Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

4 C 156/2024-69

Okresní soud v Prostějově rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Švarcovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

zastoupená advokátem Anonymizováno.

sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0

proti

žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0

Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 14 614,25 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Soud žalobu zamítá pro částku 4 614,25 Kč s 29,91% úrokem ročně z 10 000 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z 11 176,76 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 10 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Soud žalobu zamítá pro částku 4 614,25 Kč s 29,91% úrokem ročně z 10 000 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z 11 176,76 Kč od 1. 1. 2023 do zaplacení.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne 7. 12. 2023 se žalobkyně domáhala částky ze smlouvy o úvěru č. hodnota, která měla být uzavřena mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba., IČO IČO, sídlem adresa, právnická osoba, a žalovaným, když byla žalovaným dne 1. 9. 2022 podepsána, a na základě které právnická osoba., žalovanému dne 1. 9. 2022 poskytla bezhotovostně částku 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal k vrácení poskytnutého úvěru s 47,42% úrokem ročně, a to v 48 měsíčních splátkách ve výši 468 Kč (tj. celkem 22 464 Kč), splatných k 17. dni měsíce. Žalovaný neuhradil ničeho, proto došlo k zesplatnění celé dlužné částky k 21. 12. 2022. V důsledku prodlení žalovaného vzniklo právnická osoba., právo na zaplacení smluvních pokut dle bodu 6.1. smlouvy ve výši 498 Kč, když podle uzavřené smlouvy platí, že právnická osoba., vzniká právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 249 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitne v prodlení o délce 30 dnů. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 1, 2, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení o délce 30 dnů, tj. smluvní pokuty v celkové výši 2krát 249 Kč. Dle čl. 6. 3 smlouvy došlo k automatickému zesplatnění celého úvěru, neboť žalovaný byl v prodlení s úhradou splátky č. 1 po dobu delší 65 dnů. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak požaduje 10 000 Kč (jistina), 1 176,76 Kč (úrok za poskytnutý úvěr ke dni zesplatnění) s úrokem z prodlení z částky 11 176,76 Kč ve výši 15 % ročně od 1. 1. 2023 do zaplacení, dále požaduje smluvní pokutu dle čl. 6. 5 smlouvy, a to 0,1 % denně z nové jistiny úvěru, tj. celkem 3 437,49 Kč. právnická osoba., před uzavřením smlouvy o úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného, a to dle výpisu z databáze NRKI, SOLUS, ISIR, provedla hodnocení klienta dle doložených dokladů o příjmech, konkrétně výpisy z bankovního účtu č. č. účtu za dobu 4 - 7/2022. právnická osoba., zjistila, že čistý průměrný měsíční příjem žalovaného činí 28 525 Kč, měsíční výdaje žalovaného činí 4 620 Kč (jedná se o životní minimum), není veden jako dlužník se špatnou platební morálkou. Dle uvedeného, při porovnání příjmů a výdajů, dospěla k závěru, že žalovanému lze poskytnout úvěr ve výši 10 000 Kč, že žalovaný je dostatečně solventní osobou.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Za splnění podmínek , (dále jen „“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů.

4. Ze smlouvy o úvěru č. hodnota soud zjistil, že tuto podepsal žalovaný dne 1. 9. 2022 v čase 10.11.22 hod., jakožto úvěrovaný (klient), a právnická osoba., dne 1. 9. 2022, jakožto úvěrující (poskytovatel úvěru). Žalovaný uvedl číslo bankovního účtu č. účtuAnonymizováno, dle této smlouvy strany uzavřely smlouvu o spotřebitelském bezúčelovém úvěru 10 000 Kč s tím, že žalovaný jej bude splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši 468 Kč, splatných k 17. dni měsíce, zápůjční úroková sazba 47,42 % ročně, RPSN 59,21 %. Část B smlouvy, čl. 1 popisuje proces uzavření smlouvy včetně toho, že právnická osoba., provedla posouzení úvěruschopnosti klienta. Klient se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky a zaplatit sjednané úroky, čl. 2. 2 smlouvy obsahuje ujednání k požadavku na úroky i pro případ zesplatnění a jejich limitaci. Čl. 4 obsahuje bližší ujednání ke splácení úvěru. Čl. 6 obsahuje důsledky prodlení klienta. Dle čl. 6. 1 má poskytovatel vůči klientovi právo na smluvní pokutu 249 Kč za prodlení s úhradou splátky po dobu delší 30 dnů. Dle čl. 6. 3 jestliže se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění, veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle bodu 6. 2 smlouvy. Poskytovatel je povinen klienta vyzvat před zesplatněním úvěru k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu lhůtu alespoň 30 dnů. Dle čl. 6. 4 se ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nesplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění stávají součástí nové jistiny úvěru. Novou jistinu úvěru je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Dle čl. 6. 5 mu v případě nezaplacení nové jistiny úvěru v den zesplatnění vzniká povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru ode dne následujícího po dni zesplatnění do zaplacení.

5. Žalobkyně doložila doklad o vyplacení úvěru 10 000 Kč dne 1. 9. 2022 na účet č. č. účtu.

6. Z řízení sp. zn. spisová značka vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, že uvedený bankovní účet je bankovním účtem žalovaného, současně v tomto řízení byl vyžádán výpis z tohoto bankovního účtu za dobu od 3 – 12/2022, dle kterého byla dne 1. 9. 2022 připsána částka 10 000 Kč pod označením smlouvy o úvěru č. hodnota.

7. Z výpisu k tomuto bankovnímu účtu za dobu od 4 - 7/2022, jak byl doložen žalobkyní, soud zjistil, že žalovaný sice měl příjem pravidelný v průměrné výši 28 525 Kč, vyjma běžných spotřebních výdajů se věnoval sázení (zejména v měsíci červen 2022 a červenec 2022), vedle příjmu ze zaměstnání tvoří kreditní položky částky zaslané od jméno FO (bez uvedení důvodu), žalovaný nepochybně bydlel v nájmu s měsíčním nájemným 8 530 Kč, poté 10 570 Kč, čerpal opakovaně bankovní (zřejmě ke sjednanému bankovnímu účtu) úvěr, konečný zůstatek v dubnu 2022 byl 6 502,70 Kč (celkové příjmy 55 637 Kč, celkové výdaje 56 795,47 Kč), v květnu 2022 byl konečný zůstatek 354,47 Kč (celkové příjmy 35 849 Kč, celkové výdaje 41 997,23 Kč), v červnu 2022 byl konečný zůstatek 5 565 Kč (celkové příjmy 137 206,11 Kč, celkové výdaje 131 995,58 Kč), v červenci 2022 byl konečný zůstatek 30 Kč (celkové příjmy 100 054,21 Kč, celkové výdaje 105 589,21 Kč).

8. Dle výpisu z databáze SOLUS ke dni 31. 8. 2022 neměl žalovaný záznam, dle výpisu z databáze NRKI měl skóre 449 (což znamená nízké riziko, nejlepší segment klientů).

9. Dopisem ze dne 21. 12. 2022 bylo žalovanému oznámeno okamžité zesplatnění úvěru, neboť se ocitl v prodlení se splátkou o délce 65 dnů, žalobkyně jej vyzvala k okamžité úhradě celé dlužné částky do 10 dnů od data odeslání tohoto dopisu, výzva obsahuje vyčíslení požadované částky.

10. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 6. 2023, kterou uzavřela společnost právnická osoba., a žalobkyně, jak o ní vypovídají doložené přílohy 6 (plné moci ze dne 29. 6. 2023) a společné prohlášení ze dne 1. 8. 2023, byla postoupena pohledávka za žalovaným na žalobkyni (v příloze smlouvy je uvedena tato pohledávka, označená číslem původní smlouvy a žalovaným), postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 11. 8. 2023, ve kterém je dostatečně určitě uvedeno na základě jaké smlouvy došlo k postoupení předmětné pohledávky (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

11. Dopisem ze dne 3. 11. 2023 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky a upozorněn na možnost jejího soudního vymáhání (žalobkyně doložila podací lístek prokazující jeho odeslání).

12. Závazkový vztah, vzniklý dne 1. 9. 2022 mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným se řídí , (dále „o. z.“), a smluvním ujednáním. Dále se řídí , o spotřebitelském úvěru.

13. Ust. § 419 o. z., definuje spotřebitele, ust. § 420 odst. 1 a 2 o. z., definuje podnikatele.

14. Dle § 2395 o. z., smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2397 o. z., úvěrovaný může uplatnit právo na poskytnutí peněz ve lhůtě určené ve smlouvě. Není-li lhůta ujednána, může právo uplatnit, dokud závazek ze smlouvy trvá. Dle § 2398 odst. 1 o. z., úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne ji úvěrující bez zbytečného odkladu. Dle § 2399 odst. 1 o. z., úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

15. Smlouva o úvěru je konsenzuální smlouvou o půjčení, tj. dočasném poskytnutí, peněžních prostředků úvěrujícím úvěrovanému za úroky.

16. Dle , spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Dle uvedeného zákona, poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Ve smyslu , se jedná zejména o dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele. Dle , poskytovatel a zprostředkovatel uchovává dokumenty a záznamy podle odstavce 1 po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo 1 rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta.

18. Dle , poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle uvedeného zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

19. Dle a 2 (ve znění platném a účinném do 28. 5. 2022), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Soud je dle judikaturního vývoje povinen z úřední povinnosti zjišťovat, zda žalobkyně splnila povinnost zkoumat schopnost žalovaného splácet, tedy jeho solventnost, k tomu nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-679/18.

21. Dle § 2991 odst. 1, 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 věta první o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

22. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , odst. 15 odůvodnění, již z textu (tj. gramatického výkladu) samotného ustanovení a 2 vyplývá, že toto ustanovení upravuje dobu (okamžik) vrácení poskytnuté a dosud nesplacené jistiny spotřebitelského úvěru, tj. splatnost plnění vyplývajícího z neplatné úvěrové smlouvy, resp. ze smlouvy neplatné právě podle věty první. Vzhledem k tomu, že plnění z neplatné smlouvy bývá obecně vypořádáváno podle obecných zásad bezdůvodného obohacení (v uvedeném případě by se při absenci zákona o spotřebitelském úvěru nabízelo ustanovení věta první ve spojení s o. z.), představuje toto ustanovení speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy (systematický výklad). Dále (odst. 17 odůvodnění), obecně shrnuto, , lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů „lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době dle Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

23. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

24. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

1. Co do aktivní legitimace žalobkyně v této věci má soud za to, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba., postoupil platně předmětnou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, postoupení bylo žalovanému řádně oznámeno. Soud má dále za to, že žalovaný uzavřel dne 1. 9. 2022 s právnická osoba., smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě které mu byla poskytnuta částka 10 000 Kč bezhotovostně, převodem na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Smlouva o úvěru je smlouvou formulářového typu, která je předpřipravena úvěrujícím, spotřebitel, coby úvěrovaný, do ní nemůže nijak zasahovat. V této věci se jedná o závazkový vztah, kdy na jedné straně vystupovala právnická osoba, jejímž předmětem podnikání je poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru (§ 420 odst. 1 a 2 o. z.), a na straně druhé žalovaný v postavení spotřebitele ( o. z.). Jedná se o spotřebitelský úvěr ve smyslu an. o. z., o komerčně nazývaný „rychlý“ úvěr poskytovaný nebankovními subjekty osobám, které by úvěr od banky nedostaly pro jisté riziko spojené s osobou dlužníka (úvěrovaného). Dle , bylo povinností právního předchůdce žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od žalovaného, a je-li to nezbytné, pak z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. právnická osoba., mohla dle zákonné úpravy poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom má vycházet nejen ze sdělených a doložených příjmů a výdajů spotřebitele, ale i způsobu plnění dosavadních dluhů. Ust. představuje pro spotřebitele určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytnutí úvěru postupovat tak, aby jej alespoň do jisté míry chránil před neschopností splácet. Nesplnění povinnosti posoudit s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytnutý úvěr splácet, resp. neprověření úvěrovaného dostatečně, nebo poskytnutí úvěru úvěrovanému i přes negativní zjištění, způsobuje neplatnost předmětné smlouvy, jedná se o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží z úřední povinnosti. Soud se zabýval žalobkyní tvrzeným a doloženým postupem, jakým právnická osoba., ověřovala úvěruschopnost žalovaného, a dospěl k závěru, že posouzení úvěruschopnosti tato plnila toliko pro formu, resp. údaje, se kterými se spokojila, byly kusé a na základě nich nemohla dojít k závěru, že se jedná o osobu solventní, resp. právnická osoba., poskytla žalovanému předmětný úvěr, ačkoliv byly dány důvodné pochybnosti o jeho osobnosti a o jeho schopnosti uvedený úvěr splácet. Pokud právnická osoba., vycházela zejména z výpisu z bankovního účtu žalovaného za dobu 4 – 7/2022 má soud za to, že právě pohyb peněžních prostředků na tomto účtu vypovídá o tom, že žalovaný nebyl v době jednání úvěru v dostatečně dobré finanční situaci a nebyl schopen sjednané měsíční splátky splácet (konečný zůstatek v květnu a červenci nepostačoval na sjednanou měsíční splátku 468 Kč, navíc se věnoval výrazně hazardním hrám a jeho měsíční výdaje pravidelně zásadně přesahovaly jeho měsíční příjem ze zaměstnání, dále bylo z tohoto výpisu zřejmé, že čerpá i jiné úvěry). Za takové situace nemá stran posouzení úvěruschopnosti zásadní význam, pokud prošel lustracemi v rejstřících (SOLUS, NRKI) jako solventní osoba, neboť zřejmě byl v daný moment v situaci, kdy pokrývá své měsíční výdaje sjednáním jiných úvěrů. Soud dále dodává, že vycházet toliko z životního minima nelze, neboť výdaje mohou v případě opakovaného zadlužení tohoto typu klientů mnohonásobně překračovat průměrné měsíční výdaje. V takové situaci měla právnická osoba., vyžadovat pro splnění její zákonné povinnosti od žalovaného dalšíy dokládající jeho majetkovou situaci. Žádné jinéy ohledně plněné této zákonné povinnosti žalobkyně neoznačila k důkazu a ani nedoložila. V souladu s uvedeným soud dospěl k závěru o absolutní neplatnosti předmětné smlouvy o úvěru. S ohledem na uvedené se soud dále nezabýval ostatními ujednáními dle smlouvy (smluvní pokuta, úroky z úvěru). Tím však není dotčena povinnost žalovaného vrátit poskytnuté peněžní prostředky, neboť jinak by se jednalo o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na uvedené je žaloba důvodná pro vydání částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Žalovanému byla poskytnuta částka 10 000 Kč, žalovaný nic nevrátil. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení 10 000 Kč. V souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. , soud žalobkyni nepřiznal úroky z prodlení, když žalovaný se nemohl dostat do prodlení s úhradou této částky z neplatně sjednaného úvěru dříve, než je rozhodnuto tímto rozsudkem (kdy soud posuzuje dobu přiměřenou možnostem žalovaného ke vrácení bezdůvodného obohacení). Soud má současně za to, že přiznání úroků z prodlení by bylo v rozporu s principem poctivosti ( až 8 o. z.) a ochrany slabší strany, která je v těchto typech sporů nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, již při samotném sjednání závazku, zcela (a záměrně) pomíjena. Protože se však žalovaný v řízení nevyjádřil, soud nemohl posoudit, jaká doba je dobou přiměřenou jeho možnostem ke splacení, proto soud rozhodl v souladu s Ve zbytku je žaloba nedůvodná a soud ji zamítl (výrok II.).

2. Dle první věta , o povinnosti k náhradě nákladů řízení rozhodne soud bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. Výrok o náhradě nákladů řízení je dále odůvodněn , dle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud při rozhodování o nákladech řízení zohledňuje i příslušenství (nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. ). S ohledem na žalobní požadavek žalobkyně byla tato úspěšná v rozsahu 43,8 %, v rozsahu 56,2 % byl úspěšný žalovaný. Je zjevné, že převážně úspěšný byl žalovaný. Protože žalovanému žádné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud, jak je uvedeno ve výroku III.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání, které se podává do patnácti dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Prostějově.

Nesplní-li žalovaný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se žalobkyně domáhat výkonu rozhodnutí.