Tuto částku je tedy povinen žalovaný žalobci nahradit na účet jeho právního zástupce ve lhůtě do datum.
8. Soud uložil žalovanému doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. 549/1991 Sb., neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí žalovaný (i kdyby žalobce podal žalobu jen o částku částka, činil by soudní poplatek částka), ve lhůtě do datum. Žalovanému bylo uloženo doplatit soudní poplatek také proto, že tento spor vyvolal tím, že na upomínky nereagoval.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.