Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

47 C 303/2024-18

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Nikolou Loučkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o 30 660 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a částky částka, zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a částky , částka, , zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky částka spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky částka ve výši 15 % od datum do zaplacení, smluvní pokuty ve výši částka a náhrady nákladů řízení. V žalobě uvedla, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru č. hodnota prostřednictvím své webové stránky www.rerum.cz, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši částka, které téhož dne zaslala žalovanému na jeho bankovní účet. Žalovaný se dostala do prodlení se splácením, o čemž ho žalobkyně informovala a upomínala, v poslední upomínce žalobkyně sdělila, že celý úvěr zesplatnila ke dni datum a vyzvala ho k uhrazení částky částka, do 3 dnů od doručení výzvy. Žalovaný však ničeho neuhradil, a to ani na předžalobní výzvu. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že k ověření výše příjmu žalovaný poskytl žalobkyni výpisy ze svého bankovního účtu či případně výplatní listy. Žalovaný byl také žalobkyní lustrována ve veřejně dostupných databázích ISIR, CEE, CRKI a BRKI a na základě uvedených skutečností nedošlo k důvodným pochybám ohledně její platební schopnosti. Žalovaný do podání žaloby ničeho na svůj dluh neuhradil.

2. Soud postupoval podle ust. , (dále jen ) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. Žalobkyně souhlasila již ve svém návrhu. Žalovaný byl soudem vyzván, aby se vyjádřil k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž k výzvě soud připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (ust. ). Žalovaný se na výzvu soudu nevyjádřil, soud tak má za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění:

4. Mezi účastníky byla dne datum uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše částka. Žalovaný se zavázal částku vrátit spolu se sjednaným úrokem s úrokovou sazbou ve výši 40 % p. m. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal uhradit žalobkyni též účelně vynaložené náklady, které žalobkyni vznikly v souvislosti s prodlením žalované, zákonného úroku z prodlení ve výši stanovené příslušným právním předpisem a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení (smlouvou o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum). Žalobkyně poskytla žalovanému částku částka dne datum, a to převodem na jeho bankovní účet (výpisem z bankovního účtu žalobkyně o provedené platbě ze dne datum). Žalobkyně žalovanému oznámila zesplatnění úvěru ke dni datum a vyzvala ho k zaplacení částka do tří dnů od doručení dopisu (zjištěno z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne datum). Naposledy žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky prostřednictvím právního zástupce předžalobní výzvou ze dne datum (zjištěno z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum). Žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného výpisy z obecných registrů, údaji zjištěnými od žalovaného, doloženými výplatními páskami a potvrzením o převodu výplaty na účet žalobkyně.

5. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě i v jejich souhrnu jako pravé a pravdivé, když nebyla zjištěna žádná okolnost, která by je zpochybňovala.

6. Po právní stránce posuzoval soud věc dle příslušných ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.). Vzhledem k tomu, že žalobkyně vystupovala ve smyslu ust. o. z. jako podnikatel a žalovaná vystupovala ve smyslu ust. o. z. jako spotřebitel, jedná se podle ust. o. z. o spotřebitelskou smlouvu a je tak na místě aplikovat , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru).

7. Podle ust. § 2395 o. z.: „Smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.“

8. Podle ust. § 580 odst. 1 o. z.: „Neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“

9. Podle § 588 o. z.: „Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.“

10. Podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: „(1) Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. (2) Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“

11. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru: „(1) Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (2) Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (3) Změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.“

12. Podle ust. § 2991 odst. 1 o. z.: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“

13. Přestože se právní úprava spotřebitelského úvěru obsažená v ust. § 87 odst. 1 zákoně o spotřebitelském úvěru může jevit tak, že porušení povinnosti věřitele důsledně zkoumat úvěruschopnost žalovaného je sankcionováno pouhou relativní neplatností, judikaturou Ústavního soudu byla dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka (viz nález ze dne datum, sp. zn. ). V citovaném rozhodnutí Ústavní soud uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. „Přitom nejde o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.“ Ústavní soud při svém rozhodování vyšel též z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR-právnická osoba. v. GK (C-679/18). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

14. Ke způsobu zkoumání úvěruschopnosti žalované soud uvádí, že není postačující, aby poskytovatel úvěru vyšel pouze z výplatních pásek, případně z lustrací bankovních systémů nebo výpisem z bankovního účtu za období předcházející poskytnutí úvěru. Takové zjištění však není dostatečné, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří. Podstata zkoumání úvěruschopnosti spočívá v porovnání příjmů a výdajů žadatele, včetně posouzení jeho celkových majetkových poměrů. Pouhé zjištění uspokojivých výdělkových poměrů žadatele, při absenci šetření výdajové stránky, není dostačující pro řádné posouzení úvěruschopnosti žadatele. K obdobným závěrům dospěl též Nejvyšší soud ve svém rozsudku ze dne datum, sp. zn. spisová značka.

15. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum je absolutně neplatná ve smyslu ust. § 588 o. z., neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti vyšla pouze z nahlížení do externích registrů a obecných informací získaných od žalovaného, které nijak neověřila.

16. Za této situace je žalovaný, jakožto spotřebitel podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit žalobkyni pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru, a to v době přiměřené jejím možnostem. Právní úprava obsažená v ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciální vůči obecné úpravě bezdůvodného obohacení podle ust. § 2991 a § 2993 o. z. Jedná se o soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů, podle níž má poskytovatel úvěru nárok jen na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti, dohodnuté mezi účastníky nebo určené soudem. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle ust. § 1970 o. z. vznikne poskytovateli úvěru až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).

17. S ohledem na shora uvedené rozhodl soud tak, že výrokem I. uložil žalovanému povinnost vrátit žalobkyni poskytnutou jistinu ve výši částka. Ve smyslu ust. § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a závěrů rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum je žalovaný povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené svým možnostem. Žalovaný se k věci nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní. Posoudit možnosti žalovaného vrátit jistinu nebylo možné ani z tvrzení žalobkyně či jí předložených důkazů. Soud v této otázce dospěl k závěru, že spravedlivému uspořádání práv účastníků, a to zejména vzhledem k výši dlužné jistiny, odpovídá doba splatnosti dlužné částky v délce 30 dnů od právní moci rozsudku.

18. V celém zbývajícím rozsahu soud žalobu výrokem II zamítl, neboť při neplatnosti smlouvy jako celku jsou neplatná veškerá ujednání smlouvy o výši úroků, smluvních pokutách a náhradě účelně vynaložených nákladů. K tomu soud odkazuje na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, ve kterém se uvádí, že „neplatnost se netýká pouze ujednání o výši úroku, ale celé smlouvy, neboť nelze ve smyslu § 576 a § 577 o. z. předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas“. Ohledně úroků z prodlení soud poukazuje na to, že nárok na úroky z prodlení vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době určené dle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž dosud nenastala splatnost jistiny.

19. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 30,46 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 65,23 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 34,77 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.