Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
13 C 87/2024-22
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Simonou Stejskalovou ve věci
žalobkyně: právnická osoba., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky částka a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky tituly před jménem jméno FO, tituly za jménem
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Ve zbývající části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení další částky , částka, a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, se žaloba zamítá.III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem
1. Žalobou doručenou soudu dne datum, doplněnou dne datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Na základě smlouvy o úvěru č. hodnota uzavřené dne datum prostředky komunikace na dálku přes stránku e-mail, na které se žalovaný zaregistroval, zadal své údaje, požádal o poskytnutí půjčky a odsouhlasil text smlouvy, poskytla žalobkyně žalovanému převodem na účet č. č. účtu částku částka. Žalovaný měl poskytnuté prostředky vrátit společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka nejpozději dne datum. Žalobkyně prověřila schopnost žalovaného splácet úvěr výpisem z účtu, případně výplatními lístky a lustrací ve veřejně dostupných databázích. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil řádně a včas a vznikla mu proto povinnost uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Žalobkyně po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu částka, úrok do data splatnosti ve výši částka, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši částka, smluvní pokutu částka (smluvní pokuta 0,1 % denně od datum do datum) a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z jistiny částka od datum do zaplacení. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby.
2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nijak nevyjádřil a soud věc rozhodl v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a obsahu spisu a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.
3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že jde o elektronický dokument. Obsahem listiny je ujednání o poskytnutí finančních prostředků ve výši částka žalobkyní ve prospěch žalovaného s tím, že prostředky vrátí žalobkyni do 21 dnů od odeslání finančních prostředků žalovanému s poplatkem částka a úrokem částka, tj. v celkové výši částka při dodržení data splatnosti (viz úvěrové podmínky). RPSN činí 5 644,22 %. Dále je uvedena smluvní pokuta 0,1 % denně z jistiny za každý den prodlení. Listina obsahuje odkaz na Úvěrové podmínky a Sazebník. Smlouva byla mezi účastníky uzavřena distančním způsobem podle bodu 3. úvěrových podmínek tak, že souhlas s obsahem dohody projevil žalovaný zadáním jedinečného elektronicky vygenerovaného SMS kódu, který byl zaslán k návrhu smlouvy a odesláním verifikační platby (viz výpis o pohybech na účtu). Totožnost žalovaného žalobkyně ověřila z kopie jeho občanského a řidičského průkazu spolu s fotografií (viz kopie těchto dokladů).
4. Z potvrzení o provedené platbě ze dne datum bylo zjištěno, že z účtu žalobkyně bylo na účet č. č. účtu dne datum pod variabilním symbolem var. symbol odesláno částka.
5. Z výzvy k úhradě dluhu, předžalobní upomínky ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky. Zásilka byla odeslána na e-mail žalovaného uvedený ve smlouvě.
6. Z výpisu o vybraných pohybech na účtu žalovaného č. č. účtu za dobu od datum do datum bylo zjištěno, že žalovaný měl v tomto období příjem částka od jméno FO dne datum a 2 x částka jako odměnu za založení účtu u právnická osoba a platbu kartou dne datum. Žalovaný prováděl okamžité platby na stejný účet (ve dnech 7. až datum celkem částka, v dalších dnech 3 x částka a 4 x částka), měl běžné výdaje v obchodech, na čerpacích stanicích, v kině částka; počáteční zůstatek činil částka (příjem od jméno FO), konečný zůstatek činil částka.
7. Z výpisu z databáze název k žalovanému bylo zjištěno, že od datum má celkem sedm zamítnutých žádostí o půjčku, čerpal celkem hodnota půjček v celkové výši částka, naposledy dne datum, čtyřikrát je prodlužoval, desetkrát splatil opožděně půjčky v souhrnné výši částka.
8. Z registru platebních informací název ke dni datum soud zjistil, že žalovaný je veden s vyšším rizikem, protože jsou k němu přiřazeny významné negativní informace, tři tam uvedené půjčky splácel po splatnosti.
9. Na základě provedených důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný od žalobkyně na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum obdržel převodem na účet peněžní prostředky ve výši částka a zavázal se je vrátit do 21 dnů od odeslání finančních prostředků, tedy do datum s poplatkem částka a úrokem částka, RPSN ve výši 5 644,22 %.; ujednána byla také smluvní pokuta. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě peněžních prostředků před podáním žaloby. Nebylo prokázáno, že by žalovaný žalobkyni uhradil nějaké peněžní prostředky.
10. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o úvěru podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Při posuzování tohoto závazkového vztahu soud vycházel z toho, že jde o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s žalobkyní jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu § 419 o. z. na straně druhé. Uplatní se proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „spotř. z.“). Dle § 86 a § 87 spotř. z. je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. III. ÚS 4129/18 nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C-679/18).
11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně popsala, z jakých údajů vycházela, že činila lustrace v systémech název a vyžádala si od žalovaného výpis z účtu. Žalobkyně dospěla k závěru, že žalovaný má dle ní dostatečný čistý příjem ke splacení úvěru. Takto zjištěné údaje považuje soud za nedostačující. Je skutečností, že žalobkyně měla k dispozici výpis o vybraných pohybech na účtu žalovaného pro období 18 dnů v květnu rok, podle kterého žalovaný v tomto období měl příjem částka od jméno FO dne datum a částka jako odměnu od banky. Pouze s tímto údajem se však žalobkyně rozhodně neměla spokojit, když žalobkyně měla k dispozici výpis o pohybech na účtu za pouhých 18 dní, z něhož nelze zjistit, zda jde u žalovaného o pravidelný měsíční příjem či pouze jednorázový příjem. Z výpisu je naopak patrné, že žalovaný opakovaně provádí okamžité platby v řádech tisíců Kč na stejný účet. K tomu navíc byly zjištěné jiné úvěry žalovaného, z toho deset z nich v souhrnné výši částka bylo splaceno opožděně, sedm žádostí o půjčku bylo zamítnuto. V databázi název je žalovaný veden jako osoba s vyšším rizikem. Už z výše uvedeného je zřejmé, že žalobkyně neměla žalovanému úvěr poskytnout. Žalobkyně nijak nezkoumala a do úvah o schopnosti žalovaného splácet úvěr nezahrnula, jaké má žalovaný pravidelné příjmy a výdaje, spokojila se pouze s pohybem na účtu za 18 dní a s lustrací v databázích, z nichž žalovaný vychází jako osoba s vyšším rizikem. Tím spíše měla více zkoumat poměry žalovaného. Takový přístup ke zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nelze považovat za dostatečně obezřetný. Soud proto musí uzavřít, že z provedeného dokazování je nepochybné, že žalobkyně nedostála své povinnosti stanovené v § 86 spotř. z. a nezkoumala a neposoudila dostatečně úvěruschopnost žalovaného. Spotřebitelský úvěr pak žalobkyně ve smyslu § 87 odst. 1 spotř. z. poskytla v rozporu se svou povinností řádně zkoumat úvěruschopnost, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná ve smyslu § 87 spotř. z. a § 588 o. z.
12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených podmínek. Cena peněz v podobě ujednaného poplatku a úroku je naprosto nepřiměřená, což vyplývá už z RPSN 5 644,22 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů a s poplatky a smluvními pokutami sjednanými výlučně v neprospěch klientů naznačují, že žalobkyně od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.
13. Soud tedy dospěl k závěru, že uzavřená smlouva o úvěru je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § 2991 odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný skutečně obdržel částku částka a neuhradil ničeho, žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny částka. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny částka z neplatné smlouvy o úvěru.
14. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, jaká doba pro vrácení peněžních prostředků je přiměřená jeho možnostem podle § 87 odst. 1 spotř. z. Soud proto splatnost závazku k vrácení jistiny určil sám, přičemž se podržel obecné lhůty k plnění stanovené § 160 odst. 1 o. s. ř. Při určení lhůty k plnění soud nemohl vycházet z původně ujednané splatnosti, neboť vychází z absolutně neplatné smlouvy. Soud pak nemohl vycházet ani ze zaslané výzvy k plnění (předžalobní výzvy), neboť v té žalobkyně po žalovaném požadovala plnění závazku z neplatné smlouvy, jejíž neplatnost musela být žalobkyni zřejmá. Soud však žalovaného zavázal k plnění, jehož právním důvodem je bezdůvodné obohacení ve smyslu § 87 spotř. z., přičemž k takovému plnění nebyl žalovaný vyzván, tedy splatnost nemohla dosud nastat. Splatnost závazku z bezdůvodného obohacení tedy nastane až po uplynutí lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka nebo rozsudek Krajského soudu v adresa, pobočka v město ze dne datum, č. j. spisová značka). S ohledem na to soud žalobkyni nemohl přiznat právo na požadovaný úrok z prodlení, neboť splatnost závazku dosud nenastala.
15. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl žalobu v rozsahu ostatních nároků, které nejsou nevrácenou jistinou, neboť v důsledku neplatnosti úvěrové smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného (a konečně i z důvodu smluvních podmínek v rozporu s dobrými mravy) nemá žalobkyně právo na jiné nároky než na nevrácenou část toho, co žalovanému skutečně poskytla.
16. O nákladech řízení soud ve výroku III. tohoto rozsudku rozhodl podle § 142 odst. 3 o. s. ř. a ve věci převážně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 21,92 % (úspěch žalobkyně 60,96 % odpovídající přisouzené částce částka po odečtení jejího neúspěchu 39,04 % odpovídajícího zamítnuté částce částka a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, tedy ve výši částka, tj. celkem částka). Jako účelně vynaložené náklady řízení žalobkyně v celkové výši částka soud vyhodnotil její náklady na zaplacený soudní poplatek ve výši částka, dále na odměnu právního zástupce žalobkyně ve výši celkem částka za tři úkony právních služeb (převzetí a příprava zastoupení, podání návrhu, předžalobní výzva), tj. ve výši částka za jeden úkon právní služby podle § 7 a § 8 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále na náhradu hotových výdajů právní zástupkyně žalobkyně v souvislosti s uvedenými 3 úkony právních služeb ve výši celkem částka (částka za jeden úkon podle § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně na náhradu za 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. z odměny a náhrad přiznaných žalobkyně ve výši celkem částka. Z celkové částky částka pak soud žalobkyni přiznal částku částka (po zaokrouhlení) odpovídající úspěchu 21,92 %.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.