Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
9 C 57/2023-56
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem Mgr. Romanem Říhou ve věci
žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0
proti
žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0Datum narození zainteresované osoby 0/0 trvale Adresa zainteresované osoby 0/0
o zaplacení 49 603 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.
II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum ve výši částka, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 86,11 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od datum dosáhne částky částka, se zamítá.
III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení.II. Žaloba, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, ve výši , částka, , úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, s úrokem ve výši 86,11 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok za dobu od , datum, dosáhne částky , částka, , se zamítá.III. Žádná z účastnic nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši částka s příslušenstvím. Uvedla, že s žalovanou uzavřela smlouvu o úvěru č. hodnota, kterou žalovaná podepsala dne datum (dále také „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl dne datum žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka. Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,70 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši částka. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů. Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a dostala se do prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Žalovaná se dostala do prodlení s úhradou splátky či její části o délce 65 dnů u splátky č. hodnota splatné dne datum, v důsledku čehož následně došlo dne datum automaticky k zesplatnění celého úvěru. Ke dni zesplatnění úvěru se pak celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny úvěru s tím, že tuto novou jistinu ve výši částka byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději v den následující po dni zesplatnění úvěru. Na základě smlouvy o úvěru tak žalovaná ke dni sepsání žaloby dluží žalobkyni částku odpovídající dlužné nové jistině úvěru ve výši částka (odpovídá zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka a dlužnému úroku za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru ve výši částka) s příslušenstvím, smluvní pokuty v celkové výši částka s příslušenstvím podle čl. 6.1 smlouvy, náhrady nákladů vzniklých s prodlením ve výši částka, smluvní pokutu podle čl. 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši částka za každý den prodlení žalované s její úhradou, a to počínaje dnem datum do datum ve výši částka a dále za období smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky částka za dobu od datum do datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tuto smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení této žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši částka. Žalovaná dále dluží úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině úvěru ve výši částka ode dne datum do zaplacení, přičemž žalobkyně požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 86,11 % ročně, která odpovídá efektivní úrokové sazbě úvěru sjednané ve smlouvě.
2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila, zůstala v řízení zcela pasivní, neplnila své procesní povinnosti ve smyslu § 101 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňovala ani nerozporovala. Soud pak věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek § 101 odst. 3 o. s. ř., neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Soud k důkazu provedl listiny, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění. Z listiny nadepsané jako „Návrh na uzavření smlouvy o úvěru č. hodnota má soud za prokázané, že uvedená listina je podepsána žalovanou vlastní rukou dne datum (dále také „smlouva o úvěru“). Na základě této smlouvy byl dne datum žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši částka (viz potvrzení o vyplacení). Žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši efektivní úrokové sazby 129,70 % ročně splácet v 48 měsíčních splátkách ve výši částka. Z listiny nadepsané jako „Hodnocení klienta“ ve spojení s dalšími listinami (potvrzení z bankovního účtu, fotokopie potvrzení České správy sociálního zabezpečení, výpis z registrů NRKI a dalších registrů dlužníků) má soud za prokázané, že žalobkyně posuzovala majetkové poměry žalované z hlediska toho, zda je schopna úvěr splácet, zda má či nemá exekuce či jiné pohledávky z úvěrů či zápůjček. Z listiny nadepsané jako „Oznámení“ soud zjistil, že dne datum došlo k zesplatnění úvěru a žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši částka. Žalovaná doposud uhradila toliko částku částka. Předžalobní výzvou ze dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do 15 dnů ode dne odeslání, přičemž z poštovního podacího archu plyne, že zásilka obsahující předžalobní výzvu byla odeslána téhož dne. Ze sdělení bank plyne, že úroková sazba spotřebitelských úvěrů do částky částka v říjnu 2018 činil u právnická osoba., cca 14,80 %, u MONETA Money bank, a. s., cca v rozmezí od 7,80 % do 20 %, Raiffeisen bank, a. s., cca 12,50 %, u právnická osoba., cca 14,90 %. V průměru tak u shora uvedeného spotřebitelského úvěru v říjnu 2018 úroková sazba dosahovala výše 14,025 %. Další soudem učiněná skutkové zjištění (ujednání o smluvní pokutě ad.) již nejsou s ohledem na níže uvedené právní posouzení věci relevantní, a proto je soud neuvádí.
4. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Podle ustanovení § 1802 o. z. mají-li být plněny úroky a není-li jejich výše ujednána, platí dlužník úroky ve výši stanovené právním předpisem. Nejsou-li úroky takto stanoveny, platí dlužník obvyklé úroky požadované za úvěry, které poskytují banky v místě bydliště nebo sídla dlužníka v době uzavření smlouvy.
6. Podle ustanovení § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
7. Podle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Soud má v tomto řízení za prokázané, že účastníce mezi sebou uzavřely dne datum smlouvu o úvěru, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout ve prospěch žalované peněžní prostředky ve výši částka a naproti tomu závazek žalované poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve 48 pravidelných měsíčních splátkách a zaplatit úrok ve výši 129,70 % ročně. Soud se zabýval tím, zda ujednání o úroku není zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť k této skutečnosti soud přihlíží i bez návrhu z úřední povinnosti. Dle judikatury Nejvyššího soudu ČR, která se váže k již neúčinné právní úpravě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.), je v rozporu s dobrými mravy zpravidla taková výše úroků z půjčky (dané závěry jsou však použitelné i na smlouvu o úvěru), která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne datum, sp. zn. spisová značka, všechna rozhodnutí jsou dostupná na www.nsoud.cz).
9. Ve smlouvě o úvěru sjednaná sazba 129,70 % pak představuje více než devítinásobek výše sazby dle statistiky České národní banky a sdělení bank, podle nichž úroková sazba obvyklá v daném místě a čase u spotřebitelských úvěrů do částky částka dosahovala výše 14,025 %. Z těchto důvodů, kdy dle smlouvy o úvěru měla žalovaná při řádném splácení úvěru po dobu 48 měsíců žalobkyni v důsledku sjednané sazby úroků vrátit několikanásobek poskytnuté částky, je třeba sjednanou výši úroku považovat za zjevně rozpornou s dobrými mravy. Tento rozpor je tak zjevný, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které je soud povinen přihlédnout dle ustanovení § 588 o. z. i bez návrhu. U žalobkyně se jedná o běžnou praxi, jak je okresnímu soudu známo z jeho úřední činnosti. Toto zcela běžné jednání žalobkyně (sjednávání takto vysokých úroků u spotřebitelských úvěrů) pak nelze aprobovat a je třeba je posoudit jako zjevně rozporné s dobrými mravy.
10. V této souvislosti je pak třeba uvést, že ve smlouvě o úvěru byla jako pevná sjednána úroková sazba 129,70 % ročně, která je uvedena i v oznámení o schválení úvěru a předsmluvním formuláři. Tuto sazbu je tedy třeba posoudit jako úrokovou sazby, která byla mezi účastníky sjednána, byť žalobkyně uvádí, že se jedná o efektivní úrokovou míru, neboť rozdíl mezi efektivní a nominální úrokovou mírou není obecně známý, žalovaná tedy při uzavírání smlouvy nemohla předpokládat, že ve smlouvě uvedenou sazbu hodlá žalobkyně ještě nějak přepočítávat. Za situace, kdy jedinou úrokovou sazbou uvedenou ve smlouvě je sazba 129,70 % ročně, je třeba tuto sazbu považovat mezi účastníky za sjednanou.
11. Co se týče účinku absolutní neplatnosti ujednání o výši úroků na platnost celé smlouvy, tak z ustanovení § 576 o. z. vyplývá, že je-li neplatné ujednání (o úroku) od smlouvy oddělitelné, nastupuje přednostně neplatnost právního jednání jako celku a jen lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas, nastoupí neplatnost částečná (srov. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část /§ 1−654/. Komentář. 1. vydání, adresa: právnická osoba. Beck, 2014, s. 2060-2064). Vzhledem k tomu, že se důvod neplatnosti vztahuje na ujednání o výši úroků, které jsou v daném případě jedinou úplatou žalobkyně za poskytnutý úvěr, a jedná se o běžnou praxi žalobkyně, nelze předpokládat, že by žalobkyně byla ochotna smlouvu o úvěru bez neplatného ujednání o výši úroků uzavřít. To ostatně vyplývá i jejího vyjádření při jednání, kdy na sjednané úrokové sazbě setrvala. Smlouvu o úvěru je tedy třeba posoudit jako absolutně neplatnou v celém rozsahu. Absolutní neplatnost znamená neplatnost právního jednání od samého počátku a na právní jednání se hledí, jako by nikdy nevzniklo a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum, sp. zn. spisová značka).
12. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru plnění z neplatného závazku, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 a § 2993 o. z., které jsou smluvní strany povinny vydat. Žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalované částku ve výši částka, žalovaná doposud uhradila toliko částku částka. Je tedy povinna vrátit žalobkyni částku částka.
13. Žalovaná byla vyzvána k plnění na základě předžalobní upomínky dané k poštovní přepravě dne datum a výzva k plnění se doslala do dispozice žalované ve smyslu § 573 o. z. třetí pracovní den, tedy datum. Splatnost této částky ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. nastala prvním dnem po uplynutí lhůty stanovené žalobkyní k plnění, tedy podle obsahu výzvy měla žalovaná plnit do datum. Jelikož žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení i po tomto datu, soud přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení od data datum, kdy se dostala žalovaná do prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení. Povinnost žalované zaplatit úrok z prodlení vyplývá z § 1970 o. z., přičemž jeho výše je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
14. Další nároky uplatněné žalobkyní (část jistiny, smluvní úrok, smluvní pokuty a část zákonného úroku z prodlení) soud posoudil jako nedůvodné, neboť vycházejí z absolutně neplatné smlouvy. Soud proto ve zbývající části žalobu zamítl.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádné z účastnic, neboť z obsahu spisu nevyplývá, že by převážně úspěšné žalované v řízení vznikly náklady. Žalobkyně požadovala ke dni rozhodnutí soudu celkem částka včetně požadovaných úroků, přiznána jí byla částka částka, byla tedy zcela zjevně (po připočtení kapitalizovaných úroků) v řízení převážně neúspěšná.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.