Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
31 C 165/2024-34
Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudcem Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky Anonymizováno s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka
s kapitalizovaným úrokem ve výši částka,
s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka,
se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení,
a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částkas kapitalizovaným úrokem ve výši , částka, ,s úrokem ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši , částka, ,se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení,a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka spolu s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila zejména tím, že dne datum uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru č. hodnota, jejíž nedílnou součástí byly úvěrové podmínky a na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši částka. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo v souladu se smlouvou o úvěru a úvěrovými podmínkami možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve smlouvě o úvěru. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Úvěr byl úročen sazbou ve výši 26,28 % ročně. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši částka. Žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku částka. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění a úvěr ke dni datum zesplatnila. Žalovaný byl vyzvána ke splacení celého úvěru dopisem ze dne datum. Po zesplatnění žalovaný ničeho neuhradil. Žalobkyně žalobou uplatnila částku ve výši částka sestávající z neuhrazené jistiny ve výši částka (tato částka je rovna rozdílu součtu čerpaných částek a úhrad žalovaného, které byly započteny na jistinu; jedná se tedy v plné výši o částku úvěru, která byla žalovanému poskytnuta a kterou žalovaný neuhradil), poplatků celkem ve výši částka (tato částka je tvořena součtem 4 poplatků za vedení účtu ve výši částka splatných dne datum, datum, datum a datum), poplatků za pojištění celkem ve výši částka (tato částka je tvořena součtem poplatku za pojištění ve výši částka splatného dne datum, poplatku za pojištění ve výši částka splatného dne datum, poplatku za pojištění ve výši částka splatného dne datum a poplatku za pojištění ve výši částka splatného dne datum), nákladů na vymáhání ve výši částka (tato částka je tvořena paušálně stanovenými náklady na vymáhání ve výši částka za každý měsíc vymáhání, tedy 2 x částka) a smluvních pokut účtovaných ve výši částka (tato částka je tvořena smluvními pokutami ve výši částka za každé prodlení s úhradou splátek, tedy 2 x částka). Dále se žalobkyně žalobou domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku v částce částka, úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. K prokázání těchto nároků žalobkyně přiložila listinné důkazy, na jejichž základě k těmto částkám dospěla.
2. Před uzavřením předmětné smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně vypočetla limit nejvyšší měsíční splátky žalovaného takto: čistý hlavní měsíční příjem částka + čistý vedlejší měsíční příjem částka + příjem ostatních členů domácnosti částka – měsíční výdaje domácnosti částka = částka. Že žalovaný neměl splátkové závazky vůči jiným subjektům zjistila žalobkyně z Úvěrové zprávy z Nebankovního registru klientských informací (NRKI). Žalobkyně provedla lustraci žalovaného v registrech JAP_PUJCKA, SOLUS, NRKI, MVCR a CEE. Žalobkyně dospěla k závěru, že úvěruschopnost žalované je pro jí požadované parametry spotřebitelského úvěru dostatečná. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, nemohlo toto již být zapříčiněno nedostatečným prověřením úvěruschopnosti.
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.) v rozsahu účastníky uplatněných tvrzení a důkazů (§ 101 odst. 1 písm. a) a b) o. s. ř.). Za situace, kdy žalovaný zůstal v řízení nečinný, tak soud vycházel z tvrzení žalobkyně a jí navržených a soudem provedených důkazů a rozhodl na základě takto zjištěného skutkového stavu.
4. Jelikož bylo možné věc rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů, vyzval soud žalovaného, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň připojil doložku, že nevyjádří-li se k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemá námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalovaný se k této výzvě nevyjádřil. Má se tak za to, že proti rozhodnutí bez nařízení jednání nemá námitek a souhlasí s ním. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání již v podané žalobě. Soud proto rozhodoval bez nařízení jednání ve smyslu § 115a o. s. ř. na základě listinných důkazů založených ve spise.
5. Soud z předložených důkazů zjistil, že žalobkyně uzavřela dne datum s žalovaným smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. hodnota, ve které byl sjednán úvěrový rámec ve výši částka. Dále bylo zjištěno, že v souladu s touto smlouvou a úvěrovými podmínkami společnosti právnická osoba. účinnými od datum pod bodem 4 odst. 4 bylo možné během trvání smlouvy o úvěru zvýšit úvěrový rámec až do maximální částky částka. Soud dále zjistil, že došlo ke zvýšení úvěrového rámce na částku částka k žádostem žalovaného z datum na částka, z datum na částka a datum na částka (zjištěno ze smlouvy, z dodatků smlouvy ze dne žádosti a splátkového kalendáře), přičemž na počátku úvěrování i u významného navýšení věřitel zkoumal úvěruschopnost. Úrok byl sjednán ve výši 26,28 % ročně. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve shora uvedené smlouvě o úvěru. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4,00 % z aktuální dlužné částky. Splatnost pravidelné měsíční splátky byla dle smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek dohodnuta vždy na 20. den v kalendářním měsíci, s tím, že první splátka se stává splatnou k 20. dni kalendářního měsíce, následujícího po kalendářním měsíci, ve kterém došlo k prvnímu čerpání. Ve smlouvě rovněž byla sjednána včleňovací doložka, na jejímž základě byly součástí smlouvy úvěrové podmínky, žalovaný ve smlouvě prohlásil seznámení a souhlas s nimi (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Pro případ prodlení se splácením alespoň dvou splátek vůči žalobkyni, bylo sjednáno oprávnění žalobkyně prohlásit všechny její pohledávky z poskytnutého úvěru za splatné, dále možnost žalobkyně účtovat účelně vynaložené náklady a účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním ve výši částka, smluvní pokutu ve výši částka za prodlení s úhradou každé jednotlivé splátky a zákonný úrok z prodlení (zjištěno ze smlouvy o úvěru a úvěrových podmínek pod bodem 7 odst. 1 a pod bodem 9 odst. 1). Ve smlouvě byly rovněž sjednány měsíční poplatky vztahující se k úvěru z karty ve výši částka, a dále pojištění schopnosti splácet (zjištěno ze smlouvy o úvěru). Protože žalovaný dlužnou částku nesplácel řádně a včas, za poskytnutý úvěr uhradil pouze částku částka (zjištěno ze splátkového kalendáře), došlo k zesplatnění úvěru a žalovaný byl vyzván k jednorázové úhradě zbývající částky (zjištěno výzvou ke splacení celého úvěru ze dne datum, kopií poštovního podacího archu). Žalovanému byla následně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne datum (zjištěno předžalobní výzvou ze dne datum a kopií poštovního podacího archu). Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný neuhradil jistinu úvěru v částce částka, poplatky za vedení účtu celkem ve výši částka (4 x částka), poplatky za pojištění celkem ve výši částka (částka + částka + částka + částka), náklady na vymáhání v celkové výši částka (2 x částka) a smluvní pokuty v celkové částce částka (2 x částka). Odtud nárok žalobkyně na zaplacení částky částka. Dále bylo z výpisu z účtu žalovaného zjištěno, že úrok kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby dosáhl celkové výše částka (součet zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny, kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby) Odtud nárok žalobkyně na úhradu kapitalizovaného úroku v částce částka. Dále bylo z výpisu z účtu žalovaného zjištěno, že úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni sepsání žaloby dosáhl částky částka. Odtud nárok žalobkyně na zaplacení kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka. Soud ze smlouvy o úvěru zjistil, že žalobkyně má nárok na smluvní úrok ve výši 26,28 % ročně z částky částka (tj. obchodní úrok z jistiny) od datum do zaplacení. V případě, že je dluh na jistině či na splátce jistiny po splatnosti více než 90 dnů, je počínaje 91. dnem prodlení sazba obchodního úroku snížena dle § 122 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, na výši odpovídající repo sazbě stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšenou o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší. Odtud nárok žalobkyně na zaplacení úroku ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení. Běžící zákonný úrok z prodlení pak odpovídá požadavku na 15 % ročně z částky částka (tj. z jistiny, případných poplatků a smluvních pokut) od datum do zaplacení. Žalovaný soudu nikterak nedoložil, že by žalované částky, byť jen zčásti uhradil nebo že by nárok žalobkyně jinak zanikl.
6. Ke zkoumání úvěruschopnosti byl doložen výpis účtu žalovaného z Anonymizováno, výpis NRKI, a karta klienta: žalovaný uváděl své příjmy částka měsíčně, byl rozveden, měl jedno dítě, vlastnil své bydlení, další příjem domácnosti měl činit částka a výdaje domácnosti částka měsíčně, z výpisu účtu vyplynul příjem z invalidního důchodu částka a ze zaměstnání částka, při prvním posuzování neměl žalovaný záznamy jiných obdobných závazků, při pozdějším posuzování přibyl závazek splátky částka měsíčně, žalovaný neprocházel evidencí ISIR či CEE. Byly dány poměry k splácení 4% měsíčně z úvěrované částky i částka.
7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Žalobkyně se žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru ve formě spotřebitelského úvěru, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši částka. Žalovaný se na druhé straně zavázal peníze vrátit a zaplatit úrok, což však neučinil, a došlo k zesplatnění dluhu s potřebou uhradit i další poplatky a smluvní pokutu. Před uzavřením úvěrové smlouvy i významným navýšení úvěru byly řádně zkoumány úvěrové schopnosti žalovaného, jeho příjmy byly ověřeny, u nezbytných náklady s jedním dítětem se dá vycházet z životního minima a normativních nákladů bydlení, přičemž další splátkou nebylo ohroženo ani splácení předcházejících obdobných závazků dle ověření v databázích.
8. Soud při dokazování provedl výhradně listinné důkazy, neboť jiné důkazy nebyly stranami navrženy. Provedené důkazy spolu obsahově korespondují, vzájemně na sebe navazují a poskytují ucelený základ pro závěr o skutkovém stavu věci, a současně v řízení nevyplynuly najevo žádné skutečnosti, které by věrohodnost těchto důkazů snižovaly. Pokud jde o žalobkyní navržené listinné důkazy, soud neprovedl pro nadbytečnost metodiku posuzování úvěruschopnosti, neboť se z důvodu její obecnosti netýkala přímo projednávaného případu, ani si soud nevyžádal potvrzení banky žalovaného o přijaté platbě od žalobkyně, neboť tyto skutečnosti žalobkyně prokázala jinými navrženými a provedenými důkazy.
9. Po právní stránce soud věc posoudil tak, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), zároveň na právní vztah účastníků dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“), neboť žalovaný při uzavírá smlouvy měl postavení spotřebitele.
10. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle § 75 z. s. ú. je poskytovatel úvěru povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.
12. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Uvedené ustanovení ve znění účinném do datum obsahovalo další větu, kterou bylo stanoveno, že spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Čistě jazykový výklad směřoval k tomu, že jde o neplatnost relativní, kterou musí dlužník namítnout, k čemuž mu byla stanovena tříletá promlčecí lhůta. Ustanovení o tom, že k neplatnosti soud přihlédne i bez návrhu, tedy že poskytnutí spotřebitelského úvěru v rozporu s § 86 odst. 1 z. s. ú. je stíháno absolutní neplatností, bylo do z. s. ú. vloženo až na základě novely zákona č. 96/2022 Sb., kterou byly implementovány předpisy EU. Absolutní neplatnost smluv uzavřených za účinnosti z. s. ú. před datum však je dovozována judikaturně, zejména jde o rozsudek Soudního dvora Evropské unie sp. zn. C-679/18 ze dne datum, kterým bylo judikováno, že soudy mají z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 směrnice č. 2008/48/ES, tedy povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a následně z toho vyvodit důsledky vyplývající z vnitrostátního práva. Závěry Soudního dvora se již promítají do rozhodovací praxe českých soudů, konkrétně jde například o rozhodnutí Krajského soudu v Praze ze dne datum sp. zn. spisová značka nebo rozhodnutí stejného soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka. Ostatně na posuzovaný případ lze vztáhnout i závěry Ústavního soudu v nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne datum, tedy že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práva a svobod.
13. Podle § 87 odst. 1 věty třetí spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle § 87 odst. 2 z. s. ú. je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům Věřitel tak má právo na vrácení toliko nesplacené jistiny úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnost, která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na případné zákonné úroky z prodlení dle § 1970 o. z. mu vznikne teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny v době podle § 87 odst. 1 z. s. ú. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne datum sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Ke stanovení doby splatnosti ohledně nesplacené části jistiny nedošlo ani dohodou účastníků, ani rozhodnutím soudu, neboť žádný z účastníků tyto skutečnosti netvrdil. Pakliže ke stanovení doby, kdy má být jistina doplacena, zatím nedošlo, nemůže být žalovaný v prodlení a žalobkyni proto doposud nenáleží ani zákonné úroky z prodlení.
14. Předmětem podnikání žalobkyně je nebankovní poskytování spotřebitelských úvěrů ve smyslu § 9 z. s. ú. Vzhledem k tomu je žalobkyně podle § 75 odst. 1 z. s. ú. povinna při posuzování úvěruschopnosti konkrétního žadatele o spotřebitelský úvěr postupovat s odbornou péčí. Nejvyšší správní soud v rámci své činnosti vyložil pojem odborné péče poskytovatele spotřebitelského úvěru v rozsahu jeho povinnosti posuzovat úvěruschopnost žadatele o úvěr tak, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu z datum, č. j. 1 As 30/2015-39, který se vztahoval k § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného do datum, avšak lze jej aplikovat i ve vztahu k obsahově shodnému § 86 odst. 1 z. s. ú.). Z uvedeného plyne, že poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen při posuzování nejen vyžadovat od konkrétního žadatele o úvěr údaje o jeho majetkových a výdělkových poměrech, ale tyto údaje i náležitě, po obsahové stránce prověřit. Teprve na základě takového náležitého prověření lze učinit závěr o tom, zda je žadatelova úvěruschopnost dostatečná či nikoli.
15. V daném případě mezi účastníky vznikl závazkový vztah na základě smlouvy o úvěru dle povahy stran ve formě spotřebitelského úvěru. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný se na druhé straně zavázal na poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené ve shora uvedené úvěrové smlouvě. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 4.00 % z aktuální dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný svoje závazky řádně neplnil, došlo k zesplatnění celé dlužné částky. Žalobkyně prokázala existenci pohledávky i její výši a ani žalovaný ničeho takového nesporoval. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, neuvedl na svoji obranu ničeho, nesporoval tvrzení žalobkyně, pokud jde o zaplacení dlužných částek ani netvrdil jiný způsob zániku dluhu. Žalobkyně doložila i ověření úvěruschopnosti bez důvodných pochybností. Soud shledal nárok za oprávněný, jednotlivé úroky, smluvní pokuty a poplatky byly smluveny ještě v přiměřené výši, soudu proto zavázal žalovaného uhradit pohledávku žalobkyně, tedy částku částka s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
16. Protože se žalovaný svým jednáním dostal do prodlení s placením peněžitého závazku, má žalobkyně v souladu s § 1970 občanského zákoníku nárok i na úrok z prodlení. Protože žalobkyně požadovala výši úroků z prodlení v souladu s nař. vl. č. 351/2013 Sb., je její nárok i v této části po právu a soud žalobě i v tomto směru vyhověl. Uložil tedy žalovanému zaplatit žalobkyni úrok z prodlení, jak uvedeno ve výroku rozsudku.
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši částka dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Liberci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.