Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

33 C 220/2024-21

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Hruškovou ve věci

žalobkyně: právnická osoba zastoupená advokátem Anonymizováno sídlem Anonymizováno

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozená datum bytem Anonymizováno

pro zaplacení 9 076 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 108 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbytku se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 108 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 108 Kč od 8. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbytku se žaloba zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení částky 9 076 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba (dále jen právní předchůdce žalobkyně) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce č. číslo, na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně i souhrnný poplatek ve výši 7 968 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté půjčky a souhrnného poplatku se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 52týdenních splátkách, přičemž poslední splátka byla při řádném splácení půjčky stanovena na 6. 9. 2005. Splátky však nebyly řádně a včas hrazeny. Žalovaná původnímu věřiteli uhradila celkem částku 10 892 Kč. Pohledávka vyplývající z uvedené smlouvy, včetně příslušenství, se všemi právy s nimi spojenými, byly ze strany právního předchůdce žalobkyně postoupeny na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum na společnost právnická osoba. s účinností kde dni 1. 7. 2015 a následně pak smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností ke dni 24. 8. 2018. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno dopisem ze dne 25. 6. 2015 a dopisem ze dne 13. 9. 2018. Za období od podpisu smlouvy o postoupení pohledávek ke dni sepisu žaloby nebylo žalovanou na předmětnou pohledávku uhrazeno ničeho. Žalovaná částka 9 076 Kč je tvořena dlužnou jistinou. Žalobkyně souhrnný poplatek definuje jako příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutých peněžních prostředků, a tedy jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků a představuje tak příslušenství pohledávky. Vedle toho se žalobkyně domáhá zaplacení úroků z prodlení z celkové dlužné jistiny 9 076 Kč od 2. 7. 2015 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšeno o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, k nařízenému jednání se nedostavila, přestože byla k jednání řádně předvolána, nepožádala o odročení jednání, žalobkyně i její právní zástupce se z jednání omluvili a souhlasili, aby věc byla projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti, a proto byla věc za splnění podmínek ust. projednána a rozhodnuta v jejich nepřítomnosti.

3. Provedenými důkazy byl zjištěn následující skutkový stav:

Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně uzavřeli datum smlouvu označenou jako Smlouva o půjčce s odkazem na , a , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Ze smlouvy bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 12 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit v52týdenních splátkách po 384 Kč spolu s poplatkem poplatek 7 968 Kč. Celková částka k úhradě tedy činila 19 968 Kč. Pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena jednotlivými smlouvami o postoupení pohledávek ze dne datum a ze dne datum. O zaplacení dlužné částky po jejím postoupení byla žalovaná vyzvána ještě prostřednictvím zástupce žalobkyně, a to předžalobní upomínkou ze dne 25. 4. 2024. Soud dále z předložených podacích archů zjistil, že předžalobní upomínka byla předána k poštovní přepravě dne 26. 4. 2024.

4. Při právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud vyšel z a , , ve znění účinném ke dni vzniku nároku (dále jen obč. zák.), když podle , , účinný od 1. 1. 2014, se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

5. Podle § 524 obč. zák. věřitel může svou pohledávku i bez souhlasu dlužníka postoupit písemnou smlouvou jinému. S postoupenou pohledávkou přechází i její příslušenství a všechna práva s ní spojená.

6. Podle § 657 obč. zák. přenechává věřitel smlouvu o půjčce dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. lze při půjčce peněžité dohodnout úroky.

7. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům: Soud dospěl k závěru, že mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně nevznikl uzavřením shora uvedené Smlouvy o půjčce závazek v podobě úročné půjčky. Neplatnost smlouvy o půjčce dovozuje soud z ujednání o výši úroků, které měla žalovaná z půjčených peněz společnosti právnická osoba zaplatit. Soud má shodně s žalobkyní za to, že částka 7 968 Kč, kterou měla žalovaná vedle jistiny půjčky 12 000 Kč navíc zaplatit, byť je označena jako souhrnný poplatek, by v případě platné smlouvy nemohla představovat nic jiného než zmíněné úroky podle ust. § 658 odst. 1 obč. zák., tedy formu úplaty za poskytnuté prostředky v podobě jistiny ve výši 12 000 Kč. Společnost právnická osoba byla, a je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním peněžitých půjček, resp. spotřebitelských úvěrů, a zmíněná odměna označovaná ve formulářových smlouvách jako souhrnný poplatek by za předpokladu platnosti závazku nemohla být z hlediska právní kvalifikace tohoto ujednání ničím jiným než zmíněným úrokem. Pokud souhrnný poplatek (tj. úrok) dosahuje částky 7 968 Kč u závazku ve výši 12 000 K, který má být splacen v 52týdenních splátkách, dosahuje roční úroková sazba 61,3 %. Z judikatury Nejvyššího soudu ČR plyne, že v rozporu s dobrými mravy je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaných bankami při poskytování úvěrů nebo půjček. Podle statistických údajů České národní banky dostupných na www.cnb.cz činili v září 2004 průměrné úrokové sazby 14,52 %. Výše úroků však byla v daném případě sjednaná nemravně, tj. v rozporu s ust. § 3 odst. 1 obč. zák., dle kterého výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

8. Podle § 39 obč. zák. je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

9. Podle § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností, za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

10. Soud dopěl k závěru, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek nelze posuzovat samostatně a odděleně od dalších smluvních ujednání, a proto je nutno hodnotit smlouvu o půjčce jako neplatné právní jednání. Má se za to, že požadovaný sjednaný souhrnný poplatek v souhrnu představuje odměnu za půjčení peněžních prostředků, která je evidentně v rozporu s dobrými mravy, neboť je nepřiměřeně vysoká, když tato výše dosahuje 66,4 % zapůjčené částky a současně je zřejmé, že bez sjednání takto vysokého souhrnného poplatku by věřitel žalované peněžní prostředky nezapůjčil.

11. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o půjčce jako celku představovalo plnění společnosti právnická osoba ve prospěch žalované plnění z neplatného právního úkonu, kterým se žalovaná na úkor uvedené společnosti bezdůvodně obohatila. Žalované tedy nevznikla vedle povinnosti vrátit poskytnuté peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč povinnost jiná. Z hlediska právního posouzení se tedy jedná o bezdůvodné obohacení podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

12. Z obsahu žaloby i provedených důkazů bylo zjištěno, že na základě neplatné smlouvy č. číslo žalovaná přijala od právního předchůdce žalobkyně částku 12 000 Kč, na kterou uhradila celkem 10 892 Kč.

13. S ohledem na výše uvedené soud dovodil, že požadavku žalobkyně na zaplacení jistiny úvěru v částce 9 076 Kč lze vyhovět pouze v rozsahu částky 1 108 Kč odpovídající bezdůvodnému obohacení.

14. Soud přiznal dále žalobkyni podle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 108 Kč od 8. 5. 2024. Ohledně prodlení žalované dospěl soud k závěru, že žalovaná nebyla povinna plnit podle neplatného ujednání ve smlouvě v dohodnutých splátkách. Na úrok z prodlení z bezdůvodného obohacení sodu aplikoval § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Za situace, kdy žalobkyně doložila, že oznámila žalovanému o postoupení pohledávek, zjišťoval soud, zda a kdy se tyto výzvy jako hmotněprávní jednání doslaly do sféry dispozice žalované. Jelikož žalobkyně neprokázala odeslání oznámení o postoupení pohledávek, soud v daném případě považuje za výzvu k plnění žalobkyní zaslanou předžalobní upomínku ze dne 25. 4. 2024, která byla téhož dne předána k poštovní předpravě, a ve které byla žalovaná vyzvána k plnění do 7. 5. 2024, tedy od 8. 5. 2023 má žalobkyně právo i na úrok z prodlení dle ust. § 1970 o. z.

15. Ve zbývajícím rozsahu, tedy v nároku žalobkyně na zaplacení částky 7 968 Kč s příslušenstvím, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

16. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle , podle kterého by právo na náhradu nákladů náleželo žalované, které však náklady nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů nepřiznal.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.