Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 375/2023-29

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Oncirkovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

pro zaplacení 44 276 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 807,31 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% p.a. plynoucí z částky 8 745,10 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 29 468,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 624,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 460,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 378,03 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení ve výši 8,5% p.a. a úroku 15% ročně z částky 15 591,24 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 807,31 Kč a zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% p.a. plynoucí z částky 8 745,10 Kč od 29. 9. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba se co do částky 29 468,69 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 624,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 460,90 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 16 378,03 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení ve výši 8,5% p.a. a úroku 15% ročně z částky 15 591,24 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 44 276 Kč s příslušenstvím, sestávající z dlužné jistiny ve výši 15 591,24 Kč, úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši 786,79 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 7 320,48 Kč, poplatku za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 1 388,33 Kč a úhradě za umožnění hradit splátky v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši 2 689,16 Kč. Dále žalobkyně požadovala přiznat příslušenství, v podobě kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 624,76 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 460,90 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5% p.a. plynoucího z částky 16 378,03 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení a úroku ve výši 15% p.a. z částky 15 591,24Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO a žalovaným byla dne 28. 7. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, na základě které byl žalovanému v den podpisu smlouvy vyplacen v hotovosti úvěr ve výši 30 000 Kč a který se žalovaný zavázal zaplatit spolu s pevně stanovenou výši úroku za celou dobu trvání úvěru ve výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši 14 700 Kč, poplatkem za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a inkasním poplatkem za výběr splátek v hotovosti v bydlišti žalovaného ve výši 5 400 Kč, a to ve 14-ti měsíčních splátkách po 3 984 Kč, což řádně nesplnil, když naposledy uhradil dne 12.10.2021 částku 2 000 Kč. Jelikož žalovaný neplnil splátky ve smluveném termínu, byl k 28. 9. 2021 žalovaný v prodlení s plněním svých povinností a žalobkyně od následujícího dne úročila neuhrazenou jistinu 15 591,24 Kč úrokem ve výši 15% a dále požaduje i zákonný úrok z prodlení ve výši 8,50% p.a.. Žalovaný nehradil na dluh ani k předžalobní výzvě právního zástupce žalobkyně ze dne 1. 8. 2023.

2. K výzvě soudu ze dne 9. 1. 2024 žalobkyně doplnila žalobní tvrzení a uvedla že v případě žalovaného bylo realizováno 10 hotovostních výběrů v jeho bydlišti, a to dne 29. 7. 2020 ve výši 4 000 Kč, 12. 8. 2020 ve výši 4 000 Kč, 14. 11. 2020 ve výši 2 500 Kč, 15. 12. 2020 ve výši 2 500 Kč, 21. 1. 2021 ve výši 2 500 Kč, dne 14. 2. 2021 ve výši 2 500 Kč, dne 25. 3. 2021 ve výši 2 500 Kč, dne 28. 5. 2021 ve výši 5 000 Kč, dne 30. 6. 2021 ve výši 500 Kč a 12. 10. 2021 ve výši 2 000 Kč. Žalovaný tak uhradil celkem 28 000 Kč. Co se týká úvěruschopnosti žalovaného, uvedla žalobkyně, že byla tato posouzena na základě skutečností uvedených v žádosti o úvěru, pracovní smlouvě a výpisu z běžného účtu žalovaného.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Rozhodnuto bylo bez jednání, jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů, jelikož žalobkyně s postupem podle souhlasila () a žalovaný na výzvu soudu nevyjádřil svůj nesouhlas s takovým postupem, čímž se jeho souhlas podle předpokládal.

4. Soud na základě předložených listin dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota ze dne 28. 7. 2020 ve spojení se žádostí o úvěr, bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč. Žalovaný téhož dne popsal v žádosti o úvěr právnímu předchůdci žalobkyně své osobní a majetkové poměry včetně příjmu a pravidelných výdajů. Úvěr byl vyplacen žalovanému v hotovosti v den podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěr formou inkasa prostřednictvím zmocněnce věřitele ve 14ti pravidelných měsíčních splátkách po 3 984 Kč, pod ztrátou výhody splátek, a to spolu s úrokem za 14 měsíců v pevné výši 2 888 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 14 700 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěrového případu ve výši 2 788 Kč a inkasním poplatkem ve výši 5 400 Kč. První splátka byla splatná do měsíce od podpisu smlouvy tj. k 28. 8. 2020. Dle smlouvy se žalovaný zavázal pro případ prodlení se zaplacením splátky zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, splatné následujícího dne. Z vyjádření žalobkyně a interního systémového záznamu bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr uhradil celkem částku 28 000 Kč. Z přehledu úrokových sazeb ČNB pro úvěry domácnostem se splatností 1 – 5 let bylo zjištěno, že obvyklá úroková sazba v daném období činila 14,94 % ročně. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností právnická osoba. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem ze dne 25. 4. 2023 ve spojení s oznámením ze dne 11. 5. 2023 o postoupení pohledávky má soud za doložené postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. Předžalobní výzva ze dne 31. 7. 2023 spolu s poštovním podacím archem dokládají, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu.

5. Na základě shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům. Podle č. (dále jen o. z.) se úvěrující smlouvou o úvěru zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 2399 odst. 1 o. z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode den, kdy byl o vrácení požádán.

7. Jak vyplývá ze shora uvedeného, tak smlouva o úvěru byla uzavřena dne 28. 7. 2020, tedy za účinnosti , o spotřebitelském úvěru ( dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“). Právní vztah účastníků je tak nutno podrobit také této zákonné úpravě. Žádostí o úvěr na spisu má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně posoudil s kladným závěrem schopnost žalovaného úvěr řádně zaplatit. Smlouva o úvěru také prokazuje, že úvěrující vůči žalovanému splnil informační povinnost o ceně úvěru dle zákona o spotřebitelském úvěru.

8. Podle § 1813 o.z. ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy platilo, že se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti stran významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

9. Podle § 555 odst. 1, 2 o.z., se právní jednání posuzuje podle svého obsahu. Má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

10. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 576 o.z., týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.

12. Soud ve světle shora uvedených zákonných ustanovení zamítl žalobu co do částky 14 700 Kč představující poplatek za poskytnutí úvěru a částky 2 788 Kč představující náklady na vyhodnocení úvěrového případu a administrativní činnost, neboť dospěl k jednoznačnému závěru, že reálným ekonomickým účelem obou poplatků není náhrada administrativních výdajů a případných nákladů na deponaci úvěrových zdrojů (za stavu, kdy úvěr byl vyplacen v den uzavření smlouvy o úvěru a kdy výše poplatku několikanásobně překračuje obvyklé administrativní výdaje spojené s přijetím žádosti, jejím vyhodnocením a vyplacením úvěru), ale navýšení ceny úvěrovaných peněz formou jiné nedůvodné platby. Tedy poplatky plní funkci úroků z úvěru.

13. Poplatek za poskytnutí úvěru svou výší 14 700 Kč několikanásobně překračuje obvyklé administrativní výdaje na zaevidování smlouvy, na vytištění a vyhotovení smluvní dokumentace, které se v jednotlivém případě pohybují nanejvýše v řádu desítek korun. Případné mzdové a provozní výdaje právní předchůdkyně žalobkyně jsou svou povahou výdaji spojenými s podnikáním a měly by být kryty z hrubého zisku z podnikání v oboru poskytování spotřebitelských úvěrů, tj. z ceny peněz, která je ekonomicky vyjádřena v úrocích.

14. Co se týká poplatku za posouzení úvěruschopnosti, tedy splnění povinnosti, kterou úvěrujícímu ukládá § 9 zákona o spotřebitelském úvěru v zájmu odpovědného úvěrování, soud pokládá za zjevně rozporný s dobrými mravy, neboť úvěrující si za splnění své zákonné povinnosti plynoucí z jeho podnikání nechává od úvěrovaného zaplatit paušální částku. V posuzované smlouvě sjednaný poplatek za posouzení úvěruschopnosti svou výší vysoce překračuje reálně vynaložené náklady na tuto činnost (vyplnění formuláře „žádost o úvěr“ a předložení pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu).

15. Soud proto ujednání o obou poplatcích v souladu s § 555 odst. 2 o.z. posoudil dle úvěrujícím sledovaného účelu a podle jejich povahy, tedy jako úrok.

16. Poplatky ve výši 2 788 Kč a 14 700 Kč při jistině úvěru 30 000 Kč a zápůjční době 429 dní (14 měsíců) představují další úročení úrokovou sazbou ve výši 58,29 % ročně. Tento další skrytý úrok spolu s úrokovou sazbou 9,3 % za 14 měsíců (2 888 Kč), s nímž žalovaný výslovně souhlasil, několikanásobně překračuje obvyklou úrokovou sazbu spotřebitelských úvěrů v červenci 2020 (ta byla v tomto období ve výši 14,94 % ročně). Sjednané povinnosti žalovaného platit poplatek za vyhodnocení úvěruschopnosti a poplatek za poskytnutí úvěru jsou ve zjevném rozporu s dobrými mravy, a tedy absolutně neplatné podle § 588 o.z. Soud proto nárok žalobkyně na zaplacení částky 2 788 Kč a 14 700 Kč, tj. částky připadající na oba poplatky, jako nedůvodné zamítl.

17. Ve smlouvě o úvěru se žalovaný zavázal také zaplatit za službu inkasa 14 splátek ve svém bydlišti sjednaný poplatek ve výši 5 400 Kč. Z přehledu plateb a transakční historie bylo prokázáno, že úvěrující realizoval ze 14 pouze 10 výběrů. Při sjednané úplatě 5 400 Kč za 14 výběrů, tak dle soudu z důvodu částečného plnění náleží žalobkyni úplata za 10 výběrů po 385,71 Kč za jeden, tj. 3 857,10 Kč celkem.

18. Žalobkyně tvrdila, že žalovaný na úvěr dosud zaplatila částku 28 000 Kč, což ostatně vyplývá i z transakční historie. Žalobkyně uvedla (), že jednotlivé platby od žalovaného byly započítávány v souladu s dohodou smluvních stran obsaženou v příloze č. 1 smlouvy – „předpis splátek“. Vě, označené jako „Příloha č. 1 Předpis splátek“ však není uveden předpis splátek resp. způsob započítávání jednotlivých splátek pro úvěr ve výši 30 000 Kč na dobu 14 měsíců. Z tohoto důvodu soud při započítání jednotlivých plateb provedených žalovaným postupoval dle zákonné úpravy v o.z. podle které platí, že je-li dlužníkem spotřebitel, který je v prodlení s plněním dluhu, započte se plnění nejprve na náklady již určené, pak na jistinu pohledávky, poté na úroky a nakonec na úroky z prodlení. Jelikož soud dospěl k závěru, že ujednaní o poplatku za poskytnutí úvěru (14 700 Kč) a poplatku za vyhodnocení úvěrového případu (2 788 Kč) jsou neplatná, započetl žalovaným uhrazenou částku nejprve na jistinu (30 000 Kč). Žalobě tak bylo vyhověno co do částky 2 000 Kč, představující dlužnou jistinu, co do částky 2 888 Kč představující kapitalizovaný úrok, který byl pevně sjednán ve smlouvě a co do částky 3 857,10 Kč představující poplatek za 10 realizovaných výběrů v hotovosti.

19. Soud nemohl přiznat žalobkyni požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 4 460,90 Kč a úrok ve výši 15 % ročně z částky 15 591,24 Kč od 2. 4. 2023 do zaplacení, když jednak jistina je v jiné výši, než-li částka s jakou žalobkyně při výpočtu pracovala, ale především v úvěrové smlouvě byla sjednána pevná částka úroku ve výši 2 888 Kč a nikoliv 15% sazba jak tvrdí žalobkyně.

20. Soud dále přiznal v souladu s ujednáním smlouvy o úvěru žalobkyni i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z příslušné dlužné částky, když za dobu od splatnosti 1. splátky (tzn. od 28. 8. 2020) do dne poslední úhrady provedené žalovaným (tzn. do 12.10.2021) vznikl žalobkyni nárok na zaplacení smluvní pokuty v celkové výši 2 376,21 Kč a dále soud přiznal i smluvní pokutu ve výši 0,1 denně plynoucí z dlužné jistiny – částky 2 000 Kč od 13. 10. 2021 do okamžiku vyhlášení rozsudku dne 2. 2. 2024 v celkové výši 3 686 Kč, celkem tedy na smluvní pokutě částku 6 062,21 Kč a ve zbytku uplatněný nárok na smluvní pokutu zamítl (s ohledem na zamítnutí nároku žalobkyně na úhradu poplatků uvedených shora došlo k výpočtu smluvní pokuty z jiné částky, než s jakou kalkulovala žalobkyně).

21. Jelikož se žalovaný nejpozději dne 29. 9. 2021 dostal do prodlení se splněním svého závazku, je dle o. z. povinen dle o.z. zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, a to v zákonné výši podle počítáno z částky 8 745,10 Kč (nikoliv tedy ze smluvní pokuty).

22. Soud závěrem pro přehlednost konstatuje, že považuje za oprávněný nárok žalobkyně na úhradu částky 2 000 Kč jako dlužné jistiny, částky 2 888 Kč jako pevně smluvené částky úroků z úvěru, částky 3 857,10 Kč za 10 realizovaných výběrů splátek od žalovaného, kdy všechny tyto částky byly splatné nejpozději dne 28. 9. 2021 a proto byl žalobkyni přiznán zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5% p.a. plynoucí z těchto částek (dohromady 8 745,10 Kč) od 29. 9. 2021 do zaplacení a dále soud považuje za oprávněný i nárok žalobkyně na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky, který ke dni vyhlášení tohoto rozsudku činí 6 062,21 Kč. Ve všem ostatním považuje soud nárok žalobkyně za nedůvodný a proto výrokem II. tuto část žaloby zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu., když žalobkyně byla v řízení úspěšná toliko z 33% a žalovanému v řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu Plzeň-město. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.