Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
7 C 12/2024-45
Okresní soud ve Strakonicích rozhodl soudkyní JUDr. Marií Rychtářovou ve věci
žalobce: Jméno zainteresované společnosti 0/0, Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 Anonymizováno Anonymizováno/Anonymizováno, Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno – Anonymizováno Anonymizováno advokátem Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno, Anonymizováno.Anonymizováno.sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0
Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částky 19 690,99 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 19 690,99 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 777,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 743,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 599,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacenía s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 4 559,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 498,88 Kč, s kapitalizovaným úrokemve výši 2 448,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 933,98 Kčod 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,69 % ročně z částky 7 933,98 Kčod 28. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný zaplatil žalobci částku ve výši 19 690,99 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 777,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 743,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 599,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacenía s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 4 559,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 498,88 Kč, s kapitalizovaným úrokemve výši 2 448,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 933,98 Kčod 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 18,69 % ročně z částky 7 933,98 Kčod 28. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobce se svou žalobou domáhá na žalovaném zaplacení předmětné částky s tvrzením, že na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum je právním nástupcem společnosti právnická osoba Žalobce tvrdí, že na něj byla postoupena pohledávka z titulu Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze dne datum (dále též jen „Smlouva 1“), prostřednictvím, níž právní předchůdce žalobce žalovanému v hotovosti poskytl finanční prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se za to zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 17 118 Kč (včetně kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání Smlouvy1 ve výši 9 817 Kč, poplatku za zpracování 1 500 Kč a poplatku za komfortní a flexibilní splácení 3 851 Kč), a to v 65 týdenních splátkách po 495 Kč. Smluvní strany si sjednaly smluvní úrok v sazbě 18,69 % ročně. Žalobce dále uvedl, že žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na Smlouvu 1 zaplatil částku 19 319,53 Kč, a proto po něm ze Smlouvy 1 žalobce požaduje zaplacení částky 11 448,47 Kč (skládající se z dlužné jistiny 7 933,98 Kč a dlužného poplatku 3 514,49 Kč), kapitalizovaný úrok z prodlení 1 498,88 Kč (v sazbě 8,50 % ročně z dlužné jistiny 7 933,98 Kč od 25. 12. 2021 do 27. 9 . 2023), kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 2 448,44 Kč (v sazbě 18,96 % ročně z dlužné jistiny 7 933,98 Kč od 1. 6. 2022 do 27. 9. 2023a dále také úrok ve výši 18,69 % z dlužné jistiny 7 933,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 7 933,98 Kč od datum do zaplacení. Žalobce dále tvrdí, že jeho právní předchůdce uzavřel s žalovaným dne 30. 7. 2021 též Smlouvuo spotřebitelském úvěru č. tel. číslo (dále též jen „Smlouva 2“), na jejímž základě mu poskytl finanční prostředky ve výši 6 000 Kč, a to v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovanýse za to zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobce částku 7 583 Kč, a to v 78 týdenních splátkách po 175 Kč. Tato částka se skládá z kapitalizovaných úroků za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 4 708 Kč, částky za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částkyza komfortní a flexibilní splácení ve výši 1 375 Kč. Smluvní strany si sjednaly smluvní úrok v sazbě 21,69 % ročně. Žalobce tvrdil, že žalovaný sjednané splátky nehradil řádně a včas, celkem na tuto smlouvu zaplatil 5 080,47 Kč. Žalobce po žalovaném požaduje zaplacení částky8 242,52 Kč (skládající se z dlužné jistiny 4 599,16 Kč a dlužného poplatku 3 643,36 Kč), kapitalizovaného úroku z prodlení 777,89 Kč ( v sazbě 8,50 % ročně z dlužné jistiny 4 599,16 Kč od 25. 12. 2021 do 27. 9 . 2023), kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 743,99 Kč (v sazbě 21,69 % ročně z dlužné jistiny 4 599,16 Kč od 28. 1. 2023 do 27. 9. 2023 a dále také úroku ve výši 21,69 % z dlužné jistiny 4 599,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 4 599,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení. Ve vztahu k posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet žalobce uvedl, že jeho právní předchůdce ji posoudil s odbornou péčí. Zejména provedl vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením obou smluv. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného [zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní(podnájemní) smlouva], současně vycházel z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku s negativním záznamem. Uzavřel, že jeho právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Protože bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník s měsíčním příjmem 18 500 Kč, s dalšími čistými příjmy domácnosti 15 000 Kč, nemá vyživovací povinnost, dospěl právní předchůdce žalobce k závěru, že žalovaný je schopen své závazky splácet. Závěrem žalobce uvedl, že aktuální majetkové poměry nejsou jemu ani jeho právnímu předchůdci známy.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování má soud ze Smlouvy o spotřebitelském úvěru č. tel. číslo ze Anonymizováno. Anonymizováno. Anonymizováno (Smlouva 1) za prokázané, že právní předchůdce žalobce (právnická osoba) poskytl žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 15 000 Kč s tím, že žalovaný se zavázal zaplatit poplatek v částce 15 168 Kč, který se skládá z úroku 9 817 Kč, poplatku za zprostředkování úvěru 1 500 Kč, a částky za komfortní a flexibilní splácení 3 851 Kč. Celkovou dlužnou částkuve výši 32 118 Kč byl žalovaný povinen splácet v 65 splátkách po 495 Kč s tím, že poslední splátka činí 438 Kč. Totožné parametry spotřebitelského úvěru včetně platební historie žalovaného vyplývají i z tabulky umoření. Úrokovou sazbu si smluvní strany sjednaly v sazbě88 %. Smluvní strany dále sjednaly doplňkové pojištění ve výši 1 350 Kč, které následně bylo zasmluvněno na základě Zařazení zákazníka do pojistného programu s datem 2. 3. 2021.Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z 2. 3. 2021 vyplynulo, že žalovaný uvedl,že je majitel auta, má učňovské vzdělání, je svobodný a zaměstnaný na plný úvazek jako dělníkve společnosti právnická osoba. s čistým příjmem 18 300 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 15 000 Kč a výdaje 1 500 Kč. V žádosti je zaškrtnuto, že tato tvrzení byla ověřena pracovní smlouvou a 2 výplatními páskami. Ze Smlouvy o spotřebitelském úvěruč. tel. číslo ze dne datum (Smlouva 2) pak soud zjistil, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl ještě úvěr ve výši 6 000 Kč za poplatek ve výši 7 583 Kč, který se skládá z úroku 4 708 Kč, částky za zpracování úvěru 1 500 Kč a poplatku za doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 1 375 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 13 583 Kč měl žalovaný právnímu předchůdci žalobce splatit v 78 splátkách po 175 Kč s tím, že poslední splátka činí 180 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrokovou sazbu ve výši 86 %. Stejné podmínky spotřebitelského úvěru včetně platební historie žalovaného vyplývají i z tabulky umoření. Také v tomto případě žalovaný vyplňoval zákaznickou kartu – žádost o úvěr, ve které uvedl zcela totožné informace jako v prvém případě, čistý měsíční příjem tentokrát uvedl ve výši 18 500 Kč. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a příslušné přílohy (seznamu postoupených pohledávek) vyplynulo, že společnost právnická osoba pohledávkyza žalovaným postoupila na žalobce. Z listiny označené jako „Oznámení o postoupení pohledávky“ pak soud zjistil, že změna věřitele byla žalovanému dne 29. 9. 2023 oznamována. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z podacího lístku ze dne 27. 10. 2023. Z listiny označené jako „Výzva k plnění se základním skutkovýma právním rozborem předcházející žalobě“ datované 28. 3. 2024 soud zjistil, že k úhradě žalovaného vyzval i žalobce, pro zaplacení mu stanovil lhůtu do 12. 4. 2024 s tím, že pro případ nečinnosti byl žalovaný upozorněn, že dlužná částka bude vymáhána soudní cestou. Skutečnost, že shora uvedená listina byla žalovanému fakticky odeslána, se podává z podacího lístku ze dne2. 4. 2024. Na závěr pak soud ve vztahu ke skutkovým zjištěním dodává, že negativně vymezené tvrzení žalobce, že předmětná částka nebyla uhrazena, ze strany žalovaného konkrétními důkazy vyvráceno nebylo, a proto soud při svém rozhodování z této skutečnosti vycházel. K aktuální majetkové situaci žalovaného pak soud z evidence práv pro osobu zjistil, že žalovaný není v katastru nemovitostí evidován jako vlastník či oprávněný z jiných věcných práv. Dle zpráv Úřadu práce ČR, Kontaktního pracoviště ve Strakonicích a v Českých Budějovicích ze dne23. 7. 2024 byl žalovaný naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání od 8. 1. 2024do 15. 4. 2024, nepodal si žádost o podporu v nezaměstnanosti a pro maření součinnosti byl sankčně vyřazen, nepobírá dávky státní sociální podpory ani dávky hmotné nouze a nepobírá žádné nepojistné sociální dávky. Okresní správa sociálního zabezpečení pro Jihočeský kraj, Plzeňský kraj a Karlovarský kraj dne 25. 7. 2024 soudu sdělila, že žalovaný není poživatelem důchodu vypláceného českou správou sociálního zabezpečení a nejsou mu vypláceny dávky nemocenského pojištění. Tutéž informaci sdělila dne 25. 7. 2024 Česká správa sociálního zabezpečení, která navíc uvedla, že posledním zaměstnavatelem žalovaného byla od 29. 5. 2023do 7. 8. 2023 právnická osoba. Podle Odboru dopravy Městského úřadu Blatnáje žalovaný ke dni 25. 7. 2024 vlastníkem přípojného vozidla Anonymizováno Anonymizováno, osobního automobilu Anonymizováno Anonymizováno (Anonymizováno), nákladního automobilu jméno FO (reg. zn. SPZ)a osobního automobilu jméno FO Anonymizováno (Anonymizováno). Žalovaný na výzvu soudu ke sdělení svých aktuálních majetkových poměrů nereagoval.
4. Podle § 2395 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v účinném znění (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
6. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. V právní rovině soud konstatuje, že právní předchůdce žalobce a žalovaný uzavřeli dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“, resp. smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z. Právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému na základě jeho požádání peněžní prostředky na základě Smlouvy 1 ve výši 15 000 Kč a na základě smlouvy 2 pak ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit poplatkya úroky. Pohledávky za žalovaným byly společností právnická osoba postoupeny v souladu s v souladu s ust. § 1879 o. z. na žalobce. O změně věřitele byl žalovaný řádně vyrozuměn (§ 1883 o. z.).
8. Předně soud uvádí, že předmětné smlouvy byly uzavřeny za účinnosti zákona o spotřebitelském úvěru, který v ustanovení § 86 stanoví povinnost poskytovatele před uzavřením smlouvy o poskytnutí úvěru posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Poskytovatel je oprávněn poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Případné porušení shora uvedené povinnosti zakotvené v ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru má za následek absolutní neplatnost smlouvy (srov. rozsudek Soudního dvora EU druhého senátu ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18, který dovodil povinnost národních soudů zkoumat podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru z úřední povinnosti, aniž by námitku neplatnosti vznesl spotřebitel). Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Ve skutkové rovině se proto soud na úvod zabýval otázkou, jak právní předchůdce žalobce postupoval při posouzení schopnosti žalovaného úvěry splácet.
10. Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je komplexní proces, při němž věřitel vychází z řady různých údajů. Věřitel vychází především z informací dodaných spotřebitelem, avšak věřitelse s takto získanými informacemi od spotřebitele nemůže bez dalšího spokojit a brát je jako fakt. Je povinen je s odbornou péčí vyhodnotit a důkladně je prověřit. Věřitel musí vycházet i z jiných zdrojů (údaje, které jsou mu známy z jeho vlastní činnosti) a údaje a tvrzení spotřebitele ověřit. Odborná péče věřitele zahrnuje i to, že nevychází ze statisticky zprůměrovaných údajů, ale vždy bere v potaz konkrétní situaci žadatele o úvěr (srov. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář; autor Lukáš Vacek, Wolters Kluwer: Praha 2015, komentář k § 9). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení, a to např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele (srov. rozsudek Nejvyššího správního souduze dne 1. 4. 2015 č. j. 1 As 30/2015-39). K otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil Nejvyšší soud a Ústavní soud v níže uvedených rozhodnutích.
11. V dané věci ze skutkových tvrzení žalobce vyplývá, že jeho právní předchůdce posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že provedl vyhodnocení informací požadovaných a získanýchod žalovaného před uzavřením obou smluv. Žalovaný byl dotázán na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a informace byly ověřeny oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce a nájemní(podnájemní) smlouva), současně právní předchůdce žalobce vycházel z veřejně přístupného insolvenčního rejstříku s negativním záznamem. Žalobce uzavřel, že jeho právní předchůdce neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného. Na výslovnou výzvu soudu, jaké konkrétní informace (z jakých konkrétních příjmů a výdajů žalovaného) vycházel žalobce jen sdělil, že z uvedených informací bylo zjištěno, že žalovaný je zaměstnán na hlavní pracovní poměr jako dělník s měsíčním příjmem 18 500 Kč, s dalšími čistými příjmy domácnosti 15 000 Kč, nemá vyživovací povinnost. Tím byly získány úplné informace o finanční situaci žalovaného právě s odkazem na avizované ověřené dokumenty (pracovní smlouva a 2 výplatní pásky), které měl mít právní předchůdce žalobce k dispozici, ale žalobce je i přes výzvu soudu nepředložil.K řádném přezkoumání úvěruschopnosti je nutné, aby měl věřitel k dispozici veškeré listiny dokládající poměry žadatele o úvěr v době sepisu smlouvy. V této souvislosti soud podotýká,že důkazní břemeno o tom, že nebyla porušena povinnost poskytovatele úvěru (resp. že byla před poskytnutím úvěru řádně zkoumána úvěruschopnost žadatele o úvěr) nese poskytovatel úvěru, neboť má přístup k dokumentaci k posouzení úvěruschopnosti, kterou si uchovává (srov. Slanina, J., Jemelka, L., Vetešník, P., Wachtlová, L., Flídr, J. Zákon o spotřebitelském úvěru. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2017, 430-440 s.). Pro hodnověrné osvědčení splnění zákonných povinností má poskytovatel a zprostředkovatel ediční povinnost uchovávat relevantní dokumenty po dobu pěti let ode dne, kdy zanikl právní vztah nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly, nebo jeden rok ode dne, kdy byla žádost spotřebitele o poskytnutí spotřebitelského úvěru zamítnuta [§ 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru]. Nesplnění této povinnosti je navíc správním deliktem, za který je možno uložit pokutuaž 5 000 000 Kč [§ 153 odst. 1 písm. e) ve spojení s § 153 odst. 2 písm. a) zákona o spotřebitelském úvěru]. Žalobce neuvedl žádný konkrétní podklad, který měl jeho právní předchůdce při posuzování úvěruschopnosti žalovaného k dispozici a který by verifikoval konkrétní výdaje žalovaného, proto lze dospět k závěru, že nedostatečně zjišťoval majetkovou situaci žalovaného a nepožadoval její řádné doložení. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobce při posouzení schopnosti žalovaného úvěr splácet nedostál povinnosti stanovené v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru postupovat s odbornou péčí (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 a ze dne 20. 3. 2019 sp. zn. 33 Cdo 201/2018 nebo nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/2018). Vzhledem ke shora uvedenému soud uzavírá, že právní předchůdce žalobce řádně neprovedl posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Důsledkem tohoto postupu (nesprávného, neobjektivního, bez odborné péče posouzení úvěruschopnosti) je ta skutečnost, že předmětná úvěrová smlouva je neplatná.
12. Ve skutkové rovině má soud za to, že společnost právnická osoba poskytla žalovanému dne datum částku 15 000 Kč a dne datum peněžní prostředky ve výši ve výši 6 000 Kč s tím, že žalovaný jí uhradil v prvním případě částku 19 319,53 Kč a ve druhém případě5 080,47 Kč.
13. Za situace, kdy právní předchůdce žalobce řádně nesplnil svou zákonnou povinnost (posouzení úvěruschopnosti žalovaného), v důsledku čehož soud shledal předmětné Smlouvy 1 i 2 absolutně neplatné, vede tento postup právního předchůdce žalobce k omezenosti nároku žalobce vůči žalovanému na vrácení pouhých zůstatků jistin spotřebitelských úvěrů. Převzal-li totiž žalovaný plnění ze spotřebitelského úvěru na základě neplatných Smlouv (1 i 2), je povinen tuto částku vrátit dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru (které je speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a § 2993 o. z.).
14. V dané věci vyšlo najevo, že na základě Smlouvy 1 právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl částku ve výši 15 000 Kč, na kterou žalovaný uhradil 19 319,53 Kč, ze Smlouvy 2 pak částku 6 000 Kč a žalovaný uhradil 5 080,47 Kč. Vzhledem k tomu, že právní předchůdce žalobce žalovanému poskytl úvěry v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou zákona o spotřebitelském úvěru, a proto soud shledal smlouvy neplatnými, je žalovaný povinen vrátit jistiny spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru), ponížené o již uhrazené částky. Z titulu Smlouvy 1 žalovaný uhradil více (19 319,53 Kč) než činila původní jistina úvěru (15 000 Kč), co se týče Smlouvy 2, pak dlužná jistina poskytnutého spotřebitelského úvěru činí částku ve výši 919,53 Kč, která zohledňuje, že žalovaný uhradil z 6 000 Kč celkem částku 5 080,47 Kč. Za této situace má poskytovatel úvěru, resp. jeho právní nástupce nárok tolikona nesplacenou jistinu úvěru ze Smlouvy 2 bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté nebo soudem určené), která neodvisíod výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Nárok na zákonné úroky z prodlení dle§ 1970 o. z. vzniká žalobci teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č. j. 33 Cdo 3675/2021-262). S ohledem na shora uvedené soud nejprve shledal jako nedůvodnou žalobu z titulu Smlouvy 1, z níž žalovaný uhradil více (19 319,53 Kč) než činila poskytnutá jistina (15 000 Kč), a to s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 498,88 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 448,44 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8, 50 % ročně z částky 7 933,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokemve výši 18,69 % ročně z částky 7 933,98 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení Současně jako nedůvodný soud shledal ze Smlouvy 2 nárok žalobce na část žalované jistiny ve výši 3 679,63 Kč (žalovaná jistina 4 599,16 Kč mínus rozdíl mezi původní jistinou ve výši 6 000 Kč a úhradou ve výši 5 080,47 Kč), a to s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 777,89 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 743,99 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8, 50 % ročně z částky 4 599,16 Kčod 28. 9. 2023 do zaplacení a s úrokem ve výši 21,69 % ročně z částky 4 559,16 Kč od 28. 9. 2023 do zaplacení.
15. Dále se soud zabýval lhůtou k vrácení zbytku poskytnuté jistiny ve výši 919,53 Kč ze Smlouvy 2,jež je vymezena v § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru tak, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Jedná se o ustanovení, které představuje speciální právní úpravu splatnosti nároku na vrácení úvěru, která má přednost před obecným ustanovením § 2993 o. z. o vypořádání nároků z neplatně uzavřené smlouvy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Břemeno tvrzení a břemeno důkazní o tom, jaká lhůta je přiměřená možnostem žalovaného tíží toliko žalobce, který však vůbec netvrdil a ani neprokázal jaké jsou aktuální majetkové poměry žalovaného, respektive jakáje přiměřená lhůta pro vrácení zbývající části poskytnuté jistiny. Nesplní-li účastník svou povinnost tvrdit skutečnosti, které jsou rozhodující z hlediska skutkové podstaty právního předpisu, který má být aplikován, pak přirozeně nemůže splnit ani svou povinnost důkazní. Jinými slovy, aby mohl účastník nějakou skutečnost dokázat, musí ji především tvrdit(srov. BUREŠ, Jaroslav. § 101 [Povinnosti účastníků]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 653, marg. č. 2.). Vzhledem k tomu,že žalobce uvedl, že mu nejsou známy aktuální majetkové poměry žalovaného (netvrdil je)a z provedeného dokazování ani tyto nebyly zjištěny, žalobce primárně neunesl břemeno tvrzenía rovněž ani břemeno důkazní, a proto soud žalobu i ohledně zbývající částky (919,53 Kč) zamítl, neboť nemá zjištěn dostatečný skutkový stav pro to, aby mohl stanovit lhůtu přiměřenou možnostem žalovaného, v níž by byl schopen žalobci vrátit zbytek poskytnuté jistiny. Pro úplnost pak podepsaný soud dále dodává, že k jednání, při kterém soud v dané věci rozhodl, se žalobce ani jeho zástupce nedostavili. Soud proto neměl povinnost žalobce poučit o neunesení břemene tvrzení, neboť § 118a odst. 3 o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání s tím, že nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení dle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), protože se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinenmu sdělovat potřebná poučení jinak a ani není povinen jen z tohoto důvodu jednání odročovat (srov. Velké komentáře, Občanský soudní řád I., autoři Bureš, Drápal a kol., C. H. Beck, 1. vydání 2009,str. 831 – 832, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 3. 2010 sp. zn. 21 Cdo 4314/2008 a usnesení ze dne 14. 1. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5232/2007).
16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaný byl ve věci v plném rozsahu úspěšný. Z obsahu spisu nicméně vyplývá, že mu žádné náklady řízení nevznikly, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků na jejich náhradu nemá právo.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od doručení rozsudku ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím Okresního soudu ve Strakonicích.
Pokud by podle tohoto rozsudku nebylo plněno řádně a včas, může být k návrhu soudem vykonán.