Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
5 C 12/2024-53
Okresní soud v Kolíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Editou Černou ve věci
žalobkyně: Anonymizováno Anonymizováno a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 93 230,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72 593 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 593 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 20 637,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 637,77 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 72 593 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 72 593 Kč od , datum, do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 20 637,77 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 20 637,77 Kč od , datum, do zaplacení, se zamítá.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala na žalované zaplacení částky 93 230,77 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru dne datum a poskytla žalované 95 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v měsíčních splátkách po 4 109 Kč. Žalovaná splátky nedodržela, dostala se do prodlení se splátkou splatnou dne datum, žalobkyně ji upomínala. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě do datum, od té doby je žalovaná v prodlení a žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.
3. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující skutková zjištění:
4. Z potvrzení o tuzemské platbě z datum má soud za prokázané, že žalovaná k ověření čísla svého účtu zaslala verifikační platbu 1 Kč. Z předsmluvních informací má soud za prokázané, že žalované byly sděleny podmínky úvěru, žalovaná sdělila žalobkyni své údaje, žalovaná projevila své seznámení se s podklady zadáním SMS kódu. Výše úvěru byla sjednána na částku 95 000 Kč. Rozpis splátek je součástí tabulky umoření, z každé splátky se umořovala částečně i jistina, před splátkou splatnou datum byly rozepsány celkem tři splátky po 4 109 Kč, z čehož na jistinu z nich mělo být umořeno 1 770 Kč. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaná s ní vyslovila souhlas potvrzením SMS kódem, částka 95 000 Kč jí měla být poskytnuta v hotovosti, a to tak, že částka 40 978 Kč bude vyplacena na účet žalované, částku 37 272 Kč se věřitel zavázal vyplatit věřiteli žalované za účelem úhrady předchozího závazku vůči právnická osoba ze smlouvy č. hodnota ze dne datum, částka 16 750 Kč bude započtena na náklady žalobkyně – náklady na lustrum v registrech, zpracování úvěru, administrativní náklady, ověření úvěrového případu a odměnu zprostředkovatele. Žalovaná se zavázala úvěr splácet 72 měsíců s tím, že bude zřízeno inkaso na částku 4 109 Kč měsíčně. Z přílohy smlouvy nazvané Posouzení úvěruschopnosti spotřebitele soud zjistil, že žalovaná uvedla, že je rozvedená, vyživuje jedno dítě, má příjem 37 379 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 11 613 Kč, má čtyři úvěry s pravidelnými splátkami 1 559 Kč, 1 700 Kč, 2 604 Kč, 1 250 Kč měsíčně, dále jednorázový závazek ke splacení úvěru 10 000 Kč u právnická osoba a platí výživné 4 500 Kč měsíčně, lustrací bylo ověřeno, že žalovaná nemá exekuci, není v úpadku, neměla odcizené doklady, věřitel měl ověřit účet žalované. Z žádosti o službu Podpora a přílohy č. hodnota smlouvy soud zjistil, že žalovaná souhlasila s poskytnutím služby Podpora za cenu 111 168 Kč. Z dokladu o bezhotovostní platbě ze dne datum soud zjistil, že částka 40 978 Kč byla poukázána na účet, z kterého žalovaná poslala verifikační platbu. Z dokladu o platbě převodem uvnitř banky má soud za prokázané, že částka 37 272 Kč byla poukázána na účet právnická osoba s označením Anonymizováno. Z upomínek ze dne datum, datum a podacích lístků má soud za prokázané upomínání žalované. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího lístku má soud za prokázané předžalobní upomenutí žalované. Dále soud z úřední činnosti zjistil, že plnění z totožné smlouvy o úvěru po žalované požadovala společnost právnická osoba. v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. spisová značka. Z obsahu spisu sp. zn. spisová značka pak soud zjistil, že konkrétně šlo podle žaloby o dluh 24 654 Kč s příslušenstvím (šest splátek po 4 109 Kč, kde dlužní jistina činila částku 3 887 Kč). Ze smlouvy o postoupení pohledávek z datum, předávacího protokolu a seznamu postoupených pohledávek má soud za prokázané, že pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni. Z oznámení ze dne datum má soud za prokázané, že postoupení bylo žalované oznámeno. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne datum, č. j. spisová značka, bylo zjištěno, že žaloba právnická osoba. vůči žalované byla v celém rozsahu zamítnuta.
5. Ohledně skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr čerpaný v částce 40 978 Kč na účet, z kterého žalovaná zaslala verifikační platbu a v částce 37 272 Kč na refinancování jiného úvěru žalované z roku 2020 u věřitele právnická osoba. Úvěr byl sjednán na celkovou částku 95 000 Kč, částku 16 750 Kč započítávala žalobkyně na náklady úvěru. Žalobkyně dostatečně prokázala, že osoba žalované byla při uzavření smlouvy ztotožněna, žalovaná poskytla kromě svých osobních údajů, i číslo svého bankovního účtu, reagovala na návrh smlouvy, zaplatila ověřovací platbu ve výši 1 Kč, souhlas s dokumenty potvrdila SMS kódem. Žalobkyně si před uzavřením smlouvy lustrovala žalovanou v insolvenčním rejstříku, rejstříku exekucí, kde byla lustrace negativní, lustrovala občanský průkaz žalované, který nebyl veden jako neplatný doklad, měla k dispozici formulář vyplněný žalovanou týkající se jejích příjmů a výdajů, kde žalovaná uvedla, že je rozvedená, má vyživovací povinnost, výživné platí v částce 4 500 Kč měsíčně, má příjem 37 379 Kč, náklady na bydlení 3 000 Kč, pravidelné finanční závazky 11 613 Kč, platí čtyři úvěry s pravidelnými splátkami 1 559 Kč, 1 700 Kč, 2 604 Kč, 1 250 Kč měsíčně, má jednorázový závazek ke splacení úvěru 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala k 72 splátkách po 4 109 Kč včetně plateb za doplňkové služby dle rozpisu splátek, před splatností splátky splatné datum byly rozepsány tři splátky po 4 109 Kč (s umořením jistiny ve výši 1 770 Kč). Žalobkyně žalovanou upomínala, před podáním žaloby ji poslala předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky.
6. Na základě zjištěného skutkového stavu soud po právní stránce věc posoudil následovně:
7. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Dle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
9. Dle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
11. Dle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
12. Vztah mezi žalobkyní a žalovanou byl založen smlouvou o úvěru uzavřenou dle § 2395 a násl. o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalované poskytnout peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Smlouva o úvěru byla uzavřena distančním způsobem podle § 561 odst. 1, § 562 odst. 1 a § 1824 a násl. o. z., kdy podpis žalované byl nahrazen elektronickými prostředky, kdy bylo zajištěno určení a ověření osoby, která úkon učinila a obsah projevu vůle byl elektronickými prostředky zachycen, bylo i osvědčeno, že označený účet patří žalované, při verifikační platbě byl označen jejím jménem. Na daný právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou, založený smlouvou o úvěru, je dále nutné aplikovat ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, neboť žalobkyně předmětnou smlouvu uzavřela v postavení podnikatele (§ 420 a § 421 odst. 1 o. z.) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.). Žalobkyně tak byla povinna dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru řádně posoudit úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru. Soud proto nejprve hodnotil, zda žalobkyně dostála své povinnosti stanovené v § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru a zda před uzavřením smlouvy se žalovanou řádně prověřila její schopnost úvěr splácet. Platnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z pohledu řádného posouzení úvěruschopnosti spotřebitele jako žadatele o poskytnutí úvěru je soud povinen zkoumat z úřední povinnosti a nikoliv pouze k námitce spotřebitele, jak vyplývá z rozsudku SDEU ze dne datum, sp. zn. C 679/18: „Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102/EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“
13. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně nedostatečně prověřila úvěruschopnost žalované ve smyslu § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně si obstarala žalovanou vyplněný formulář o příjmech a výdajích a dále využila internetových databází. Poskytovatel spotřebitelského úvěru je povinen aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost spotřebitele, vyžádat si i doklady od třetích osob a dále je povinen v případě pochybností dále tyto skutečnosti ověřovat. Smlouvu lze uzavřít pouze v případě, že z výsledku posuzování úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Soud v tomto případě dospěl k závěru, že žalobkyně nepostupovala s dostatečnou odbornou péči, když neměla důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet, žalovaná měla více úvěrů, větší jednorázový závazek a již stejnému věřiteli dlužila dříve. Ačkoli dle dokumentů mělo dojít k ověření pohybů na účtu žalované, takový důkaz předložen nebyl, ani důkaz, že byl příjem žalované ověřen, že by byly ověřeny více její výdaje, především uvedené výdaje na bydlení neodpovídají situaci na trhu s bydlením a energiemi, nebyla ověřena její platební morálka u dalších jejích úvěrů, zda již není předlužena. Pokud žalobkyně s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru, ačkoli neměla řádně prověřené její výdaje a závazky, porušila dle názoru soudu zákon o spotřebitelském úvěru, prověření provedla pouze formálně a nikoli s řádnou pečlivostí. Žalobkyně měla mít důvodné pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet i vzhledem k výši nové splátky a splátkám dosavadním.
14. Soud s ohledem na výše uvedené dospěl k závěru, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalované nepostupoval s odbornou péčí a v zájmu žalované jako spotřebitele, jak ukládá § 75 a § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, a nedostatečně posoudila úvěruschopnost žalované dle § 86 odst. 1, odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou je proto z tohoto důvodu absolutně neplatná dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském účtu ve spojení s § 588 o. z. (srov. rozsudek rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C-679/18).
15. Dále soud na základě provedeného dokazování zjistil, že žalobkyně postoupila část své pohledávky vůči žalované dle § 1879 a násl. o. z. na třetí osobu - právnická osoba., a to celkem částku 24 654 Kč představující šest splátek úvěru po 4 109 Kč, z čehož dlužná jistina činila 3 887 Kč.
16. Vzhledem k tomu, že smlouva o spotřebitelském úvěru, uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou, byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve smyslu § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. a je povinna žalobkyni vrátit to, oč se obohatila na základě neexistujícího právního důvodu (absolutně neplatná smlouva o spotřebitelském úvěru) a žalobkyni tak vznikl nárok na vrácení toho, co žalované plnila dle § 2993 věta první o. z. Žalované bylo fakticky poskytnuto 78 250 Kč, nikoliv 95 000 Kč (jak by se z podkladů k uzavření smlouvy dalo očekávat), neboť žalobkyně podle čl. 4.3 a 4.8 smlouvy přenesla na žalovanou veškeré náklady spojené s „vyřizováním úvěru“ ve výši 16 750 Kč. Žalovaná dosud na dluh uhradila 1 770 Kč. Dále je nutné vyjít z výsledku odkazovaného řízení sp. zn. spisová značka, podle něhož žalobkyně postoupila na společnost právnická osoba. částku 24 654 Kč (šest splátek po 4 109 Kč), z čehož dlužná jistina měla činit 3 887 Kč. Této částky se tedy žalobkyně domáhat nemůže (postoupil ji třetí osobě), takže dluh na jistině za žalovanou činí 72 593 Kč. Jelikož žalovaná plnila 6 490 Kč, zbývá k uhrazení dluhu 16 180 Kč (zatímco částku požadovanou nad tuto výši je potřeba zamítnout). Soud tedy dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná, a to co do částky 72 593 Kč. Jelikož žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu k úhradě dlužné částky s datem splatnosti datum a žalovaná na tuto výzvu nereagovala, dostala se do prodlení a žalobkyni tak vznikl nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z., jehož výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne datum do zaplacení. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), když neshledal důvody pro její prodloužení.
17. Ve zbytku soud shledal žalobou uplatněný nárok jako nedůvodný, neboť smlouva o spotřebitelském úvěru uzavřená mezi žalobkyní a žalovanou byla soudem posouzena jako absolutně neplatná, a proto žalobu v této části zamítl výrokem II. tohoto rozsudku.
18. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tedy podle míry úspěchu v řízení. S ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne datum, sp. zn. I. ÚS 2717/08, do posouzení míry úspěchu a neúspěchu ve věci soud zahrnul nejen pohledávky, ale i jejich příslušenství včetně příslušenství běžícího, které soud kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k datum. V posuzované věci byla žalobkyni přiznána částka 72 593 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z této částky od datum, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 7 846,01 Kč. Žalobkyně měla tedy úspěch celkem ohledně částky 80 439,01 Kč. Žalovaná měla naproti tomu úspěch ohledně částky 20 637,77 Kč a běžícího zákonného úroku z prodlení z této částky od datum, který ke dni vyhlášení rozsudku činí 2 230,57 Kč. Žalovaná tak byla úspěšná ohledně částky 22 868,34 Kč. Původní nárok žalobkyně uplatněný žalobou činil i s příslušenstvím kapitalizovaným ke dni vyhlášení rozsudku částku v celkové výši 103 307,35 Kč (80 439,01 Kč + 22 868,34 Kč). Od úspěchu žalobkyně je tedy nutné odečíst neúspěch žalobkyně. Žalobkyně tak byla úspěšná z 55,7 % a žalovaná z 44,3 %. Vzhledem k tomu, že je úspěch účastníků téměř stejný, soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků náhradu nákladů řízení nepřiznal (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze se jejího splnění domáhat návrhem na soudní výkon rozhodnutí dle části šesté o. s. ř. či návrhem na zahájení exekuce dle zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.