Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

22 C 145/2021-45

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Gabrielou Antonií Bartovou ve věci

žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0

proti

žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0

o zaplacení 22 903,63 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 19 575,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 575,40 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 3 328,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 328,23 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.

I. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 3 569 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 19 575,40 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 19 575,40 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 3 328,23 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 3 328,23 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, se zamítá.I. Na náhradě nákladů řízení je žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku ve výši 3 569 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně podala soudu dne 26. 11. 2020 návrh, jímž se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 22 903,63 Kč s příslušenstvím s následujícími tvrzeními. Původní věřitel, společnost Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba Anonymizováno, IČO IČO, sídlem jméno FO Anonymizováno/Anonymizováno, adresa, v pozici postupitele postoupil pohledávku dle § 1879 a násl. občanského zákona na žalobkyni, postupníka, s účinností k 3. 7. 2018. Tato skutečnost byla žalované, dlužníkovi, dle § 1882 odst. 1 o. z. oznámena písemně, dopisem ze dne 23. 7. 2020. Dne 11. 11. 2019 byla žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně uzavřena smlouva o úvěru č. hodnota, jejímž předmětem byla služba spočívající v možnosti disponovat finančními prostředky ve výši 20 147,81 Kč, žalovaná měla oproti tomu zejména povinnost řádně hradit měsíční splátky. Výše měsíční splátky činila 1 000 Kč. Žalovaná čerpala finanční prostředky dne 22. 11. 2019, viz výpis z účtu. Dle pokynů žalované jí dne 22. 11. 2019 byla poskytnuta celá výše úvěru. Žalovaná nehradila měsíční splátky pravidelně, pro následné neurazení dluhu byl zesplatněn celý úvěr k 30. 6. 2020, čímž vznikla povinnost žalované jednorázově uhradit zbytek dluhu a veškeré příslušenství. Žalovanou částku 22 903,63 Kč tvoří odkoupená pohledávka - jistina 19 575,40 Kč, odkoupený úrok 2 047,19 Kč, odkoupené poplatky 600 Kč, odkoupená smluvní pokuta 251,54 Kč, náklady vymáhání 50 Kč a odkoupené dlužné pojistné 379,50 Kč. Právní zástupce žalobkyně ve snaze předejít soudnímu řízení vyhotovil a dne 23. 7. 2020 doporučenou poštou odeslal na poslední známou adresu předžalobní výzvu dle Žalovaná neuhradila ničeho. U smluv uzavřených prostřednictvím smluvního prodejce je v žádosti o úvěr uvedeno číslo začínající číslicí 2 (sloužící ke komunikaci mezi zprostředkovatelem a úvěrujícím), následně je žádosti úvěrovaného přiděleno číslo začínající číslicí 4, slouží ke komunikaci mezi původním věřitelem a úvěrovaným. Původní věřitel uzavřel dne 11. 11. 2019 smlouvu o úvěru, zavázal se poskytnout žalované úvěr na nákup vybraného zboží celkem 9 999 Kč. Žalovaná se zavázala splácet formou 48 měsíčních splátek po 332 Kč (s pojištěním schopnosti splácet byla sjednána měsíční splátka v celkové výši 346 Kč). Jednotlivé splátky byly splatné vždy k 17. dni příslušného měsíce počínaje 17. 12. 2019. Roční úroková sazba činila 25,08 % a RPSN pak 28,18 %. Zároveň žalovaná s původním věřitelem uzavřela téhož dne smlouvu o revolvingovém úvěru, přičemž původní věřitel se zavázal poskytnout žalované úvěr do výše stanoveného úvěrového rámce 20 000 Kč. Splácet se žalovaná zavázala formou měsíčních splátek alespoň 5 % z dlužné splátky, nejméně 500 Kč. Roční úroková sazba činila 23,76 %, RPSN 35,58 %. Žalovaná úvěr čerpala 12. 11. 2019, co se účelového úvěru 9 999 Kč týká a nad rámec toho dále v průběhu trvání smluvního vztahu čerpala revolvingový úvěr (viz výpis z účtu). Řádně a včas nehradila, uhradila pouze jednu splátku 1 468 Kč. Dostala se tak do prodlení s úhradami dlužných částek. V návaznosti na to přistoupil dle čl. VII. 3. obchodních podmínek původní věřitel k zesplatnění úvěru k 30. 6. 2020 prostřednictvím zaslání odstoupení od smlouvy. Z výpisu k úvěrovému účtu vyplývá, že žalovaná pohledávka je tvořena v částce 19 575,40 Kč dlužnou jistinou; v částce 2 047,19 Kč smluvním úrokem kapitalizovaným ke dni zesplatnění úvěru právě na tuto částku; v částce 600 Kč náklady spojenými s vymáháním pohledávky (žalované vyúčtováno jako náklady vymáhacího procesu 3. 2. 2020); v částce 251,54 Kč smluvní pokutou 0,1 % denně z částky splátky v prodlení. Smluvní pokuta byla ujednána na 0,1 % denně z částky dlužné splátky za prodlení s úhradou splatné (dospělé) splátky, kdy oprávnění původního věřitele účtovat tuto pokutu bylo ujednáno v žádosti o úvěr, část Přehled finančních důsledků nesplácení úvěru. V částce 379,50 Kč jde o dlužné pojistně účtované v souvislosti s uzavřením smlouvy o úvěru, součástí bylo i pojištění schopnosti splácet; v částce 50 Kč se jedná o náklady vzniklé v souvislosti s uplatněním pohledávky, ABC costs (25,90 Kč + 0,37 Kč a 2 x 11,86 Kč). Žalobkyně se ve snaze minimalizovat náklady spojené s uplatněním pohledávky dle o. z., pokusila kontaktovat žalovanou běžnou poštou, ke splnění dluhu nedošlo. S ohledem na snahu předejít vymáhání pohledávky prostřednictvím právního zástupce z řad advokátů, následně i soudu, požaduje žalobkyně náhradu nákladů vymáhání spojených s uplatněním pohledávky, vypočtených dle hotových výdajů, zejména na poštovné a na interních ABC Costs výdajích dle metodiky Activity-Based-Costing. (V ABC Costs dokumentu jsou položky uvedeny tučně). Souhrnně činí pohledávka 22 903,63 Kč. Oprávnění původního věřitele účtovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky a náklady vymáhání pohledávky vyplývá z úvěrové smlouvy (přehled finančních důsledků nesplácení úvěru na poslední straně této smlouvy). Z čl. VII. 5 obchodních podmínek vyplývá, že ke dni zesplatnění úvěru se splatné příslušenství pohledávky stává součástí jistiny. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat úrok z prodlení i z částky kapitalizovaného úroku. Dle zákona účinného v době uzavření smlouvy, , ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, posoudil původní věřitel úvěruschopnost žalované z informací získaných od žalované při osobním pohovoru, získané informace ověřil nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, shledal, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti úvěr splácet. Původní věřitel posoudil především schopnost žalované (viz žádost o úvěr) splácet sjednané pravidelné splátky úvěru na základě porovnání příjmů a výdajů žalované, způsobu plnění jejích dosavadních dluhů na základě informací, které žalovaná poskytla při ústním pohovoru, zaznamenáno v čl. II. smlouvy o úvěru. Zejména došlo k vyvinutí zákonem zamýšleného úsilí ověřit informace od žalované nahlédnutím do BRKI, NRKI, databází sdružení SOLUS, insolvenčního rejstříku ISIR, když dále původní věřitel telefonicky kontaktoval zaměstnavatele žalované k zjištění příjmové stránky, zohlednil dostupné pohyby na bankovním účtu žalované v relevantním časovém období k zjištění osobního rozpočtu žalované za současného reflektování státem publikovaných údajů o životním a existenčním minimu dle , a o průměrných výdajích obyvatelstva dostupných z databáze Českého statistického úřadu. Žalovaná sjednala smluvně i další povinnosti po dobu trvání smluvního vztahu. V žádosti o spotřebitelský úvěr prohlásila v čl. II. smlouvy o úvěru, že informace uvedené v žádosti jsou úplné, přesné, pravdivé, nezamlčela žádné relevantní informace potřebné k posouzení úvěruschopnosti žadatele o úvěr. V případě porušení informační povinnosti žalované bylo dáno oprávnění prohlásit kteroukoli pohledávku za ihned splatnou a žádat o její splacení, pozastavit nebo ukončit poskytování produktů nebo služeb žalované, ukončit závazek, smluvní vztah s žalovanou. S ohledem na uvedené, celkovou výši poskytnutého úvěru, respektive stanovené měsíční splátky shledal původní věřitel, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Právní předchůdkyně žalobce (z pozice banky a pod dohledem ČNB) kladla na posouzení úvěruschopnosti velký důraz, v případě nesplnění nezbytných podmínek žalovanou by právní předchůdkyně žalobkyně úvěr žalované neposkytl.

2. Žalovaná se ve věci žádným způsobem nevyjádřila. Nevyjádřila se ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byla poučena, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí.

3. Soud dle a , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen „“), věc projednal se souhlasem žalobkyně a za předpokládaného souhlasu žalované bez nařízení jednání na základě účastníky předložených listinných důkazů.

4. Soud konstatuje, že rozhodnutí v této věci je zcela v intencích rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR vydaného ve věci sp. zn. . Zde Nejvyšší soud ČR uzavírá, že v řízení vedeném dle ustanovení nelze zamítnout návrh tehdy, jestliže na základě listin tvořících obsah spisu nelze učinit závěr, že žalobce svůj nárok prokazuje. Soudem nebylo v daném případě uzavřeno, že skutkový děj nelze postavit najisto. Z listin žalobkyní předložených soud učinil závěr o skutkovém ději. Pokud byl žalobní návrh zamítnut, tak pouze proto, že z listin žalobkyni předložených nelze z hlediska právního hodnocení učinit jiný závěr, nežli ten, že žalobní nárok není důvodným. Soud podotýká, že ač je nutno věc posoudit jinak nežli dle účastníkova právního názoru, případné poučení dle citovaného zákonného rozhodnutí by zde nemohlo vést k jinému rozhodnutí soudu. Ustanovení , odst. 2 směřuje na případy, kdy v důsledku jiného právního posouzení věci soudem může účastník reagovat a doložit důkazy či tvrzení, která v souladu s právním hodnocením soudu mohou přivodit jeho úspěch ve věci. V souzené věci tomu tak není.

5. Soud dospěl na základě provedeného dokazování, vycházeje z listinných důkazů založených do spisu žalobkyní, k následujícím skutkovým zjištěním:

6. Dne 11. 11. 2019 byla učiněna žádost o revolvingový úvěr č. hodnota, přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr (produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota), na jejímž základě byla uzavřena smlouva mezi společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, AnonymizovánoAnonymizováno a žalovanou. Aktuální úvěrový rámec ke dni podpisu žádosti o revolvingový úvěr činil 20 000 Kč, počet měsíčních splátek závisel na výši vyčerpaných peněžních prostředků z úvěrového rámce a výši úhrad žalované, celková výše měsíční splátky však činila minimálně 5 % z dlužné částky bez čerpání specifických podmínek splácení, nejméně 500 Kč. Datum splatnosti bylo sjednáno na 17. den v měsíci. RPSN činila 35,58 %. Základní úroková sazba pak 23,76 %. Měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů činil 50 Kč. Výše úhrady za pojištění činila 5,99 %. Doba trvání úvěru byla neurčitá. Předmětem financování byla výpočetní technika, prodejní cena 9 999 Kč, celková výše čerpání 9 999 Kč, výše měsíční splátky 332 Kč. Roční úroková sazba 25,08 %. Pojištění Anonymizováno Anonymizováno, celková výše měsíční splátky 348 Kč, RPSN % 28,18 %, celkem k zaplacení 15 936 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění 4,99 % z měsíční splátky úvěru. Sjednána byla smluvní pokuta za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhrada nákladů spojených s vymáháním závazku 600 Kč, poplatek za odeslání upomínky 100 Kč. K osobním a majetkovým poměrům žalované bylo uvedeno, že její čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí 50 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 6 000 Kč, finanční závazky činí 2 000 Kč. Zaměstnavatel právnická osoba. /žádost, smlouva, poučení na č1. 17 – 20 spisu/

7. Dopisem ze dne 26. 5. 2020 bylo učiněno odstoupení od úvěrové smlouvy č. hodnota, z níž vznikl závazek plnit úvěr poskytnutý formou čerpání peněžních prostředků z úvěrového rámce v pravidelných měsíčních splátkách dle smlouvy, kdy došlo k prodlení se splácením úvěru. /dopis na čl. 24 spisu/

8. Dne 30. 7. 2020 byl sepsán Předávací protokol k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek a Smlouvě o postoupení pohledávek číslo 23 ze dne 7. 7. 2020, kdy byly předány elektronické kopie dokumentů. Dne 16. 7. 2020 bylo sepsáno Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek s odkazem na Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020, kdy postupitel potvrdil, že úplata za postoupení všech pohledávek byla připsána dne 15. 7. 2020 na účet postupitele. V seznamu postupovaných pohledávek je vedena i pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne 23. 7. 2020 bylo žalované adresováno Oznámení o postoupení pohledávky. /smlouva o postoupení pohledávek – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu, předávací protokol na čl. 21 spisu, potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek na čl. 23 spisu, seznam pohledávek na čl. 21, 2. strana spisu – 22 spisu, oznámení o postoupení pohledávky – příloha žalobkyně, elektronický systém soudu, podací arch na čl. 14 spisu/

9. Ke dni 19. 5. 2020 byla evidována dlužná částka 22 853,63 Kč. /zúčtování úvěru č. hodnota na čl. 15 spisu/

10. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

11. Dne 11. 11. 2019 byla učiněna žádost o revolvingový úvěr č. hodnota, přihláška k pojištění pro revolvingový úvěr (produktové smlouvy k rámcové smlouvě pro poskytování bankovních produktů a služeb č. hodnota), kdy byla uzavřena smlouva na dobu neurčitou mezi společnosti Anonymizováno Anonymizováno právnická osoba, Anonymizováno. a žalovanou. V době žádosti o úvěr činil úvěrový rámec 20 000 Kč. Měsíční splátky byly splatné 17. dne v měsíci a byly určeny výší čerpaných finančních prostředků z úvěrového rámce a úhrad učiněných žalovanou, kdy celková výše měsíční splátky činila 5 % z dlužné částky bez čerpání specifických podmínek splácení, nejméně 500 Kč. RPSN 35,58 %. Základní úroková sazba 23,76 %. Poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů 50 Kč. Výše úhrady za pojištění 5,99 %. Předmětem financování byla výpočetní technika, prodejní cena 9 999 Kč, celková výše čerpání 9 999 Kč, výše měsíční splátky 332 Kč. Roční úroková sazba 25,08 %. Pojištění Anonymizováno Anonymizováno, celková výše měsíční splátky 348 Kč, RPSN % 28,18 %, celkem k zaplacení 15 936 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění 4,99 %. Sjednána byla smluvní pokuta 0,1 % denně z částky splátky prodlení, úhrada nákladů spojených s vymáháním závazku 600 Kč, poplatku za odeslání upomínky 100 Kč. Dopisem ze dne 26. 5. 2020 bylo učiněno odstoupení od úvěrové smlouvy č. hodnota, a to pro prodlení se splácením úvěru. Dne 30. 7. 2020 byl sepsán Předávací protokol k Rámcové smlouvě o postupování pohledávek a Smlouvě o postoupení pohledávek číslo 23 ze dne 7. 7. 2020, dne 16. 7. 2020 bylo sepsáno Potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ke Smlouvě o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020, postupitel potvrdil, že úplata za postoupení všech pohledávek byla připsána dne 15. 7. 2020 na účet postupitele. V seznamu postupovaných pohledávek je vedena i pohledávka za žalovanou. Dopisem ze dne 23. 7. 2020 bylo žalované adresováno Oznámení o postoupení pohledávky. Ke dni 19. 5. 2020 byla evidována dlužná částka 22 853,63 Kč. K osobním a majetkovým poměrům žalované bylo uvedeno, že její čistý měsíční příjem činí 20 000 Kč, celkový příjem domácnosti činí 50 000 Kč, celkové náklady domácnosti činí 6 000 Kč, finanční závazky činí 2 000 Kč. Zaměstnavatel právnická osoba.

12. Shora uvedené bylo zjištěno z listinných důkazů předložených žalobkyní, kdy z obsahu spisu se nepodává žádných skutečností, jež by zakládaly důvodnost úvahy o nedůvěryhodnosti těchto důkazů. Žalovaná žádným způsobem tvrzení žalobkyně nesporovala, žádné důkazy nepředložila.

13. Soud řešenou věc po právní stránce posuzoval podle ustanovení , , v platném a účinném znění (dále jen „o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru.

14. Podle § 6 o. z. každý má povinnost jednat v právním styku poctivě.

15. Dle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky

16. Dle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto nařízením je s ohledem na dobu, kdy se dostala žalovaná do prodlení s úhradou dlužné částky, , podle jehož platí, že výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

17. Podle a 2 platí, že poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

18. Podle platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

19. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užití cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

20. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

21. Soudem bylo vzato za prokázané, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jejímž předmětem byla povinnost předat finanční prostředky oproti povinnosti tyto prostředky uhradit sjednanými úplatami. Smlouva byla označena jako smlouva o úvěru. Soud konstatuje, že teorie procesního práva zastává v souladu s zcela jednoznačný závěr o tom, že právní charakteristiku skutků, tzv. „právní důvod žaloby“, není žalobce povinen v návrhu uvádět. Vylíčení rozhodných skutečností jako jedna z podstatných náležitostí žaloby slouží k vymezení předmětu řízení po stránce skutkové, nikoliv právní. Právní posouzení věci a aplikace příslušných předpisů na žalobcem vymezený skutek, jehož existenci je však povinen prokázat soudu navrženými, označenými, důkazy, je věcí samotného nalézacího soudu. Soud tak není vázán právním hodnocením uváděným stranami sporu. Nadto soud jednání posuzuje dle jeho obsahu, nikoliv dle jeho označení ( o. z.).

22. Soud konstatuje, že v případě smlouvy o úvěru platí, že úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, zavazuje se mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného; jeho závazek zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda o vyplacení celé částky bude požádáno; jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti, projevu vůle; žádost (požádání o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. To znamená, že úvěr je chápán jako pactum de contrahendo. Závazek k rezervaci peněžních prostředků trvá po celou dobu existence smlouvy. Úvěrovaný nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Předmětem přenechání u smlouvy o úvěru mohou být pouze peněžní prostředky, což ji, kromě úplatnosti, odlišuje od zápůjčky, podle níž je možné přenechat jakékoli věci určené podle druhu. Předmětem zápůjčky je věc „zastupitelná“, tedy druhově určená, kdy povinností úvěrovaného je vrátit věc stejného druhu. Zápůjčka může být sjednána jako bezplatná i jako úplatná. Smlouva o zápůjčce je smlouvou reálnou, tedy vznikne přenecháním předmětu zápůjčky, a to buď přímo, nebo jinak (bezhotovostním převodem). Smlouva o zápůjčce se odlišuje od smlouvy o úvěru, která jako konsensuální kontrakt vznikne již souhlasným projevem vůle smluvních stran smlouvu uzavřít.

23. V projednávané věci bylo zjištěno, že právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva, jíž bylo sjednáno, že žalovanému bude zajištěna, „rezervována“ finanční částka, která bude žalovanou čerpána, přičemž za poskytnutí finančních prostředků žalovaná poskytne úhradu, následně vrátí jak poskytnutou jistinu, tak sjednanou úhradu za poskytnutí půjčky. Lze tedy uzavřít, že byla sjednána smlouva o úvěru. Předmětem smlouvy byl závazek rezervovat finanční prostředky po celou dobu trvání smlouvy.

24. Soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v , neboť neprovedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalované, tj. neposoudila úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Odborná péče je v kontextu korektiv jednání věřitele, které se zakládá jak na objektivním hledisku, tj. na odborných znalostech a schopnostech, tak na hledisku subjektivním, spočívající v pečlivosti konkrétního věřitele. Jak uvedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , který je dle názoru soudu použitelný i při výkladu , „věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidovaný v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka“ (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. BECK, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185). Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu, a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ Pro úplnost lze rovněž odkázat na nález Ústavního soudu ČR ve věci vedené pod sp. zn. , v němž soud vyslovil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí i sama společnost jako taková. Při zkoumání úvěruschopnosti je nutno se zaměřit a zjistit nejenom příjmy klienta, ale i výdaje a jím uváděné a prokazované údaje porovnat i s příslušnými veřejně přístupnými statistickými údaji tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o příjmy a výdaje v místě obvyklé. Ohledně příjmů žalované je v žádosti o uzavření smlouvy, potažmo smlouvě, uvedena částka 22 000 Kč čistého. K tomuto žalobkyně tvrdí, že příjem žalobkyně byl ověřen telefonicky, avšak k tomuto není uveden žádný záznam, není uvedeno telefonické spojení, není uvedeno kým a především s kým bylo o příjmu žalované hovořeno. Podstatným však také je, že další příjem domácnosti, který v celkové výši je uveden 50 000 Kč, není žádným způsobem specifikován. Není zřejmé, z jakých zdrojů je tento příjem získáván, jak konkrétně byl ověřen. Pokud se jedná o příjem domácnosti, mělo by být také zřejmé, kdo je členem domácnosti, jak který člen domácnosti přispívá do celkového rozpočtu. Jak je již shora uvedeno, posuzovat je nutno také výdaje spotřebitele. K těmto je uvedena pouze částka 6 000 Kč jako celkové náklady domácnosti. Uvedená částka není žádným způsobem konkretizována, není zřejmým, o jaké výdaje se jedná, za co konkrétně jsou hrazeny. Poskytovatel úvěru musí zjišťovat, zdali uváděná výši výdajů odpovídá skutečně hrazeným výdajům. Výdaje domácnosti musí být ověřeny z příslušných listin, ale musí být také zřejmé, že se jedná o výdaje, které v místě a čase jsou reálné. Pokud v souzené věci jsou výdaje domácnosti uvedeny částkou 6 000 Kč celkem, tak kromě toho, že není zřejmé, za co konkrétně jsou hrazeny, neodpovídají nákladům standardně hrazeným na provoz domácnosti, nájem, média. Nezbývá tak nežli uzavřít, že žalobkyně nedostála své povinnosti řádně přezkoumat úvěruschopnost žalovaného a nelze tak než konstatovat, že smlouva o úvěru je tak ve smyslu neplatná.

25. Soud pak dále odkazuje na právní názor Krajského soudu v Praze, který v rozsudku ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 dospěl k závěru, že „výklad předmětného ustanovení stanovícího důsledky porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, aby respektoval smysl a účel daného ustanovení (výklad teleologický), kontinuitu (výklad historický) a dosavadní vývojové trendy v dané právní oblasti (výklad z judikatury), a aby se současně jednalo o výklad eurokonformní, tak nepřipouští, aby důsledkem uvedeného porušení povinnosti věřitele (poskytovatele úvěru), byla pouhá relativní neplatnost. Zákonem stanovenou neplatnost, k níž v důsledku daného porušení dochází, je nutno chápat jako absolutní, k níž soud musí přihlédnout z úřední povinnosti.“ S ohledem na právě citované tak soud smlouvu o úvěru dle shledal absolutně neplatnou, pročež je tak nutno peněžní prostředky, které byly dány žalované k dispozici, posoudit jako bezdůvodné obohacení ve smyslu a násl. o. z.

26. Žalobkyně se domáhala uložení žalované povinnosti k úhradě částky 22 903,63 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 22 853,63 Kč od 1. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 %. Jistina je tvořena částkou 19 575,40 Kč, kdy tuto částku tak žalovaná musí vrátit z titulu o. z. Žalovaná tak byla zavázána k úhradě částky 19 575,63 Kč s příslušenstvím, když žalobkyni rovněž náleží dle ve spojení s o. z. nárok na zaplacení úroku z prodlení ve výši dle ustanovení V ostatních nárocích byl nárok žalobkyně shledán nedůvodným, proto byl v této části žalobní návrh zamítnut. Lhůta k plnění byla určena v souladu s

27. O náhradě nákladů rozhodl soud dle Žalobkyně byla dle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci převážně úspěšnou. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky celkem ve výši 22 903,63 Kč (100 %), přičemž úspěšnou byla pro částku ve výši 19 575,40 Kč (85,47 %), žalovaná byla úspěšná pro částku 3 328,23 Kč (14,53 %). Když odečteme od úspěchu neúspěch (85,47 % minus 14,53 %), pak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů ve výši 70,94 %. Při plném úspěchu ve věci by soud žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 031 Kč. Tyto sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 917 Kč a odměny za právní zastoupení. Soud v daném případě aplikoval ustanovení , advokátního tarifu (dále jen „a. t.“), neboť předmětem žaloby je úvěrová pohledávka postoupená hromadným způsobem, přičemž obdobné pohledávky jsou podávány týmž žalobcem opakovaně na ustáleném vzoru „ePlatební rozkaz“ (např. v řízeních sp.zn. , sp.zn. či sp.zn. ). Za úkony učiněné do podání návrhu včetně proto náleží právnímu zástupci žalobkyně 900 Kč za tři úkony právní služby po 300 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč za tři úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní upomínky, podání žalobního návrhu). Za vyjádření k výzvě soudu ze dne 25. 5. 2021 učiněné po podání návrhu (úkon dle a. t.) se pak odměna určuje dle a. t., a tedy činí 2 200 Kč. K takto určeným nákladům dále přistupuje dle náhrada za daň z přidané hodnoty 21 % ve výši 714 Kč. Jelikož žalobkyně plný úspěch ve věci neměla, přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši 70,94 % z částky 5 031 Kč, tedy odměnu ve výši 3 569 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-východ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.